Ekonomické restrikce

29.08.2022 Česká republika byla loni nejrychleji se zadlužující zemí Evropské unie (EU) a schodek rozpočtu překonal do té doby nejhorší výsledek z roku 2020, konstatuje Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v dnes zveřejněném stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu ČR za rok 2021. Úřad rovněž upozornil, že Česko se loni zařadilo mezi země s nejnižší mírou ekonomického růstu v EU. Pozitivně kontroloři naopak hodnotí nízkou míru nezaměstnanosti.

15.11.2021 Po zběsilém posílení způsobeném nečekaně razantní akcí České národní banky se koruna ustálila v blízkosti EUR/CZK 25,20, kde přečkala celý uplynulý týden. Nezamávala s ní ani tuzemská říjnová inflace, která výsledkem 5,8 % meziročně sice o tři desetiny procentního bodu překonala tržní odhad, ovšem na podobná „přestřelování“ si koruna v dnešní době již poměrně dobře přivykla.

31.08.2021 Měny protinožců - australský dolar a novozélandský dolar - dnes patří mezi nejvíce rostoucí měny G10. A novozélandský dolar vede celou skupinu s velkým náskokem. Za jeho růstem není jeden jednoznačný důvod, ale může se na něm podílet více faktorů. Klesá denní počet případů koronaviru, což zemi dovoluje mírnit lockdown a ekonomické restrikce v určitých oblastech země. Také se objevily zprávy, že Velká Británie a Nový Zéland jsou před podpisem dohody o vzájemném obchodu. Svůj vliv však může mít také opožděná reakce na páteční projev guvernéra Fedu Powella, který trhy ujistil, že příliv levné likvidity na trhy zatím nekončí.

17.05.2021 Tento týden je v českém kalendáři pouze dubnová statistika cen průmyslových výrobců, kterou ČSÚ zveřejní již za několik málo minut. V nastávajících dnech nás potom čeká zpřesněný odhad HDP eurozóny, předběžné výsledky HDP budou ale reportovat i Slovensko a Maďarsko. Americký Fed zveřejní zápis z posledního jednání, který patrně nepřinese nové informace a pouze potvrdí, že diskuse o utahování měnové politiky jsou předčasné. Závěrem týdne dorazí indexy nákupních manažerů za květen.

06.05.2021 Dnešní den zahájíme informací o tuzemských maloobchodních tržbách za měsíc březen. Vzhledem k tomu, že ekonomické restrikce v tomto období zůstávaly v platnosti, neděláme si naděje na velké zázraky. Tržby podle nás meziměsíčně významněji nenarostou a aktuální výsledek tak bude tažen hlavně efektem nízké srovnávací základny z loňské první vlny uzavírek. Díky ní by tak měl podle nás přijít na oko líbivý růst o 15,8 % meziročně, přičemž zbytek trhu je v tomto názoru s námi za jedno.

22.03.2021 Týden zahájí pondělní informace o únorovém americkém indexu ekonomické aktivity z dílny chicagského Fedu. Trh si od něj slibuje pokračování předchozího mírně rostoucího trendu, tedy podobný signál, jaké americká ekonomika v posledních týdnech vysílá téměř ve všech oblastech.

04.12.2020 Americká ekonomika přidala v listopadu 245 tis. nových pracovních míst. Trh očekával nárůst o 469 tisíc. V říjnu přibylo v USA celkem 638 tisíc pracovních míst. Aktuální výsledek znamená nejnižší přírůstek od květnové korekce masivního dubnového propadu, kdy americká ekonomika ztratila 20,787 mil. pracovních míst. Výhled pracovního trhu zůstává nejistý. Pandemie koronaviru v USA se šíří a jednotlivé státy zavádějí ekonomické restrikce. Nový ekonomický stimul, který by poskytl podporu milionům Američanů, nebyl stále schválen. Míra nezaměstnanosti klesla na 6,7 % z 6,9 % v minulém měsíci.

02.12.2020 Dnes budeme sledovat dění v eurozóně. Za listopad dorazí míra nezaměstnanosti, která dle trhu vzrostla na 8,4 % z říjnových 8,3 %. RBI počítá s nárůstem na 8,5 %. Mírný trend narůstající nezaměstnanosti bude pak pravděpodobně pozorovatelný i v příštích měsících. Zaprvé, ekonomické uzavírky napříč členskými státy vedou ke škrtům pracovních pozic, zejména pak v odvětví služeb. Dále hrozí, že dojde po skončení druhé vlny pandemie k trvajícímu zrušení některých pracovních míst, která byla původně pouze dočasně pozastavena. Tím by se navýšil počet lidí na úřadech práce.

29.10.2020 Hlavní událostí dneška bude patrně měnověpolitické zasedání Evropské centrální banky. Zatímco na tom posledním zněla poměrně optimistická vyjádření o pomalém ale robustním ekonomickém oživení, tentokrát lze očekávat poněkud odlišné vystoupení. Koronavirus se totiž mezitím do Evropy vrátil v plné síle a mnoho zemí hlásí rekordní počty nakažených a více či méně striktní ekonomické restrikce. ECB na toto bude muset zareagovat a jelikož další snižování sazeb nedává příliš smysl, lze očekávat brzké využití alternativních nástrojů. Očekáváme tak přinejmenším oznámení připravenosti k posílení pandemického programu PEPP, ovšem nelze vyloučit ani to, že k jeho navýšení dnes rovnou i dojde.

19.10.2020 Kurz koruny začátkem minulého týdne svižně prolomil hranici 27,20 EUR/CZK a ukotvil se v okolí 27,36 EUR/CZK. Za oslabením stálo rozhodnutí české vlády zavést ekonomické restrikce s cílem zbrzdit tuzemský epidemický vývoj, který v posledních dnech eskaloval rekordními přírůstky nakažených. Z pohledu trhu se tím opět zvýšila rizikovost koruny, která během týdne oproti euru oslabila zhruba o 30 haléřů, tedy o jedno procento. Nicméně zatímco předminulý týden utrpěla zvýšenou averzí k riziku zejména koruna, minulý týden již dohnal negativní sentiment trhu také ostatní měny regionu. Maďarský forint oslabil oproti euru o zhruba 2,3 % a polský zlotý ztratil přibližně 2,1 %. I když nárůst počtu nakažených byl zaznamenán především v tuzemsku, nástup druhé vlny se nevyhnul ani ostatním evropským zemím. Euro tak oslabilo oproti dolaru o necelé jedno procento, což rovněž přispělo k oslabení měn ve středoevropském regionu.

07.09.2020 Výkonnost tuzemského průmyslu pokračuje v náročném procesu zotavování po pandemických restrikcích. Za měsíc červenec na loňský výsledek ztrácela již „jen“ 5 %, což ovšem po červnových -10,5 % (očištěně) znamená citelný posun k lepšímu. Po sezónním očištění tak v červenci došlo k meziměsíčnímu nárůstu výroby o 5,7 %. Zároveň došlo k revizi údaje z června, který tak namísto původně avizovaných -7,0 % nově činí -5,6 % meziročně. Tržby průmyslníků se v červenci meziročně snížily o 3,6 %, přičemž pokles byl zaznamenán z tuzemska (-8,7 %), nikoliv ze zahraničí (+0,6 %). Snížil se i objem nových zakázek a i zde ubylo více těch domácích (-7,8 %) než zahraničních (-1,6 %). Průměrný evidenční počet zaměstnanců v českém průmyslu meziročně klesl o 4 %, jejich průměrná mzda ovšem narostla o 1,7 %.

03.09.2020 Průměrná mzda v České republice ve druhém čtvrtletí letošního roku nominálně meziročně vzrostla o 0,5 %, což ovšem po očištění o inflaci znamená reálný pokles o 2,5 %. Kupní síla průměrného výdělku tak vykázala pokles poprvé od závěru roku 2013. Mezikvartálně to odpovídá snížení mezd o 3,1 % (po sezónním očištění). Průměrný Čech ve druhém čtvrtletí roku 2020 pobíral 34 271 Kč měsíčně, zatímco medián, tedy hranice mezi horní a dolní polovinou zaměstnanců, poklesl na 29 123 Kč. Snížil se i průměrný evidenční počet zaměstnanců, a to o 3,4 % meziročně. Za celé první pololetí letošního roku pak oproti tomu loňskému mzdy narostly o 2,7 %, což odpovídá reálnému poklesu o 0,7 %. Celkově je výsledek jen mírně slabší, než činily naše i tržní předpoklady. Pro vysvětlení pochopitelně nemusíme chodit daleko – český trh práce po předchozím mimořádně příznivém období nemohla nezasáhnout virová pandemie a s ní spojené ekonomické restrikce.

31.07.2020 Podle předběžného odhadu ČSÚ vykázal český hrubý domácí produkt ve druhém čtvrtletí letošního roku meziroční pokles o 10,7 %, což odpovídá snížení o 8,4 % oproti předchozímu kvartálu. Ačkoliv se jedná o bezpečně nejhorší výsledek v tuzemské historii, výsledek přesto pozitivně předčil očekávání. Podle statistiků se na výsledku negativně podílela spotřeba domácností, pokles zahraniční poptávky i utlumená investiční aktivita. Lze předpokládat, že nejpozitivnějším faktorem pravděpodobně byly výdaje veřejného sektoru. Pokud jde o jednotlivé sektory, pokles vykázaly téměř všechny, speciálně pak průmysl, obchod, doprava, ubytování a pohostinství.

24.06.2020 Německý index nákupních manažerů vykázal v červnu meziměsíční nárůst o více než 13 bodů a zakotvil na hodnotě 45,8. Překonal tak tržní očekávání, která činila 44,4. Za zlepšením stojí primárně sektor služeb, který poskočil z 32,6 až na 45,8 bodu, ovšem znatelně si polepšili i zpracovatelé, kteří zaznamenali nárůst o 6 bodů na 44,6. Podobně jako v Německu si index vedl i v celé eurozóně, kde v souhrnu oproti květnu vzrostl z 31,9 až na 47,5 bodů, a taktéž citelně překonal tržní odhady. Ani americký index nákupních manažerů si nevedl špatně, když za červen v souhrnném vyjádření vzrostl o téměř 10 bodů na úroveň 46,8. Stejně jako v Evropě se i v USA vzpamatovává sektor služeb o něco rychleji, jelikož byl virem i více zasažen. Aktuálně tak americký PMI v obou hlavních sektorech ekonomiky pomalu šplhá směrem k hranici 50 bodů, nad kterou již bude možné mluvit o návratu k růstu.

10.06.2020 Podle zpřesněného odhad eurostatu poklesl HDP eurozóny v prvním letošním čtvrtletí o 3,1 % meziročně, tedy o něco méně, než se původně odhadovalo (-3,2 %). V mezičtvrtletním vyjádření to odpovídá poklesu o 3,6 %.

08.06.2020 Koronavirová epidemie způsobila meziroční propad průmyslové produkce v dubnu o 33,7 %, tedy suverénně největší v historii měření. V meziměsíčním srovnání po sezónním očištění došlo k poklesu o 23,4 %. Výsledek je tak ještě o poznání horší, než kolik činily tržní odhady. Bídná dubnová kondice se promítla i do průmyslových tržeb, které meziročně odepsaly 35,5 %, přičemž výrazněji se na tomto propadu podepsaly prodeje přes přímý vývoz (-41,7 %), než domácí (-27,3 %). Evidenční počet zaměstnanců meziročně klesl o 3,2 % a jejich průměrná mzda dokonce o 5,6 %. Naději na brzký obrat hatí údaje o nových zakázkách, kterých v dubnu meziročně ubylo 42 %. Ačkoliv byly ekonomické restrikce již téměř kompletně uvolněny, nelze od českého průmyslu očekávat rychlý návrat na předchozí úrovně, výkon tuzemského průmyslu bude spíše malátný.

08.06.2020 Koronavirová epidemie dopadla na český průmysl vskutku drtivě, když v dubnu způsobila meziroční propad produkce o 33,7 %, tedy suverénně největší v historii měření (např. během poslední krize z let 2008/09 šlo „pouze“ o něco málo přes 20 %). V meziměsíčním srovnání pak tento výkon po sezónním očištění odpovídá -23,4 %. Výsledek je tak ještě o poznání horší, než kolik činily odhady. Bídná dubnová kondice se promítla i do tržeb, které meziročně poklesly o 35,5 %, přičemž výrazněji se na propadu podepsaly snížené prodeje přes přímý vývoz (-41,7 %), než domácí (-27,3 %). Vzhledem k téměř totálnímu vypnutí české ekonomiky, kterého jsme byli v dubnu svědky, se jedná o logický vývoj. Kromě vynucených odstávek provozů na něm měly svůj podíl i absence zaměstnanců či problémy v dodavatelsko-odběratelských řetězcích. Svou pozici si pod tlakem průmyslového útlumu již neudrželi ani všichni zaměstnanci, když jejich evidenční počet meziročně klesl o 3,2 % a jejich průměrná mzda o 5,6 % (ta přitom ještě v březnu rostla tempem přes 3 %). Naději na brzký obrat pak poněkud hasí údaje o nových zakázkách, kterých v dubnu meziročně ubylo 42 %, přičemž nejcitelnější úbytek byl zaznamenán ze zahraničí a konkrétně pak v automobilovém sektoru.

14.05.2020 Prezident Fedu J. Powell ve svém hodnocení stavu ekonomiky zmínil, že Spojené státy může čekat "delší období" slabého růstu a neměnných příjmů. Přitom přislíbil využití dalšího arzenálu centrální banky dle potřeby a vyzval k navýšení fiskálních výdajů. Powell dal nicméně najevo, že Fed nesníží úrokové sazby pod nulu, na což čím dál více sází trh.

13.05.2020 Česká meziroční inflace ztratila v dubnu další dvě desetiny procentního bodu a dosáhla 3,2 %. Oproti březnu se pak spotřebitelské ceny snížily o 0,2 %. Tato hodnota je mírně nad naším odhadem i konsenzem trhu. Další zpomalení cenového růstu bylo dáno zejména nižšími cenami pohonných hmot, oproti březnu se však snížily i ceny alkoholických nápojů a tabáku. Na druhé straně pokračoval růst cen potravin, kde byly vyšší zejména ceny zeleniny, ovoce a pečiva. Vlivem aktuální epidemie koronaviru a jejích dopadů na ekonomickou aktivitu i chování zákazníků očekáváme, že spotřebitelská inflace bude v následujících měsících dál ztrácet dynamiku. To bude dáno klesajícími cenami surovin a materiálů i slabou spotřebitelskou poptávkou. Podle našich odhadů by se růst spotřebitelských cen měl na konci letošního roku dostat mírně pod dvouprocentní cíl ČNB.

07.05.2020 Jak se dalo očekávat, ani český průmysl nezůstal imunní vůči koronavirové nákaze. Po očištění o vliv pracovních dnů v březnu meziročně odepsal 10,8 %, čímž ovšem oproti tržním odhadům překvapil spíše pozitivně, když očekávání činila -14,2 %. Ačkoliv se při podobném poklesu pochopitelně nedá hovořit o úspěchu, výsledek je stále znatelně lepší, než jakého průmysl dosahoval během horké fáze krize z let 2008/09. Po sezónním očištění březnový výsledek odpovídá meziměsíčnímu utlumení produkce o 8,7 %. Tržby průmyslníků meziročně vykázaly pokles o 9,5 %, přičemž citelněji ubyly ty ze zahraničí, nežli z tuzemska. Smutnou, ač ne zcela překvapivou zprávou je propad nových zakázek, který dosáhl 15,7 %. Ekonomické restrikce související s bojem proti viru se tak na průmyslovém výkonu citelně projevily, ačkoliv na rozdíl od služeb se na výrobní podniky nevztahovaly tak přísné zákazy. Ochlazení zatím výrazněji nepocítili ani zaměstnanci, kterých v březnu meziročně ubylo v evidenčním vyjádření 2,6 %, tedy prakticky stejně jako v únoru. Jejich průměrná mzda pak narostla o 3,2 %, což ovšem jasně ukazuje tendenci firem k šetření nákladů, jelikož mzdová dynamika oproti únoru zpomalila o více než polovinu.

27.04.2020 Dnešním dnem se v Česku otevírají za specifických hygienických podmínek obchody do 2500 metrů čtvereční, posilovny či vysoké školy. K poměrně razantnímu uvolnění dochází s asi dvoutýdenním předstihem vůči původnímu 5 stupňovému plánu. Služby či pohostinství zůstanou zavřené až do poloviny resp. do konce května.