V Německu začala debata o rozpočtu na příští rok

V německém Spolkovém sněmu dnes začala debata o rozpočtu na příští rok. Vláda v návrhu počítá s výdaji 524,5 miliardy eur (12,7 bilionu Kč), tedy vyššími než letos. Předpokládá rovněž rekordní investice za 126,7 miliardy eur (3,1 bilionu Kč). Kvůli loňskému pádu vlády a únorovým předčasným volbám Německo rozpočet na letošní rok schválilo teprve v září. O rozpočtu na příští rok budou hlasovat poslanci po čtyřech dnech debaty v pátek.

Loni v listopadu se rozpadla vláda kancléře Olafa Scholze, nový kabinet kancléře Friedricha Merze vznikl v květnu. Návrh rozpočtu na příští rok, který předložil ministr financí Lars Klingbeil, vláda schválila na konci července.

Spolkový sněm bude v nadcházejících dnech debatovat o jednotlivých rozpočtových kapitolách. Největší z nich je rozpočet ministerstva práce a sociálních věcí, a to především proto, že německá vláda vydává stále více peněz na důchody. Největší investice má v plánu ministerstvo dopravy. K téměř 14 miliardám z jádrového rozpočtu může přidat ještě 21 miliard eur ze zvláštního investičního fondu. Peníze mají jít na opravu silnic, železnic či mostů.

Klíčovou kapitolou rozpočtu na příští rok je také obrana. Výdaje činí v návrhu 108 miliard eur, a jsou tak podle agentury DPA nejvyšší od konce studené války. Značná část bude financovaná z půjček. Umožní to zvláštní fond, který vznikl po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022, a také reforma takzvané dluhové brzdy, na které se letos dohodly strany současné koaliční vlády: konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD). Cílem změny v tomto ústavním opatření bylo zajistit dostatek peněz pro armádu. Německo podle plánu do roku 2029 postupně zvýší výdaje na obranu na 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP), už letos by měly dosáhnout 2,4 procenta HDP.

Merzova vláda chce neobvykle velkou část výdajů pokrýt z půjček. Jen v jádrovém rozpočtu to bude téměř 98 miliard eur, k tomu přibudou půjčky do zvláštních fondů na obranné výdaje a investice.

Po schválení rozpočtu na letošní rok a pravděpodobném pátečním schválení rozpočtu na rok příští se pozornost upře k rozpočtu na rok 2027, na kterém ministerstvo financí už pracuje. V něm zatím podle posledních odhadů chybí 22 až 23 miliard eur. Vláda proto bude muset přijít s řešením v podobě úsporných opatření, ve hře je také zvyšování daní. Návrh, jak postupovat, chtějí předsedové vládních stran, kancléř Merz za CDU, bavorský premiér Markus Söder za CSU a ministr financí Klingbeil za SPD, předložit na přelomu roku.

Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky, řada dalších zemí je na výkonu německého hospodářství závislá. V minulých dvou letech zaznamenala německá ekonomika pokles - na vině jsou podle odborníků strukturální problémy německého hospodářství, vysoké ceny energií, přebujelá byrokracie či konkurence asijských trhů, především Číny. V poslední době navíc export německého zboží brzdí vysoká cla na dovoz do Spojených států.

Pět předních německých hospodářských institutů na konci září odhadlo, že se HDP zvýší v letošním roce o 0,2 procenta a v roce příštím o 1,3 procenta. Vládní výhled zveřejněný začátkem října se s prognózou institutů shoduje. V prvním letošním čtvrtletí vzrostl německý HDP o 0,3 procenta, v druhém se snížil o 0,2 procenta a ve třetím německá ekonomika stagnovala.

Zdroj: Reuters, ČTK, DPA

Čtěte více

• V Německu v květnu ubylo lidí bez práce, nezaměstnanost klesla
  Počet lidí bez práce v Německu v květnu ve srovnání s dubnem klesl o 12.000 na 2,919 milionu. Míra nezaměstnanosti se tak snížila o 0,1 procentního bodu na 6,2 procenta. V předběžné zprávě to dnes oznámil Spolkový úřad práce. Meziročně je podle něj počet nezaměstnaných o 197.000 vyšší.
• V Německu v lednu překvapivě ubylo lidí bez práce
  Míra nezaměstnanosti v Německu v lednu podle předběžných údajů zůstala na šesti procentech. Počet lidí bez práce ve zhruba 83milionové zemi ale překvapivě klesl, a to o 41.000 na 2,729 milionu. Vyplývá to ze sezonně očištěných údajů, které dnes zveřejnil spolkový úřad práce.
• V Německu v listopadu přibylo 22.000 lidí bez práce, stoupla i nezaměstnanost
  Počet lidí bez práce v Německu se v listopadu podle sezonně přepočtených údajů proti předchozímu měsíci zvýšil o 22.000 na 2,702 milionu. Dnes to v předběžné zprávě oznámil Spolkový úřad práce, podle kterého míra nezaměstnanosti proti říjnu stoupla o desetinu procentního bodu na 5,9 procenta. Při zpracování listopadových statistik vycházel úřad z údajů, které byly k dispozici do 13. listopadu.
• V Německu v říjnu ubylo lidí bez práce, nezaměstnanost beze změny
  Počet lidí bez práce se v Německu v říjnu snížil o 16.000 na 2,791 milionu. Míra nezaměstnanosti ve srovnání s předchozím měsícem zůstala beze změny na šesti procentech. V předběžné zprávě to dnes oznámil Spolkový úřad práce, podle nějž je počet nezaměstnaných meziročně o 183.000 vyšší.
• V Německu v říjnu ubylo lidí bez práce, nezaměstnanost klesla
  Počet lidí bez práce v Německu v říjnu ve srovnání s předchozím měsícem klesl o 44.000 na 2,911 milionu. Míra nezaměstnanosti se pak snížila o 0,1 procentního bodu na 6,2 procenta. V předběžné zprávě to dnes oznámil Spolkový úřad práce. Meziročně je podle něj ale počet nezaměstnaných o 120.000 vyšší.
• V Německu v srpnu přibylo lidí bez práce
  Počet lidí bez práce v Německu v srpnu ve srovnání s předchozím měsícem vzrostl o 46.000 na 3,025 milionu. Míra nezaměstnanosti vzrostla o 0,1 procentního bodu na 6,4 procenta. V předběžné zprávě to dnes oznámil Spolkový úřad práce. Meziročně je podle něj počet nezaměstnaných o 153.000 vyšší. Více než tři miliony nezaměstnaných Německo evidovalo naposledy v roce 2015, upozornila agentura DPA.
• V Německu v únoru poprvé od června přibylo lidí bez práce
  V Německu v únoru poprvé od loňského června přibylo lidí bez práce. Počet nezaměstnaných se podle sezonně přepočtených údajů zvýšil zhruba o 9000 na 2,752 milionu, oznámil dnes spolkový úřad práce. Analytici přitom čekali další pokles počtu lidí bez práce, protože pokračuje takzvaný kurzarbeit. Míra nezaměstnanosti podle předběžných údajů zůstala na šesti procentech.
• V Německu v únoru překvapivě ubylo lidí bez práce
  V Německu v únoru překvapivě ubylo lidí bez práce, jejich počet se snížil zhruba o 10.000 na 2,26 milionu. Míra nezaměstnanosti zůstala na pěti procentech a zůstává nejníže od znovusjednocení země v roce 1990. Vyplývá to ze sezonně očištěných údajů, které dnes zveřejnil spolkový úřad práce.
• V Německu v září ubylo lidí bez práce, nezaměstnanost klesla
  Počet lidí bez práce v Německu v září klesl o 66.000 na 2,806 milionu. Míra nezaměstnanosti se tak proti předchozímu měsíci snížila o 0,1 procentního bodu na šest procent. V předběžné zprávě to dnes oznámil Spolkový úřad práce, podle nějž je počet nezaměstnaných meziročně o 179.000 vyšší.
• V Německu v září ubylo lidí bez práce, nezaměstnanost klesla na 5,4 procenta
  Počet lidí bez práce se v Německu v září proti srpnu díky pokračujícímu zotavování ekonomiky z dopadů pandemie snížil o 114.000 na 2,465 milionu. Míra nezaměstnanosti pak vůči srpnu klesla o 0,2 procentního bodu a činila 5,4 procenta. Dnes to v bilanci podle sezonně neupravených údajů zveřejnil spolkový úřad práce.
• V Německu značně přibylo lidí bez práce
  Počet lidí bez práce v Německu v lednu ve srovnání s prosincem vzrostl o 186.000 na 2,993 milionu. Míra nezaměstnanosti se tak meziměsíčně zvýšila o 0,4 procentního bodu na 6,4 procenta. V předběžné zprávě to dnes oznámil Spolkový úřad práce. Meziročně je podle něj počet nezaměstnaných o 187.000 vyšší.
• V New Yorku se začalo obchodovat s akciemi německého výrobce obuvi Birkenstock
  V New Yorku se dnes začalo na burze obchodovat s akciemi německého výrobce obuvi Birkenstock. Akcie otevřely na ceně 41 dolarů, což je o 11 procent méně, než byla cena v primární veřejné nabídce (IPO). Podle agentury Reuters je to známka opatrnosti investorů, kteří si pamatují, že se s problémy při vstupu na burzu potýkalo v poslední době několik významných společností. Na základě otevírací ceny trh firmu Birkenstock obchodovanou pod symbolem "BIRK" ocenil na 8,32 miliardy dolarů (193 miliard Kč).
• V New Yorku se začne obchodovat s akciemi německého výrobce obuvi Birkenstock
  V New Yorku se dnes začne na burze obchodovat s akciemi německého výrobce obuvi Birkenstock. Primární veřejná nabídka akcií (IPO) ve Spojených státech firmu ohodnotila na 9,3 miliardy dolarů (215,5 miliardy Kč), což je podle BBC dvojnásobek hodnoty, kterou měla před necelými třemi lety. Obchodovat se bude pod symbolem "BIRK".
• Vodafone se stahuje z projektu kryptoměny Facebooku
  Britská telekomunikační skupina Vodafone Group opustila asociaci, která má spravovat plánovanou digitální měnu Facebooku nazvanou libra. Oznámila to v noci na dnešek Asociace Libra. Vodafone není první, kdo projekt opouští.
• Vojtěch Belling z ČNB se stal místopředsedou finančního regulátora ESMA
  Ředitel sekce regulace a mezinárodní spolupráce České národní banky (ČNB) Vojtěch Belling se stal místopředsedou Evropského úřadu pro cenné papíry a trhy (ESMA). Funkce v regulačním orgánu se ujme 21. listopadu, jeho funkční období potrvá do 15. června 2024, uvedla dnes ČNB v tiskové zprávě. Belling v ESMA nahradí Erika Thedéena, který byl jmenován guvernérem švédské centrální banky Riksbank.
• Volatilita EUR/USD je na 7letém minimu
  Uklidnění spojené s návratem důvěry do zemí zmítaných dluhovou krizí, nerozhodnost Evropské centrální banky...
• Volatilita na DAXu dále klesá
  Na německém akciovém indexu DAX můžeme očekávat optimistický scénář, dokud se bude obchodovat...
• Volatilita na forexu zítra vzroste
  Měnový pár EUR/USD dnes za absence makroekonomických dat mírně slábne, a to i přes uklidnění...
• Volba prezidenta prý nebude mít na trhy vliv
  Výsledky prvního kola prezidentské volby dopadly podle očekávání a nebudou mít bezprostřední vliv na kapitálové trhy, stejně jako výsledek druhého kola za 14 dní. Ten by mohl mít daleko větší dopad na vyjednávání o české vládě, pokud by Jiří Drahoš porazil stávající hlavu státu Miloše Zemana. Vyplývá to z vyjádření analytiků pro ČTK.
• Volba příštího německého kancléře se uskuteční 6. května
  Volba příštího německého kancléře se uskuteční 6. května, oznámil včera v tiskové zprávě Spolkový sněm. Šéfem nové německé vlády se má stát předseda Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz, který chce vést vládu složenou z konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD).