Martin Pohl

30.06.2026 Kroky USA v obchodní politice, válka na Ukrajině i eskalace konfliktu na Blízkém východě zvyšují obavy Čechů o jejich finance. Většina z nich ale kvůli geopolitickému napětí nemění způsob, jakým nakládá se svými úsporami a investicemi. Češi patří ve srovnání zemí V4 k nejotrlejším investorům: globální události od investování spíše nebo vůbec neodrazuje 53 % z nich a každý pátý Čech uvedl, že ho žádná ze sledovaných událostí ohledně jeho financí vůbec nezneklidnila.

04.01.2024 Prosincová inflace sice dosáhla hrozivé úrovně 64,8 %, ale přesto můžeme hovořit o určité stabilizaci. Meziměsíční tempo růstu indexu CPI dosáhlo "pouze" 2,9 %. To je nejméně od května, kdy inflaci zmanipulovala vláda v rámci předvolebního populismu rozsáhlým programem dotací cen energií v čele s plynem. Dodnes mají domácnosti část své spotřeby plynu zadarmo.

13.06.2023 České domácnosti by mohly ročně získat až 50 miliard korun navíc. Stačilo by, kdyby měli Češi svoje úspory uložené stejným způsobem jako například sousední Němci. Vyplývá to z údajů společnosti Generali Investments v rámci projektu Index finanční dospělosti. Přesunem větší části financí do investic nebo penzijního spoření by Češi pokryli prostředky, o které přijdou v důsledku vládního konsolidačního balíčku.

19.05.2022 Kvůli příliš opatrnému rozložení financí přijdou české domácnosti o 47 miliard korun za rok. Drží totiž 64 % peněz v hotovosti a na bankovních účtech. Částka, o kterou Češi přicházejí, se za posledních 6 let více než ztrojnásobila. Může za to celkové zbohatnutí domácností a nárůst úrokových sazeb, kvůli kterým se z peněz ponechaných ladem stal luxus. Vyplývá to z analýzy společnosti Generali Investments.

09.05.2022 Podíl Čechů, podle kterých je nejlepší držet peníze v hotovosti, vzrostl za poslední rok navzdory vysoké inflaci o více než třetinu na 13 procent. Dalších 12 % lidí preferuje ukládání peněz na běžných účtech. Za rok tak při současné úrovni inflace přijdou o více než desetinu hodnoty svých financí. Vyplývá to z průzkumu Generali Lví podíl, který dnes představila společnost Generali Investments. Přes 61 % lidí do 26 let naopak své úspory investuje. Stále oblíbenější jsou pak mezi mladými kryptoměny, které však přináší i řadu rizik.

11.04.2022 Dopadů rostoucí inflace na svoje finance se obává 95 procent lidí. Tři čtvrtiny Čechů za poslední rok změnily pod vlivem pandemie, inflace a zdražování energií svoje uvažování o financích či úsporách, více investovat však začala pouze pětina Čechů. Vyplývá to z průzkumu Generali Investments CEE, který se konal od 11. do 15. března mezi 1050 respondenty.

18.03.2022 Ruská centrální banka dlouhodobě patří mezi nejlépe fungující instituce v Rusku, a dokonce bych ji dal za vzor mnoha dalším zemím. Současnou krizi zvládá na výbornou. Na kolaps rublu zareagovala přerušením obchodování s ruskou měnu, akciemi a dluhopisy. Doplnila to prudkým zvýšením základní úrokové sazby na 20 % a omezeními na pohyb kapitálu.

10.02.2022 Turecko zažívá turbulentní období rekordně vysoké inflace a prudkého oslabení měny. Popularita vládní garnitury se propadá, neboť prezident Erdogan je oprávněně vnímán jako hlavní viník současné situace. Ke smůle Turků je současné uklidnění s vysokou pravděpodobností pouze přechodné a dříve či později budou muset turecké autority přistoupit k zavedení dalších nepopulárních opatření na podporu liry.

16.12.2021 Čtvrteční zasedání naplnilo černá očekávání a centrální banka opět snížila úrokové sazby navzdory pokračujícímu kolapsu turecké liry. Situace zůstává neudržitelná a dříve či později si vyžádá reakci ze strany tureckých autorit, která zastaví hrozící rozvrat finančního systému Turecka a zabrání ožebračení tureckých občanů v důsledku vysoké inflace.

26.11.2021 Katastrofická měnová politika potápí tureckou měnu stále níže. Lira přišla za poslední týden skoro o 10 % své hodnoty a od září poklesla o více než 40 %. Prezident Erdogan se zatím tváří, že mu propad měny nevadí, ačkoliv lira přichází o zbytky důvěry samotných Turků a zahraniční investoři nad ní už dávno zlomili hůl.

24.09.2021 Kolaps konglomerátu Evergrande otřásl čínskými trhy a významně přispěl k velkým tržním výkyvům posledních dní. Klíčovou otázkou je, zda se jedná o symptom blížící se imploze čínského finančního systému a prudkého ochlazení tamější ekonomiky, nebo zda jde primárně o důsledek nezvládnuté agresivní obchodní strategie společnosti Evergrande. My se přikláním k druhé variantě, i když připouštíme souvislost potíží Evergrande s řadou negativních trendů v Číně.

23.09.2021 Dnešní zasedání turecké centrální banky přineslo zklamání pro investory. Turecká centrální banka vyhověla tlaku prezidenta Erdogana a vydala se na riskantní cestu snižování úrokových sazeb. Týdenní repo sazba poklesla o jeden procentní bod na 18 % a z komentáře vypadl již porušený příslib pozitivních reálných sazeb. Zároveň můžeme předpokládat, že centrální banka bude čekat na první příležitost k dalšímu snížení úrokových sazeb. Tím může opětovně nastartovat spirálu oslabující měny a permanentně vysoké inflace a dále tak podlomit důvěru investorů i samotných Turků v liru.

03.09.2021 Příslib pozitivních reálných sazeb je téměř rok jedním z pilířů turecké měnové politiky. Srpnová data o inflaci tento příslib vystaví testu. Celková inflace vzrostla na 19,25 %, tj. je mírně nad 19% základní sazbou centrální banky.

01.04.2021 Dvakrát do téže řeky nevstoupíš… Turecko pod vedením Erdoğana je bezpochyby jednou z mnoha výjimek z tohoto pravidla. Turecký prezident opět neodolal pokušení a výrazně zasáhl do chodu centrální banky, když před necelými dvěma týdny po pouhých pěti měsících vyměnil jejího guvernéra. Přitom na podzim to vypadalo nadějně. Na začátku listopadu Erdoğan odvolal svého zetě Albayraka z pozice ekonomického „superministra“ a vyměnil guvernéra centrální banky. Novým guvernérem se stal technokrat s dobrou pověstí Aqbal. Pod jeho vedením centrální banka implementovala ortodoxní politiku – přihlásila se rozhodně k režimu cílování inflace, zanechala intervencí na devizových trzích, uvolnila regulaci bank omezující likviditu trhu, a hlavně zvýšila úrokové sazby o 8,75 procentního bodu na 19 %. Právě tady patrně nový guvernér zasáhl neuralgický bod prezidenta Erdoğana. „Politické zvíře“ v něm považuje vysoké úrokové sazby za škodlivé pro ekonomický růst a tím pádem i pro podporu voličů. Jako muslim vnímá Erdoğan rozpor úrokových sazeb s většinovou tradicí islámského zvykového práva a možná i věří ve svou často opakovanou tezi o vysokých úrokových sazbách jako příčině vysoké inflace.