Krize v ekonomice se dostala mezi hlavní otázky Putinovi

Otázky týkající se ekonomiky se poprvé za téměř čtyři roky války Ruska proti Ukrajině dostaly mezi ty, které by se Rusové chtěli nejčastěji položit Vladimiru Putinovi. Ruský prezident v pátek v přímém televizním přenosu odpovídal na dotazy novinářů a spoluobčanů. Podle průzkumu nezávislého střediska Levada se na hospodářské potíže chtělo Putina zeptat osm procent dotázaných Rusů, což představuje třetí nejčastěji kladenou otázku, upozornil server The Moscow Times. Rusy zajímá například růst cen a důvody, proč vláda zvyšuje daň z přidané hodnoty.

Hlavní otázkou tří posledních let zůstává, kdy skončí válka, neboli "speciální vojenská operace", jak Moskva nazývá tažení proti sousední zemi. O to se podle průzkumu zajímá 21 procent Rusů. Následuje problém životní úrovně, který trápí 16 procent dotázaných. Vyjadřují ho v otázce, kdy úřady zvýší důchody, mzdy a další dávky.

Šest procent dotázaných by chtělo vědět, zda klesnou úroky u hypoték, kdy skončí zdražování plateb za služby spojené s bydlením a kdy úřady opraví školy a byty. Pět procent lidí by zajímalo, kdy se Rusové začnou starat o svou zemi a kdy vláda začne plnit prezidentovy příkazy. Čtyři procenta dotázaných by položily otázky týkající se zdravotnictví, školství a penzijní reformy.

The Moscow Times upozornil, že údaje z prokremelské agentury FOM potvrzují, že počet Rusů obávajících se zhoršení životních podmínek v příštím roce dosáhl nejvyšší úrovně od roku 2022. Nyní je jich 17 procent. Podle Gallupova ústavu si téměř dvě pětiny Rusů stěžují na zhoršování hospodářské situace v jejich regionu. Pesimismus ohledně ekonomických vyhlídek dosáhl jedné z nejvyšších úrovní za 20 let průzkumů. Hůře Rusové hodnotili situaci jen během globální finanční krize v roce 2009 a v letech pandemie covidu-19, dodal portál.

Ruská společnost vstupuje do "fáze vážného rozčarování", usoudila socioložka Jelena Koněvová. Lidé si podle ní dělají stále větší starosti se svou materiální situací, zhoršovanou inflací, jejíž míra od začátku války podle úředních statistik přesáhla 40 procent. Před dvěma lety si na zhoršení osobní finanční situace stěžovalo 15 procent dotázaných, nyní jich je 35 procent, upozornila expertka.

Po dvou letech hospodářského boomu vyvolaného válečným zbrojením se ruská ekonomika propadla: Hospodářský růst je téměř nulový, firmy snižují náklady pod vlivem vysokých úroků a celá odvětví, například automobilky či výrobci železničního zařízení, přecházejí na čtyřdenní pracovní týden a spotřebitelé si utahují opasky.

Kreml stane před volbou, zda si vybrat děla, anebo máslo, což na počátku války nemusel, domnívá se Elina Rybakovová z Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomii se sídlem ve Washingtonu. Těžko si totiž lze představit, že by vláda dokázala udržet vojenské výdaje na nynější výši bez rozsáhlého a pro obyvatelstvo citelného seškrtání sociálních výdajů, dodala Rybakovová podle The Moscow Times.

Zdroj: Reuters, ČTK, The Moscow Times

Čtěte více

• Kreml sleduje zprávy o nových možných sankcích, uvedl Peskov
  Kreml sleduje zprávy o možném téměř plném zákazu exportu do Ruska ze strany západních zemí, uvedl dnes mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Nové sankce by podle něj poškodily světovou ekonomiku. Reagoval tak na zprávy agentur Bloomberg a Kjódó, podle nichž někteří klíčoví spojenci Ukrajiny, včetně Spojených států, zvažují téměř úplný zákaz vývozu do Ruska.
• Kreml: USA vedou proti Rusku ekonomickou válku
  Moskva bude na americké sankce vůči Rusku reagovat opatřeními, která budou v souladu s jejími zájmy. Podle serveru Kommersant to dnes řekl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Spojené státy podle něj vyhlásily Rusku ekonomickou válku. Americký prezident Joe Biden ve středu oznámil, že USA zakazují dovoz ropy, zkapalněného zemního plynu a uhlí z Ruska kvůli jeho invazi na Ukrajinu.
• Kriminalita kolem kryptoměn se loni vyšplhala na rekord, zjistila analýza
  Kriminalita kolem kryptoměn se loni vyšplhala na rekord. Na nelegální adresy odešlo v digitálních měnách v přepočtu 14 miliard dolarů (přes 303 miliard Kč), což je meziročně o 79 procent více. Podíl nezákonných aktivit na celkovém objemu transakcí s kryptoměnami ale zůstal nízký, činil 0,15 procenta. Zjistila to analýza společnosti Chainalysis, na kterou se dnes odvolává agentura Reuters.
• Kriminality spojené s kryptoaktivy ubylo, ale narostl objem plateb útočníkům
  Kriminality spojené s kryptoaktivy letos v prvním pololetí po celém světě ubylo, ale objem plateb útočníkům na výkupné prudce vzrostl a je na cestě k dosud druhému největšímu ročnímu objemu. Informovala o tom dnes analytická společnost Chainalysis. Příliv kryptoměn do nelegálních služeb se podle ní meziročně snížil o 65 procent na 2,8 miliardy dolarů (zhruba 60 miliard Kč).
• Kristalina Georgievová pracovala na vysokých postech SB i EK
  Vizitka Bulharky Kristaliny Georgievové (66), která by se měla stát novou šéfkou Mezinárodního měnového fondu (MMF; dosavadní šéfka MMF Christine Lagardeová 12. září na svou funkci rezignuje, protože dostala nabídku stát se prezidentkou Evropské centrální banky):
• Krize eura a ceny ropy: Začíná summit G8
  Hospodářské problémy Evropy (krize eura) v době obav z dopadů řecké krize budou na pořadu jednání na summitu velkých světových ekonomik skupiny G8, který bude dnes a v sobotu na venkovském sídle amerických prezidentů v Camp Davidu.
• Krize již stála eurozónu 3,8 milionu míst
  Krize již stála eurozónu 3,8 milionu pracovních míst. Nezaměstnanost se v letech 2007 až 2014 snížila...
• Krize kolem Řecka vrcholí
  Řecká dluhová krize se dnes po turbulentním víkendovém vývoji ještě citelněji zdramatizuje, protože po...
• Krize se podle šéfa německých zaměstnavatelů bez zásahu státu nepřekoná
  Malé a střední podniky v nynější energetické krizi potřebují světlo na konci tunelu, které zatím vidět není. V rozhovoru se zahraničními novináři to prohlásil šéf Spolkového svazu zaměstnavatelů (BDA) Rainer Dulger, podle kterého by mohla být správným krokem regulace cen energií. Bez pomoci státu a zajištěných dodávek energií se ale podle něj neobejdou ani velké průmyslové podniky, zejména ty energeticky náročné, které vyrábějí základní suroviny pro zpracování v dalších odvětvích.
• Krize se stupňuje; Euro opět padá
  Americký dolar znovu posiluje proti většině ostatních hlavních měn.
• Krize v eurozóně prý ještě neskončila
  Dluhová krize v eurozóně ještě neskončila navzdory příznivější situaci na finančních trzích...
• Krize v eurozóně snížila zájem o euro
  Dluhová krize v eurozóně má negativní dopady na atraktivitu eura. Evropská centrální banka (ECB) dnes oznámila...
• Krize v eurozóně šetří peníze Německu i jiným zemím
  Političtí lídři v zemích na severu Evropy od začátku dluhové krize v eurozóně prohlašovali, že nebudou trpět...
• Krize v eurozóně zůstává brzdou světové ekonomiky
  Dluhová krize v eurozóně zůstává největší brzdou světové ekonomiky, ačkoli se již situace v tomto regionu výrazně...
• Krize v Evropě pomalu narůstá a JPY posiluje
  Intervence Bank of Japan z minulého týdne by tak poměrně rychle ztratila svou účinnost.
• Kroky ECB by korunu příliš ovlivnit neměly
  Případné zahájení odkupu státních dluhopisů Evropskou centrální bankou by nemělo příliš vychýlit nynější kurz koruny. Investoři totiž již delší dobu s tímto krokem počítají. Vyplývá to z odhadů analytiků oslovených ČTK. Podle nich je téměř jisté, že ECB ve čtvrtek zahájení takzvaného kvantitativního uvolňování oznámí.
• Kroky Německa a Francie proti nezaměstnanosti
  Německo a Francie dnes představily nové kroky, které mají pomoci snížit nezaměstnanost mládeže v Evropě...
• Kroky prezidenta Bidena nyní schvaluje 38 procent Američanů, méně než v zimě
  Popularita amerického prezidenta Joea Bidena v březnu klesla na 38 procent, v uplynulých měsících se přitom pohybovala nad 40 procenty, v únoru byla dokonce 45procentní. Vyplývá to z průzkumu agentury AP a centra NORC. Příčinou poklesu je podle nich především postoj lidí k Bidenově hospodářské politice. Průzkum agentury provedly mezi 16. a 20. březnem, tedy krátce po pádu amerických bank Silicon Valley Bank a Signature Bank.
• K růstu inflace v září přispěl růst cen potravin
  Spotřebitelské ceny v září meziročně vzrostly o 2,6 procenta po srpnovém růstu o 2,2 procenta. Proti předchozímu měsíci se ale ceny o 0,4 procenta snížily. Vývoj ovlivnily hlavně ceny potravin a pohonných hmot, vyplývá z informací, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle analytiků meziroční vývoj ovlivnilo srovnání s loňskem, kdy ceny rychle klesaly. Tento efekt bude podle nich působit i ve zbytku roku, kdy by v jeho důsledku mohla inflace dosáhnout až tří procent. Zářijová inflace byla o 0,3 procentního bodu vyšší, než očekávala Česká národní banka (ČNB), nad očekávání rostly zejména ceny potravin, nápojů a tabáku.
• Krveprolití na ropě
  Cena ropy opět prudce klesá. Situace, která nastala na ropě Brent, je nyní stejná i na ropě WTI. Cena ropy...