Když jsem byl dítě, jezdili jsme s rodiči na dovolenou na Zemplínskou šíravu. Bylo to celkem asi 8x, možná 10x, už ani nevím. Ty dva týdny tam, to byl vždycky nepřekonatelný zážitek. Možná i díky tomu nemám vůči Slovensku a Slovákům nějaké negativní myšlenky. Občas nějaký výlet se školou, no zkrátka všechno bylo zalité sluncem a vůbec jsem nepřemýšlel o nějakém národnostním odlišení.
Když jsem potom šel na střední školu, byla to jediná škola svého druhu v Československu, takže opět, spolužáci byli i Slováci. Jediný rozdíl, který jsem zaznamenal, byl v tom, že oni chodili na slovenštinu a já na češtinu. To byl v podstatě jediný, pro mě zaznamenatelný rozdíl. Proč ale o tom mluvím.
Přes všechno jsem rád, že jsme se rozdělili. Jsem přesvědčený o tom, že takhle je to správně, protože co se dělo na počátku devadesátých let, nedávalo smyl. Tehdy jsem si uvědomil, že přeci jen nějaké rozdíly mezi námi budou. No pořád beru Slovensko jako místo, které je mi svým způsobem blízké.
A teď trochu k penězům. V posledních pár letech si toho člověk ani moc nevšímal, tak plíživé to je. Ale na základě aktuálních výsledků a hodnocení slovenské ekonomiky by se dalo říct, že jde od desíti k pěti, nebo jak by řekli kamarádi na Slovensku, ide to dole vodou. Připadá mi naprosto absurdní, pokud se snaží vylepšit státní rozpočet transakční daní, když tu samou částku vydávají na třinácté důchody (připomínám, pro ty, kdo to neví, že rok má jen 12 měsíců). Další věcí, která je ekonomicky devastující je situace, kdy Slováci studují na českých vysokých školách a velká část z nich se po studiu nevrací zpět na Slovensko. Ano, pro nás je to jen dobře, ale Slovensko to posouvá trochu dál do temnoty. A tak bych mohl pokračovat, však sami byste příkladů našli mrak.
Zkrátka, Slovensko, z mého pohledu, bohužel, doplácí na špatná ekonomická a sociální rozhodnutí. Mám pocit, že i kdyby se podařilo otočit kormidlem správným směrem, tak bude trvat velice dlouho, než se dostaví pozitivní výsledky. A známe to všichni, dnes lidé chtějí všechno hned. Takže si nejsem jistý, že se zase někdy pojedu podívat na výlet na Šíravu, protože co si budeme povídat, podle dostupných videí to tam aktuálně nevypadá na nějaké super dobré letovisko. A je to škoda. Sednul bych si tam, otevřel si noťas a patlal si tam něco okolo tradingu. A vzpomínal na to, jaké to tam bylo před čtyřiceti lety.
Mimochodem, tím připomínám jednu z velkých výhod tradingu, na kterou také myslíme, když se do útrap s ním pouštíme, tedy to, že ho můžeme dělat odkudkoliv na světě. Stačí mít noťas, nabíječku a připojení k internetu. No řekněte sami, není to luxusní výhoda, kterou tato práce má?
Michal Uma
