Přijetí eura

Fialova vláda i přes „babišovský“ schodek 375 miliard nakonec bude mít udržitelné veřejné finance, díky inflaci. Roku 2025 tak ČR splní kritérium pro přijetí eura i bez zvýšení daní

19.10.2022 Před rokem, loni v říjnu, tehdejší Babišova vláda schválila státní rozpočet se schodkem bezmála 377 miliard korun. Fialova vláda jej po svém nástupu letos začátkem roku proškrtala, během rozpočtového provizoria. Deficit tak snížila na 280 miliard. Po včerejším sněmovním schválení se ale možný letošní schodek vrací na 375 miliard, tedy nominálně prakticky přesně tam, kde jej plánoval ještě Babišův kabinet.

V týdnu poslanci rozhodnou, zda schodek letos bude 375 miliard. Pokud ano, bude skoro přesně tam, kde jej před rokem plánovala ještě Babišova vláda

08.10.2022 Takřka na den přesně před rokem tehdejší Babišova vláda znovu schválila státní rozpočet se schodkem bezmála 377 miliard korun. Fialova vláda jej po svém nástupu letos začátkem roku proškrtala, za cenu rozpočtového provizoria. Deficit tak snížila na 280 miliard. V příštím týdnu se ale letošní schodek může opět vrátit až na 375 miliard, tedy nominálně prakticky přesně tam, kde jej plánoval ještě Babišův kabinet.

Vláda ponížila rozpočtový schodek meziročně o 55 miliard, ale její daňový příjem je o 105 miliard vyšší. Zlepšení hospodaření je tedy jen výsledkem inflace a vyššího daňového výběru

03.10.2022 Za prvních devět měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 55,4 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních totiž má státní rozpočet za období od 1. ledna do konce srpna meziročně hned o přibližně 104,6 miliardy korun více.

Vláda příští rok a pak až do roku 2025 počítá se schodky v pásmu 250 až 300 miliard korun. Nic moc, ale veřejné finance se ani tak do rozvratu nedostanou, vládě totiž pomůže inflace

27.09.2022 Po devíti měsících svého vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a současně na hledání úspor. Ve své nejnovější zprávě to ostatně konstatuje i Národní rozpočtová rada. A včera vláda jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na rok 2023 se schodkem 295 miliard korun. To také úplně nedokládá jednoznačné úsilí ozdravit veřejné finance.

Vláda vybírá na daních meziročně o 91 miliard více, ale schodek snížila jen o 67 miliard. Schodek je tak nižší vlastně jen díky skončení pandemie, které nastartovalo daňový výběr, a rychlejší inflaci

01.09.2022 Za prvních osm měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 66,9 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních a pojistném totiž stát od ledna do srpna vybral meziročně o 91,1 miliardy korun více.

Nový návrh rozpočtového schodku je nedostatečně ambiciózní, ale vládě by z důvodu rapidní inflace umožnil nejpozději do roku 2025 snížit deficit veřejných financí pod „maastrichtská“ 3 % HDP

01.09.2022 Dnes zveřejněný první návrh státního rozpočtu na příští rok, s výhledem do let 2024 a 2025 je celkově nedostatečně ambiciózní, ovšem představuje určitý pozitivní posun v porovnání s rámcovým materiálem, který vláda projednávala v červnu a který črtal až do roku 2025 schodky kolem 300 miliard korun. Pro příští rok vláda předběžně počítá se schodkem 270 miliard korun, v dalších letech pak s deficitem 250, resp. 230 miliard korun.

Fialova vláda vykazuje nižší schodek než loni vláda Babišova jen díky vyššímu daňovému výběru. Za ten může konec covidové pandemie a to, že se rozjela inflace, nikoli úsilí Fialovy vlády

01.08.2022 Za prvních sedm měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 86,7 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních a pojistném totiž stát od ledna do července vybral meziročně o 87,4 miliardy korun více.

Daň z mimořádných zisků veřejné finance neozdraví. Tato orbánovská akorát ODS připraví o voliče a nahraje Babišovi

01.08.2022 Po osmi měsících svého vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a na hledání úspor. Sází na to, že podstatnou část dluhu za něj splatí občané vysokou inflací a znehodnocením měny. A není to sázka nerealistická.

Proč vláda vzdala hledání úspor v rozpočtu? Sází na to, že dluh za ní splatí občané v podobě vysoké inflace – a není to sázka nerealistická

30.07.2022 Po osmi měsících svého vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a současně na hledání úspor. Za prvních šest měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o zhruba 82 miliard korun. Jenže za poklesem schodku je prakticky výhradně vyšší daňový výběr. Na daních totiž má státní rozpočet za první letošní půlrok meziročně hned o přibližně 74 miliard korun více.

$C:\fakepath\euro penize.jpg$

EU schválila zavedení eura v Chorvatsku, země jej začne používat v lednu

12.07.2022 Chorvatsko se od ledna stane dvacátou zemí Evropské unie používající společnou měnu. Zavedení eura v jadranské zemi, spoléhající na příjmy z turistiky, dnes schválili ministři financí, jejichž jednání poprvé vedl český ministr Zbyněk Stanjura. Současné chorvatské platidlo kuna se podle dnešního rozhodnutí ministrů smění za euro v kurzu 7,5345 ku jedné. Česko zůstane od příštího roku jednou z posledních sedmi unijních zemí, které si ponechávají vlastní měnu.

Česko míří do krize, jakou nepamatuje. Tady je jednoduchý „manuál“ pro Fialovu vládu, jak takové krizi čelit

07.06.2022 Lidem v Česku letos klesne životní úroveň nejvýrazněji od vzniku republiky v roce 1993. Potvrzují to dnes zveřejněná čísla ČSÚ k vývoji reálných mezd v letošním prvním čtvrtletí. Frustrace a nespokojenost obyvatelstva, zejména sociálně zranitelných skupin, narůstá každým dnem. Výhledově hrozí vážný společenský a politický rozkol.

Prudký propad mezd a životní úrovně v Česku, jejž signalizují dnešní čísla, znemožní přijetí eura před rokem 2030. Chtít teď euro je politická sebevražda

07.06.2022 Prakticky všichni Češi, jimž je pod 50 let věku ve svém ekonomicky aktivním životě nezažili takový pád životní úrovně, jaký je čeká letos. Reálné mzdy v Česku se totiž letos v prvním čtvrtletí meziročně propadly o 3,6 procenta. I když meziročně sice přidaly přes sedm procent nominálně, takže většina lidí má pocit, že „bere více“, reálně, tedy po zohlednění inflace, více než 11procentní, se historicky propadly. Za celý letošní rok se mohou propadnout o osm procent, nejvíce od vzniku ČR v roce 1993.

Pokud chce Česko mít euro před rokem 2030, musí vláda už teď propouštět, zvyšovat daně a nevymýšlet nové dávky jako 5000 korun na dítě

07.06.2022 Evropská centrální banka (ECB) bude muset už ve druhé polovině letošního roku razantně zvedat úrokové sazby. Ve své nové analýze tak praví experti Bank of America, druhé největší banky ve Spojených státech. Soudí, že ECB zvýší svoji základní úrokovou sazbu hned o 0,5 procentního bodu jak na svém červencovém, tak zářijovém zasedání.

$C:\fakepath\euro star.jpg$

Evropská komise schválila Chorvatsku zavedení eura od ledna příštího roku

02.06.2022 Chorvatsko včera udělalo klíčový krok na cestě k tomu, aby od ledna příštího roku mohlo jako svou měnu začít používat euro. Evropská komise dospěla k závěru, že země plní všechna potřebná kritéria a může se za sedm měsíců stát dvacátým členem eurozóny. Chorvatský parlament již potřebný zákon schválil a definitivní slovo budou mít v červenci členské země, jejichž souhlas by měl být spíše formalitou. Dalších šest zemí včetně Česka podle komise plní jen část nutných podmínek na cestě ke společné měně.

$C:\fakepath\ceska koruna-2.jpg$

Ekonomové: Inflace by mohla klesnout v červenci, bez války už by byla nižší

30.05.2022 Inflace v České republice by podle ekonomů mohla klesnout v červenci. Za květen a červen by se mohla dostat nad 15 procent. Nebýt války na Ukrajině, spotřebitelské ceny by už byly nižší. Na jednociferná čísla se inflace zřejmě dostane až příští rok. Situace by nemusela být výrazně lepší, ani kdyby se v ČR platilo eurem. V boji proti růstu inflace pomůže zvyšování úrokových sazeb, ale vláda by také měla zpomalovat růst mezd. Ekonomičtí experti to včera řekli v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce.

$C:\fakepath\trader-13052022-22-zm.jpg$

Chorvatský parlament schválil zákon o zavedení eura jako oficiální měny

13.05.2022 Chorvatský parlament dnes podle očekávání schválil většinou hlasů zákon o zavedení eura jako oficiální měny v zemi. Podle chorvatských médií ve 151členném Saboru tento právní akt podpořilo 113 přítomných poslanců, 17 bylo proti a jeden se hlasování zdržel.

$C:\fakepath\euro zone.jpg$

Před 20 lety se euro stalo jedinou měnou 12 zemí EMU

28.02.2022 Euro jako jedinou měnu v současnosti používá 19 z 27 členských zemí Evropské unie. Euro mají i Kosovo a Černá Hora a na základě smluv s EU také Andorra, Monako, Vatikán a San Marino. Evropská měnová unie (EMU) byla vytvořena na základě Smlouvy o EU 1. ledna 1999, kdy 11 zemí unie začalo v bezhotovostním styku používat euro. O rok později, 1. ledna 2000, převzala Evropská centrální banka (ECB) úlohy národních centrálních bank. Od 1. ledna 2002 byly v zemích EMU do oběhu uvedeny první bankovky a mince eura, které se po dva měsíce používaly současně s národními měnami. Jedinou měnou je euro v zemích EMU od 1. března 2002.

$C:\fakepath\top-30122021-16-zm.png$

5 událostí, které dnes stojí za pozornost

30.12.2021 1) Japonské akcie v poslední den letošního obchodování na tokijské burze mírně oslabily. Hlavní index Nikkei 225 dnes klesl o 0,4 % na 28.791,71 bodu, za celý rok si však připsal 4,9 % a hodnota z konce roku znamená maximum za posledních více než 30 let.

$C:\fakepath\euro2.jpg$

Přijetí eura není aktuálně podle ekonomů pro ČR výhodné

30.12.2021 Přijetí eura by nyní nebylo pro Českou republiku výhodné, domnívají se odborníci oslovení ČTK. Důvodem je podle nich především ztráta samostatné měnové politiky České národní banky a stabilizační funkce samostatné české měny a také aktuální stav veřejných financí. Nejistý je také podle nich vývoj ekonomiky eurozóny po skončení pandemie koronaviru nebo politika Evropské centrální banky. Na druhou stranu přijetí jednotné evropské měny by podle ekonomů ještě více snížilo transakční náklady podniků a úplně zrušilo riziko výkyvů kurzu koruny. Nicméně ČR podle nich aktuálně neplní podmínky stanovené pro přijetí eura, například právě u veřejných financí.

$C:\fakepath\ceska koruna 15112013.jpg$

Od zavedení hotovostního eura do dneška koruna posílila proti euru o 28 procent

30.12.2021 Koruna za 20 let, kdy se začala v hotovostní podobě používat jednotná evropská měna, posílila proti euru o zhruba 28 procent. V roce 2002 se začala obchodovat na úrovni kolem 32 Kč za euro, poté v roce 2004 oslabila až nad 33 Kč/EUR, aby v půlce roku 2008 krátce česká měna posílila až pod 23 Kč za euro, dosud nejsilnější hodnotu vůči euru. Později byl kurz koruny od listopadu 2013 do dubna 2017 oslabován intervencemi České národní banky na úroveň kolem 27 korun za euro. Následné posilování koruny zastavené pandemií koronaviru doprovázely výkyvy kurzu, kdy se koruna i vracela zpět k hranici 27 Kč za euro. V posledních týdnech kurz koruny opět posiluje především kvůli razantnímu zvyšování úrokových sazeb ČNB, a to až pod hranici 25 korun za euro. Vyplývá to z výpočtů ČTK, údajů serveru Patria a vyjádření oslovených analytiků.

$C:\fakepath\top-13122021-28-zm.jpg$

5 událostí, které dnes stojí za pozornost

13.12.2021 1) Turecká lira dnes pokračuje v masivním propadu a dopoledne odepisovala k americkému dolaru více než sedm procent. Dolar se tak poprvé prodává za více než 14 lir. Na vině jsou podle analytiků obavy z prezidentových zásahů do ekonomiky a do chodu centrální banky. Navzdory vysoké inflaci se v Turecku tento týden očekává další snížení základní úrokové sazby.

$C:\fakepath\top-06122021-41-zm.jpeg$

5 událostí, které dnes stojí za pozornost

06.12.2021 1) Případné přijetí eura by mělo dále zvýšit přínosy, které pro Českou republiku vyplývají z její obchodní provázanosti se zeměmi platícími eurem a z otevřenosti české ekonomiky. Na druhou stranu vstup do eurozóny by přinesl rizika, která plynou ze ztráty nezávislé měnové politiky České národní banky a stabilizační role kurzu koruny. Problémem je také nedokončená konvergence, tedy přibližování se úrovně, Česka k eurozóně hlavně u cen a mezd. Vyplývá to z analýzy, kterou zveřejnila Česká národní banka. Ta rozdělila charakteristiky českého hospodářství z pohledu vstupu do eurozóny do tří skupin, tedy ukazatele s relativně nízkou míru rizik při přijetí eura, neutrální ukazatele a rizikové ukazatele.

$C:\fakepath\ceska-koruna-euro.jpg$

ČNB: Pro přijetí eura hovoří napojení ČR na eurozónu, proti rozdíly u cen a mezd

06.12.2021 Případné přijetí eura by mělo dále zvýšit přínosy, které pro Českou republiku vyplývají z její obchodní provázanosti se zeměmi platícími eurem a z otevřenosti české ekonomiky. Na druhou stranu vstup do eurozóny by přinesl rizika, která plynou ze ztráty nezávislé měnové politiky České národní banky a stabilizační role kurzu koruny. Problémem je také nedokončená konvergence, tedy přibližování se úrovně, Česka k eurozóně hlavně u cen a mezd. Vyplývá to z analýzy, kterou zveřejnila Česká národní banka. Ta rozdělila charakteristiky českého hospodářství z pohledu vstupu do eurozóny do tří skupin, tedy ukazatele s relativně nízkou míru rizik při přijetí eura, neutrální ukazatele a rizikové ukazatele.

Ekonomika: Fialův správný krok do mlhy

08.11.2021 Koaliční smlouva a vládní programové prohlášení vznikající Fialovy garnitury se v ekonomických bodech vydává často správným směrem, ale krokem méně jistým, než jaký by ideálně měl být. To proto, že řada ekonomicky přínosných cílů je formulována až příliš vágně, ba mlhavě, což otevírá prostor spekulaci, do jaké míry na nich bude nová vláda trvat, nesleví z nich a nesejde z cesty nastoupené správným směrem.

Fialova vláda sleví z předvolebních slibů ohledně osekání dluhu, euro rozumně nepřijme

03.11.2021 Uniklé fragmenty programového prohlášení vlády v ekonomické oblasti naznačují, že pravděpodobná Fialova vláda poněkud sleví z razance předvolebních slibů obou koalic, které ji tvoří, a to přímo v klíčové oblasti veřejných financí.

Vstoupí Chorvatsko do eurozóny?

22.09.2021 Při nedávné návštěvě výkonného více prezidenta Evropské komise pro ekonomiku, Valdise Dombrovskise, byly s chorvatskými partnery detailně probírány aspekty blížícího se zavedení eura. Přijetí společné evropské měny v Chorvatsku by mělo nastat k 1.1.2023. Platby za veškeré ekonomické aktivity, tedy i s Českou republikou, budou od tohoto data v eurech. Členem Evropské unie je Chorvatsko od roku 2013, od 10.7. 2020 je kandidátem do eurozóny. V současné době se v zemi používají chorvatské kuny. Tato měna je v Chorvatsku od roku 1994, před ní platil chorvatský dinár.

Hnutí ANO nezavede suprehrubou mzdu ("nečekaně"), ani euro (to se čekat dalo). Neříká, kde na sliby vezme

02.09.2021 Dnes zveřejněný program hnutí ANO v ekonomické oblasti více slibuje, než aby sděloval, kde na sliby vezme finanční prostředky. To je ale zásadní neduh i všech dalších programů, které dosud relevantní politické strany a uskupení pro říjnové volby představily.

$C:\fakepath\euro3.png$

Průzkum: Přijetí eura podporuje 57 pct českých exportérů, čtvrtina je proti

14.07.2021 Přijetí eura v současné době podle průzkumu Raiffeisenbank a Asociace exportérů podporuje 57 procent českých vývozců, 29 procent z nich by uskutečnění tohoto kroku uvítalo v co nejkratší době. Společnou evropskou měnu naopak zcela odmítá čtvrtina vývozců, obávají se na příklad rozpadu eurozóny nebo krize eura. Výsledky průzkumu uskutečněným mezi čtyřmi desítkami exportérů dnes na on-line tiskové konferenci představila hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Index Exportu – český vývoz svírán protichůdnými faktory

14.07.2021 „Český export balancuje na hraně mezi příznivou situací v poptávce a pokračujícími komplikacemi na nabídkové straně. Otázkou je, který z faktorů bude v příštích pěti měsících převažovat,“ uvádí Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank.

Česko je bohatší než Itálie nebo Španělsko, Češi jsou spokojenější než Francouzi či Britové. Na uplynulých více než třicet let budování tržní ekonomiky si lze připít podobně jako na jubileum jeho klíčového hybatele

18.06.2021 Už od konce 50. let bylo mnoha tuzemským ekonomům zřejmé, že centrální plánování je citelně méně efektivní než tržní ekonomika. Existovaly proto pokusy, jak prvky tržní ekonomiky alespoň zčásti začlenit do socialistického hospodářství. Zprvu však snahy narazily na ideologický odpor, jehož vyvrcholením byl vstup vojsk Varšavské smlouvy roku 1968. Opětovně tyto pokusy začaly ožívat v 70., ale zejména 80. letech. V druhé polovině 80. let už bylo naprosto zřetelné ohromné ekonomické a celospolečenské zaostávání socialistického tábora, takže v rámci přestavby se režim sám snažil začleňovat tržní prvky do neefektivní, nedostatkové socialistické ekonomiky. Svědčí o tom i proslulý projev předsedy KSČ Milouše Jakeše z července 1989, který pronesl v Červeném Hrádku. Jakeš lidovou mluvou poměrně dobře vystihl klíčový problém tehdejší ekonomiky a nutnost její zásadní reformy ve směru uvedení některých tržních principů.

Jak se připravit na inflaci? Investovat, i do whisky

01.06.2021 Pokud Češi nechtějí o své vydělané peníze do budoucna přicházet, kvůli nulovým, ba záporným úrokovým a citelné inflaci, musí investovat. Spoření nestačí. Post-pandemická doba bude v tomto ještě neúprosnější než časy předpandemické. Ekonomika na to již reaguje – nabízí nové možnosti investování, včetně toho do whisky.

Další zdražení nemovitostí i ještě nižší úroky na vkladech. K tomu povede programová priorita Pirátů a STAN, kterou je přijetí eura

28.05.2021 Cíle volebního programu Pirátů a STAN někteří přirovnávají k Marshallovu plánu. Což je pochopitelně nepatřičně nebetyčné zveličení, pokud tedy za světodějné nepokládáme třeba zdanění konopí. Program podle všeho nebude dláždit ani cestu k druhé transformaci české ekonomiky, což je další PR slogan, jenž kolem něj v médiích koluje. Představa další transformace je ostatně spíše děsivá. Základy české ekonomiky jsou totiž od 90. let položeny dobře, o čemž svědčí třeba to, že ČR vykazuje nejlepší souhrnný rating ze všech zemí bývalého východního bloku. Tedy ze zemí, které si transformací z centrálně plánované ekonomiky na tržní rovněž prošly. Tři světově nejvýznamnější ratingové agentury hodnotí Česko lépe i než Estonsko, Slovinsko či Slovensko, které přitom platí eurem.

U voleb pozor na úspory. Program Pirátů a STAN šalamounsky obsahuje cestu ke zdanění úspor běžných střadatelů zavedením záporného úroku z nich

23.05.2021 Dvě klíčové vyzývatelské opoziční koalice už si odbyly představení svého volebního programu. V ekonomické oblasti volí realističtější přístup koalice Pirátů a STAN. Ta má v mnoha aspektech svůj ekonomický program rovněž sestavený šalamounsky, svým způsobem někdy až zrádně – například volič toužící po snížení dluhu Česka tak může skončit v pasti eura, i se zdaněním vlastních celoživotních úspor. Zato trojkoalice SPOLU sice na voliče žádnou osudovou past nelíčí, zase ale zjevně spoléhá na to, že drtivá většina voličů si program nepřečte, natož aby si udělala základní propočty slibovaných priorit.

K programu Pirátů a STAN: Bez realistického plánu rozpočtových škrtů přijde euro a daň z nemovitostí, v režii Pirátů a STAN

18.05.2021 Minulý týden zveřejněná jarní prognóza Evropské komise je pro Česko varovná z hlediska udržitelnosti veřejných financí. Bohužel, ani koalice SPOLU není s to toto varování reflektovat. Nelze tak vyloučit, že Česko pod taktovkou Pirátů a STAN nastoupí cestu k euru či k citelnému navýšení daně z nemovitostí, nakonec nejen těch komerčních.

Jak se připravit na inflaci: Utrácet a investovat

18.05.2021 Koruna nad očekávání posiluje. Když loni v květnu dělala Česká národní banka své pravidelné šetření mezi českými i zahraničními analytiky, shodli se, že v květnu 2021 bude jedno euro za 26,20 koruny. Ve skutečnosti se nyní prodává za méně než 25,50. Fanoušci eura si před rokem stěžovali, že slabá koruna je hlavním zdrojem na evropské poměry citelné inflace. A že s eurem by tuzemská inflace byla nižší. Dnes vidíme, že znatelná inflace přetrvává i po zpevnění tuzemské měny. Za rychlejší inflací v ČR, než jakou vykazuje eurozóna, je třeba předně hledat jiné příčiny. Např. to, že mzdový růst v Česku v předpandemických letech výrazně předčil mzdový růst v eurozóně.

Evropská komise řadí ČR mezi pět zemí EU, které pandemii zvládají nejhůře z hlediska veřejných financí. ODS zrušením superhrubé mzdy poskytuje rivalům záminku k přijetí eura

12.05.2021 Dnes zveřejněná prognóza Evropské komise je pro Česko varovná z hlediska udržitelnosti veřejných financí. Prognóza totiž počítá s tím, že ČR letos vykáže schodek veřejných financí 8,5 procenta a v příštím roce pak 5,4 procenta. Průměrný schodek za oba roky tak má činit bezmála sedm procent. To je pátá nejvyšší hodnota v EU.

Proč česká vláda platí (skoro) nejvyšší úrok v EU... Vyšší než Bulhaři, Řekové, Chorvati, Slováci...

14.04.2021 Česká vláda nyní čelí jednomu z nejvyšších úročení svého dluhu mezi všemi zeměmi EU. Za to, aby poskytli desetiletou půjčku, žádají mezinárodní investoři vyšší úrok už jen od vlády maďarské a rumunské (viz Obrázek 1 pod textem). V posledním zhruba měsíci se navíc Česko ocitá v historicky nebývalé situaci, kdy za svůj desetiletý dluh platí o více než dva procentní body než Slovensko (viz Obrázek 2 pod textem). Český desetiletý vládní dluh je tak úročen nejméně výhodně v porovnání s desetiletým dluhem slovenské vlády za celé období od rozdělení společné federace před skoro třiceti lety.

Centrální banka může trvale ulevovat vládě od dluhu i v ČR, dnes totiž prošla novela zákona o ČNB. Je to dobře, ekonomika s národní měnou vyžaduje silnou národní banku

24.03.2021 Přelomovou povahu některých dějů leckdy odhalí až časový odstup. Dějiny. Až se budou psát dějiny českého centrálního bankovnictví, nepochybným milníkem bude dnešek. Ode dneška se Česká národní banka (ČNB) trvale řadí mezi centrální banky, jež mohou takzvaně kvantitativně uvolňovat. Tedy tisknout a vytvářet nové peníze, aby za ně bez výraznějšího omezení nakupovaly vládní dluh. Poslanecká sněmovna totiž dnes dopoledne schválila příslušnou novelu zákona o ČNB.

Praha bohatne mnohem rychleji než Bratislava, rozdíl je teď nejvyšší v tomto tisíciletí. Česká metropole je díky brexitu třetím nejbohatším místem EU

14.03.2021 Praha je třetím nejbohatším regionem Evropské unie. Vyplývá to z nejnovějších údajů Eurostatu, které úřad zveřejnil. Hrubý domácí produkt na obyvatele vyjádřený ve standardu kupní síly, který umožňuje mezinárodní srovnání, činil v české metropoli v roce 2019 celkem 205 procent průměru Evropské unie. Lépe už na tom bylo jen Lucembursko s 260 procenty průměru EU a jižní část Irska s 240 procenty. Praha se na třetím místě ocitá v oficiální statistice Eurostatu historicky poprvé, neboť ta už v důsledku loňského brexitu nezahrnuje oblast Londýna. Vnitřní část britské metropole se před brexitem pravidelně umisťovala před Prahou.

$C:\fakepath\euro3.jpg$

Rumunsko posouvá plán zavedení eura na rok 2027

19.02.2021 Rumuni nezačnou eurem platit do roku 2024, jak dosud plánovali, ale nejdříve v období 2027 až 2028. V rozhovoru se soukromou rumunskou televizní stanicí Digi24 to dnes řekl rumunský ministr financí Florin Citsu. Bukurešť musí podle něj nejprve napravit ekonomickou nerovnováhu.

CapitalPanda: „covid-krize“ neodvrátí přijetí Eura v Chorvatsku v roce 2023

21.01.2021 Současná krize způsobená pandemií COVID-19 pravděpodobně o několik měsíců posune termín přijetí eura v Chorvatsku. Zatím je chorvatskou vládou a centrální bankou oficiálně uváděn na 1. leden 2023. S rokem 2023 se jako s nejbližším termínem počítá i díky silné podpoře veřejnosti, kterou přijetí eura v Chorvatsku má.

Rozbřesk: Česko při startu očkování zaostává, rozhodnou však nadcházející měsíce

12.01.2021 Česko není jedinou zemí, kde start očkování proti COVID-19 zatím mírně řečeno “drhne”. Podobně jako my zatím naočkovala méně než půl procenta populace i řada dalších menších evropských zemí, včetně Švédska, Maďarska nebo Nizozemí. Až na Francii si zatím vedou o něco lépe velké evropské země, které se pohybují okolo 1 % proočkovaných.

$C:\fakepath\euro2.jpg$

MF a ČNB opět nedoporučily vládě nyní přijímat euro

07.12.2020 Ministerstvo financí a Česká národní banka opět doporučily vládě zatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny. Vyplývá to z pravidelného materiálu MF a ČNB o vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou, který dnes schválila vláda. Na twitteru o tom informovala Česká národní banka i ministerstvo financí. Materiál takové doporučení vždy v posledních letech obsahoval. Vláda Andreje Babiše (ANO) ve svém programovém prohlášení uvedla, že nebude o vstup do eurozóny usilovat.

$C:\fakepath\eurozona.jpg$

MF a ČNB zřejmě opět nedoporučí vládě nyní přijímat euro

06.12.2020 Ministerstvo financí a Česká národní banka zřejmě opět doporučí vládě zatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny. Vláda má totiž v pondělí na programu každoroční materiál MF a ČNB o vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. Materiál takové doporučení vždy v posledních letech obsahoval. Vláda Andreje Babiše (ANO) ve svém programovém prohlášení uvedla, že nebude o vstup do eurozóny usilovat.

Daňový balíček znamená, že schodek příští rok bude až 410 miliard korun. Balíček, k němuž cestu otevírá „tištění miliard“ v podání Evropské centrální banky, se uhradí z peněz z fondu obnovy EU

20.11.2020 Sněmovní přijetí daňového balíčku je pro českou ekonomiku příznivou zprávou. Nejen proto, že v hospodářsky náročném čase dojde k proticyklickému, tedy ekonomicky žádoucímu snížení daňové zátěže obyvatelstva, ale i proto, že z důvodu navýšení daňové slevy na poplatníka se příznivý efekt balíčku výrazněji dotkne také skupin zaměstnanců s nižšími příjmy. Do značné míry tak odpadá zásadní argument proti změně základu zdanění práce ze superhrubé na hrubou mzdu. Tímto argumentem bylo právě to, že tuto změnu – neboli „zrušení superhrubé mzdy“ – tolik nepocítí zaměstnanci s nízkými příjmy, kteří logicky platí nižší daň než zaměstnanci s vyššími příjmy.

$C:\fakepath\koruna.jpeg$

Koruna podle ekonomů za 25 let obstála, čekají její posilování

01.10.2020 Česká koruna jako volně směnitelná měna za posledních 25 let podle odborníků oslovených ČTK obstála a byla považována za jednu z nejstabilnějších měn v regionu. Zároveň fungovala jako nárazník proti nepříznivému ekonomickému vývoji. To ale částečně změnila finanční krize v roce 2008 a následně devizové intervence České národní banky od listopadu 2013 do dubna 2017 s cílem držet korunu nad 27 korun za euro. Z dlouhodobějšího pohledu by měla koruna ale opět začít posilovat, odhadují ekonomové. Před 25 lety vstoupil v platnost devizový zákon, kterým se stala koruna volně směnitelnou.

Přijetí eura? Aktuálně ani nesplňujeme kritéria

19.08.2020 Nejasný postoj Česka k přijetí společné evropské měny nadále platí. Aktuálně je potvrdil premiér Andrej Babiš v rozhovoru pro Harvard International Review: na vstup je prý Česko připraveno, ale nejprve musí proběhnout v EU reformy, které mimo jiné přimějí jižní členy k větší rozpočtové kázni.

Česko má nejvyšší podíl vkladů v domácí měně z „nových“ zemí EU, které neplatí eurem. Plyne z aktuální každoroční zprávy Evropské centrální banky

28.07.2020 Podíl bankovních vkladů domácností a firem v ČR v koruně činil loni 91,2 procenta. Jedná se o nejvyšší podíl vkladů v domácností mezi „novými“ zeměmi EU, které nejsou členy eurozóny. Druhý nejvyšší podíl mezi těmito státy vykazuje z daných zemí Polsko (88,4 procenta), třetí pak Maďarsko (78,8 procenta).

V Chorvatsku může kvůli tamnímu přijetí eura Čechům výrazně zdražit, až o desítky procent

12.07.2020 Chorvatsko včera dosáhlo klíčového milníku na své cestě za eurem, stejně jako Bulharsko. Obě země byly přijaty do „předpokoje eura“, jejich národní měny nyní tedy budou minimálně po dobu dvou letu podléhat režimu směnného kursu ERM 2. To znamená, že jak chorvatská kuna, tak bulharský lev se budou pohybovat ve stanoveném pásmu vůči euru a vlády obou zemí nemohou přistoupit k jejich devalvaci. V praxi to znamená jedno: obě měny mohou nyní citelně zpevňovat vůči české koruně, což by třeba již příští rok mohlo tuzemským turistům rapidně zdražit dovolenou v těchto vyhledávaných zájezdových destinacích.

$C:\fakepath\eurozona.jpg$

ČR plní dvě ze čtyř kritérií pro přijetí eura, žádný stát všechna

10.06.2020 Česká republika v současnosti plní dvě ze čtyř hospodářských kritérií nezbytných pro zavedení eura. Zatímco podmínky týkající se stavu veřejných financí a úrokových sazeb Praha splňuje, nevyhověla by z hlediska cenové stability a směnného kurzu. Ve své letošní zprávě o připravenosti zemí Evropské unie přijmout společnou evropskou měnu to dnes uvedla Evropská komise (EK). Všechna kritéria nesplňuje ani jedna ze sedmi hodnocených zemí.

S českým zlatým pokladem to jde rok od roku z kopce. Podle Zlatého indexu je Česko na devítině stavu od vzniku republiky

26.05.2020 Česká republika už má jen necelou devítinu ze 70 tun zlata, které získala po zániku federace v lednu 1993. Vyplývá to ze Zlatého indexu, který vytvořila akciová společnost Zlato, přední prodejce investičního zlata na tuzemském trhu. Hodnota Zlatého indexu podle jejích analytiků od vzniku samostatné České republiky klesla v dubnu 2020 na 11,2 procenta původního stavu.

ČR má jen necelou devítinu ze 70 tun zlata, jež měla při vzniku

25.05.2020 Česko má v rezervách necelou devítinu ze 70 tun zlata, které získala po zániku federace v lednu 1993. Vyplývá to z tzv. zlatého indexu, který vytvořili analytici společnosti Zlato, jednoho z největších prodejců investičního zlata na tuzemském trhu. Hodnota indexu od vzniku samostatné ČR klesla v dubnu 2020 na 11,2 procenta původního stavu.

$C:\fakepath\euro penize.jpg$

Bulharsko se přihlásí do "čekárny na euro" koncem dubna

10.04.2020 Bulharsko se přihlásí do "čekárny na euro", tedy do mechanismu směnných kurzů ERM-2, koncem dubna. Dnes to uvedl bulharský premiér Bojko Borisov. Podle něj současná koronavirová krize ukazuje, že členské státy eurozóny a ty země, které jsou už do ERM-2 zařazeny, budou mít po odeznění pandemie k dispozici miliardy eur na oživení ekonomiky, zatímco ostatní si budou muset půjčovat za vyšší úrok.

Poslanci by měli podpořit kvantitativní uvolňování ČNB. Je to zaručený způsob, jak zlevnit český dluh v příštích měsících, kdy nastane jeho citelný nárůst, a tedy jeho možné zdražení

08.04.2020 V české ekonomice se kvůli koronaviru fatálně přestaly točit peníze; ruku v ruce s tím, jak vláda podstatnou část ekonomiky ze zdravotních důvodů zastavila. Proto hrozí hromadné krachy a vyhazovy. Nastává historicky mimořádný propad objemu výdajů a útrat. Vláda zastavila jak chod firem vysoce ziskových, tak těch mnohem méně výkonných. Při očistné krizi odcházejí z byznysu ty druhé. Nyní hrozí, že odejdou všechny. Sebelepší a sebeefektivněji hospodařící restaurace nebo průmyslový podnik nemohly s ničím takovým počítat. Nemohly se na to připravit. Neměly žádný varovný signál.

$C:\fakepath\euro mena zona.jpg$

Koronavirus zřejmě zpozdí zavedení eura v Bulharsku

30.03.2020 Globální krize vyvolaná šířením koronaviru zpozdí snahu Bulharska o přistoupení k mechanismu směnných kurzů ERM-2 a k bankovní unii. Řekl to dnes guvernér centrální banky Dimitar Radev. Země původně předpokládala, že k ERM-2, kde musí vydržet dva roky před přijetím eura, a k bankovní unii se připojí letos v červenci. Plán ale bude muset odsunout až na příští rok.

$C:\fakepath\cnb 1110.jpg$

ČNB zhoršila odhad vývoje veřejných financí

07.02.2020 Česká národní banka (ČNB) zhoršila odhad vývoje veřejných financí. Nově letos očekává přebytek 0,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP), v listopadu to bylo 0,8 procenta. Pro loňský rok odhad také zhoršila a čeká přebytek 0,6 procenta z předchozích 0,9 procenta. Pro příští rok pak centrální banka již počítá s propadem veřejných financí do schodku 0,1 procenta HDP. Vyplývá to ze shrnutí Zprávy o inflaci, které dnes banka zveřejnila. Předloni skončily veřejné finance v přebytku 1,1 procenta.

Inflace – někde málo, jinde dost

08.01.2020 Růst spotřebitelských cen za listopad v eurozóně zrychlil své meziroční tempo na 1 % oproti říjnovým 0,7 %. Ačkoliv se jedná o zlepšení, Evropská centrální banka by ráda inflaci viděla výrazně blíže dvěma procentům. Vývoj spotřebitelských cen v jednotlivých evropských státech je však značně odlišný.

$C:\fakepath\euro mena zona.jpg$

ČNB: Přijetí eura brání rozdíl v ekonomické úrovni ČR a eurozóny

22.12.2019 Překážkou pro brzké přijetí eura je nadále nedokončený proces dlouhodobého přibližování se úrovně České republiky k vyspělým zemím eurozóny. Tento proces se sice v posledních letech obnovil, nicméně u většiny z nich zůstává odstup České republiky od průměru eurozóny značný. Dalším rizikovým faktorem ohledně přijetí eura je nesladěnost finančních cyklů ČR a eurozóny a otázka dlouhodobé udržitelnosti českých veřejných financí kvůli stárnutí populace a růstu mandatorních, tedy povinných, výdajů rozpočtu. Vyplývá to z analýzy, kterou zveřejnila Česká národní banka.

Okénko trhu - obchodní dohoda USA-Čína bude podepsána začátkem ledna

20.12.2019 Americký ministr financí Mnuchin včera oznámil, že první část obchodní dohody mezi USA a Čínou bude podepsána začátkem ledna. V současné době se řeší už jen technické a legislativní detaily. Zmínil, že podepsání dohody by mohlo přidat k růstu americké ekonomiky půl procentního bodu. Zatím však nikdo přesně neví, jaká ustanovení první část obchodní dohody obsahuje. Proto se některým analytikům zdá odhad příspěvku k růstu HDP přehnaný. Oznámení však přesto ještě posílilo vyhlídky na smírné vyřešení obchodního konfliktu, což zvedlo sentiment na finančních trzích.

$C:\\fakepath\\euro penize.jpg$

Euro je politický projekt, nikoliv finanční, míní exministr Pilný

19.11.2019 Euro je politický projekt, nikoli finanční, jehož udržitelnost není příliš velká. Na dnešní mezinárodní konferenci Od ostnatého drátu k Schengenu v Poslanecké sněmovně to řekl bývalý ministr financí a nyní pražský zastupitel Ivan Pilný (ANO). Podle ekonoma Jana Švejnara, profesora Kolumbijské univerzity v New Yorku, by na tom Česká republika naopak byla lépe, kdyby euro měla.

Češi po 30 letech vedou před Slováky v kupní síle potravin, Slováci zase tolik neplatí za základní služby

13.11.2019 Po třiceti letech od roku 1989 si může Čech za průměrný plat koupit zpravidla několikanásobek objemu základních potravin, než si mohl koupit v době socialismu. Na zkoumaném vzorku potravin nejmarkantněji vzrostla kupní síla obyvatel u cukru (šestinásobně), kávy (4,6 x) nebo kuřete (4,2 x) či vajec (3,8 x). Také u všech dalších základních potravin, které byly porovnávány (viz tabulka v příloze), mají spotřebitelé větší kupní sílu dnes než v roce 1989 – s jedinou výjimkou, kterou je mléko. Polotučného mléka si mohli za socialismu lidé koupit zhruba o 5 % více než dnes. Toto srovnání samozřejmě nezohledňuje vývoj kvality produktů, jejich balení a dostupnost, která je s tehdejším obdobním nesrovnatelná.

$C:\fakepath\euro penize.jpg$

Chorvatsko chce přijmout euro nejpozději do začátku roku 2024

12.11.2019 Strategickým cílem Chorvatska je splnit nezbytná kritéria a přijmout euro do konce funkčního období následující vlády, respektive do roku 2024. Řekl to dnes chorvatský premiér Andrej Plenković. V červenci Chorvatsko formálně požádalo o vstup do mechanismu směnných kurzů ERM-2, který je předstupněm zavedení eura.

$C:\fakepath\cnb2.jpeg$

ČNB zlepšila odhad vývoje veřejných financí

08.11.2019 Česká národní banka (ČNB) zlepšila pro letošní i příští rok odhad vývoje veřejných financí. Nově letos očekává přebytek 0,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP), v srpnu to bylo 0,5 procenta. Pro příští rok odhad zlepšila na 0,8 procenta z předchozích 0,4 procenta HDP. Vyplývá to ze shrnutí Zprávy o inflaci, které dnes banka zveřejnila. Loni skončily veřejné finance v přebytku 1,1 procenta.

$C:\fakepath\euro-08112019-lv.jpg$

Zavedení eura není priorita maďarské vlády, říká její úředník

07.11.2019 Zavedení eura není prioritou maďarské vlády, řekl na dnešní tiskové konferenci v Budapešti ředitel kabinetu maďarského premiéra Gergely Gulyás. Ve všech zemích EU, kde společnou měnu zavedli, se zvýšily životní náklady, citovala jej agentura Reuters.

Euro jako chyba

07.11.2019 Guvernér maďarské centrální banky se vyjádřil, že euro byla strategická chyba. Podle něj totiž zcela chybí prvky úspěšné globální měny.

$C:\fakepath\ceska-koruna-euro.jpg$

Experti ČNB: Zatím nás nečeká ani euro, ani konec hotovosti

15.10.2019 I když v poslední době roste popularita bezhotovostních plateb a dalších inovací v bankovnictví, konec hotovosti nejspíš v nejbližších dekádách nenastane. V panelové diskusi se studenty Fakulty podnikatelské VUT v Brně ke 100 letům československé měny to dnes řekli experti České národní banky (ČNB).

$C:\fakepath\cnb 1110.jpg$

ČNB zlepšila odhad vývoje veřejných financí

02.08.2019 Česká národní banka zlepšila pro letošní i příští rok odhad vývoje veřejných financí. Nově letos očekává přebytek 0,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP), v květnu očekávala 0,3 procenta. Pro příští rok odhad zlepšila na 0,4 procenta z předchozích 0,2 procenta HDP. Vyplývá to ze shrnutí Zprávy o inflaci, které dnes banka zveřejnila. Loni skončily veřejné finance v přebytku 0,9 procenta.

$C:\fakepath\euro3.jpg$

Centeno: Zájem Chorvatska o ERM-2 je důkaz atraktivity eurozóny

09.07.2019 Rozhodnutí Chorvatska zapojit se do mechanismu směnných kurzů ERM-2 je dokladem toho, že eurozóna je vnímána jako vhodné ukotvení stability a růstu evropských zemí a že dál přitahuje nové členy. Po včerejším jednání ministrů financí zemí, které euro používají, to novinářům řekl šéf této takzvané euroskupiny Mario Centeno.

$C:\fakepath\euro star.jpg$

Euro se považuje za pozitivní pro eurozónu

09.06.2019 Většina lidí v členských zemích EU, které ještě nepřijaly euro, se domnívá, že společná měna má pozitivní dopad na ty státy, které ji již používají. Vyplývá to z průzkumu Eurobarometr. Podpora zavedení eura v těchto zemích však zůstává nízká.

CVVM: Většina Čechu je stále proti přijetí eura

31.05.2019 Mezi českou veřejností nadále převládá odmítavý postoj k přijetí eura. Proti evropské měně je 75 procent Čechů, tedy zhruba stejně jako v předchozích letech. Počet příznivců přijetí eura se drží na 20 procentech. Vyplynulo to z dnes zveřejněného průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Z hodnocení dopadů členství ČR v Evropské unie na určité oblasti veřejného života nejlépe vyšly služby a zboží, nejhůře zemědělství.

$C:\fakepath\Polsko.jpg$

Kaczyński: Přijetí eura by Polsku uškodilo

28.04.2019 Polsko by v současnosti nemělo usilovat o přijetí společné evropské měny, neboť by to poškodilo polskou ekonomiku. Během sněmu v Poznani to včera prohlásil předseda polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński. Měsíc před volbami do Evropského parlamentu (EP) šéf konzervativců označil členství Polska v Evropské unii za výhodné. Premiér Mateusz Morawiecki podle agentury PAP zdůraznil, že v EP by měli zemi reprezentovat poslanci, kteří budou bojovat za posilování rovnosti členských států.

Ranní nadhoz finančních trhů 31.1.2019

31.01.2019 Guvernér centrální banky J. Rusnok se včera opět vyjádřil k růstu úrokových sazeb. Odhadl, že letos dojde k pohybu sazeb v „intervalu mezi nula až dvě“. Jejich změny tedy nebudou tak časté jako v loňském roce. V tuzemsku podle něho existují inflační tlaky dané napjatou situací na trhu práce a rychlým růstem mezd, nicméně situace v zahraničí se komplikuje a přicházejí signály o zpomalování ekonomického růstu. V rozhovoru zároveň zmínil, že k přijetí eura nedojde v dohledném horizontu.

Rekordní spokojenost Slováků s eurem: to by dnes neměnilo 9 z 10 Slováků

16.01.2019 Zítra to bude na den přesně 10 let, kdy Slováci definitivně vyměnili slovenské koruny za euro a v obchodech začalo platit výlučně eury. I když v prvních týdnech převládal špatný pocit ze zdražování, ve skutečnosti euro vyšší ceny nepřineslo. Dekáda s eurem potvrdila, že lidé i podniky si na novou měnu zvykli. "Euro jednoznačně usnadnilo příchod nových investic i export zboží do zahraničí, na kterém je postavena slovenská ekonomika. I přes mnoho pesimistických předpovědí se s novou měnou drtivá většina obyvatel Slovenska rychle sžila," hodnotí deset let eura na Slovensku analytik TopForex Patrik Mackových.

$C:\fakepath\euro3.png$

Euro používá 19 z 28 členských zemí EU

30.12.2018 Základní fakta k 20. výročí (1. ledna 1999) zahájení užívání jednotné evropské měny euro v obchodním a bankovním styku:

Ranní nadhoz finančních trhů 13.12.2018

13.12.2018 Členové konzervativní strany včera získali dostatečné množství podpisů k vyvolání hlasování o nedůvěře premiérce T. Mayové. To proběhlo již včera ve večerních hodinách. Pro odvolání premiérky hlasovalo celkem 117 konzervativců, tedy nebyl získán požadovaný minimální počet 148 hlasů. Celkem 200 spolustraníků premiérku podpořilo, což svědčí o rozpolcenosti strany. Premiérka nyní odjela do Bruselu na jednání Evropské rady, kde se pokusí vyjednat přijatelnější podmínky Brexitu.

$C:\fakepath\Rumunsko.jpg$

Rumunsko chce mít euro do roku 2024

13.12.2018 Rumunsko chce přijmout euro do roku 2024, oznámila včera v parlamentu premiérka a bývalá evropská poslankyně Viorica Dancilaová. Podle agentury AFP také představila hlavní cíl nadcházejícího rumunského předsednictví Evropské unie, kterým je snížit napětí mezi starými a novými členskými zeměmi. Rumunsko se půlročního předsednictví ujme v lednu příštího roku.

$C:\fakepath\EURCZKH1.png$

Forex: Koruna dnes nepatrně rostla k euru

12.12.2018 Koruna dnes posílila vůči dolaru, nepatrně silnější je také k euru. Kolem 17:00 se česká měna obchodovala na 22,74 Kč/USD a na 25,84 Kč/EUR. Proti úternímu večeru tak k dolaru získala devět haléřů a vůči euru si polepšila o dva haléře. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online.

Okénko finančního trhu 12.12.2018

12.12.2018 Členové konzervativní strany získali dostatečné množství podpisů k vyvolání hlasování o nedůvěře premiérce T. Mayové. To by mělo proběhnout ještě dnes ve večerních hodinách. Pokud by pro odvolání premiérky hlasovalo více než 158 členů, tedy nadpoloviční většina, ocitla by se strana bez lídra. Avšak mezi stávajícími členy se neformuje ani jasný favorit, který by premiérku nahradil. Výběr nového lídra by se tak mohl protáhnout až do ledna, což by ohrozilo plánované datum výstupu Británie z EU koncem března. První počin potenciálního nového premiéra či premiérky by tak bylo odložení plánovaného odchodu na později. Vyostření vztahů ve straně přichází v kritický okamžik a Británii se tak dostává do značné nejistoty. Mezitím se premiérka snaží vyjednat časové omezení setrvání Severního Irska v celní unii s EU, tedy nejkontroverznější části dohody, se kterou mnoho poslanců a spolustraníku Mayové nesouhlasilo. Avšak EU se nestaví kladně k jakémukoliv pozměňování současné dohody. Premiérce tak mnoho manévrovacího prostoru nezbývá a podpory se nedočkává ani od vlastní strany. Pro odpůrce současného návrhu je přijatelnější variantou tzv. tvrdý Brexit – odchod bez smluvního ujednání.

$C:\fakepath\euro 08012013-2.png$

MF a ČNB opět nedoporučily nyní přijmout euro, vláda to schválila

12.12.2018 Ministerstvo financí a Česká národní banka opět doporučily vládě prozatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny, tedy přijetí eura. Vyplývá to z každoročního materiálu MF a ČNB o vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. Dokument dnes schválila vláda, informovala na twitteru ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Vláda Andreje Babiše (ANO) již ve svém programovém prohlášení uvedla, že nebude o vstup do eurozóny usilovat.

Forex: Koruna se včera posunula na nejslabší hodnotu od letošního července

20.11.2018 Začátek týdne je na trzích klidný. Zveřejňovaná data nemají potenciál zamíchat vývojem měn. Sledovat tak budeme dál vývoj ohledně schvalování dohody o brexitu a skandál v polském bankovním sektoru.

$C:\fakepath\EURCZKH1.png$

Forex: Koruna dnes znovu oslabila nad 26,00 EUR/CZK

19.11.2018 Česká měna se dnes stejně jako minulý týden dostala nad hranici 26 korun za euro, což je nejslabší hodnota od léta. Ve srovnání s pátečním závěrem oslabila o tři haléře na 26,03 Kč/EUR. Vůči dolaru koruna posilovala. V 17:00 se podle serveru Patria Online obchodovala za 22,70 Kč/USD.

Češi mají poprvé od roku 2011 vyšší kupní sílu než Slováci. A to hlavně díky tomu, že skončily intervence za slabou korunu

19.11.2018 ČR si může gratulovat. Poprvé od roku 2011 předčí Slovensko v průměrné kupní síle obyvatelstva. Slovensko navíc v pořadí překonáváme nejvýrazněji v tomto desetiletí (viz graf níže). Naše zaostávání z posledních let nebylo výsledkem přijetí eura na Slovensku, ale zejména naší intervence za slabší korunu.

Velký přehled zahraničních dluhopisů

25.10.2018 Společnost se může rozhodnout pro vstup a zahraniční trh, pokud se domnívá, že na něm získá atraktivní úrokové sazby nebo pokud potřebuje cizí měnu. Může tak učinit vydáváním zahraničních dluhopisů, které jsou denominované v měně zahraničního trhu. Jednoduše řečeno, zahraniční emitent vydá na domácím trhu zahraniční dluhopis v měně domácí země. Zahraniční dluhopisy se používají hlavně k tomu, aby poskytly emitentům přístup k jinému kapitálovému trhu.

Evropská komise poprvé v historii odmítla rozpočet členské země EU. Itálie se ocitá na šikmé ploše, dluhopisy zatím reagují mírně

23.10.2018 Evropská komise dnes na svém zasedání ve Štrasburku dle očekávání zamítla rozpočet italské vlády na příští rok. Porušuje totiž podle ní pravidla Paktu růstu a stability. Italský ministr financí Giovanni Tria již dříve připustil, že rozpočtový návrh pravidla porušuje, přesto jej Řím už dále upravovat nehodlá. Italský premiér Giuseppe Conte dnes uvedl, že vláda nemá žádný záložní plán a že příští rok hodlá hospodařit na základě právě toho rozpočtu, který dnes Evropská komise odmítla. Současný italský kabinet potřebuje financovat poměrné nákladné předvolební sliby, zahrnující daňové škrty, určitou formu univerzálního základního příjmu či reformu penzí.

Evropská komise dnes zřejmě Řím vyzve k přepracování rozpočtu. Ale pozor, Itálie od přijetí eura hospodaří úsporněji než třeba i Německo

23.10.2018 Evropská komise dnes na svém zasedání ve Štrasburku pravděpodobně zamítne rozpočet italské vlády na příští rok. Porušuje totiž podle ní pravidla Paktu růstu a stability. Italský ministr financí Giovanni Tria připouští, že rozpočtový návrh pravidla porušuje, přesto jej Řím už dále upravovat nehodlá. Současný italský kabinet potřebuje financovat poměrné nákladné předvolební sliby, zahrnující daňové škrty, určitou formu univerzálního základního příjmu či reformu penzí.

$C:\fakepath\cnb2.jpeg$

Analytici: Michl bude v radě ČNB spíše zastáncem zvyšování sazeb

05.10.2018 Ekonom Aleš Michl by se v bankovní radě České národní banky mohl zařadit k tzv. jestřábům, tedy členům bankovní rady, kteří jsou zastánci zvyšování úrokových sazeb, pokud to ekonomický vývoj dovoluje. V minulosti se často vyjadřoval ve prospěch silnější koruny a kritizoval devizové intervence centrální banky. Vyplývá to z dnešních vyjádření analytiků pro ČTK.

Ranní zpráva z finančního trhu: Aleš Michl se stane novým členem bankovní rady ČNB

05.10.2018 Včerejší zprávou dne je potvrzení Aleše Michl jako nového člena bankovní rady ČNB. Domácí centrální banka tak přivítá ekonoma, který preferuje silnou korunu. Zařadit by se tak mohl do jestřábího křídla. Investoři ve světě však dnes budou sledovat hlavně americká čísla z trhu práce. I přes působení hurikánu Florence očekáváme další velmi dobrý výsledek.

$C:\fakepath\euro 08012013-2.png$

Bulharská vláda schválila harmonogram přijetí eura

22.08.2018 Bulharská vláda schválila akční plán přijetí eura. Země by podle něj měla do konce června příštího roku vstoupit do mechanismu směnných kurzů ERM-2, tedy do takzvané čekárny na členství v eurozóně a bankovní unii. Uvedla to dnes agentura Reuters. O vstup do ERM-2, kde země musí vydržet dva roky před přijetím eura, Bulharsko požádalo v červenci letošního roku.

Ukázal případ Řecka životaschopnost eurozóny, nebo nevyhnutelnost rozpadu?

21.08.2018 Finanční pomoc Řecku v pondělí skončila. Před zemí, která se vyhnula bankrotu za cenu obrovského hospodářského propadu, kdy na základě podmínek věřitelů seškrtala veřejné výdaje a zvýšila daně, tak zůstává více než 40 let splácení dluhu. Ten činí přes 320 miliard eur (8,3 bilionu Kč) - tedy více než 180 % HDP.

Průzkum: Češi euro nechtějí, jeho používání se ale nebrání

10.07.2018 Většina Čechů euro jako domácí měnu nechce, ale jeho používání, třeba při cestách do zahraničí, se nebrání. Podle výsledků červnového průzkumu České bankovní asociace se na cesty do zemí mimo eurozónu a USA raději vybaví eurem (57 procent) než dolarem (26 procent), případně obojím (17 procent).

$C:\fakepath\eurozona 12072013.png$

Bulharsko prý podle EK neplní všechna kritéria pro přijetí eura

23.05.2018 Bulharsko, které doufá v brzké zavedení eura, ještě neplní veškerá kritéria nutná pro přijetí jednotné evropské měny. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na hodnocení Evropské komise (EK), které bude zveřejněné dnes.

$C:\fakepath\eurozona 12072013.png$

Moscovici: Bulharsko se stane příští členem euruozóny

27.04.2018 Bulharsko se stane příštím členem eurozóny, nemělo by však přijetí jednotné evropské měny uspěchat. Uvedl to dnes evropský komisař pro hospodářské záležitosti Pierre Moscovici. Eurozóna má v současnosti 19 členů. Naposledy její řady rozšířila Litva, která přijala euro začátkem roku 2015.

AFP: Euro už není nevratné

14.07.2015 Další a další schůzky v Bruselu tečku za řeckou krizí neudělaly. Evropské instituce ale v písemné zmínce...

Zemanova úvaha o devalvaci je prý nesmysl

22.08.2014 Úvaha prezidenta Miloše Zemana o tom, že Česká národní banka (ČNB) loni možná úmyslně devalvovala českou korunu, aby oddálila vstup Česka do eurozóny a nepřišla tak o kompetence, je podle analytiků nesmyslná. Cílem intervence byla snaha zabránit deflaci, shodli se. Bankovní rada ČNB bude navíc obměněna dříve, než by k přijetí eura mohlo dojít, takže chybí motiv. Představitelé (ČNB) se k Zemanovým slovům nechtějí vyjadřovat.

Řecko dle centrální banky: Budoucnost existuje. -24% HDP a 26% nezaměstnanost střídá růst exportu a zdravé banky

03.12.2012 Řecká ekonomika se na nových podmínkách pomoci a při odpisu další části dluhu bude zotavovat výrazně rychleji proti dosavadním očekáváním, uvedla tamní centrální banka a publikovala svou představu o vývoji hospodářství v příštích letech. Autorita, která nemá zapotřebí „malovat věci na růžovo“, vedle kumulovaného propadu ekonomiky o 24 % a výstřelu nezaměstnanosti nad 26 % ještě v letech 2013 a 2014 vidí také dynamicky rostoucí export a zlepšující se bilanci při nízké inflaci a ozdravěné banky již na jaře příštího roku.

Předchozí klíčová slova

Přijetí

Přijetí bitcoinu

Přijetí bitcoinu v Salvadoru

Přijetí ceny

Přijetí digitálních měn

Přijetí do Evropské unie

Následující klíčová slova

Přijetí kryptoměn

Přijetí kryptoměny

Přijetí kryptoměny bitcoin

Přijetí prop tradingu

Přijetí společné měny

Přijetí zisku

Přijímání bitcoinů

Přijímání plateb v bitcoinech

Přijímání rizika

Přijímání ztrát

Články

reklama

Seminář "Juniorská škola tradingu - Forex I-II" je určen pro začínající investory a obchodníky. Pokud chcete vyzkoušet něco nového, vymanit se z davu a být úspěšný v obchodování na finančních trzích, tak je tento kurz určen právě vám. I když je seminář zaměřen na forexový trh (obchodování s měnami), tak je vhodný rovněž pro všechny začínající obchodníky na finančních trzích a veškeré informace z tohoto semináře lze úspěšně používat také pro komodity, akcie, akciové indexy či kryptoměny.

Literatura

Novinka! Kniha "Jak se stát forexovým obchodníkem" Ondřeje Hartmana vychází ve druhém a výrazně rozšířeném vydání!

Kniha vychází již ve druhém, ale tentokrát výrazně upraveném a rozšířeném vydání. Kniha je koncipována tak, aby byla užitečným průvodcem jak začínajícím obchodníkům bez zkušeností, tak i těm, kdo na forexu již obchodují a potřebují si prohloubit své znalosti.

Kniha "FOREX – Ziskové intradenní a swingové obchodní strategie" od Kathy Lien vychází v češtině!

Je nám velikou ctí, že můžeme obohatit český a slovenský forexový trh světově uznávanou knihou číslo 1 pro každého, kdo chce do hloubky pochopit fungování největšího světového finančního trhu.

$C:\fakepath\kathy-lien-08112017.jpg$

Světový bestseller o tradingu v češtině! Úspěšní obchodníci: Jak běžní lidé porážejí Wall Street v jeho vlastní hře

Jedna z nejprodávanějších knih od Kathy Lien právě vychází v českém překladu! Obsahuje sérii rozhovorů Kathy Lien s nejúspěšnějšími tradery. Tato kniha se stala inspirací pro tisíce čtenářů po celém světě. Setkáte se v ní s příběhy obyčejných lidí, kteří dokázali zbohatnout díky systematickému dodržování konkrétních pravidel v tradingu. Bez ohledu na jejich povolání jsou dnes úspěšnými obchodníky a investory. V této knize vám budou představeny jejich obchodní přístupy a strategie, které vám pomohou pochopit, jak lze pomocí vlastní píle dosáhnout úspěchu ve zdánlivě složitém světě tradingu.

Potvrďte prosím...	Zavřít