Výše devizových rezerv

25.10.2021 Česká národní banka se rozhodla po devíti letech obnovit program odprodeje části výnosů z držby devizových rezerv, a to s účinností od ledna 2022. Celkový objem devizových rezerv v bilanci centrální banky činil ke konci loňského roku zhruba 3,5 bil. CZK, tedy cca 60 % českého nominálního HDP. Vlivem výnosu z držby cizoměnových aktiv se navíc tento objem dále zvyšuje i přesto, že ČNB již na devizovém trhu neintervenuje.

07.03.2018 „Za uplynulých 10 měsíců se výše devizových rezerv znehodnotila o 215 miliard korun. Výrazné znehodnocení devizových rezerv je způsobeno posilováním koruny vůči jiným měnám. Do budoucna lze očekávat, že koruna bude dál sílit,“ říká hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

14.12.2011 Z dosavadní veřejné diskuze v ČR se zdá, že půjčka Mezinárodnímu měnovému fondu ...

04.12.2018 Odhady rovnovážného kurzu koruny naznačují mnohem silnější hladiny než ty, které pozorujeme v poslední době. Myslíme si, že této rovnováhy koruna jen tak nedosáhne. Podle nás za tím z velké části stojí velký objem devizových rezerv ČNB. Centrální banka přitom nemá v plánu je v nejbližší době redukovat. Množství likvidity na korunovém trhu přitom narušuje tradiční kanály transmise měnové politiky. Úrokový diferenciál vůči euru například nevede k posílení koruny. Věříme, že součástí návratu k neutrální měnové politice a funkční transmisi by měla být i diskuse o redukci bilance ČNB.

23.09.2022 Tento týden byl ve znamení centrálních bank, které v boji proti inflaci zvýšily svou kadenci. Švédská, švýcarská, britská i americká centrální banka posunuly úroky o 50-100 bps výše a signalizovaly, že další podobné kroky budou následovat.

07.02.2017 Jediným zajímavým číslem ze světa dnes bude německá průmyslová výroba za prosinec. Ve světle včera zveřejněných objednávek lze očekávat povzbudivá data. Naopak tuzemský ekonomický kalendář je bohatý. Český průmysl by měl zaznamenat silný meziroční růst přes 7 %, meziroční propad stavební výroby s koncem roku zmírňuje. Statistika prosincových intervenčních nákupů ze strany ČNB bude velmi umírněná. Dramatický nárůst lednových devizových rezerv ale potvrdí, že s novým rokem byla ČNB v obraně kurzového závazku velmi aktivní.

07.12.2018 Od ukončení kurzového závazku v dubnu 2017 jsou úrokové sazby opět hlavním nástrojem měnové politiky ČNB. Ta od té doby zvýšila sazby již sedmkrát. Koruna začala po exitu posilovat, jak bylo všeobecně očekáváno, a tím kurz přispěl k potřebnému zpřísňování měnových podmínek. V únoru 2018 se ale trend vývoje kurzu změnil. Je poslední vývoj kurzu koruny odrazem neúčinnosti měnové politiky, je tedy – slovy učenými – narušena její transmise?

26.12.2022 Z ekonomického hlediska je poslední vánoční projev prezidenta Miloše Zemana zajímavý především proto, že hlava státu potvrdila dobře tušené. Tedy to, dva noví členové bankovní rady České národní banky, dříve v tomto měsíci jmenovaní Jan Procházka a Jan Kubíček, jsou stejně jako další letos jmenovaní radní, dnešními slovy prezidenta, „oponenty zvyšování úrokových sazeb“.

20.09.2015 Bankovní rada ČNB nechá na čtvrtečním zasedání svůj závazek udržovat korunu nad hranicí 27 Kč za euro beze změny a sazby nechá na nulové úrovni. Vyplývá to z odhadů analytiků oslovených ČTK.

21.01.2021 Na svém dnešním zasedání turecká centrální banka ponechala svou klíčovou úrokovou sazbu na 17 %. V komentáři k rozhodnutí dále zdůraznila, že její prioritou nadále zůstává snížit vysokou inflaci. Ta v prosinci loňského roku dosáhla 14.9 % a v nejbližších měsících se bude dále zvyšovat. Centrální banka pokračuje v trendu zahájeném na začátku listopadu loňského roku, kdy došlo k prudkému obratu v hospodářské politice Turecka vynuceném prudkým oslabováním turecké měny. To spolu s odlivem investorů a poklesem devizových rezerv donutilo prezidenta Erdogana k dramatickým změnám, kdy odvolal guvernéra centrální banka a hlavního ekonomického ministra Albayraka, který je shodou okolností jeho zetěm. Od té doby centrální banka zvýšila úrokové sazby o 6.75 procentního bodu na aktuálních 17 % a zjednodušila způsob řízení měnové politiky. Do té doby řídila "cenu peněz" v ekonomice skrze kombinaci několika úrokových sazeb, dostupnosti likvidity a řady regulatorních nástrojů. Nyní její snahou je navrátit režim měnové politiky ke standardnímu cílování inflace, i když dosažení 7% cíle bude postupné a bude trvat několik let. Kromě toho ustoupila od strategie skrytých devizových intervencí skrze státem ovládané banky a akumulace devizových rezerv se stala prioritou pro letošní rok. Turecko dále zrušilo řadu regulatorních opatření schválených v době jarní krize, která znepříjemňovala život zahraničním investorům a motivovala domácí k banky k agresivnímu půjčování peněz.