Přijetí eura není aktuálně podle ekonomů pro ČR výhodné

Přijetí eura by nyní nebylo pro Českou republiku výhodné, domnívají se odborníci oslovení ČTK. Důvodem je podle nich především ztráta samostatné měnové politiky České národní banky a stabilizační funkce samostatné české měny a také aktuální stav veřejných financí. Nejistý je také podle nich vývoj ekonomiky eurozóny po skončení pandemie koronaviru nebo politika Evropské centrální banky. Na druhou stranu přijetí jednotné evropské měny by podle ekonomů ještě více snížilo transakční náklady podniků a úplně zrušilo riziko výkyvů kurzu koruny. Nicméně ČR podle nich aktuálně neplní podmínky stanovené pro přijetí eura, například právě u veřejných financí.

Přijetí eura je tak podle odborníků nutné zvážit a načasovat. Navíc je to podle nich především politické rozhodnutí, což dlouhodobě uvádí například i Česká národní banka. Zástupci nové vlády však již dříve uvedli, že přijetí eura neplánují. Česko podle nich nesplňuje podmínky pro přijetí eura a pro zemi to také prozatím není výhodné. Přijetí společné evropské měny je tak spíše až otázka pro další vládu, uvedli.

"V současné době rizika a náklady výrazně převyšují potenciální přínosy. Debatu o přijetí eura by bylo možné otevřít v případě, pokud by Evropská centrální banka prokázala schopnost udržet inflaci pod kontrolou a pokud by byl dokončen koncept bankovní unie v podobě, která nezvýší rizika finanční nestability," uvedla předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Dále je podle ní nutné odhadnout náklady, které by se vstupem do eurozóny nesly české veřejné finance. "Zde vyvstává i hlavní domácí úkol ČR – nastavit strukturu veřejných financí tak, aby byly dlouhodobě udržitelné. Fiskální politika by po ztrátě vlastní měnové politiky a měnového kurzu zůstala prakticky jediným nástrojem pro stabilizaci celého národního hospodářství," upozornila.

Přínosy přijetí eura pro ekonomiku, která je obchodně i vlastnicky silně provázaná s eurozónou, plynou podle Zamrazilové zejména z poklesu transakčních nákladů a vymazání kurzového rizika. "Tyto přínosy se během posledních patnácti let částečně snížily vlivem tzv. spontánní euroizace, tedy přechodem podniků na přímé transakce nebo úvěrování v eurech," uvedla.

V této souvislosti například vláda v koaličním programu plánuje umožnit firmám vést účetnictví a daňovou evidenci v eurech. Nedávná analýza ČNB pak zařadila mezi ukazatele s nízkou mírou rizika při přijetí eura vedle obchodního propojení využívání eura českými podniky, které dlouhodobě vykazuje mírně rostoucí trend. Na druhou stranu banka upozornila, že vstup do eurozóny by přinesl rizika, která plynou ze ztráty nezávislé měnové politiky České národní banky a stabilizační role kurzu koruny. Problémem je také nedokončená konvergence, tedy přibližování se úrovně, Česka k eurozóně hlavně u cen a mezd.

Evropská měna také tvoří zhruba 58 procent devizových rezerv České národní banky, které ke konci listopadu v korunovém vyjádření činily 3,8 bilionu korun.

Na druhou stranu by se v souvislosti s přijetím eura podle Zamrazilové zvýšila rizika plynoucí ze ztráty nezávislé měnové politiky a vstupu do bankovní unie a objevily se také nové náklady spojené s členstvím v Evropském stabilizačním mechanismu. S přijetím eura by byl podle ní nově spojen i vstup do bankovní unie, jejíž finální architektura není dokončena. "Vzhledem k velmi dobrému fungování bankovního dohledu v ČR by i částečná ztráta pravomocí centrální banky v této oblasti znamenala riziko pro finanční stabilitu," upozornila Zamrazilová, která byla i členkou bankovní rady ČNB.

Dalším problémem členství v eurozóně je podle ní povinnost podílet se na Evropském stabilizačním mechanismu, tedy na jejím záchranném fondu. Aktuální odhad výše prvotního okamžitě splatného požadavku přitom činí zhruba 50 miliard korun a v případě krize na požádání zaplacení dalších více než 300 miliard korun.

"Pro zavedení eura v ČR lze najít řadu argumentů pro i proti. V součtu by podle mě však zavedení eura v současnosti pro ČR nebylo přínosné, když makroekonomické nevýhody převažují nad mikroekonomickými přínosy. S přijetím eura by totiž česká ekonomika přišla o domácí nezávislou měnovou politiku a tím pádem i o kurzovou flexibilitu, která se již mnohokráte ukázala jako důležitý vyrovnávací mechanismus v krizovějších momentech," uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. Zmínil také, že společný projekt jednotné evropské měny v současné podobě drží od roku 2012 při životě nákupem státních dluhopisů ECB. "Bez podpory ECB by se totiž eurozóna v současném složení jen sotva udržela," dodal.

Podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška by česká ekonomika fungovala obdobným způsobem i uvnitř eurozóny, jak je vidět na příkladu Slovenska. "Dlouhodobě dává přechod na euro pro českou ekonomiku smysl a otázkou je jen nejvhodnější načasování, což má jak ekonomické, tak politické aspekty," uvedl.

Podle hlavního ekonoma Natland Petra Bartoně zatím euro ČR přijímat nemůže, protože neplní polovinu kritérií. "Kurz koruny je sice stabilní a úrokové sazby nijak nadměrné, dvě kritéria tedy plníme, ale inflaci máme vyšší, a rozvrácení státních financí v posledních dvou letech nám znemožňuje splnit pravidla pro přijetí," uvedl.

Celkově není podle Bartoně také vyjasněné, jak eurozóna vstřebá návrat některých svých členských ekonomik do normálu. Navíc i ubývají i praktické důvody pro přijetí eura, kdy již lidé pro placení využívají platební karty a není třeba měnit hotovost. Také firmy významně napojené na evropský trh si již mnohdy vedou účetnictví v eurech a pojištění proti výkyvům kurzu jsou na finančních trzích stále levnější.

Bartoň ale zároveň upozornil na potenciální a rostoucí nebezpečí nepřijetí eura. Tím může být snaha firem i domácností využít aktuálně nižších úrokových sazeb v eurozóně a vzít si půjčku v eurech. "Cena eura se ale může změnit poměrně dramaticky a rychle, takže nakonec se jim eurodluh může zdražit násobně více než korunový dluh na vyšší úrok," upozornil. Dodal, že Česko je zatím jednou z posledních zemí bez eura, která si ještě neprošla negativní zkušeností problémů firem a lidí zadlužených v eurech. Takovou zkušenost má například Maďarsko během finanční krize.

"V současnosti nejsou známy všechny potenciální závazky, které budou do budoucna pro Českou republiku vyplývat v souvislosti s přijetím eura. Případné rozhodování o načasování vstupu do měnové unie je tak stále doprovázeno významnými nejistotami," uvádí i analýza ČNB.

Zdroj: Reuters, ČTK, Akcenta, UniCredit Bank, Natland

Čtěte více

• Přetrvávající obavy o další vývoj v Itálii
  Bývalý italský premiér Silvio Berlusconi se ohradil proti kritice několika evropských politiků ohledně jeho...
• Převaha LONG pozic na USD/JPY výrazně snížena
  Index spekulativního sentimentu (SSI index) a aktuální otevřené pozice na Forexu.
• Převzetí Avastu patří k největším prodejům českých firem do zahraničí
  Výběr příkladů prodeje firem původně z českých zemí do zahraničí v posledních desetiletích (americká softwarová společnost NortonLifeLock v úterý oznámila, že se dohodla s českou nadnárodní antivirovou firmou Avast na jejím převzetí za 8,6 miliardy dolarů (více než 186 miliard Kč):
• Převzetím hypotečních agentur v USA naplno vypukla krize
  Dosud poslední celosvětová hospodářská krize sice vypukla naplno před deseti lety, 7. září 2008, převzetím polostátních hypotečních agentur Fannie Mae a Freddie Mac americkou vládou, problémy se ale objevily dříve. Již na konci roku 2006 se totiž začal otřásat hypoteční trh v USA, jehož kolaps postupně přerostl v globální krizi.
• Přežití pražské burzy závisí na zásazích politiků do firmy ČEZ, řekl její šéf
  Přežití pražské burzy závisí na zásazích politiků do polostátní energetické skupiny ČEZ, řekl dnes v rozhovoru s agenturou Bloomberg generální ředitel burzy Petr Koblic. Obrat hlavního indexu PX se od vrcholu v roce 2007 snížil do konce loňského roku o 87 procent. ČEZ je největší veřejně obchodovaná společnost východního křídla EU. Jeho tržní hodnota se pohybuje kolem 514 miliard Kč. Česká vláda se snaží posílit kontrolu nad energetikou. Ohledně svých plánů mlží, ale hrozí, že nakonec dojde k rozdělení energetické firmy a vyřazení její části z trhu, napsala agentura.
• Při brexitu bez dohody chce Londýn EU zaplatit 9 místo 39 mld. GBP
  Pokud nebude Evropská unie souhlasit se změnami dohody o odchodu Británie, Londýn v rámci vyrovnání s EU nezaplatí stanovených 39 miliard liber (1,1 bilionu Kč), ale pouze devět miliard liber. Britský premiér Boris Johnson to dnes hodlá sdělit představitelům Evropské unie, uvedl britský portál MailOnline.
• Při brexitu lze čekat tlak na posilování koruny
  V případě odchodu Británie z EU začne podle ekonomů oslabovat euro a česká koruna by měla mít tendenci...
• Přichází čas na intervenci Bank of Japan?
  Cena měnového páru USD/JPY se znovu dostala do oblasti, která je extrémně důležitá pro Bank of Japan.
• Přichází post-brexitový Fed
  Eurodolar se aktuálně pohybuje v blízkosti 1,1000 v mírně sestupném trendu. Mírné posilování dolaru...
• Přijde po ECB další pokles EUR/USD?
  Evropská centrální banka (ECB) sice včera nepřišla s žádným novým opatřením, kterým by vrhla na trh...
• Příjmy Američanů vzrostly nejrychleji za osm let
  Příjmy Američanů vzrostly v prosinci proti předchozímu měsíci o 2,6 procenta, nejrychlejším tempem za...
• Příjmy i výdaje spotřebitelů v USA stouply
  Příjmy i výdaje spotřebitelů ve Spojených státech v únoru vzrostly, podle tamního ministerstva obchodu růst...
• Příjmy Japonska z daní loni poprvé od roku 2009 klesly
  Příjmy Japonska z daní v loňském fiskálním roce činily zhruba 55,5 bilionu jenů (11,3 bilionu Kč) a poprvé od roku 2009 byly nižší než v předchozím roce. Vláda tak bude mít méně peněz pro dodatečné stimulační výdaje, uvedla agentura Reuters s odvoláním na vládní zdroj.
• Příjmy Japonska z firemních daní klesly
  Příjmy Japonska z firemních daní klesly v loňském fiskálním roce o 500 miliard na 10,3 bilionu jenů (2,1 bilionu Kč). Dostaly se tak nejníže od fiskálního roku 2012, kdy se vlády ujal premiér Šinzó Abe, jenž slíbil oživit skomírající ekonomiku. Nižší byly příjmy i z dalších daní, prodejní a z příjmu fyzických osob. Celkové příjmy rozpočtu z daní tak loni poprvé za sedm let klesly. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnilo japonské ministerstvo financí.
• Příjmy Libye z ropy loni vzrostly trojnásobně
  Příjmy Libye z prodeje ropy se v loňském roce zvýšily oproti roku 2016 trojnásobně a dosáhly 14 miliard dolarů (přes 296 miliard Kč) a umožnily zemi snížit schodek státního rozpočtu na polovinu. Oznámila to dnes libyjská centrální banka. Rozpočtový deficit v roce 2017 činil 10,6 miliardy libyjských dinárů (165,5 miliardy Kč), zatímco v roce 2016 to bylo 20,3 miliardy. Příjmy z ropy, které v roce 2016 byly na úrovni 4,8 miliardy dolarů, se na celkových příjmech země podílejí 86 procenty.
• Příjmy ruského rozpočtu z ropy a plynu klesly o více než třetinu
  Příjmy ruského rozpočtu z ropy a plynu se v prvních třech čtvrtletích meziročně snížily o 34,5 procenta na 5,576 bilionu rublů (zhruba 1,3 bilionu Kč). Vyplývá to podle agentury Reuters z dnešních údajů ruského ministerstva financí.
• Příjmy ruského rozpočtu z ropy a plynu v květnu meziročně klesly o třetinu
  Příjmy ruského rozpočtu z ropy a plynu se v květnu meziročně propadly o 36 procent na 571 miliard rublů (zhruba 155 miliard Kč). Oznámilo to dnes ruské ministerstvo financí. Za poklesem stojí nižší ceny ropy a prudký pokles vývozu plynu do Evropy, napsala agentura Bloomberg.
• Příjmy ruského rozpočtu z ropy a plynu v lednu klesly nejníže od roku 2020
  Měsíční příjmy ruského rozpočtu z ropy a plynu v lednu v důsledku západních sankcí sestoupily na nejnižší úroveň od srpna 2020. Vyplývá to podle agentury Reuters z dnešních údajů ruského ministerstva financí.
• Příjmy ruského rozpočtu z ropy a plynu vloni klesly téměř o čtvrtinu
  Příjmy ruského rozpočtu z ropy a plynu se vloni snížily zhruba o 24 procent na 8,822 bilionu rubů (asi 2,2 bilionu Kč) z 11,586 bilionu rublů v předchozím roce. K poklesu přispěly nižší ceny ropy, vyplývá z dnešních údajů ruského ministerstva financí, na které se odvolává agentura Reuters.
• Příjmy ruského rozpočtu z ropy a plynu v únoru stouply, byly však nižší než loni
  Příjmy ruského rozpočtu z ropy a plynu se v únoru zvýšily oproti lednu o 22,5 procenta na 521,2 miliardy rublů (zhruba 153 miliard Kč). Ve srovnání s loňským únorem však byly nižší o 46,4 procenta. Vyplývá to podle agentury Reuters z dnešních údajů ruského ministerstva financí. V lednu příjmy činily 425,5 miliardy rublů, což byla jejich nejnižší měsíční úroveň od srpna 2020.