Přijetí eura

Fialova vláda si jde pro triumf ve volbách roku 2025, plyne z nové prognózy České národní banky

03.11.2023 Kabinet podle ní výrazně stabilizuje veřejné finance již příští rok, ve volebním roce 2025 má schodek veřejných financí činit dokonce už jen jedno procento HDP.

$C:\fakepath\Polsko.jpg$

Analytici: Posilující polský zlotý zdražuje Čechům nákupy v Polsku

17.10.2023 Polský zlotý, který posiluje díky výsledkům polských parlamentních voleb, zdražuje Čechům nákupy potravin či paliv v Polsku. Zlotý lze nyní koupit za 5,56 koruny, zatímco před zveřejněním výsledků voleb se kurz pohyboval o 11 haléřů za zlotý méně. ČTK to řekl analytik společnosti XTB Tomáš Cverna.

NAPŘÍČ TRHY

12.10.2023 Zlotý jakoby se již nemohl dočkat nedělních parlamentních voleb v Polsku a s každým dalším dnem posiluje. Nehledě na aktuálně příznivější sentiment na trzích s rizikovými aktivy může totiž polská měna v naději vyhlížet změnu vlády a s ní i hospodářské politiky. Jak jsou tedy v Polsku rozdány před víkendem karty?

Byt takto výhodně koupíte buď teď, nebo až za 10 let. Na trhu se zavírá unikátní investiční okno, ale málokdo ví jak na něj

13.09.2023 Situace na trhu s nemovitostmi už dlouho nebyla tak složitá jako nyní. V mnoha krajích ceny nemovitostí rostou, jinde se propadají. Jinak se vyvíjí trendy napříč segmenty, nůžky mezi nemovitostmi se rozevírají i tam, kde byly rozdíly minimální – tedy klidně i mezi dvěma na první pohled podobnými byty. Financování se běžné domácnosti vzdálilo a zatímco lidé čekají na vhodnější podmínky, trh s kvalitními rezidenčními nemovitostmi válcují investoři s hotovostí, kteří mají stále peněz dost a nemají problém vykoupit klidně celé projekty, než se dostanou na trh.

Proč vláda nyní couvá se svým plánem znárodnit ČEZ a klíčové elektrárny v ČR? I proto, že Češi si málo říkají o přidání, takže se vládě daří „zalepovat“ svůj dluh

03.09.2023 Nízké mzdové nároky Čechů a jistá jejich bojácnost při mzdovém vyjednávání se svými zaměstnavateli a šéfy představují klíčový důvod, proč se Fialově vládě daří „zalepovat“ dluh postupnou stabilizací veřejného zadlužení k HDP. Navíc vláda díky této stabilizaci nyní evidentně upouští od svého loňského plánu získat pod svoji kontrolu, znárodnit, klíčové tuzemské elektrárny a výrobu elektřiny jako takovou – a mít tak pod kontrolou cenotvorbu elektřiny.

Fialova vláda do voleb pohodlně stabilizuje veřejné finance, prognózuje vlivná ratingová agentura Fitch. Příznivý rating Česku i po včerejšku ponechává

27.08.2023 Ratingová agentura Fitch – jedna ze tří světově nejvýznamnějších – včera večer vydala nový posudek úvěruschopnosti České republiky. Fialově vládě nese dobré zprávy. Rozpočtový deficit se totiž má kabinetu s přehledem podařit stabilizovat již v příštím roce. Vláda jej pak podle Fitche dále sníží ve volebním roce 2025. Bude tak moci hlásat, že zkrotila nebezpečné zadlužování. Ostatně tento výhled je klíčovým důvodem, proč Fitch Česku i po včerejšku ponechává poměrně příznivý rating AA-, byť nadále i s negativním výhledem.

Kdo může za to, že Česko má pátou nejvyšší inflaci v OECD? O proč ji má „bezeurové“ Švýcarsko šestkrát vyšší než „eurové“ Slovensko, které svojí inflací překonává i Českou republiku…

22.08.2023 Česko mělo v červnu pátou nejvyšší míru inflace ze zemí OECD, vyplývá ze studie společnosti Utility Bidder, kterou dnes zveřejnila ČTK. Meziroční inflace činila v Česku podle studie 9,7 procenta. Vyšší už v rámci OECD byla pouze v Turecku, Maďarsku, Polsku a na Slovensku. Nejnižší míru inflace naopak v červnu vykazovaly Švýcarsko, Řecko a Španělsko.

Euro ohrožuje budoucnost Evropy, říká nobelista Joseph Stiglitz. Nová studie zjišťuje, že euro má nulový dopad na rozvoj obchodu, přičemž jeho zastánci dlouhodobě tvrdili opak

13.08.2023 Z hlediska příznivců přijetí eura zdrcující studie vychází v zářijovém vydání prestižního vědeckého žurnálu Journal of International Money and Finance. Efekt eura na růst vzájemného obchodu členských zemí měnové unie je podle ní v zásadě nulový.

Řecké dluhopisy se po 13 letech vrací mezi investiční elitu. Čechy to může přesvědčit k přijetí eura

06.08.2023 Dluhopisy řecké vlády se vrací mezi investiční elitu. Alespoň tedy z pohledu ratingové agentury Scope. Ta jim včera večer středoevropského času, po zavření burz, zlepšila ratingové hodnocení ze stupně BB+ na BBB-. To znamená, že řecký dluh se z hlediska hodnocení agentury Scope ocitá v investičním pásmu.

Proč vlastně teď přijímat euro? „Eurové“ Slovensko má vyšší inflaci a má ji mít citelně vyšší nejméně do roku 2025, navíc trpí dramaticky vyšší nezaměstnaností mladých lidí než Česko

01.08.2023 V okurkové sezóně se v Česku rozjíždí nekolikátá mediální kampaň za přijetí eura. Část veřejnosti v uplynulých měsících totiž získala pocit, že s eurem by byla inflace znatelně nižší.

Tím, že už příští rok se Česku podaří zkrotit inflaci i dluh, paradoxně klesne pravděpodobnost přijetí eura

01.08.2023 Zkrocení inflace i veřejného dluhu, k němuž v Česku především vlivem vývoje ve světě a statistických daností dojde v příštím roce, ve skutečnosti snižuje (nikoli zvyšuje) pravděpodobnost, že Česko přijme euro.

Inflace v Česku bude příští rok nezvykle nízká, jen jednoprocentní, začínají prognózovat už i české instituce. Fialova vláda tak bude v předvolebním roce moci vyhlásit své vítězství nad inflací i zadlužováním, přestože jí spíše jen „spadne do klína“

30.07.2023 Fialova vláda v příštím roce bude moci vyhlásit své vítězství nad inflací i zadlužováním. Makroekonomika jí totiž podle všeho bude mimořádně přát a pomůže zřejmě už v předvolebním roce vládním stranám citelně zvýšit preference.

Největší výrobce hnojiv Lovochemie z koncernu Agrofert loni navýšil zisk o 1225 procent. Firmy napříč obory měly loni „mejdan“, podařilo se jim náklady inflace přenést na řadového občana a leckdy na tom ještě vydělat dost navíc

24.07.2023 Výrobce hnojiv Lovochemie z koncernu Agrofert, největší v Česku, hlásí dramatický nárůst zisku. Ten mu loni stoupl o mimořádných 1225 procent. Navzdory prostředí mimořádně vysoké inflace. Či právě díky němu.

Většina Čechů zůstává nadále proti přijetí eura, ukázal nejnovější průzkum Eurobarometer. S jejich názorem výrazněji nehnula ani největší inflace za třicet let, ani rekordní zadlužování ČR

19.07.2023 Celkem 54 procent obyvatel České republiky nesouhlasí s tím, aby země přijala euro. Naopak 44 procent je pro vstup Česka do eurozóny. Čísla vycházejí z nejnovějšího šetření Eurobarometer, jehož závěry dnes zveřejnila agentura Bloomberg. Výsledky se příliš neliší od těch loňských.

Firma Vodňanská drůbež z koncernu Agrofert loni navýšila zisk o 165 procenta. Firmy napříč obory měly loni „mejdan“, podařilo se jim náklady inflace přenést na řadového občana a leckdy na tom ještě vydělat dost navíc

14.07.2023 Společnost Vodňanská drůbež z koncernu Agrofert hlásí dramatický nárůst zisku. Ten jí loni stoupl o mimořádných 165 procent. Navzdory prostředí mimořádně vysoké inflace.

Slovensko má vyšší inflaci než Česko a bude tomu tak nejspíše i po celý letošek a v příštích letech. Kvůli přijetí eura totiž Slovensko nemůže s inflací bojovat účinněji

14.07.2023 Slovensko vykazuje vyšší míru meziroční inflace než Česko. Podle dnes zveřejněných údajů slovenských statistiků činila v červnu meziroční inflace na Slovensku 10,8 procenta, zatímco v Česku dle ČSÚ jen 9,7 procenta. V obou zemích se ovšem inflace snižuje. Takzvaná harmonizovaná inflace činila na Slovensku v červnu dle předběžných údajů Eurostatu, resp. ČSÚ 11,3 procenta, zatímco v Česku 11,2 procenta. Harmonizovaná inflace, kterou sleduje Eurostat, je preferovaná z hlediska mezinárodního srovnání.

Češi trpí fetišem vlastnického bydlení, které je a bude stále hůře dostupné

11.07.2023 Češi trpí fetišem vlastnického bydlení. V zemích, jako je Německo, Švýcarsko nebo Rakousko, které si jinak rádi Češi berou za příklad, přetrvává daleko nižší podíl populace bydlící ve vlastním bytě nebo domě. Nájemní bydlení je tam mnohem rozšířenější než v Česku. A nikomu to nepřipadá jako ekonomický nerozum. Jestliže tuto mentalitu Češi postupně přijmou za svoji také, usnadní jim to život. Navíc učiní věc v mnoha ohledech rozumnou i ryze z ekonomického hlediska.

Velkým firmám v Česku rostou zisky v desítkách, ba stovkách procent, na dovolenou si ale lidé musí půjčovat nebo si brát druhou práci, aby na ni vůbec měli. Firmám se prostě podařilo náklady inflace přenést na řadového občana a leckdy na tom ještě vydělat

06.07.2023 Stát vybírá historicky suverénně nejvíce na daních. Alespoň tedy v nominálním vyjádření. Letos v prvním pololetí vybral na daních (bez pojistného na sociální zabezpečení) celkem 644,3 miliardy korun, vyplývá z dat ministerstva financí. To je o přes 36 procent více než v průměru v prvních pololetích let předpandemických a předválečných let 2016 až 2019.

Velkým firmám v Česku rostou zisky v desítkách, ba stovkách procent, na dovolenou si ale lidé musí půjčovat nebo si brát druhou práci, aby na ni vůbec měli. Firmám se prostě podařilo náklady inflace přenést na řadového občana a leckdy na tom ještě vydělat

05.07.2023 Stát vybírá historicky suverénně nejvíce na daních. Alespoň tedy v nominálním vyjádření. Letos v prvním pololetí vybral na daních (bez pojistného na sociální zabezpečení) celkem 644,3 miliardy korun, vyplývá z dat ministerstva financí. To je o přes 36 procent více než v průměru v prvních pololetích let předpandemických a předválečných let 2016 až 2019.

Stát vybírá historicky suverénně nejvíce na daních, a to se ještě dočká tučného inkasa mimořádné „daně z drahé elektřiny“. Státu svědčí výrazný růst ziskovosti nejen ČEZ, ale i podniků jako Agrofert – ten hlásí růst zisku o 124 procent

04.07.2023 Stát vybírá historicky suverénně nejvíce na daních. Letos v prvním pololetí vybral na daních (bez pojistného na sociální zabezpečení) celkem 644,3 miliardy korun, vyplývá z dat ministerstva financí. To je o přes 36 procent více než v průměru v prvních pololetích let předpandemických a předválečných let 2016 až 2019.

Slováci mají nižší inflaci i úroky. Máme chtít euro?

19.06.2023 Inflační vlna, která se právě prohání Evropou, je mnohým stoupencům eura argumentem pro co nejrychlejší vstup do eurozóny. Upozorňují, že Česko vykazuje vyšší inflaci než většina zemí eurozóny, přestože muselo jít s úrokovými sazbami znatelně výše než právě eurozóna. Vždyť základní úroková sazba eurozóny nyní činí čtyři procenta, zatímco ta česká je už rok na úrovni sedmi procent. Inflace v Česku v květnu činila podle ČSÚ 11,1 procenta, kdežto v eurozóně jen 6,1 procenta.

Slovensko má vyšší inflaci než Česko a podle Bloombergu ji výrazně vyšší bude mít už po celý letošek a i v letech 2024 a 2025. Kvůli přijetí eura totiž Slovensko nemůže s inflací bojovat účinněji

14.06.2023 Slovensko vykazuje vyšší míru meziroční inflace než Česko. Podle dnes zveřejněných údajů činila v květnu inflace na Slovensku 11,9 procenta, zatímco v Česku jen 11,1 procenta. V obou zemích se ovšem inflace snižuje.

„Zkrotili jsme Babišovu drahotu,“ bude moci být jedno z hesel vládních stran před dalšími sněmovními volbami. Inflace do termínu jejich konání totiž dramaticky klesne

13.06.2023 Inflace v Česku je neústupnější, než se čekalo. Přesto už v příštím roce opravdu výrazně klesne. To si vládní pětikoalice před dalšími sněmovními volbami přičte nepochybně jako svoji zásluhu. „Zkrotili jsme Babišovu drahotu,“ může znít jedno z jejích hesel. Zároveň část pětikoalice využije nynější dění k zesílení volání po rychlém přijetí eura. Bude to ale odůvodněné?

Česko má stejně jako „eurové“ Slovensko inflaci 14 procent, říká Eurostat. Existují důvody pro přijetí eura v Česku?

20.05.2023 Vývoj české ekonomiky je příznivější, než se takřka všichni experti domnívali loni v létě či na podzim. Letos očekáváme, že vykáže růst 0,3 procenta. V příštím roce pak 2,4 procenta. Takže se Česko vyhne jakékoli hlubší či/a vleklejší recesi.

Česko už příští rok sníží schodek veřejných financí na úroveň maastrichtského limitu pro přijetí eura, prognózuje Evropská komise. Stalo by se tak poprvé od roku 2019, byl by to úspěch Fialovy vlády

15.05.2023 Česká republika podle Evropské komise už příští rok znatelně pokročí ve stabilizaci svých veřejných financí. Vyplývá to z dnes zveřejněné prognózy Bruselu. Podle ní Česko již v příštím roce stlačí schodek veřejných financí na úroveň rovných tří procent hrubého domácího produktu, a to z letošních předpokládaných 3,6 procenta HDP. Na uzdě, totiž citelně pod průměrem EU tak udrží celkové zadlužení v poměru k HDP a rovněž úrokové platby související s dluhem, které by měly letos i v roce 2024 rovněž zůstat výrazně pod úrovní průměru EU i eurozóny.

Inflace by měla klesnout na více než roční minimum, pro stále více expertů je však stále až příliš vysoká. ČNB z ní viní hlavně vládu, ta ovšem už příští rok stlačí schodek pod limit EU

08.05.2023 Meziroční inflace v dubnu dále zpomalila, a to na 13,3 procenta v meziročním vyjádření. Vyplývá to z odhadů českých i zahraničních analytiků, které oslovila agentura Bloomberg. Údaj zveřejní Český statistický úřad tento čtvrtek.

Česká národní banka viní z inflace vládní deficity, jenže zároveň ve své dnešní prognóze přiznává, že vláda už příští rok stáhne deficit pohodlně pod úroveň maastrichtského kritéria pro přijetí eura. Vládě to může pomoci vyhrát volby

04.05.2023 Guvernér Česká národní banky z přetrvávajících inflačních rizik viní hlavně vládu, resp. její rozpočtovou politiku. Vláda totiž za čtyři měsíce letoška vytvořila historicky rekordní nominální schodek, rovných 200 miliard korun. Jenže sama ČNB ve své dnes zveřejněné prognóze počítá už pro příští rok s tím, že se vládě pohodlně podaří stáhnout schodek veřejných financí pod tříprocentní úroveň odpovídající příslušnému maastrichtskému kritériu pro přijetí eura. Pokud by se tak stalo, půjde nepochybně o politický triumf vládních stran, neboť by tím vlastně splnily svůj klíčový slib. A mohly by dokonce říkat, že se jim alespoň elementárně podařilo veřejné finance ČR stabilizovat. A vlastně budou mít pravdu.

Další úder Macronovi, rating Francie padá, a to poprvé v historii na úroveň Česka. Už jen pět z dvaceti zemí eurozóny má lepší rating než Česko

29.04.2023 Světově významná agentura Fitch zhoršila rating Francii, druhé největší ekonomice eurozóny. Zdůvodňuje to výší předpokládaných rozpočtových schodků Francie letos a v příštím roce. Tyto deficity už jsou až příliš výrazně nad úrovní prostřední hodnoty deficitů vykazovaných skupinou zemí, do níž agentura Fitch dosud řadila právě i ve Francii, tedy skupinou zemí s hodnocením „AA“. Proto nově Francii přisuzuje o stupeň horší hodnocení, „AA-“.

Rekordní milion Čechů se letos podle všeho vydá do Chorvatska. Tamní vyfabulované cenové přirážky Čechům zjevně nevadí

29.04.2023 V letošním roce by poprvé v historii mohl na dovolenou do Chorvatska zavítat více než milion Čechů. Loni jich tam tak odjelo necelých 850 tisíc, což je po předcovidovém roce 2017 druhý nejvyšší počet. Přes šesti lety bylo Čechů v Chorvatsku přesně 850 tisíc. Nyní zatím tuzemské cestovní kanceláře hlásí o pětinu až čtvrtinu vyšší zájem o zájezdy do této destinace. Takže skutečně nelze vyloučit, že do Chorvatska letos zavítá na dovolenou přes milion Čechů.

Tři kroky k ozdravení českých veřejných financí: vraťme se do roku 2020, resp. 2016, a proškrtejme dotace

07.04.2023 Stav českých veřejných financí není utěšený. Na druhou stranu všechna ta kritická tvrzení o tom, že jdeme „řeckou cestou“, jsou notně přestřelená. Často jen přiživují frustraci části polarizované společnosti, která do dané problematiky nemá dostatečný vhled, ale strach ze státního bankrotu – jakkoli neopodstatněný – umocňuje její již tak značnou úzkost a tíseň.

$C:\fakepath\euro mena zona.jpg$

EK: Bulharsko by mohlo zavést euro v lednu 2025, pokud splní kritéria

23.02.2023 Bulharsko by mohlo vstoupit do eurozóny v lednu 2025, pokud splní všechna kritéria pro zavedení jednotné evropské měny. Uvedl to dnes místopředseda Evropské komise (EK) Valdis Dombrovskis. Bulharsko minulý týden oznámilo, že se vzdalo cíle přijmout euro v lednu příštího roku, protože se mu nepodařilo splnit některé podmínky.

$C:\fakepath\euro3.jpg$

Bulharsko se vzdalo cíle přijmout v lednu příštího roku euro

17.02.2023 Bulharsko se vzdalo cíle přijmout v lednu příštího roku jednotnou evropskou měnu euro, protože se mu nepodařilo splnit některé podmínky. Bude se ale snažit vstoupit do eurozóny nejpozději v roce 2025. Uvedla to dnes bulharská ministryně financí Rosica Velkovová-Želevová.

Česká koruna je vůči švédské měně nejsilnější v dějinách. Dovolená ve Švédsku se letos vyplatí jako dosud nikdy, vláda ve Stockholmu přesto euro přijímat nehodlá

07.02.2023 Česká koruna včera zpevnila na svoji nejsilnější úroveň vůči koruně švédské v celé historii. Posílila až na úroveň 2,0815 české koruny za jednotku švédské měny (viz graf níže). Ta dramaticky oslabuje také proti euru, vůči němuž včera klesla nejníže za takřka čtrnáct let.

$C:\fakepath\ceska koruna-2.jpg$

Vznik dvou samostatných republik přežila společná měna jen o necelých šest týdnů

06.02.2023 Společná československá měna přežila vznik dvou samostatných republik, ovšem jen o necelých šest týdnů. O měnové odluce se v odborných kruzích diskutovalo už na sklonku roku 1992, konec česko-slovenské měnové unie přišel 8. února 1993, kdy vznikly koruna česká a slovenská koruna. Pro odlišení hotovosti obě země sáhly ke kolkování bankovek, zatímco u mincí - nejvyšší hodnotu měla nepříliš rozšířená kovová desetikoruna - tento problém nikdo neřešil.

$C:\fakepath\stroukal-30012023-1.png$

FXstreet.cz přináší rozhovor s ekonomem Dominikem Stroukalem

30.01.2023 Tradingový portál FXstreet.cz přináší další rozsáhlý rozhovor, tentokrát s ekonomem, členem NERVu Dominikem Stroukalem, který se dlouhodobě věnuje Bitcoinu a dalším kryptoměnám. Již v roce 2015 vydal první českou knihu o Bitcoinu. V rozhovoru jsme si povídali o tom, jakou budoucnost čeká právě u kryptoměn, zda byly NFT čistou spekulací, co očekává od inflace a České národní banky či proč je lepší nechat si českou korunu. Dominik také přidal pár tipů na netradiční investice.

Jak prezident Pavel ovlivní českou ekonomiku? Stoupá pravděpodobnost přijetí eura, ale až v první půli 30. let, zatímco zahraničně-obchodní orientaci Česka určí vláda, ne Pavel

29.01.2023 Petr Pavel, nově zvolená hlava státu, prakticky nebude mít žádný dopad. Bezprostředně, ale ani střednědobě. Neměl by jej ani jeho rival, Andrej Babiš, pokud by dnes zvítězil. Nový prezident může mít výraznější vliv teprve dlouhodobě, tedy zhruba v horizontu deseti let, ale to pouze v tom případě, že svůj mandát v dalších prezidentských volbách obhájí a bude tedy vládnout až do roku 2033.

$C:\fakepath\dedek-25012023-2.jpg$

FXstreet.cz přináší rozhovor s členem bankovní rady ČNB Oldřichem Dědkem

25.01.2023 Tradingový portál FXstreet.cz přináší další rozsáhlý rozhovor, tentokrát s končícím členem bankovní rady ČNB. V rozhovoru jsme si povídali o tom, co pomáhá držet silnou českou korunu i bez intervencí ČNB, jaká jsou inflační očekávání v tuzemské ekonomice nebo jak moc jsou v Česku předražené nemovitosti. Řeč přišla také na to, co centrální banka sleduje především a za jakých okolností by bylo potřeba ještě zvýšit úrokové sazby nebo zda bychom s eurem měli nižší nebo vyšší inflaci. Profesor Dědek také prozradil, čemu se hodlá věnovat po skončení svého mandátu v bankovní radě.

Generál Pavel má po včerejšku podle sázkových kanceláři rekordní, skoro 90procentní pravděpodobnost, že se stane prezidentem. Ekonomiku ale moc neovlivní

15.01.2023 Petr Pavel dnes podle tuzemských sázkových kanceláří upevnil své šance na celkové vítězství v prezidentské volbě. Naopak Andrej Babiš si po včerejšku významně pohoršuje.

Jak ovlivní nová hlava státu českou ekonomiku? Při vítězství Pavla a Nerudové spíše stoupá pravděpodobnost přijetí eura v první půli 30. let, při vítězství Babiše spíše klesá

14.01.2023 Ať už vzejde z probíhajících prezidentských voleb jako nová hlava státu kdokoli, na tuzemskou ekonomiku to prakticky nebude mít žádný dopad. Bezprostředně, ale ani střednědobě. Nový prezident či prezidentka může mít výraznější vliv teprve dlouhodobě, tedy zhruba v horizontu deseti let, ale to pouze v tom případě, že svůj mandát v dalších prezidentských volbách obhájí a bude tedy vládnout až do roku 2033.

$C:\fakepath\trader-10012023-42-zm.jpg$

Polský premiér varoval před přijetím eura, varováním má být Chorvatsko

10.01.2023 Polský premiér Mateusz Morawiecki dnes varoval před tím, aby Polsko v dohledné době přijalo euro. Tvrdí, že Chorvatsko po nedávném zavedení jednotné evropské měny zažilo chaos a strmý nárůst cen.

Třicet let po rozdělení federace pracuje v Česku rekordní počet Slováků. Češi se zato na Slovensko za prací neženou – míří jich tam 25krát méně než Slováků do Česka

29.12.2022 Třicet let po rozdělení česko-slovenské federace trvá trend disproporčního zájmu Slováků o pozici na českém trhu práce v porovnání se zájmem Čechů o pracovní místo na tom slovenském. Pandemie sice trend poněkud zbrzdila, protože přechodně „zmrazila“ trh práce jak v ČR, tak na Slovensku, nicméně popsaný trend vskutku trvá i tak (viz graf níže).

Zeman ve vánočním projevu potvrdil, že nově jmenovaní radní ČNB úrokové sazby chtít zvedat nebudou. Jeho apel za zvyšování daní zřejmě Fialova vláda nevyslyší, nemá k tomu vlastně ani žádný akutní důvod

26.12.2022 Z ekonomického hlediska je poslední vánoční projev prezidenta Miloše Zemana zajímavý především proto, že hlava státu potvrdila dobře tušené. Tedy to, dva noví členové bankovní rady České národní banky, dříve v tomto měsíci jmenovaní Jan Procházka a Jan Kubíček, jsou stejně jako další letos jmenovaní radní, dnešními slovy prezidenta, „oponenty zvyšování úrokových sazeb“.

Po třiceti letech od rozpadu federace Češi „porážejí“ Slováky prakticky ve všech klíčových makroekonomických ukazatelích

25.12.2022 Po třiceti letech od rozpadu federace Češi „porážejí“ Slováky prakticky ve všech klíčových makroekonomických ukazatelích. Češi bohatnou rychleji, Slováci se ovšem rychleji zadlužují, mají trvale výrazně vyšší nezaměstnanost a ani přijetí eura je „nenakoplo“.

Silné koruně by měli tleskat i euronadšenci

23.12.2022 Koruna je nejsilnější od roku 2011. V tomto týdnu se totiž české měně podařilo obchodování uzavírat na kursu pod 24,20 za euro, což je nejnižší úroveň od září před jedenácti lety. Z hlediska české ekonomiky jde nepochybně o dobrou zprávu. Výraznější posilování koruny sice škodí vývozcům, zejména ovšem těm méně konkurenceschopným. Ale v tuto chvíli je přednější zkrocení inflace a k němu silnější koruna přispívá znatelně, prostřednictvím zlevňování dovozu.

$C:\fakepath\ceska-koruna-euro.jpg$

Česko zatím nestanoví termín pro přijetí eura, shodla se vláda

21.12.2022 Česko zatím nestanoví termín k přijetí společné evropské měny. Shodla se na tom při dnešním jednání vláda, která tak podpořila doporučení ministerstva financí a České národní banky zatím takový krok nedělat. Oznámilo to ministerstvo financí. Minstr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v minulých týdnech uvedl, že debata o zavedení eura v Česku je předčasná, dokud se nepodaří snížit inflaci a narovnat strukturální nerovnováhu rozpočtů.

$C:\fakepath\euro mena zona.jpg$

MF a ČNB doporučují, aby vláda zatím nestanovila termín přijetí eura

06.12.2022 Vláda by zatím neměla stanovovat termín přijetí společné evropské měny. V materiálu pro středeční jednání kabinetu to doporučují ministerstvo financí a Česká národní banka. Podle dokumentu Česko v letošním ani příštím roce nesplní žádné z takzvaných maastrichtských kritérií, kterými je podmíněn vstup do eurozóny.

Rezignovala Česká národní banka na boj s inflací? Odborný pohled je složitější, vždyť například její současná měnová politika Česko dlouhodobě spíše přiblíží euru než samo další zvedání úrokových sazeb

27.11.2022 Rezignovala Česká národní banka na boj s inflací, jak v týdnu zaznělo v rámci prezidentské kampaně? Laikovi se to zdát může, odborný pohled je složitější. Vždyť jen za posledních šest měsíců vydala na boj s inflací ze svých devizových rezerv v přepočtu více než 700 miliard korun. To se tedy rozhodně nejeví jako rezignace.

Jak v Polsku hořce poznávají, že si za stovky miliard inflaci pouze odsunuli v čase

13.11.2022 Polské veřejné finance se dostávají pod značný tlak a země bude zřejmě kvůli tomu nucena ukončit své programy ochrany obyvatelstva před inflací, známé jako „inflační štíty“. V jejich rámci Varšava už loni snížila spotřební daň a DPH z elektřiny, plynu či paliv a v letošním roce pak například DPH ze základních potravin, ale třeba také hnojiv až nulu. „Inflačních štítů“ ve velkém využívají i Češi z příhraničních oblastí, kteří so Polska vyrážejí na nákupy potravin či pohonných hmot. Vyhledávaný je v Polsku také třeba nákup cigaret, jelikož krabička tam vyjde o několik desetikorun levněji než v Česku.

$C:\fakepath\trader-07112022-33-zm.jpg$

5 událostí, které dnes stojí za pozornost

07.11.2022 1) Současná vysoká inflace v České republice není pouze důsledkem vnějších vlivů jako pandemie covidu nebo válka na Ukrajině, velký podíl na ní mají například přehřátý trh práce nebo rozhazovačnost minulé vlády v době pandemie covidu. V tiskové zprávě to uvedl Tomáš Havránek z Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI), který se zabývá makroekonomickými dopady v souvislosti s pandemií.

$C:\fakepath\euro penize.jpg$

FIala: Během tohoto volebního období Česko euro nepřijme

07.11.2022 V nynějším volebním období Sněmovny a tedy i působení nynější pětikoaliční vlády nebude přijetí eura aktuálním tématem a Česko euro přijímat nebude. Novinářům to včera řekl premiér Petr Fiala (ODS). Dodal však, že vláda chce umožnit firmám, aby mohly vést své účetnictví v eurech. Premiér to uvedl v odpovědi na dotaz ohledně sobotního vyjádření předsedkyně koaliční TOP 09 Markéty Pekarové Adamové. Předsedkyně strany na programové konferenci řekla, že vidí pro přijetí eura jako realistický rok 2030.

I díky dnes schválené mimořádné dani už Fialova vláda nemusí zvyšovat běžné daně. Veřejné finance se i tak stabilizují, alespoň střednědobě – díky inflaci

04.11.2022 I díky dnes Sněmovnou schválené dani z mimořádných zisků může nyní Fialova vláda předpokládat, že se naplní již schválený rámec státního rozpočtu. Ten pro rok 2023 počítá se schodkem maximálně 295 miliard korun. Přestože se jedná o extrémně vysoké číslo, před rokem 2020 vlastně nemyslitelné, Fialův kabinet může s tímto deficitem a podobnými v dalších letech stabilizovat veřejné finance ještě během svého funkčního období, tj. do roku 2025. Aniž by přitom opravdu razantně škrtal nebo navyšoval běžné daně (tedy jiné než ty mimořádné).

S extra levnými nákupy v Polsku bude asi brzy konec. Vláda ve Varšavě se bojí, že se jí dluh vymkne z kontroly, a zvažuje zrušení „inflačních štítů“

02.11.2022 Polské veřejné finance se dostávají pod značný tlak a země bude zřejmě kvůli tomu nucena ukončit své programy ochrany obyvatelstva před inflací, známé jako „inflační štíty“. V jejich rámci Varšava už loni snížila spotřební daň a DPH z elektřiny, plynu či paliv a v letošním roce pak například DPH z potravin. „Inflačních štítů“ ve velkém využívají i Češi z příhraničních oblastí, kteří so Polska vyrážejí na nákupy potravin, paliv, ale třeba také cigaret.

Vláda ponížila rozpočtový schodek meziročně o 48 miliard, ale její daňový příjem je o 111 miliard vyšší. Zlepšení hospodaření je tedy jen výsledkem inflace a vyššího daňového výběru

01.11.2022 Za prvních deset měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 48,2 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních totiž má státní rozpočet za období od 1. ledna do konce října meziročně hned o přibližně 111,4 miliardy korun více.

Vláda daně zvedat nemusí, škrtat v rozpočtu moc také ne. Ke splnění podmínek přijetí eura jí postačí „daň inflační“. GRAFICKY

27.10.2022 Akcie ČEZ včera na pražské burze reagovaly zřetelně pozitivně na výsledek úterního podvečerního sněmovního jednání. Akcie energetické společnosti posílily oproti předvčerejšku o více než čtyři procenta. Dnes přidávají další více než procento. Pochopitelně, svědčí jim zejména fakt, že Pirátská strana v úterý stáhla svůj požadavek na zavedení daně z mimořádných zisků platné zpětně už za letošní rok. Daň tak podle všeho bude platit až od roku 2023.

I se schodkem 295 miliard bude moci Fialova vláda stabilizovat veřejné finance, aniž by zvyšovala daně. Pomůže jí rapidní inflace a z ní plynoucí „inflační daň“

26.10.2022 Sněmovna dnes začíná schvalovat návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 295 miliard korun. Přestože se jedné o extrémně vysoké číslo, před rokem 2020 vlastně nemyslitelné, Fialův kabinet může s tímto deficitem a podobnými v dalších letech stabilizovat veřejné finance ještě během svého funkčního období, tj. do roku 2025. Aniž by přitom opravdu razantně škrtal nebo navyšoval daně.

Agentura Fitch ponechává rating Česka beze změny. Fialově vládě totiž pomůže dluh udržet poměrně nízko inflace a s ní související inflační zdanění lidí

23.10.2022 Agentura Fitch Česku včera pozdě večer potvrdila svůj dosavadní rating AA-. Výhled ale ponechává negativní. Negativní výhled uplatňuje už od svého posledního, květnového posudku. Vývoj zadlužení vidí Fitch pesimističtěji (cca 45 procent HDP už v roce 2023) než jiná vlivná agentura, Standard & Poor's (poblíž 40procent HDP až do roku 2025), která své ratingové hodnocení ČR zveřejnila minulý týden. I podle Fitche ale zadlužení ČR zůstane nižší, než je průměr srovnatelně hodnocených zemí.

Nová čísla MMF naznačují, že Fialova vláda může splnit své oba klíčové sliby. Stabilizuje veřejné finance, aniž by zvyšovala daně – to vše díky inflaci, která lidi „zdaňuje“ místo vlády

21.10.2022 Fialova vláda se zaklíná, že stabilizuje veřejné finance, aniž by zvyšovala běžné daně. Jsou to vlastně její dva zcela stěžejní sliby. A nepochybně podle jejich splnění či nesplnění bude před dalšími volbami posuzována její úspěšnost. Zdálo by se, že se chytla do pasti: může naplnit první slib, může naplnit slib druhý, ale nemůže splnit oba najednou. Ne tak docela. Vládě totiž mimořádně nahraje současná mimořádná inflace.

Fialova vláda i přes „babišovský“ schodek 375 miliard nakonec bude mít udržitelné veřejné finance, díky inflaci. Roku 2025 tak ČR splní kritérium pro přijetí eura i bez zvýšení daní

19.10.2022 Před rokem, loni v říjnu, tehdejší Babišova vláda schválila státní rozpočet se schodkem bezmála 377 miliard korun. Fialova vláda jej po svém nástupu letos začátkem roku proškrtala, během rozpočtového provizoria. Deficit tak snížila na 280 miliard. Po včerejším sněmovním schválení se ale možný letošní schodek vrací na 375 miliard, tedy nominálně prakticky přesně tam, kde jej plánoval ještě Babišův kabinet.

V týdnu poslanci rozhodnou, zda schodek letos bude 375 miliard. Pokud ano, bude skoro přesně tam, kde jej před rokem plánovala ještě Babišova vláda

08.10.2022 Takřka na den přesně před rokem tehdejší Babišova vláda znovu schválila státní rozpočet se schodkem bezmála 377 miliard korun. Fialova vláda jej po svém nástupu letos začátkem roku proškrtala, za cenu rozpočtového provizoria. Deficit tak snížila na 280 miliard. V příštím týdnu se ale letošní schodek může opět vrátit až na 375 miliard, tedy nominálně prakticky přesně tam, kde jej plánoval ještě Babišův kabinet.

Vláda ponížila rozpočtový schodek meziročně o 55 miliard, ale její daňový příjem je o 105 miliard vyšší. Zlepšení hospodaření je tedy jen výsledkem inflace a vyššího daňového výběru

03.10.2022 Za prvních devět měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 55,4 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních totiž má státní rozpočet za období od 1. ledna do konce srpna meziročně hned o přibližně 104,6 miliardy korun více.

Vláda příští rok a pak až do roku 2025 počítá se schodky v pásmu 250 až 300 miliard korun. Nic moc, ale veřejné finance se ani tak do rozvratu nedostanou, vládě totiž pomůže inflace

27.09.2022 Po devíti měsících svého vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a současně na hledání úspor. Ve své nejnovější zprávě to ostatně konstatuje i Národní rozpočtová rada. A včera vláda jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na rok 2023 se schodkem 295 miliard korun. To také úplně nedokládá jednoznačné úsilí ozdravit veřejné finance.

Vláda vybírá na daních meziročně o 91 miliard více, ale schodek snížila jen o 67 miliard. Schodek je tak nižší vlastně jen díky skončení pandemie, které nastartovalo daňový výběr, a rychlejší inflaci

01.09.2022 Za prvních osm měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 66,9 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních a pojistném totiž stát od ledna do srpna vybral meziročně o 91,1 miliardy korun více.

Nový návrh rozpočtového schodku je nedostatečně ambiciózní, ale vládě by z důvodu rapidní inflace umožnil nejpozději do roku 2025 snížit deficit veřejných financí pod „maastrichtská“ 3 % HDP

01.09.2022 Dnes zveřejněný první návrh státního rozpočtu na příští rok, s výhledem do let 2024 a 2025 je celkově nedostatečně ambiciózní, ovšem představuje určitý pozitivní posun v porovnání s rámcovým materiálem, který vláda projednávala v červnu a který črtal až do roku 2025 schodky kolem 300 miliard korun. Pro příští rok vláda předběžně počítá se schodkem 270 miliard korun, v dalších letech pak s deficitem 250, resp. 230 miliard korun.

Fialova vláda vykazuje nižší schodek než loni vláda Babišova jen díky vyššímu daňovému výběru. Za ten může konec covidové pandemie a to, že se rozjela inflace, nikoli úsilí Fialovy vlády

01.08.2022 Za prvních sedm měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 86,7 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních a pojistném totiž stát od ledna do července vybral meziročně o 87,4 miliardy korun více.

Daň z mimořádných zisků veřejné finance neozdraví. Tato orbánovská akorát ODS připraví o voliče a nahraje Babišovi

01.08.2022 Po osmi měsících svého vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a na hledání úspor. Sází na to, že podstatnou část dluhu za něj splatí občané vysokou inflací a znehodnocením měny. A není to sázka nerealistická.

Proč vláda vzdala hledání úspor v rozpočtu? Sází na to, že dluh za ní splatí občané v podobě vysoké inflace – a není to sázka nerealistická

30.07.2022 Po osmi měsících svého vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a současně na hledání úspor. Za prvních šest měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o zhruba 82 miliard korun. Jenže za poklesem schodku je prakticky výhradně vyšší daňový výběr. Na daních totiž má státní rozpočet za první letošní půlrok meziročně hned o přibližně 74 miliard korun více.

$C:\fakepath\euro penize.jpg$

EU schválila zavedení eura v Chorvatsku, země jej začne používat v lednu

12.07.2022 Chorvatsko se od ledna stane dvacátou zemí Evropské unie používající společnou měnu. Zavedení eura v jadranské zemi, spoléhající na příjmy z turistiky, dnes schválili ministři financí, jejichž jednání poprvé vedl český ministr Zbyněk Stanjura. Současné chorvatské platidlo kuna se podle dnešního rozhodnutí ministrů smění za euro v kurzu 7,5345 ku jedné. Česko zůstane od příštího roku jednou z posledních sedmi unijních zemí, které si ponechávají vlastní měnu.

Česko míří do krize, jakou nepamatuje. Tady je jednoduchý „manuál“ pro Fialovu vládu, jak takové krizi čelit

07.06.2022 Lidem v Česku letos klesne životní úroveň nejvýrazněji od vzniku republiky v roce 1993. Potvrzují to dnes zveřejněná čísla ČSÚ k vývoji reálných mezd v letošním prvním čtvrtletí. Frustrace a nespokojenost obyvatelstva, zejména sociálně zranitelných skupin, narůstá každým dnem. Výhledově hrozí vážný společenský a politický rozkol.

Prudký propad mezd a životní úrovně v Česku, jejž signalizují dnešní čísla, znemožní přijetí eura před rokem 2030. Chtít teď euro je politická sebevražda

07.06.2022 Prakticky všichni Češi, jimž je pod 50 let věku ve svém ekonomicky aktivním životě nezažili takový pád životní úrovně, jaký je čeká letos. Reálné mzdy v Česku se totiž letos v prvním čtvrtletí meziročně propadly o 3,6 procenta. I když meziročně sice přidaly přes sedm procent nominálně, takže většina lidí má pocit, že „bere více“, reálně, tedy po zohlednění inflace, více než 11procentní, se historicky propadly. Za celý letošní rok se mohou propadnout o osm procent, nejvíce od vzniku ČR v roce 1993.

Pokud chce Česko mít euro před rokem 2030, musí vláda už teď propouštět, zvyšovat daně a nevymýšlet nové dávky jako 5000 korun na dítě

07.06.2022 Evropská centrální banka (ECB) bude muset už ve druhé polovině letošního roku razantně zvedat úrokové sazby. Ve své nové analýze tak praví experti Bank of America, druhé největší banky ve Spojených státech. Soudí, že ECB zvýší svoji základní úrokovou sazbu hned o 0,5 procentního bodu jak na svém červencovém, tak zářijovém zasedání.

$C:\fakepath\euro star.jpg$

Evropská komise schválila Chorvatsku zavedení eura od ledna příštího roku

02.06.2022 Chorvatsko včera udělalo klíčový krok na cestě k tomu, aby od ledna příštího roku mohlo jako svou měnu začít používat euro. Evropská komise dospěla k závěru, že země plní všechna potřebná kritéria a může se za sedm měsíců stát dvacátým členem eurozóny. Chorvatský parlament již potřebný zákon schválil a definitivní slovo budou mít v červenci členské země, jejichž souhlas by měl být spíše formalitou. Dalších šest zemí včetně Česka podle komise plní jen část nutných podmínek na cestě ke společné měně.

$C:\fakepath\ceska koruna-2.jpg$

Ekonomové: Inflace by mohla klesnout v červenci, bez války už by byla nižší

30.05.2022 Inflace v České republice by podle ekonomů mohla klesnout v červenci. Za květen a červen by se mohla dostat nad 15 procent. Nebýt války na Ukrajině, spotřebitelské ceny by už byly nižší. Na jednociferná čísla se inflace zřejmě dostane až příští rok. Situace by nemusela být výrazně lepší, ani kdyby se v ČR platilo eurem. V boji proti růstu inflace pomůže zvyšování úrokových sazeb, ale vláda by také měla zpomalovat růst mezd. Ekonomičtí experti to včera řekli v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce.

$C:\fakepath\trader-13052022-22-zm.jpg$

Chorvatský parlament schválil zákon o zavedení eura jako oficiální měny

13.05.2022 Chorvatský parlament dnes podle očekávání schválil většinou hlasů zákon o zavedení eura jako oficiální měny v zemi. Podle chorvatských médií ve 151členném Saboru tento právní akt podpořilo 113 přítomných poslanců, 17 bylo proti a jeden se hlasování zdržel.

$C:\fakepath\euro zone.jpg$

Před 20 lety se euro stalo jedinou měnou 12 zemí EMU

28.02.2022 Euro jako jedinou měnu v současnosti používá 19 z 27 členských zemí Evropské unie. Euro mají i Kosovo a Černá Hora a na základě smluv s EU také Andorra, Monako, Vatikán a San Marino. Evropská měnová unie (EMU) byla vytvořena na základě Smlouvy o EU 1. ledna 1999, kdy 11 zemí unie začalo v bezhotovostním styku používat euro. O rok později, 1. ledna 2000, převzala Evropská centrální banka (ECB) úlohy národních centrálních bank. Od 1. ledna 2002 byly v zemích EMU do oběhu uvedeny první bankovky a mince eura, které se po dva měsíce používaly současně s národními měnami. Jedinou měnou je euro v zemích EMU od 1. března 2002.

$C:\fakepath\top-30122021-16-zm.png$

5 událostí, které dnes stojí za pozornost

30.12.2021 1) Japonské akcie v poslední den letošního obchodování na tokijské burze mírně oslabily. Hlavní index Nikkei 225 dnes klesl o 0,4 % na 28.791,71 bodu, za celý rok si však připsal 4,9 % a hodnota z konce roku znamená maximum za posledních více než 30 let.

$C:\fakepath\euro2.jpg$

Přijetí eura není aktuálně podle ekonomů pro ČR výhodné

30.12.2021 Přijetí eura by nyní nebylo pro Českou republiku výhodné, domnívají se odborníci oslovení ČTK. Důvodem je podle nich především ztráta samostatné měnové politiky České národní banky a stabilizační funkce samostatné české měny a také aktuální stav veřejných financí. Nejistý je také podle nich vývoj ekonomiky eurozóny po skončení pandemie koronaviru nebo politika Evropské centrální banky. Na druhou stranu přijetí jednotné evropské měny by podle ekonomů ještě více snížilo transakční náklady podniků a úplně zrušilo riziko výkyvů kurzu koruny. Nicméně ČR podle nich aktuálně neplní podmínky stanovené pro přijetí eura, například právě u veřejných financí.

$C:\fakepath\ceska koruna 15112013.jpg$

Od zavedení hotovostního eura do dneška koruna posílila proti euru o 28 procent

30.12.2021 Koruna za 20 let, kdy se začala v hotovostní podobě používat jednotná evropská měna, posílila proti euru o zhruba 28 procent. V roce 2002 se začala obchodovat na úrovni kolem 32 Kč za euro, poté v roce 2004 oslabila až nad 33 Kč/EUR, aby v půlce roku 2008 krátce česká měna posílila až pod 23 Kč za euro, dosud nejsilnější hodnotu vůči euru. Později byl kurz koruny od listopadu 2013 do dubna 2017 oslabován intervencemi České národní banky na úroveň kolem 27 korun za euro. Následné posilování koruny zastavené pandemií koronaviru doprovázely výkyvy kurzu, kdy se koruna i vracela zpět k hranici 27 Kč za euro. V posledních týdnech kurz koruny opět posiluje především kvůli razantnímu zvyšování úrokových sazeb ČNB, a to až pod hranici 25 korun za euro. Vyplývá to z výpočtů ČTK, údajů serveru Patria a vyjádření oslovených analytiků.

$C:\fakepath\top-13122021-28-zm.jpg$

5 událostí, které dnes stojí za pozornost

13.12.2021 1) Turecká lira dnes pokračuje v masivním propadu a dopoledne odepisovala k americkému dolaru více než sedm procent. Dolar se tak poprvé prodává za více než 14 lir. Na vině jsou podle analytiků obavy z prezidentových zásahů do ekonomiky a do chodu centrální banky. Navzdory vysoké inflaci se v Turecku tento týden očekává další snížení základní úrokové sazby.

$C:\fakepath\top-06122021-41-zm.jpeg$

5 událostí, které dnes stojí za pozornost

06.12.2021 1) Případné přijetí eura by mělo dále zvýšit přínosy, které pro Českou republiku vyplývají z její obchodní provázanosti se zeměmi platícími eurem a z otevřenosti české ekonomiky. Na druhou stranu vstup do eurozóny by přinesl rizika, která plynou ze ztráty nezávislé měnové politiky České národní banky a stabilizační role kurzu koruny. Problémem je také nedokončená konvergence, tedy přibližování se úrovně, Česka k eurozóně hlavně u cen a mezd. Vyplývá to z analýzy, kterou zveřejnila Česká národní banka. Ta rozdělila charakteristiky českého hospodářství z pohledu vstupu do eurozóny do tří skupin, tedy ukazatele s relativně nízkou míru rizik při přijetí eura, neutrální ukazatele a rizikové ukazatele.

$C:\fakepath\ceska-koruna-euro.jpg$

ČNB: Pro přijetí eura hovoří napojení ČR na eurozónu, proti rozdíly u cen a mezd

06.12.2021 Případné přijetí eura by mělo dále zvýšit přínosy, které pro Českou republiku vyplývají z její obchodní provázanosti se zeměmi platícími eurem a z otevřenosti české ekonomiky. Na druhou stranu vstup do eurozóny by přinesl rizika, která plynou ze ztráty nezávislé měnové politiky České národní banky a stabilizační role kurzu koruny. Problémem je také nedokončená konvergence, tedy přibližování se úrovně, Česka k eurozóně hlavně u cen a mezd. Vyplývá to z analýzy, kterou zveřejnila Česká národní banka. Ta rozdělila charakteristiky českého hospodářství z pohledu vstupu do eurozóny do tří skupin, tedy ukazatele s relativně nízkou míru rizik při přijetí eura, neutrální ukazatele a rizikové ukazatele.

Ekonomika: Fialův správný krok do mlhy

08.11.2021 Koaliční smlouva a vládní programové prohlášení vznikající Fialovy garnitury se v ekonomických bodech vydává často správným směrem, ale krokem méně jistým, než jaký by ideálně měl být. To proto, že řada ekonomicky přínosných cílů je formulována až příliš vágně, ba mlhavě, což otevírá prostor spekulaci, do jaké míry na nich bude nová vláda trvat, nesleví z nich a nesejde z cesty nastoupené správným směrem.

Fialova vláda sleví z předvolebních slibů ohledně osekání dluhu, euro rozumně nepřijme

03.11.2021 Uniklé fragmenty programového prohlášení vlády v ekonomické oblasti naznačují, že pravděpodobná Fialova vláda poněkud sleví z razance předvolebních slibů obou koalic, které ji tvoří, a to přímo v klíčové oblasti veřejných financí.

Vstoupí Chorvatsko do eurozóny?

22.09.2021 Při nedávné návštěvě výkonného více prezidenta Evropské komise pro ekonomiku, Valdise Dombrovskise, byly s chorvatskými partnery detailně probírány aspekty blížícího se zavedení eura. Přijetí společné evropské měny v Chorvatsku by mělo nastat k 1.1.2023. Platby za veškeré ekonomické aktivity, tedy i s Českou republikou, budou od tohoto data v eurech. Členem Evropské unie je Chorvatsko od roku 2013, od 10.7. 2020 je kandidátem do eurozóny. V současné době se v zemi používají chorvatské kuny. Tato měna je v Chorvatsku od roku 1994, před ní platil chorvatský dinár.

Hnutí ANO nezavede suprehrubou mzdu ("nečekaně"), ani euro (to se čekat dalo). Neříká, kde na sliby vezme

02.09.2021 Dnes zveřejněný program hnutí ANO v ekonomické oblasti více slibuje, než aby sděloval, kde na sliby vezme finanční prostředky. To je ale zásadní neduh i všech dalších programů, které dosud relevantní politické strany a uskupení pro říjnové volby představily.

$C:\fakepath\euro3.png$

Průzkum: Přijetí eura podporuje 57 pct českých exportérů, čtvrtina je proti

14.07.2021 Přijetí eura v současné době podle průzkumu Raiffeisenbank a Asociace exportérů podporuje 57 procent českých vývozců, 29 procent z nich by uskutečnění tohoto kroku uvítalo v co nejkratší době. Společnou evropskou měnu naopak zcela odmítá čtvrtina vývozců, obávají se na příklad rozpadu eurozóny nebo krize eura. Výsledky průzkumu uskutečněným mezi čtyřmi desítkami exportérů dnes na on-line tiskové konferenci představila hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Index Exportu – český vývoz svírán protichůdnými faktory

14.07.2021 „Český export balancuje na hraně mezi příznivou situací v poptávce a pokračujícími komplikacemi na nabídkové straně. Otázkou je, který z faktorů bude v příštích pěti měsících převažovat,“ uvádí Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank.

Česko je bohatší než Itálie nebo Španělsko, Češi jsou spokojenější než Francouzi či Britové. Na uplynulých více než třicet let budování tržní ekonomiky si lze připít podobně jako na jubileum jeho klíčového hybatele

18.06.2021 Už od konce 50. let bylo mnoha tuzemským ekonomům zřejmé, že centrální plánování je citelně méně efektivní než tržní ekonomika. Existovaly proto pokusy, jak prvky tržní ekonomiky alespoň zčásti začlenit do socialistického hospodářství. Zprvu však snahy narazily na ideologický odpor, jehož vyvrcholením byl vstup vojsk Varšavské smlouvy roku 1968. Opětovně tyto pokusy začaly ožívat v 70., ale zejména 80. letech. V druhé polovině 80. let už bylo naprosto zřetelné ohromné ekonomické a celospolečenské zaostávání socialistického tábora, takže v rámci přestavby se režim sám snažil začleňovat tržní prvky do neefektivní, nedostatkové socialistické ekonomiky. Svědčí o tom i proslulý projev předsedy KSČ Milouše Jakeše z července 1989, který pronesl v Červeném Hrádku. Jakeš lidovou mluvou poměrně dobře vystihl klíčový problém tehdejší ekonomiky a nutnost její zásadní reformy ve směru uvedení některých tržních principů.

Jak se připravit na inflaci? Investovat, i do whisky

01.06.2021 Pokud Češi nechtějí o své vydělané peníze do budoucna přicházet, kvůli nulovým, ba záporným úrokovým a citelné inflaci, musí investovat. Spoření nestačí. Post-pandemická doba bude v tomto ještě neúprosnější než časy předpandemické. Ekonomika na to již reaguje – nabízí nové možnosti investování, včetně toho do whisky.

Další zdražení nemovitostí i ještě nižší úroky na vkladech. K tomu povede programová priorita Pirátů a STAN, kterou je přijetí eura

28.05.2021 Cíle volebního programu Pirátů a STAN někteří přirovnávají k Marshallovu plánu. Což je pochopitelně nepatřičně nebetyčné zveličení, pokud tedy za světodějné nepokládáme třeba zdanění konopí. Program podle všeho nebude dláždit ani cestu k druhé transformaci české ekonomiky, což je další PR slogan, jenž kolem něj v médiích koluje. Představa další transformace je ostatně spíše děsivá. Základy české ekonomiky jsou totiž od 90. let položeny dobře, o čemž svědčí třeba to, že ČR vykazuje nejlepší souhrnný rating ze všech zemí bývalého východního bloku. Tedy ze zemí, které si transformací z centrálně plánované ekonomiky na tržní rovněž prošly. Tři světově nejvýznamnější ratingové agentury hodnotí Česko lépe i než Estonsko, Slovinsko či Slovensko, které přitom platí eurem.

U voleb pozor na úspory. Program Pirátů a STAN šalamounsky obsahuje cestu ke zdanění úspor běžných střadatelů zavedením záporného úroku z nich

23.05.2021 Dvě klíčové vyzývatelské opoziční koalice už si odbyly představení svého volebního programu. V ekonomické oblasti volí realističtější přístup koalice Pirátů a STAN. Ta má v mnoha aspektech svůj ekonomický program rovněž sestavený šalamounsky, svým způsobem někdy až zrádně – například volič toužící po snížení dluhu Česka tak může skončit v pasti eura, i se zdaněním vlastních celoživotních úspor. Zato trojkoalice SPOLU sice na voliče žádnou osudovou past nelíčí, zase ale zjevně spoléhá na to, že drtivá většina voličů si program nepřečte, natož aby si udělala základní propočty slibovaných priorit.

K programu Pirátů a STAN: Bez realistického plánu rozpočtových škrtů přijde euro a daň z nemovitostí, v režii Pirátů a STAN

18.05.2021 Minulý týden zveřejněná jarní prognóza Evropské komise je pro Česko varovná z hlediska udržitelnosti veřejných financí. Bohužel, ani koalice SPOLU není s to toto varování reflektovat. Nelze tak vyloučit, že Česko pod taktovkou Pirátů a STAN nastoupí cestu k euru či k citelnému navýšení daně z nemovitostí, nakonec nejen těch komerčních.

Jak se připravit na inflaci: Utrácet a investovat

18.05.2021 Koruna nad očekávání posiluje. Když loni v květnu dělala Česká národní banka své pravidelné šetření mezi českými i zahraničními analytiky, shodli se, že v květnu 2021 bude jedno euro za 26,20 koruny. Ve skutečnosti se nyní prodává za méně než 25,50. Fanoušci eura si před rokem stěžovali, že slabá koruna je hlavním zdrojem na evropské poměry citelné inflace. A že s eurem by tuzemská inflace byla nižší. Dnes vidíme, že znatelná inflace přetrvává i po zpevnění tuzemské měny. Za rychlejší inflací v ČR, než jakou vykazuje eurozóna, je třeba předně hledat jiné příčiny. Např. to, že mzdový růst v Česku v předpandemických letech výrazně předčil mzdový růst v eurozóně.

Evropská komise řadí ČR mezi pět zemí EU, které pandemii zvládají nejhůře z hlediska veřejných financí. ODS zrušením superhrubé mzdy poskytuje rivalům záminku k přijetí eura

12.05.2021 Dnes zveřejněná prognóza Evropské komise je pro Česko varovná z hlediska udržitelnosti veřejných financí. Prognóza totiž počítá s tím, že ČR letos vykáže schodek veřejných financí 8,5 procenta a v příštím roce pak 5,4 procenta. Průměrný schodek za oba roky tak má činit bezmála sedm procent. To je pátá nejvyšší hodnota v EU.

Proč česká vláda platí (skoro) nejvyšší úrok v EU... Vyšší než Bulhaři, Řekové, Chorvati, Slováci...

14.04.2021 Česká vláda nyní čelí jednomu z nejvyšších úročení svého dluhu mezi všemi zeměmi EU. Za to, aby poskytli desetiletou půjčku, žádají mezinárodní investoři vyšší úrok už jen od vlády maďarské a rumunské (viz Obrázek 1 pod textem). V posledním zhruba měsíci se navíc Česko ocitá v historicky nebývalé situaci, kdy za svůj desetiletý dluh platí o více než dva procentní body než Slovensko (viz Obrázek 2 pod textem). Český desetiletý vládní dluh je tak úročen nejméně výhodně v porovnání s desetiletým dluhem slovenské vlády za celé období od rozdělení společné federace před skoro třiceti lety.

Centrální banka může trvale ulevovat vládě od dluhu i v ČR, dnes totiž prošla novela zákona o ČNB. Je to dobře, ekonomika s národní měnou vyžaduje silnou národní banku

24.03.2021 Přelomovou povahu některých dějů leckdy odhalí až časový odstup. Dějiny. Až se budou psát dějiny českého centrálního bankovnictví, nepochybným milníkem bude dnešek. Ode dneška se Česká národní banka (ČNB) trvale řadí mezi centrální banky, jež mohou takzvaně kvantitativně uvolňovat. Tedy tisknout a vytvářet nové peníze, aby za ně bez výraznějšího omezení nakupovaly vládní dluh. Poslanecká sněmovna totiž dnes dopoledne schválila příslušnou novelu zákona o ČNB.

Praha bohatne mnohem rychleji než Bratislava, rozdíl je teď nejvyšší v tomto tisíciletí. Česká metropole je díky brexitu třetím nejbohatším místem EU

14.03.2021 Praha je třetím nejbohatším regionem Evropské unie. Vyplývá to z nejnovějších údajů Eurostatu, které úřad zveřejnil. Hrubý domácí produkt na obyvatele vyjádřený ve standardu kupní síly, který umožňuje mezinárodní srovnání, činil v české metropoli v roce 2019 celkem 205 procent průměru Evropské unie. Lépe už na tom bylo jen Lucembursko s 260 procenty průměru EU a jižní část Irska s 240 procenty. Praha se na třetím místě ocitá v oficiální statistice Eurostatu historicky poprvé, neboť ta už v důsledku loňského brexitu nezahrnuje oblast Londýna. Vnitřní část britské metropole se před brexitem pravidelně umisťovala před Prahou.

$C:\fakepath\euro3.jpg$

Rumunsko posouvá plán zavedení eura na rok 2027

19.02.2021 Rumuni nezačnou eurem platit do roku 2024, jak dosud plánovali, ale nejdříve v období 2027 až 2028. V rozhovoru se soukromou rumunskou televizní stanicí Digi24 to dnes řekl rumunský ministr financí Florin Citsu. Bukurešť musí podle něj nejprve napravit ekonomickou nerovnováhu.

CapitalPanda: „covid-krize“ neodvrátí přijetí Eura v Chorvatsku v roce 2023

21.01.2021 Současná krize způsobená pandemií COVID-19 pravděpodobně o několik měsíců posune termín přijetí eura v Chorvatsku. Zatím je chorvatskou vládou a centrální bankou oficiálně uváděn na 1. leden 2023. S rokem 2023 se jako s nejbližším termínem počítá i díky silné podpoře veřejnosti, kterou přijetí eura v Chorvatsku má.

Rozbřesk: Česko při startu očkování zaostává, rozhodnou však nadcházející měsíce

12.01.2021 Česko není jedinou zemí, kde start očkování proti COVID-19 zatím mírně řečeno “drhne”. Podobně jako my zatím naočkovala méně než půl procenta populace i řada dalších menších evropských zemí, včetně Švédska, Maďarska nebo Nizozemí. Až na Francii si zatím vedou o něco lépe velké evropské země, které se pohybují okolo 1 % proočkovaných.

$C:\fakepath\euro2.jpg$

MF a ČNB opět nedoporučily vládě nyní přijímat euro

07.12.2020 Ministerstvo financí a Česká národní banka opět doporučily vládě zatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny. Vyplývá to z pravidelného materiálu MF a ČNB o vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou, který dnes schválila vláda. Na twitteru o tom informovala Česká národní banka i ministerstvo financí. Materiál takové doporučení vždy v posledních letech obsahoval. Vláda Andreje Babiše (ANO) ve svém programovém prohlášení uvedla, že nebude o vstup do eurozóny usilovat.

Předchozí klíčová slova

Příjem z tradingu

Přijetí

Přijetí bitcoinu

Přijetí bitcoinu v Salvadoru

Přijetí digitálních měn

Přijetí do Evropské unie

Následující klíčová slova

Přijetí kryptoměn

Přijetí kryptoměny

Přijetí kryptoměny bitcoin

Přijetí prop tradingu

Přijetí společné měny

Přijetí zisku

Přijímání bitcoinů

Přijímání plateb v bitcoinech

Přijímání rizika

Přijímání ztrát

Články

reklama

Seminář "Juniorská škola tradingu - Forex I-II" je určen pro začínající investory a obchodníky. Pokud chcete vyzkoušet něco nového, vymanit se z davu a být úspěšný v obchodování na finančních trzích, tak je tento kurz určen právě vám. I když je seminář zaměřen na forexový trh (obchodování s měnami), tak je vhodný rovněž pro všechny začínající obchodníky na finančních trzích a veškeré informace z tohoto semináře lze úspěšně používat také pro komodity, akcie, akciové indexy či kryptoměny.

Literatura

Novinka! Kniha "Jak se stát forexovým obchodníkem" Ondřeje Hartmana vychází ve druhém a výrazně rozšířeném vydání!

Kniha vychází již ve druhém, ale tentokrát výrazně upraveném a rozšířeném vydání. Kniha je koncipována tak, aby byla užitečným průvodcem jak začínajícím obchodníkům bez zkušeností, tak i těm, kdo na forexu již obchodují a potřebují si prohloubit své znalosti.

Kniha "FOREX – Ziskové intradenní a swingové obchodní strategie" od Kathy Lien vychází v češtině!

Je nám velikou ctí, že můžeme obohatit český a slovenský forexový trh světově uznávanou knihou číslo 1 pro každého, kdo chce do hloubky pochopit fungování největšího světového finančního trhu.

$C:\fakepath\kathy-lien-08112017.jpg$

Světový bestseller o tradingu v češtině! Úspěšní obchodníci: Jak běžní lidé porážejí Wall Street v jeho vlastní hře

Jedna z nejprodávanějších knih od Kathy Lien právě vychází v českém překladu! Obsahuje sérii rozhovorů Kathy Lien s nejúspěšnějšími tradery. Tato kniha se stala inspirací pro tisíce čtenářů po celém světě. Setkáte se v ní s příběhy obyčejných lidí, kteří dokázali zbohatnout díky systematickému dodržování konkrétních pravidel v tradingu. Bez ohledu na jejich povolání jsou dnes úspěšnými obchodníky a investory. V této knize vám budou představeny jejich obchodní přístupy a strategie, které vám pomohou pochopit, jak lze pomocí vlastní píle dosáhnout úspěchu ve zdánlivě složitém světě tradingu.

Potvrďte prosím...	Zavřít