Přijetí eura
5 událostí, které dnes stojí za pozornost
07.11.2022 1) Současná vysoká inflace v České republice není pouze důsledkem vnějších vlivů jako pandemie covidu nebo válka na Ukrajině, velký podíl na ní mají například přehřátý trh práce nebo rozhazovačnost minulé vlády v době pandemie covidu. V tiskové zprávě to uvedl Tomáš Havránek z Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI), který se zabývá makroekonomickými dopady v souvislosti s pandemií.
FIala: Během tohoto volebního období Česko euro nepřijme
07.11.2022 V nynějším volebním období Sněmovny a tedy i působení nynější pětikoaliční vlády nebude přijetí eura aktuálním tématem a Česko euro přijímat nebude. Novinářům to včera řekl premiér Petr Fiala (ODS). Dodal však, že vláda chce umožnit firmám, aby mohly vést své účetnictví v eurech. Premiér to uvedl v odpovědi na dotaz ohledně sobotního vyjádření předsedkyně koaliční TOP 09 Markéty Pekarové Adamové. Předsedkyně strany na programové konferenci řekla, že vidí pro přijetí eura jako realistický rok 2030.
I díky dnes schválené mimořádné dani už Fialova vláda nemusí zvyšovat běžné daně. Veřejné finance se i tak stabilizují, alespoň střednědobě – díky inflaci
04.11.2022 I díky dnes Sněmovnou schválené dani z mimořádných zisků může nyní Fialova vláda předpokládat, že se naplní již schválený rámec státního rozpočtu. Ten pro rok 2023 počítá se schodkem maximálně 295 miliard korun. Přestože se jedná o extrémně vysoké číslo, před rokem 2020 vlastně nemyslitelné, Fialův kabinet může s tímto deficitem a podobnými v dalších letech stabilizovat veřejné finance ještě během svého funkčního období, tj. do roku 2025. Aniž by přitom opravdu razantně škrtal nebo navyšoval běžné daně (tedy jiné než ty mimořádné).
S extra levnými nákupy v Polsku bude asi brzy konec. Vláda ve Varšavě se bojí, že se jí dluh vymkne z kontroly, a zvažuje zrušení „inflačních štítů“
02.11.2022 Polské veřejné finance se dostávají pod značný tlak a země bude zřejmě kvůli tomu nucena ukončit své programy ochrany obyvatelstva před inflací, známé jako „inflační štíty“. V jejich rámci Varšava už loni snížila spotřební daň a DPH z elektřiny, plynu či paliv a v letošním roce pak například DPH z potravin. „Inflačních štítů“ ve velkém využívají i Češi z příhraničních oblastí, kteří so Polska vyrážejí na nákupy potravin, paliv, ale třeba také cigaret.
Vláda ponížila rozpočtový schodek meziročně o 48 miliard, ale její daňový příjem je o 111 miliard vyšší. Zlepšení hospodaření je tedy jen výsledkem inflace a vyššího daňového výběru
01.11.2022 Za prvních deset měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 48,2 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních totiž má státní rozpočet za období od 1. ledna do konce října meziročně hned o přibližně 111,4 miliardy korun více.
Vláda daně zvedat nemusí, škrtat v rozpočtu moc také ne. Ke splnění podmínek přijetí eura jí postačí „daň inflační“. GRAFICKY
27.10.2022 Akcie ČEZ včera na pražské burze reagovaly zřetelně pozitivně na výsledek úterního podvečerního sněmovního jednání. Akcie energetické společnosti posílily oproti předvčerejšku o více než čtyři procenta. Dnes přidávají další více než procento. Pochopitelně, svědčí jim zejména fakt, že Pirátská strana v úterý stáhla svůj požadavek na zavedení daně z mimořádných zisků platné zpětně už za letošní rok. Daň tak podle všeho bude platit až od roku 2023.
I se schodkem 295 miliard bude moci Fialova vláda stabilizovat veřejné finance, aniž by zvyšovala daně. Pomůže jí rapidní inflace a z ní plynoucí „inflační daň“
26.10.2022 Sněmovna dnes začíná schvalovat návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 295 miliard korun. Přestože se jedné o extrémně vysoké číslo, před rokem 2020 vlastně nemyslitelné, Fialův kabinet může s tímto deficitem a podobnými v dalších letech stabilizovat veřejné finance ještě během svého funkčního období, tj. do roku 2025. Aniž by přitom opravdu razantně škrtal nebo navyšoval daně.
Agentura Fitch ponechává rating Česka beze změny. Fialově vládě totiž pomůže dluh udržet poměrně nízko inflace a s ní související inflační zdanění lidí
23.10.2022 Agentura Fitch Česku včera pozdě večer potvrdila svůj dosavadní rating AA-. Výhled ale ponechává negativní. Negativní výhled uplatňuje už od svého posledního, květnového posudku. Vývoj zadlužení vidí Fitch pesimističtěji (cca 45 procent HDP už v roce 2023) než jiná vlivná agentura, Standard & Poor's (poblíž 40procent HDP až do roku 2025), která své ratingové hodnocení ČR zveřejnila minulý týden. I podle Fitche ale zadlužení ČR zůstane nižší, než je průměr srovnatelně hodnocených zemí.
Nová čísla MMF naznačují, že Fialova vláda může splnit své oba klíčové sliby. Stabilizuje veřejné finance, aniž by zvyšovala daně – to vše díky inflaci, která lidi „zdaňuje“ místo vlády
21.10.2022 Fialova vláda se zaklíná, že stabilizuje veřejné finance, aniž by zvyšovala běžné daně. Jsou to vlastně její dva zcela stěžejní sliby. A nepochybně podle jejich splnění či nesplnění bude před dalšími volbami posuzována její úspěšnost. Zdálo by se, že se chytla do pasti: může naplnit první slib, může naplnit slib druhý, ale nemůže splnit oba najednou. Ne tak docela. Vládě totiž mimořádně nahraje současná mimořádná inflace.
Fialova vláda i přes „babišovský“ schodek 375 miliard nakonec bude mít udržitelné veřejné finance, díky inflaci. Roku 2025 tak ČR splní kritérium pro přijetí eura i bez zvýšení daní
19.10.2022 Před rokem, loni v říjnu, tehdejší Babišova vláda schválila státní rozpočet se schodkem bezmála 377 miliard korun. Fialova vláda jej po svém nástupu letos začátkem roku proškrtala, během rozpočtového provizoria. Deficit tak snížila na 280 miliard. Po včerejším sněmovním schválení se ale možný letošní schodek vrací na 375 miliard, tedy nominálně prakticky přesně tam, kde jej plánoval ještě Babišův kabinet.
V týdnu poslanci rozhodnou, zda schodek letos bude 375 miliard. Pokud ano, bude skoro přesně tam, kde jej před rokem plánovala ještě Babišova vláda
08.10.2022 Takřka na den přesně před rokem tehdejší Babišova vláda znovu schválila státní rozpočet se schodkem bezmála 377 miliard korun. Fialova vláda jej po svém nástupu letos začátkem roku proškrtala, za cenu rozpočtového provizoria. Deficit tak snížila na 280 miliard. V příštím týdnu se ale letošní schodek může opět vrátit až na 375 miliard, tedy nominálně prakticky přesně tam, kde jej plánoval ještě Babišův kabinet.
Vláda ponížila rozpočtový schodek meziročně o 55 miliard, ale její daňový příjem je o 105 miliard vyšší. Zlepšení hospodaření je tedy jen výsledkem inflace a vyššího daňového výběru
03.10.2022 Za prvních devět měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 55,4 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních totiž má státní rozpočet za období od 1. ledna do konce srpna meziročně hned o přibližně 104,6 miliardy korun více.
Vláda příští rok a pak až do roku 2025 počítá se schodky v pásmu 250 až 300 miliard korun. Nic moc, ale veřejné finance se ani tak do rozvratu nedostanou, vládě totiž pomůže inflace
27.09.2022 Po devíti měsících svého vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a současně na hledání úspor. Ve své nejnovější zprávě to ostatně konstatuje i Národní rozpočtová rada. A včera vláda jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na rok 2023 se schodkem 295 miliard korun. To také úplně nedokládá jednoznačné úsilí ozdravit veřejné finance.
Vláda vybírá na daních meziročně o 91 miliard více, ale schodek snížila jen o 67 miliard. Schodek je tak nižší vlastně jen díky skončení pandemie, které nastartovalo daňový výběr, a rychlejší inflaci
01.09.2022 Za prvních osm měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 66,9 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních a pojistném totiž stát od ledna do srpna vybral meziročně o 91,1 miliardy korun více.
Nový návrh rozpočtového schodku je nedostatečně ambiciózní, ale vládě by z důvodu rapidní inflace umožnil nejpozději do roku 2025 snížit deficit veřejných financí pod „maastrichtská“ 3 % HDP
01.09.2022 Dnes zveřejněný první návrh státního rozpočtu na příští rok, s výhledem do let 2024 a 2025 je celkově nedostatečně ambiciózní, ovšem představuje určitý pozitivní posun v porovnání s rámcovým materiálem, který vláda projednávala v červnu a který črtal až do roku 2025 schodky kolem 300 miliard korun. Pro příští rok vláda předběžně počítá se schodkem 270 miliard korun, v dalších letech pak s deficitem 250, resp. 230 miliard korun.
Fialova vláda vykazuje nižší schodek než loni vláda Babišova jen díky vyššímu daňovému výběru. Za ten může konec covidové pandemie a to, že se rozjela inflace, nikoli úsilí Fialovy vlády
01.08.2022 Za prvních sedm měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 86,7 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních a pojistném totiž stát od ledna do července vybral meziročně o 87,4 miliardy korun více.
Daň z mimořádných zisků veřejné finance neozdraví. Tato orbánovská akorát ODS připraví o voliče a nahraje Babišovi
01.08.2022 Po osmi měsících svého vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a na hledání úspor. Sází na to, že podstatnou část dluhu za něj splatí občané vysokou inflací a znehodnocením měny. A není to sázka nerealistická.
Proč vláda vzdala hledání úspor v rozpočtu? Sází na to, že dluh za ní splatí občané v podobě vysoké inflace – a není to sázka nerealistická
30.07.2022 Po osmi měsících svého vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a současně na hledání úspor. Za prvních šest měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o zhruba 82 miliard korun. Jenže za poklesem schodku je prakticky výhradně vyšší daňový výběr. Na daních totiž má státní rozpočet za první letošní půlrok meziročně hned o přibližně 74 miliard korun více.
EU schválila zavedení eura v Chorvatsku, země jej začne používat v lednu
12.07.2022 Chorvatsko se od ledna stane dvacátou zemí Evropské unie používající společnou měnu. Zavedení eura v jadranské zemi, spoléhající na příjmy z turistiky, dnes schválili ministři financí, jejichž jednání poprvé vedl český ministr Zbyněk Stanjura. Současné chorvatské platidlo kuna se podle dnešního rozhodnutí ministrů smění za euro v kurzu 7,5345 ku jedné. Česko zůstane od příštího roku jednou z posledních sedmi unijních zemí, které si ponechávají vlastní měnu.
Česko míří do krize, jakou nepamatuje. Tady je jednoduchý „manuál“ pro Fialovu vládu, jak takové krizi čelit
07.06.2022 Lidem v Česku letos klesne životní úroveň nejvýrazněji od vzniku republiky v roce 1993. Potvrzují to dnes zveřejněná čísla ČSÚ k vývoji reálných mezd v letošním prvním čtvrtletí. Frustrace a nespokojenost obyvatelstva, zejména sociálně zranitelných skupin, narůstá každým dnem. Výhledově hrozí vážný společenský a politický rozkol.
Prudký propad mezd a životní úrovně v Česku, jejž signalizují dnešní čísla, znemožní přijetí eura před rokem 2030. Chtít teď euro je politická sebevražda
07.06.2022 Prakticky všichni Češi, jimž je pod 50 let věku ve svém ekonomicky aktivním životě nezažili takový pád životní úrovně, jaký je čeká letos. Reálné mzdy v Česku se totiž letos v prvním čtvrtletí meziročně propadly o 3,6 procenta. I když meziročně sice přidaly přes sedm procent nominálně, takže většina lidí má pocit, že „bere více“, reálně, tedy po zohlednění inflace, více než 11procentní, se historicky propadly. Za celý letošní rok se mohou propadnout o osm procent, nejvíce od vzniku ČR v roce 1993.
Pokud chce Česko mít euro před rokem 2030, musí vláda už teď propouštět, zvyšovat daně a nevymýšlet nové dávky jako 5000 korun na dítě
07.06.2022 Evropská centrální banka (ECB) bude muset už ve druhé polovině letošního roku razantně zvedat úrokové sazby. Ve své nové analýze tak praví experti Bank of America, druhé největší banky ve Spojených státech. Soudí, že ECB zvýší svoji základní úrokovou sazbu hned o 0,5 procentního bodu jak na svém červencovém, tak zářijovém zasedání.
Evropská komise schválila Chorvatsku zavedení eura od ledna příštího roku
02.06.2022 Chorvatsko včera udělalo klíčový krok na cestě k tomu, aby od ledna příštího roku mohlo jako svou měnu začít používat euro. Evropská komise dospěla k závěru, že země plní všechna potřebná kritéria a může se za sedm měsíců stát dvacátým členem eurozóny. Chorvatský parlament již potřebný zákon schválil a definitivní slovo budou mít v červenci členské země, jejichž souhlas by měl být spíše formalitou. Dalších šest zemí včetně Česka podle komise plní jen část nutných podmínek na cestě ke společné měně.
Ekonomové: Inflace by mohla klesnout v červenci, bez války už by byla nižší
30.05.2022 Inflace v České republice by podle ekonomů mohla klesnout v červenci. Za květen a červen by se mohla dostat nad 15 procent. Nebýt války na Ukrajině, spotřebitelské ceny by už byly nižší. Na jednociferná čísla se inflace zřejmě dostane až příští rok. Situace by nemusela být výrazně lepší, ani kdyby se v ČR platilo eurem. V boji proti růstu inflace pomůže zvyšování úrokových sazeb, ale vláda by také měla zpomalovat růst mezd. Ekonomičtí experti to včera řekli v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce.
Chorvatský parlament schválil zákon o zavedení eura jako oficiální měny
13.05.2022 Chorvatský parlament dnes podle očekávání schválil většinou hlasů zákon o zavedení eura jako oficiální měny v zemi. Podle chorvatských médií ve 151členném Saboru tento právní akt podpořilo 113 přítomných poslanců, 17 bylo proti a jeden se hlasování zdržel.
Před 20 lety se euro stalo jedinou měnou 12 zemí EMU
28.02.2022 Euro jako jedinou měnu v současnosti používá 19 z 27 členských zemí Evropské unie. Euro mají i Kosovo a Černá Hora a na základě smluv s EU také Andorra, Monako, Vatikán a San Marino. Evropská měnová unie (EMU) byla vytvořena na základě Smlouvy o EU 1. ledna 1999, kdy 11 zemí unie začalo v bezhotovostním styku používat euro. O rok později, 1. ledna 2000, převzala Evropská centrální banka (ECB) úlohy národních centrálních bank. Od 1. ledna 2002 byly v zemích EMU do oběhu uvedeny první bankovky a mince eura, které se po dva měsíce používaly současně s národními měnami. Jedinou měnou je euro v zemích EMU od 1. března 2002.
5 událostí, které dnes stojí za pozornost
30.12.2021 1) Japonské akcie v poslední den letošního obchodování na tokijské burze mírně oslabily. Hlavní index Nikkei 225 dnes klesl o 0,4 % na 28.791,71 bodu, za celý rok si však připsal 4,9 % a hodnota z konce roku znamená maximum za posledních více než 30 let.
Přijetí eura není aktuálně podle ekonomů pro ČR výhodné
30.12.2021 Přijetí eura by nyní nebylo pro Českou republiku výhodné, domnívají se odborníci oslovení ČTK. Důvodem je podle nich především ztráta samostatné měnové politiky České národní banky a stabilizační funkce samostatné české měny a také aktuální stav veřejných financí. Nejistý je také podle nich vývoj ekonomiky eurozóny po skončení pandemie koronaviru nebo politika Evropské centrální banky. Na druhou stranu přijetí jednotné evropské měny by podle ekonomů ještě více snížilo transakční náklady podniků a úplně zrušilo riziko výkyvů kurzu koruny. Nicméně ČR podle nich aktuálně neplní podmínky stanovené pro přijetí eura, například právě u veřejných financí.
Od zavedení hotovostního eura do dneška koruna posílila proti euru o 28 procent
30.12.2021 Koruna za 20 let, kdy se začala v hotovostní podobě používat jednotná evropská měna, posílila proti euru o zhruba 28 procent. V roce 2002 se začala obchodovat na úrovni kolem 32 Kč za euro, poté v roce 2004 oslabila až nad 33 Kč/EUR, aby v půlce roku 2008 krátce česká měna posílila až pod 23 Kč za euro, dosud nejsilnější hodnotu vůči euru. Později byl kurz koruny od listopadu 2013 do dubna 2017 oslabován intervencemi České národní banky na úroveň kolem 27 korun za euro. Následné posilování koruny zastavené pandemií koronaviru doprovázely výkyvy kurzu, kdy se koruna i vracela zpět k hranici 27 Kč za euro. V posledních týdnech kurz koruny opět posiluje především kvůli razantnímu zvyšování úrokových sazeb ČNB, a to až pod hranici 25 korun za euro. Vyplývá to z výpočtů ČTK, údajů serveru Patria a vyjádření oslovených analytiků.
5 událostí, které dnes stojí za pozornost
13.12.2021 1) Turecká lira dnes pokračuje v masivním propadu a dopoledne odepisovala k americkému dolaru více než sedm procent. Dolar se tak poprvé prodává za více než 14 lir. Na vině jsou podle analytiků obavy z prezidentových zásahů do ekonomiky a do chodu centrální banky. Navzdory vysoké inflaci se v Turecku tento týden očekává další snížení základní úrokové sazby.
5 událostí, které dnes stojí za pozornost
06.12.2021 1) Případné přijetí eura by mělo dále zvýšit přínosy, které pro Českou republiku vyplývají z její obchodní provázanosti se zeměmi platícími eurem a z otevřenosti české ekonomiky. Na druhou stranu vstup do eurozóny by přinesl rizika, která plynou ze ztráty nezávislé měnové politiky České národní banky a stabilizační role kurzu koruny. Problémem je také nedokončená konvergence, tedy přibližování se úrovně, Česka k eurozóně hlavně u cen a mezd. Vyplývá to z analýzy, kterou zveřejnila Česká národní banka. Ta rozdělila charakteristiky českého hospodářství z pohledu vstupu do eurozóny do tří skupin, tedy ukazatele s relativně nízkou míru rizik při přijetí eura, neutrální ukazatele a rizikové ukazatele.
ČNB: Pro přijetí eura hovoří napojení ČR na eurozónu, proti rozdíly u cen a mezd
06.12.2021 Případné přijetí eura by mělo dále zvýšit přínosy, které pro Českou republiku vyplývají z její obchodní provázanosti se zeměmi platícími eurem a z otevřenosti české ekonomiky. Na druhou stranu vstup do eurozóny by přinesl rizika, která plynou ze ztráty nezávislé měnové politiky České národní banky a stabilizační role kurzu koruny. Problémem je také nedokončená konvergence, tedy přibližování se úrovně, Česka k eurozóně hlavně u cen a mezd. Vyplývá to z analýzy, kterou zveřejnila Česká národní banka. Ta rozdělila charakteristiky českého hospodářství z pohledu vstupu do eurozóny do tří skupin, tedy ukazatele s relativně nízkou míru rizik při přijetí eura, neutrální ukazatele a rizikové ukazatele.
Ekonomika: Fialův správný krok do mlhy
08.11.2021 Koaliční smlouva a vládní programové prohlášení vznikající Fialovy garnitury se v ekonomických bodech vydává často správným směrem, ale krokem méně jistým, než jaký by ideálně měl být. To proto, že řada ekonomicky přínosných cílů je formulována až příliš vágně, ba mlhavě, což otevírá prostor spekulaci, do jaké míry na nich bude nová vláda trvat, nesleví z nich a nesejde z cesty nastoupené správným směrem.
Fialova vláda sleví z předvolebních slibů ohledně osekání dluhu, euro rozumně nepřijme
03.11.2021 Uniklé fragmenty programového prohlášení vlády v ekonomické oblasti naznačují, že pravděpodobná Fialova vláda poněkud sleví z razance předvolebních slibů obou koalic, které ji tvoří, a to přímo v klíčové oblasti veřejných financí.
Vstoupí Chorvatsko do eurozóny?
22.09.2021 Při nedávné návštěvě výkonného více prezidenta Evropské komise pro ekonomiku, Valdise Dombrovskise, byly s chorvatskými partnery detailně probírány aspekty blížícího se zavedení eura. Přijetí společné evropské měny v Chorvatsku by mělo nastat k 1.1.2023. Platby za veškeré ekonomické aktivity, tedy i s Českou republikou, budou od tohoto data v eurech. Členem Evropské unie je Chorvatsko od roku 2013, od 10.7. 2020 je kandidátem do eurozóny. V současné době se v zemi používají chorvatské kuny. Tato měna je v Chorvatsku od roku 1994, před ní platil chorvatský dinár.
Hnutí ANO nezavede suprehrubou mzdu ("nečekaně"), ani euro (to se čekat dalo). Neříká, kde na sliby vezme
02.09.2021 Dnes zveřejněný program hnutí ANO v ekonomické oblasti více slibuje, než aby sděloval, kde na sliby vezme finanční prostředky. To je ale zásadní neduh i všech dalších programů, které dosud relevantní politické strany a uskupení pro říjnové volby představily.
Průzkum: Přijetí eura podporuje 57 pct českých exportérů, čtvrtina je proti
14.07.2021 Přijetí eura v současné době podle průzkumu Raiffeisenbank a Asociace exportérů podporuje 57 procent českých vývozců, 29 procent z nich by uskutečnění tohoto kroku uvítalo v co nejkratší době. Společnou evropskou měnu naopak zcela odmítá čtvrtina vývozců, obávají se na příklad rozpadu eurozóny nebo krize eura. Výsledky průzkumu uskutečněným mezi čtyřmi desítkami exportérů dnes na on-line tiskové konferenci představila hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
Index Exportu – český vývoz svírán protichůdnými faktory
14.07.2021 „Český export balancuje na hraně mezi příznivou situací v poptávce a pokračujícími komplikacemi na nabídkové straně. Otázkou je, který z faktorů bude v příštích pěti měsících převažovat,“ uvádí Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank.
Česko je bohatší než Itálie nebo Španělsko, Češi jsou spokojenější než Francouzi či Britové. Na uplynulých více než třicet let budování tržní ekonomiky si lze připít podobně jako na jubileum jeho klíčového hybatele
18.06.2021 Už od konce 50. let bylo mnoha tuzemským ekonomům zřejmé, že centrální plánování je citelně méně efektivní než tržní ekonomika. Existovaly proto pokusy, jak prvky tržní ekonomiky alespoň zčásti začlenit do socialistického hospodářství. Zprvu však snahy narazily na ideologický odpor, jehož vyvrcholením byl vstup vojsk Varšavské smlouvy roku 1968. Opětovně tyto pokusy začaly ožívat v 70., ale zejména 80. letech. V druhé polovině 80. let už bylo naprosto zřetelné ohromné ekonomické a celospolečenské zaostávání socialistického tábora, takže v rámci přestavby se režim sám snažil začleňovat tržní prvky do neefektivní, nedostatkové socialistické ekonomiky. Svědčí o tom i proslulý projev předsedy KSČ Milouše Jakeše z července 1989, který pronesl v Červeném Hrádku. Jakeš lidovou mluvou poměrně dobře vystihl klíčový problém tehdejší ekonomiky a nutnost její zásadní reformy ve směru uvedení některých tržních principů.
Jak se připravit na inflaci? Investovat, i do whisky
01.06.2021 Pokud Češi nechtějí o své vydělané peníze do budoucna přicházet, kvůli nulovým, ba záporným úrokovým a citelné inflaci, musí investovat. Spoření nestačí. Post-pandemická doba bude v tomto ještě neúprosnější než časy předpandemické. Ekonomika na to již reaguje – nabízí nové možnosti investování, včetně toho do whisky.
Další zdražení nemovitostí i ještě nižší úroky na vkladech. K tomu povede programová priorita Pirátů a STAN, kterou je přijetí eura
28.05.2021 Cíle volebního programu Pirátů a STAN někteří přirovnávají k Marshallovu plánu. Což je pochopitelně nepatřičně nebetyčné zveličení, pokud tedy za světodějné nepokládáme třeba zdanění konopí. Program podle všeho nebude dláždit ani cestu k druhé transformaci české ekonomiky, což je další PR slogan, jenž kolem něj v médiích koluje. Představa další transformace je ostatně spíše děsivá. Základy české ekonomiky jsou totiž od 90. let položeny dobře, o čemž svědčí třeba to, že ČR vykazuje nejlepší souhrnný rating ze všech zemí bývalého východního bloku. Tedy ze zemí, které si transformací z centrálně plánované ekonomiky na tržní rovněž prošly. Tři světově nejvýznamnější ratingové agentury hodnotí Česko lépe i než Estonsko, Slovinsko či Slovensko, které přitom platí eurem.
U voleb pozor na úspory. Program Pirátů a STAN šalamounsky obsahuje cestu ke zdanění úspor běžných střadatelů zavedením záporného úroku z nich
23.05.2021 Dvě klíčové vyzývatelské opoziční koalice už si odbyly představení svého volebního programu. V ekonomické oblasti volí realističtější přístup koalice Pirátů a STAN. Ta má v mnoha aspektech svůj ekonomický program rovněž sestavený šalamounsky, svým způsobem někdy až zrádně – například volič toužící po snížení dluhu Česka tak může skončit v pasti eura, i se zdaněním vlastních celoživotních úspor. Zato trojkoalice SPOLU sice na voliče žádnou osudovou past nelíčí, zase ale zjevně spoléhá na to, že drtivá většina voličů si program nepřečte, natož aby si udělala základní propočty slibovaných priorit.
K programu Pirátů a STAN: Bez realistického plánu rozpočtových škrtů přijde euro a daň z nemovitostí, v režii Pirátů a STAN
18.05.2021 Minulý týden zveřejněná jarní prognóza Evropské komise je pro Česko varovná z hlediska udržitelnosti veřejných financí. Bohužel, ani koalice SPOLU není s to toto varování reflektovat. Nelze tak vyloučit, že Česko pod taktovkou Pirátů a STAN nastoupí cestu k euru či k citelnému navýšení daně z nemovitostí, nakonec nejen těch komerčních.
Jak se připravit na inflaci: Utrácet a investovat
18.05.2021 Koruna nad očekávání posiluje. Když loni v květnu dělala Česká národní banka své pravidelné šetření mezi českými i zahraničními analytiky, shodli se, že v květnu 2021 bude jedno euro za 26,20 koruny. Ve skutečnosti se nyní prodává za méně než 25,50. Fanoušci eura si před rokem stěžovali, že slabá koruna je hlavním zdrojem na evropské poměry citelné inflace. A že s eurem by tuzemská inflace byla nižší. Dnes vidíme, že znatelná inflace přetrvává i po zpevnění tuzemské měny. Za rychlejší inflací v ČR, než jakou vykazuje eurozóna, je třeba předně hledat jiné příčiny. Např. to, že mzdový růst v Česku v předpandemických letech výrazně předčil mzdový růst v eurozóně.
Evropská komise řadí ČR mezi pět zemí EU, které pandemii zvládají nejhůře z hlediska veřejných financí. ODS zrušením superhrubé mzdy poskytuje rivalům záminku k přijetí eura
12.05.2021 Dnes zveřejněná prognóza Evropské komise je pro Česko varovná z hlediska udržitelnosti veřejných financí. Prognóza totiž počítá s tím, že ČR letos vykáže schodek veřejných financí 8,5 procenta a v příštím roce pak 5,4 procenta. Průměrný schodek za oba roky tak má činit bezmála sedm procent. To je pátá nejvyšší hodnota v EU.
Proč česká vláda platí (skoro) nejvyšší úrok v EU... Vyšší než Bulhaři, Řekové, Chorvati, Slováci...
14.04.2021 Česká vláda nyní čelí jednomu z nejvyšších úročení svého dluhu mezi všemi zeměmi EU. Za to, aby poskytli desetiletou půjčku, žádají mezinárodní investoři vyšší úrok už jen od vlády maďarské a rumunské (viz Obrázek 1 pod textem). V posledním zhruba měsíci se navíc Česko ocitá v historicky nebývalé situaci, kdy za svůj desetiletý dluh platí o více než dva procentní body než Slovensko (viz Obrázek 2 pod textem). Český desetiletý vládní dluh je tak úročen nejméně výhodně v porovnání s desetiletým dluhem slovenské vlády za celé období od rozdělení společné federace před skoro třiceti lety.
Centrální banka může trvale ulevovat vládě od dluhu i v ČR, dnes totiž prošla novela zákona o ČNB. Je to dobře, ekonomika s národní měnou vyžaduje silnou národní banku
24.03.2021 Přelomovou povahu některých dějů leckdy odhalí až časový odstup. Dějiny. Až se budou psát dějiny českého centrálního bankovnictví, nepochybným milníkem bude dnešek. Ode dneška se Česká národní banka (ČNB) trvale řadí mezi centrální banky, jež mohou takzvaně kvantitativně uvolňovat. Tedy tisknout a vytvářet nové peníze, aby za ně bez výraznějšího omezení nakupovaly vládní dluh. Poslanecká sněmovna totiž dnes dopoledne schválila příslušnou novelu zákona o ČNB.
Praha bohatne mnohem rychleji než Bratislava, rozdíl je teď nejvyšší v tomto tisíciletí. Česká metropole je díky brexitu třetím nejbohatším místem EU
14.03.2021 Praha je třetím nejbohatším regionem Evropské unie. Vyplývá to z nejnovějších údajů Eurostatu, které úřad zveřejnil. Hrubý domácí produkt na obyvatele vyjádřený ve standardu kupní síly, který umožňuje mezinárodní srovnání, činil v české metropoli v roce 2019 celkem 205 procent průměru Evropské unie. Lépe už na tom bylo jen Lucembursko s 260 procenty průměru EU a jižní část Irska s 240 procenty. Praha se na třetím místě ocitá v oficiální statistice Eurostatu historicky poprvé, neboť ta už v důsledku loňského brexitu nezahrnuje oblast Londýna. Vnitřní část britské metropole se před brexitem pravidelně umisťovala před Prahou.
Rumunsko posouvá plán zavedení eura na rok 2027
19.02.2021 Rumuni nezačnou eurem platit do roku 2024, jak dosud plánovali, ale nejdříve v období 2027 až 2028. V rozhovoru se soukromou rumunskou televizní stanicí Digi24 to dnes řekl rumunský ministr financí Florin Citsu. Bukurešť musí podle něj nejprve napravit ekonomickou nerovnováhu.
CapitalPanda: „covid-krize“ neodvrátí přijetí Eura v Chorvatsku v roce 2023
21.01.2021 Současná krize způsobená pandemií COVID-19 pravděpodobně o několik měsíců posune termín přijetí eura v Chorvatsku. Zatím je chorvatskou vládou a centrální bankou oficiálně uváděn na 1. leden 2023. S rokem 2023 se jako s nejbližším termínem počítá i díky silné podpoře veřejnosti, kterou přijetí eura v Chorvatsku má.
Rozbřesk: Česko při startu očkování zaostává, rozhodnou však nadcházející měsíce
12.01.2021 Česko není jedinou zemí, kde start očkování proti COVID-19 zatím mírně řečeno “drhne”. Podobně jako my zatím naočkovala méně než půl procenta populace i řada dalších menších evropských zemí, včetně Švédska, Maďarska nebo Nizozemí. Až na Francii si zatím vedou o něco lépe velké evropské země, které se pohybují okolo 1 % proočkovaných.
MF a ČNB opět nedoporučily vládě nyní přijímat euro
07.12.2020 Ministerstvo financí a Česká národní banka opět doporučily vládě zatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny. Vyplývá to z pravidelného materiálu MF a ČNB o vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou, který dnes schválila vláda. Na twitteru o tom informovala Česká národní banka i ministerstvo financí. Materiál takové doporučení vždy v posledních letech obsahoval. Vláda Andreje Babiše (ANO) ve svém programovém prohlášení uvedla, že nebude o vstup do eurozóny usilovat.
MF a ČNB zřejmě opět nedoporučí vládě nyní přijímat euro
06.12.2020 Ministerstvo financí a Česká národní banka zřejmě opět doporučí vládě zatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny. Vláda má totiž v pondělí na programu každoroční materiál MF a ČNB o vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. Materiál takové doporučení vždy v posledních letech obsahoval. Vláda Andreje Babiše (ANO) ve svém programovém prohlášení uvedla, že nebude o vstup do eurozóny usilovat.
Daňový balíček znamená, že schodek příští rok bude až 410 miliard korun. Balíček, k němuž cestu otevírá „tištění miliard“ v podání Evropské centrální banky, se uhradí z peněz z fondu obnovy EU
20.11.2020 Sněmovní přijetí daňového balíčku je pro českou ekonomiku příznivou zprávou. Nejen proto, že v hospodářsky náročném čase dojde k proticyklickému, tedy ekonomicky žádoucímu snížení daňové zátěže obyvatelstva, ale i proto, že z důvodu navýšení daňové slevy na poplatníka se příznivý efekt balíčku výrazněji dotkne také skupin zaměstnanců s nižšími příjmy. Do značné míry tak odpadá zásadní argument proti změně základu zdanění práce ze superhrubé na hrubou mzdu. Tímto argumentem bylo právě to, že tuto změnu – neboli „zrušení superhrubé mzdy“ – tolik nepocítí zaměstnanci s nízkými příjmy, kteří logicky platí nižší daň než zaměstnanci s vyššími příjmy.
Koruna podle ekonomů za 25 let obstála, čekají její posilování
01.10.2020 Česká koruna jako volně směnitelná měna za posledních 25 let podle odborníků oslovených ČTK obstála a byla považována za jednu z nejstabilnějších měn v regionu. Zároveň fungovala jako nárazník proti nepříznivému ekonomickému vývoji. To ale částečně změnila finanční krize v roce 2008 a následně devizové intervence České národní banky od listopadu 2013 do dubna 2017 s cílem držet korunu nad 27 korun za euro. Z dlouhodobějšího pohledu by měla koruna ale opět začít posilovat, odhadují ekonomové. Před 25 lety vstoupil v platnost devizový zákon, kterým se stala koruna volně směnitelnou.
Přijetí eura? Aktuálně ani nesplňujeme kritéria
19.08.2020 Nejasný postoj Česka k přijetí společné evropské měny nadále platí. Aktuálně je potvrdil premiér Andrej Babiš v rozhovoru pro Harvard International Review: na vstup je prý Česko připraveno, ale nejprve musí proběhnout v EU reformy, které mimo jiné přimějí jižní členy k větší rozpočtové kázni.
Česko má nejvyšší podíl vkladů v domácí měně z „nových“ zemí EU, které neplatí eurem. Plyne z aktuální každoroční zprávy Evropské centrální banky
28.07.2020 Podíl bankovních vkladů domácností a firem v ČR v koruně činil loni 91,2 procenta. Jedná se o nejvyšší podíl vkladů v domácností mezi „novými“ zeměmi EU, které nejsou členy eurozóny. Druhý nejvyšší podíl mezi těmito státy vykazuje z daných zemí Polsko (88,4 procenta), třetí pak Maďarsko (78,8 procenta).
V Chorvatsku může kvůli tamnímu přijetí eura Čechům výrazně zdražit, až o desítky procent
12.07.2020 Chorvatsko včera dosáhlo klíčového milníku na své cestě za eurem, stejně jako Bulharsko. Obě země byly přijaty do „předpokoje eura“, jejich národní měny nyní tedy budou minimálně po dobu dvou letu podléhat režimu směnného kursu ERM 2. To znamená, že jak chorvatská kuna, tak bulharský lev se budou pohybovat ve stanoveném pásmu vůči euru a vlády obou zemí nemohou přistoupit k jejich devalvaci. V praxi to znamená jedno: obě měny mohou nyní citelně zpevňovat vůči české koruně, což by třeba již příští rok mohlo tuzemským turistům rapidně zdražit dovolenou v těchto vyhledávaných zájezdových destinacích.
ČR plní dvě ze čtyř kritérií pro přijetí eura, žádný stát všechna
10.06.2020 Česká republika v současnosti plní dvě ze čtyř hospodářských kritérií nezbytných pro zavedení eura. Zatímco podmínky týkající se stavu veřejných financí a úrokových sazeb Praha splňuje, nevyhověla by z hlediska cenové stability a směnného kurzu. Ve své letošní zprávě o připravenosti zemí Evropské unie přijmout společnou evropskou měnu to dnes uvedla Evropská komise (EK). Všechna kritéria nesplňuje ani jedna ze sedmi hodnocených zemí.
S českým zlatým pokladem to jde rok od roku z kopce. Podle Zlatého indexu je Česko na devítině stavu od vzniku republiky
26.05.2020 Česká republika už má jen necelou devítinu ze 70 tun zlata, které získala po zániku federace v lednu 1993. Vyplývá to ze Zlatého indexu, který vytvořila akciová společnost Zlato, přední prodejce investičního zlata na tuzemském trhu. Hodnota Zlatého indexu podle jejích analytiků od vzniku samostatné České republiky klesla v dubnu 2020 na 11,2 procenta původního stavu.
ČR má jen necelou devítinu ze 70 tun zlata, jež měla při vzniku
25.05.2020 Česko má v rezervách necelou devítinu ze 70 tun zlata, které získala po zániku federace v lednu 1993. Vyplývá to z tzv. zlatého indexu, který vytvořili analytici společnosti Zlato, jednoho z největších prodejců investičního zlata na tuzemském trhu. Hodnota indexu od vzniku samostatné ČR klesla v dubnu 2020 na 11,2 procenta původního stavu.
Bulharsko se přihlásí do "čekárny na euro" koncem dubna
10.04.2020 Bulharsko se přihlásí do "čekárny na euro", tedy do mechanismu směnných kurzů ERM-2, koncem dubna. Dnes to uvedl bulharský premiér Bojko Borisov. Podle něj současná koronavirová krize ukazuje, že členské státy eurozóny a ty země, které jsou už do ERM-2 zařazeny, budou mít po odeznění pandemie k dispozici miliardy eur na oživení ekonomiky, zatímco ostatní si budou muset půjčovat za vyšší úrok.
Poslanci by měli podpořit kvantitativní uvolňování ČNB. Je to zaručený způsob, jak zlevnit český dluh v příštích měsících, kdy nastane jeho citelný nárůst, a tedy jeho možné zdražení
08.04.2020 V české ekonomice se kvůli koronaviru fatálně přestaly točit peníze; ruku v ruce s tím, jak vláda podstatnou část ekonomiky ze zdravotních důvodů zastavila. Proto hrozí hromadné krachy a vyhazovy. Nastává historicky mimořádný propad objemu výdajů a útrat. Vláda zastavila jak chod firem vysoce ziskových, tak těch mnohem méně výkonných. Při očistné krizi odcházejí z byznysu ty druhé. Nyní hrozí, že odejdou všechny. Sebelepší a sebeefektivněji hospodařící restaurace nebo průmyslový podnik nemohly s ničím takovým počítat. Nemohly se na to připravit. Neměly žádný varovný signál.
Koronavirus zřejmě zpozdí zavedení eura v Bulharsku
30.03.2020 Globální krize vyvolaná šířením koronaviru zpozdí snahu Bulharska o přistoupení k mechanismu směnných kurzů ERM-2 a k bankovní unii. Řekl to dnes guvernér centrální banky Dimitar Radev. Země původně předpokládala, že k ERM-2, kde musí vydržet dva roky před přijetím eura, a k bankovní unii se připojí letos v červenci. Plán ale bude muset odsunout až na příští rok.
ČNB zhoršila odhad vývoje veřejných financí
07.02.2020 Česká národní banka (ČNB) zhoršila odhad vývoje veřejných financí. Nově letos očekává přebytek 0,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP), v listopadu to bylo 0,8 procenta. Pro loňský rok odhad také zhoršila a čeká přebytek 0,6 procenta z předchozích 0,9 procenta. Pro příští rok pak centrální banka již počítá s propadem veřejných financí do schodku 0,1 procenta HDP. Vyplývá to ze shrnutí Zprávy o inflaci, které dnes banka zveřejnila. Předloni skončily veřejné finance v přebytku 1,1 procenta.
Inflace – někde málo, jinde dost
08.01.2020 Růst spotřebitelských cen za listopad v eurozóně zrychlil své meziroční tempo na 1 % oproti říjnovým 0,7 %. Ačkoliv se jedná o zlepšení, Evropská centrální banka by ráda inflaci viděla výrazně blíže dvěma procentům. Vývoj spotřebitelských cen v jednotlivých evropských státech je však značně odlišný.
ČNB: Přijetí eura brání rozdíl v ekonomické úrovni ČR a eurozóny
22.12.2019 Překážkou pro brzké přijetí eura je nadále nedokončený proces dlouhodobého přibližování se úrovně České republiky k vyspělým zemím eurozóny. Tento proces se sice v posledních letech obnovil, nicméně u většiny z nich zůstává odstup České republiky od průměru eurozóny značný. Dalším rizikovým faktorem ohledně přijetí eura je nesladěnost finančních cyklů ČR a eurozóny a otázka dlouhodobé udržitelnosti českých veřejných financí kvůli stárnutí populace a růstu mandatorních, tedy povinných, výdajů rozpočtu. Vyplývá to z analýzy, kterou zveřejnila Česká národní banka.
Okénko trhu - obchodní dohoda USA-Čína bude podepsána začátkem ledna
20.12.2019 Americký ministr financí Mnuchin včera oznámil, že první část obchodní dohody mezi USA a Čínou bude podepsána začátkem ledna. V současné době se řeší už jen technické a legislativní detaily. Zmínil, že podepsání dohody by mohlo přidat k růstu americké ekonomiky půl procentního bodu. Zatím však nikdo přesně neví, jaká ustanovení první část obchodní dohody obsahuje. Proto se některým analytikům zdá odhad příspěvku k růstu HDP přehnaný. Oznámení však přesto ještě posílilo vyhlídky na smírné vyřešení obchodního konfliktu, což zvedlo sentiment na finančních trzích.
Euro je politický projekt, nikoliv finanční, míní exministr Pilný
19.11.2019 Euro je politický projekt, nikoli finanční, jehož udržitelnost není příliš velká. Na dnešní mezinárodní konferenci Od ostnatého drátu k Schengenu v Poslanecké sněmovně to řekl bývalý ministr financí a nyní pražský zastupitel Ivan Pilný (ANO). Podle ekonoma Jana Švejnara, profesora Kolumbijské univerzity v New Yorku, by na tom Česká republika naopak byla lépe, kdyby euro měla.
Češi po 30 letech vedou před Slováky v kupní síle potravin, Slováci zase tolik neplatí za základní služby
13.11.2019 Po třiceti letech od roku 1989 si může Čech za průměrný plat koupit zpravidla několikanásobek objemu základních potravin, než si mohl koupit v době socialismu. Na zkoumaném vzorku potravin nejmarkantněji vzrostla kupní síla obyvatel u cukru (šestinásobně), kávy (4,6 x) nebo kuřete (4,2 x) či vajec (3,8 x). Také u všech dalších základních potravin, které byly porovnávány (viz tabulka v příloze), mají spotřebitelé větší kupní sílu dnes než v roce 1989 – s jedinou výjimkou, kterou je mléko. Polotučného mléka si mohli za socialismu lidé koupit zhruba o 5 % více než dnes. Toto srovnání samozřejmě nezohledňuje vývoj kvality produktů, jejich balení a dostupnost, která je s tehdejším obdobním nesrovnatelná.
Chorvatsko chce přijmout euro nejpozději do začátku roku 2024
12.11.2019 Strategickým cílem Chorvatska je splnit nezbytná kritéria a přijmout euro do konce funkčního období následující vlády, respektive do roku 2024. Řekl to dnes chorvatský premiér Andrej Plenković. V červenci Chorvatsko formálně požádalo o vstup do mechanismu směnných kurzů ERM-2, který je předstupněm zavedení eura.
ČNB zlepšila odhad vývoje veřejných financí
08.11.2019 Česká národní banka (ČNB) zlepšila pro letošní i příští rok odhad vývoje veřejných financí. Nově letos očekává přebytek 0,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP), v srpnu to bylo 0,5 procenta. Pro příští rok odhad zlepšila na 0,8 procenta z předchozích 0,4 procenta HDP. Vyplývá to ze shrnutí Zprávy o inflaci, které dnes banka zveřejnila. Loni skončily veřejné finance v přebytku 1,1 procenta.
Zavedení eura není priorita maďarské vlády, říká její úředník
07.11.2019 Zavedení eura není prioritou maďarské vlády, řekl na dnešní tiskové konferenci v Budapešti ředitel kabinetu maďarského premiéra Gergely Gulyás. Ve všech zemích EU, kde společnou měnu zavedli, se zvýšily životní náklady, citovala jej agentura Reuters.
Euro jako chyba
07.11.2019 Guvernér maďarské centrální banky se vyjádřil, že euro byla strategická chyba. Podle něj totiž zcela chybí prvky úspěšné globální měny.
Experti ČNB: Zatím nás nečeká ani euro, ani konec hotovosti
15.10.2019 I když v poslední době roste popularita bezhotovostních plateb a dalších inovací v bankovnictví, konec hotovosti nejspíš v nejbližších dekádách nenastane. V panelové diskusi se studenty Fakulty podnikatelské VUT v Brně ke 100 letům československé měny to dnes řekli experti České národní banky (ČNB).
ČNB zlepšila odhad vývoje veřejných financí
02.08.2019 Česká národní banka zlepšila pro letošní i příští rok odhad vývoje veřejných financí. Nově letos očekává přebytek 0,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP), v květnu očekávala 0,3 procenta. Pro příští rok odhad zlepšila na 0,4 procenta z předchozích 0,2 procenta HDP. Vyplývá to ze shrnutí Zprávy o inflaci, které dnes banka zveřejnila. Loni skončily veřejné finance v přebytku 0,9 procenta.
Centeno: Zájem Chorvatska o ERM-2 je důkaz atraktivity eurozóny
09.07.2019 Rozhodnutí Chorvatska zapojit se do mechanismu směnných kurzů ERM-2 je dokladem toho, že eurozóna je vnímána jako vhodné ukotvení stability a růstu evropských zemí a že dál přitahuje nové členy. Po včerejším jednání ministrů financí zemí, které euro používají, to novinářům řekl šéf této takzvané euroskupiny Mario Centeno.
Euro se považuje za pozitivní pro eurozónu
09.06.2019 Většina lidí v členských zemích EU, které ještě nepřijaly euro, se domnívá, že společná měna má pozitivní dopad na ty státy, které ji již používají. Vyplývá to z průzkumu Eurobarometr. Podpora zavedení eura v těchto zemích však zůstává nízká.
CVVM: Většina Čechu je stále proti přijetí eura
31.05.2019 Mezi českou veřejností nadále převládá odmítavý postoj k přijetí eura. Proti evropské měně je 75 procent Čechů, tedy zhruba stejně jako v předchozích letech. Počet příznivců přijetí eura se drží na 20 procentech. Vyplynulo to z dnes zveřejněného průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Z hodnocení dopadů členství ČR v Evropské unie na určité oblasti veřejného života nejlépe vyšly služby a zboží, nejhůře zemědělství.
Kaczyński: Přijetí eura by Polsku uškodilo
28.04.2019 Polsko by v současnosti nemělo usilovat o přijetí společné evropské měny, neboť by to poškodilo polskou ekonomiku. Během sněmu v Poznani to včera prohlásil předseda polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński. Měsíc před volbami do Evropského parlamentu (EP) šéf konzervativců označil členství Polska v Evropské unii za výhodné. Premiér Mateusz Morawiecki podle agentury PAP zdůraznil, že v EP by měli zemi reprezentovat poslanci, kteří budou bojovat za posilování rovnosti členských států.
Ranní nadhoz finančních trhů 31.1.2019
31.01.2019 Guvernér centrální banky J. Rusnok se včera opět vyjádřil k růstu úrokových sazeb. Odhadl, že letos dojde k pohybu sazeb v „intervalu mezi nula až dvě“. Jejich změny tedy nebudou tak časté jako v loňském roce. V tuzemsku podle něho existují inflační tlaky dané napjatou situací na trhu práce a rychlým růstem mezd, nicméně situace v zahraničí se komplikuje a přicházejí signály o zpomalování ekonomického růstu. V rozhovoru zároveň zmínil, že k přijetí eura nedojde v dohledném horizontu.
Rekordní spokojenost Slováků s eurem: to by dnes neměnilo 9 z 10 Slováků
16.01.2019 Zítra to bude na den přesně 10 let, kdy Slováci definitivně vyměnili slovenské koruny za euro a v obchodech začalo platit výlučně eury. I když v prvních týdnech převládal špatný pocit ze zdražování, ve skutečnosti euro vyšší ceny nepřineslo. Dekáda s eurem potvrdila, že lidé i podniky si na novou měnu zvykli. "Euro jednoznačně usnadnilo příchod nových investic i export zboží do zahraničí, na kterém je postavena slovenská ekonomika. I přes mnoho pesimistických předpovědí se s novou měnou drtivá většina obyvatel Slovenska rychle sžila," hodnotí deset let eura na Slovensku analytik TopForex Patrik Mackových.
Euro používá 19 z 28 členských zemí EU
30.12.2018 Základní fakta k 20. výročí (1. ledna 1999) zahájení užívání jednotné evropské měny euro v obchodním a bankovním styku:
Ranní nadhoz finančních trhů 13.12.2018
13.12.2018 Členové konzervativní strany včera získali dostatečné množství podpisů k vyvolání hlasování o nedůvěře premiérce T. Mayové. To proběhlo již včera ve večerních hodinách. Pro odvolání premiérky hlasovalo celkem 117 konzervativců, tedy nebyl získán požadovaný minimální počet 148 hlasů. Celkem 200 spolustraníků premiérku podpořilo, což svědčí o rozpolcenosti strany. Premiérka nyní odjela do Bruselu na jednání Evropské rady, kde se pokusí vyjednat přijatelnější podmínky Brexitu.
Rumunsko chce mít euro do roku 2024
13.12.2018 Rumunsko chce přijmout euro do roku 2024, oznámila včera v parlamentu premiérka a bývalá evropská poslankyně Viorica Dancilaová. Podle agentury AFP také představila hlavní cíl nadcházejícího rumunského předsednictví Evropské unie, kterým je snížit napětí mezi starými a novými členskými zeměmi. Rumunsko se půlročního předsednictví ujme v lednu příštího roku.
Forex: Koruna dnes nepatrně rostla k euru
12.12.2018 Koruna dnes posílila vůči dolaru, nepatrně silnější je také k euru. Kolem 17:00 se česká měna obchodovala na 22,74 Kč/USD a na 25,84 Kč/EUR. Proti úternímu večeru tak k dolaru získala devět haléřů a vůči euru si polepšila o dva haléře. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online.
Okénko finančního trhu 12.12.2018
12.12.2018 Členové konzervativní strany získali dostatečné množství podpisů k vyvolání hlasování o nedůvěře premiérce T. Mayové. To by mělo proběhnout ještě dnes ve večerních hodinách. Pokud by pro odvolání premiérky hlasovalo více než 158 členů, tedy nadpoloviční většina, ocitla by se strana bez lídra. Avšak mezi stávajícími členy se neformuje ani jasný favorit, který by premiérku nahradil. Výběr nového lídra by se tak mohl protáhnout až do ledna, což by ohrozilo plánované datum výstupu Británie z EU koncem března. První počin potenciálního nového premiéra či premiérky by tak bylo odložení plánovaného odchodu na později. Vyostření vztahů ve straně přichází v kritický okamžik a Británii se tak dostává do značné nejistoty. Mezitím se premiérka snaží vyjednat časové omezení setrvání Severního Irska v celní unii s EU, tedy nejkontroverznější části dohody, se kterou mnoho poslanců a spolustraníku Mayové nesouhlasilo. Avšak EU se nestaví kladně k jakémukoliv pozměňování současné dohody. Premiérce tak mnoho manévrovacího prostoru nezbývá a podpory se nedočkává ani od vlastní strany. Pro odpůrce současného návrhu je přijatelnější variantou tzv. tvrdý Brexit – odchod bez smluvního ujednání.
MF a ČNB opět nedoporučily nyní přijmout euro, vláda to schválila
12.12.2018 Ministerstvo financí a Česká národní banka opět doporučily vládě prozatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny, tedy přijetí eura. Vyplývá to z každoročního materiálu MF a ČNB o vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. Dokument dnes schválila vláda, informovala na twitteru ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Vláda Andreje Babiše (ANO) již ve svém programovém prohlášení uvedla, že nebude o vstup do eurozóny usilovat.
Forex: Koruna se včera posunula na nejslabší hodnotu od letošního července
20.11.2018 Začátek týdne je na trzích klidný. Zveřejňovaná data nemají potenciál zamíchat vývojem měn. Sledovat tak budeme dál vývoj ohledně schvalování dohody o brexitu a skandál v polském bankovním sektoru.
Forex: Koruna dnes znovu oslabila nad 26,00 EUR/CZK
19.11.2018 Česká měna se dnes stejně jako minulý týden dostala nad hranici 26 korun za euro, což je nejslabší hodnota od léta. Ve srovnání s pátečním závěrem oslabila o tři haléře na 26,03 Kč/EUR. Vůči dolaru koruna posilovala. V 17:00 se podle serveru Patria Online obchodovala za 22,70 Kč/USD.
Češi mají poprvé od roku 2011 vyšší kupní sílu než Slováci. A to hlavně díky tomu, že skončily intervence za slabou korunu
19.11.2018 ČR si může gratulovat. Poprvé od roku 2011 předčí Slovensko v průměrné kupní síle obyvatelstva. Slovensko navíc v pořadí překonáváme nejvýrazněji v tomto desetiletí (viz graf níže). Naše zaostávání z posledních let nebylo výsledkem přijetí eura na Slovensku, ale zejména naší intervence za slabší korunu.
Velký přehled zahraničních dluhopisů
25.10.2018 Společnost se může rozhodnout pro vstup a zahraniční trh, pokud se domnívá, že na něm získá atraktivní úrokové sazby nebo pokud potřebuje cizí měnu. Může tak učinit vydáváním zahraničních dluhopisů, které jsou denominované v měně zahraničního trhu. Jednoduše řečeno, zahraniční emitent vydá na domácím trhu zahraniční dluhopis v měně domácí země. Zahraniční dluhopisy se používají hlavně k tomu, aby poskytly emitentům přístup k jinému kapitálovému trhu.
Evropská komise poprvé v historii odmítla rozpočet členské země EU. Itálie se ocitá na šikmé ploše, dluhopisy zatím reagují mírně
23.10.2018 Evropská komise dnes na svém zasedání ve Štrasburku dle očekávání zamítla rozpočet italské vlády na příští rok. Porušuje totiž podle ní pravidla Paktu růstu a stability. Italský ministr financí Giovanni Tria již dříve připustil, že rozpočtový návrh pravidla porušuje, přesto jej Řím už dále upravovat nehodlá. Italský premiér Giuseppe Conte dnes uvedl, že vláda nemá žádný záložní plán a že příští rok hodlá hospodařit na základě právě toho rozpočtu, který dnes Evropská komise odmítla. Současný italský kabinet potřebuje financovat poměrné nákladné předvolební sliby, zahrnující daňové škrty, určitou formu univerzálního základního příjmu či reformu penzí.
Evropská komise dnes zřejmě Řím vyzve k přepracování rozpočtu. Ale pozor, Itálie od přijetí eura hospodaří úsporněji než třeba i Německo
23.10.2018 Evropská komise dnes na svém zasedání ve Štrasburku pravděpodobně zamítne rozpočet italské vlády na příští rok. Porušuje totiž podle ní pravidla Paktu růstu a stability. Italský ministr financí Giovanni Tria připouští, že rozpočtový návrh pravidla porušuje, přesto jej Řím už dále upravovat nehodlá. Současný italský kabinet potřebuje financovat poměrné nákladné předvolební sliby, zahrnující daňové škrty, určitou formu univerzálního základního příjmu či reformu penzí.
Analytici: Michl bude v radě ČNB spíše zastáncem zvyšování sazeb
05.10.2018 Ekonom Aleš Michl by se v bankovní radě České národní banky mohl zařadit k tzv. jestřábům, tedy členům bankovní rady, kteří jsou zastánci zvyšování úrokových sazeb, pokud to ekonomický vývoj dovoluje. V minulosti se často vyjadřoval ve prospěch silnější koruny a kritizoval devizové intervence centrální banky. Vyplývá to z dnešních vyjádření analytiků pro ČTK.
Ranní zpráva z finančního trhu: Aleš Michl se stane novým členem bankovní rady ČNB
05.10.2018 Včerejší zprávou dne je potvrzení Aleše Michl jako nového člena bankovní rady ČNB. Domácí centrální banka tak přivítá ekonoma, který preferuje silnou korunu. Zařadit by se tak mohl do jestřábího křídla. Investoři ve světě však dnes budou sledovat hlavně americká čísla z trhu práce. I přes působení hurikánu Florence očekáváme další velmi dobrý výsledek.
Bulharská vláda schválila harmonogram přijetí eura
22.08.2018 Bulharská vláda schválila akční plán přijetí eura. Země by podle něj měla do konce června příštího roku vstoupit do mechanismu směnných kurzů ERM-2, tedy do takzvané čekárny na členství v eurozóně a bankovní unii. Uvedla to dnes agentura Reuters. O vstup do ERM-2, kde země musí vydržet dva roky před přijetím eura, Bulharsko požádalo v červenci letošního roku.
Ukázal případ Řecka životaschopnost eurozóny, nebo nevyhnutelnost rozpadu?
21.08.2018 Finanční pomoc Řecku v pondělí skončila. Před zemí, která se vyhnula bankrotu za cenu obrovského hospodářského propadu, kdy na základě podmínek věřitelů seškrtala veřejné výdaje a zvýšila daně, tak zůstává více než 40 let splácení dluhu. Ten činí přes 320 miliard eur (8,3 bilionu Kč) - tedy více než 180 % HDP.
Průzkum: Češi euro nechtějí, jeho používání se ale nebrání
10.07.2018 Většina Čechů euro jako domácí měnu nechce, ale jeho používání, třeba při cestách do zahraničí, se nebrání. Podle výsledků červnového průzkumu České bankovní asociace se na cesty do zemí mimo eurozónu a USA raději vybaví eurem (57 procent) než dolarem (26 procent), případně obojím (17 procent).
Bulharsko prý podle EK neplní všechna kritéria pro přijetí eura
23.05.2018 Bulharsko, které doufá v brzké zavedení eura, ještě neplní veškerá kritéria nutná pro přijetí jednotné evropské měny. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na hodnocení Evropské komise (EK), které bude zveřejněné dnes.
Související klíčová slova:
FOREX | Partneři | FXstreet | Psychologie | Bitcoin | Intervence | Intervence ČNB | Kvantitativní uvolňování | Brexit | Řecko | Čína | Japonsko | Finance | Peníze | Expert | Akciové indexy | Moody's | Fitch | Inflace | Deflace | OECD | EUR/USD | Nasdaq | Dow Jones | Mario Draghi | Světová banka | Rusko | USA | Nezaměstnanost | Británie | Maďarský forint | Koruna | Evropská unie | Grexit | HDP | Devizové rezervy | Turecká lira | Dluhová krize | Divergence | Měnová politika | Německo | Francie | Česká měna | Polsko | Španělsko | Apple | Polský zlotý | Kypr | Analytik | New York | Spekulace | Ropa Brent | Česká koruna | ETF | Dividendy | Poptávka | Ratingové agentury | Recese | Daně | Rizika | Politika | Export | Nikkei | Ekonomové | Akciové trhy | Ekonomika eurozóny | Zahraniční obchod | Maloobchodní tržby | USD/CZK | EUR/CZK | Spotřebitelské ceny | Míra nezaměstnanosti | Rozpočtový deficit | Důvěra investorů | Eurodolar | Cenné papíry | Hospodářství | Kapitál | Sazby | Akcie | Akciový trh | Aktiva | Analýza | Zhodnocení | Transakce | Bankovní rada | Bear | Bloomberg | Bod | Burza | CFD | Centrální banka | Centrální banky | Stock | Konsolidace | Devalvace | Dezinflace | Dividenda | Dluhopis | ECB | ECU | EFSF | ERM | ERM II | ESM | Ekonomika | Emise | Emitent | Euro | Eurobondy | Eurozóna | Evropská centrální banka | Evropská komise (EK) | FX | Fed | Finanční trhy | Fiskální politika | Hedging | High | Indikátory | Investice | Investor | Investování | Japonský jen | Kapitálový trh | Komodity | Korekce | Kupón | Kurz | Kurzové riziko | Kurzy měn | LIBOR | MMF | MT4 | Maastrichtská kritéria | Marže | Měna | Finanční instituce | Měny | Nástroj | Obchodník | Pakt stability | Parita | Pevný kurz | Platební bilance | Platforma | Pozice | Rating | Ratingová agentura | Reinvestice | Riziko | Ropa | S&P 500 | Schodek rozpočtu | Sentiment | Směnný kurz | Trader | Trading | Trend | Ukazatel | Výkonnost | Výnos | Bondy | Zlato | Švýcarský frank | ČNB | Česká národní banka | Úroková míra | Úrokové sazby | Úrokový diferenciál | Jednotná evropská měna | Analytici | Riziková aktiva | Banky | Doporučení | EUR | USD | UBS | Dluhopisy | ČEZ | Obchodování | EMU | Objem obchodů | Evropa | Japonské akcie | Finanční krize | Cena zlata | Hospodářský růst | Německá ekonomika | Investiční příležitosti | Komerční banka | Patria | Bank of America | XTB | Indexy | Úroková sazba | OSN | Spekulanti | Čínské akcie | Investoři | Kurzový závazek | Fundamenty | Fond | Ekonomie | EU | Ministři financí | Aukce | Ekonom | Byznys | Business | Pravděpodobnost | Výnosy dluhopisů | Makroekonomická data | Zisk | Finanční instrumenty | Komise pro cenné papíry a burzy | Dluhopisové trhy | Sázka | Kurz eura | Kurz koruny | Zkušenosti | Optimismus | Výsledky | Strach | Emoce | Arbitráže | Bohatství | Intervenovat | ČSOB | Deloitte | Gold | Obchodovat | Akcie ČEZ | Regulace | Financování | Investiční společnosti | Investovat | CZK/EUR | Makro | Výrobní ceny | Eurostat | Český statistický úřad | Roklen | Portugalsko | Devizové intervence | Facebook | Akcenta | Donald Trump | Lukáš Kovanda | Burzy | Mezinárodní měnový fond | Japonská centrální banka | Financial Times | Bankrot | Ceny akcií | Obchodníci | Vzdělávání | Praxe | Raiffeisenbank | Aktivum | Carry trades | Index | Odpor | Podpora | Průlom | Volatilní | Akcie dnes | Akcie Komerční banky | Americká centrální banka | Americká centrální banka FED | Analytika | Analýzy | Banka | Bankovní rada ČNB | Běžný účet | Brent | Britské libry | Capital Markets | Cena | Cena akcií | Cyrrus | CZK | Česká ekonomika | Česká spořitelna | České koruny | Čínské investice | Členové eurozóny | Členské země eurozóny | Členské země Evropské unie | Devizové rezervy ČNB | Devizové trhy | Dividenda ČEZ | Dolar | Dolary | Ekonomický růst | Etoro | Eura | Evropská měna | Evropská měnová unie | Evropská rada | Evropské měny | Exchange | Finanční prostředky | Fondy | Fortuna | Frank | FXstreet.cz | GDP | GfK | Graf | Guvernér ČNB | Hospodářské noviny | Hrubý domácí produkt | Instrumenty | Investiční | Investing | Irsko | ISM | Jádrová inflace | Jedno euro | Kapitálové trhy | Komodita | Koruna česká | Koruna posiluje | Kurs eura | Kurs koruny | Kurs koruny k euru | Kurs zlotého | Kursy | Kurz EUR | Kurz eura ke koruně | Kurz koruny k euru | Kurzu měn | Kurzy | Libra | Lira | Maďarsko | Makroekonomické ukazatele | Management | Manuál | Markets | Měna euro | Měnový kurz | Meziroční inflace | Meziroční míra inflace | Míra inflace | Nemovitosti | Nikkei 225 | Nové trhy | Oslabení koruny | Oslabení měny | Oslabování koruny | Patria Finance | Patria Online | PayPal | Polská měna | Portfolia | Praní špinavých peněz | Prezidentské volby | Pro investory | Prognóza | Pšenice | Rakousko | Rating zemí | Ratingové hodnocení | Reuters | Ropy | Růst HDP | Řecká ekonomika | Řecká krize | Sázky | Signály | Směnárny | Státní rozpočet | Švédská koruna | SWIFT | Švédská měna | Švédské koruny | Švýcarská banka | Švýcarská centrální banka | Švýcarské banky | TopForex | Transakční náklady | Trh nemovitostí | Trh | Velká Británie | Vývoj inflace | Vývoj kurzu | Vývoj kurzu eura | Zahraniční měny | Zavedení eura | Země EU | Země eurozóny | Zemní plyn | Zkušenost | Zpráva | Zprávy | Zisky | EUR/PLN | ZEW | ING | Mojmír Hampl | Komise pro cenné papíry | Akontace | Andrej Babiš | Báze | Bezkupónový dluhopis | Indie | MIC | Ministerstvo financí | Povinné minimální rezervy bank | Redukce | ROCE | Tovární objednávky | Vláda ČR | Výroční zpráva | Itálie | Spojené státy | WGC | Akciová společnost | Hrubý domácí produkt (HDP) | Tržby | Výsledek hospodaření | Zaměstnanost | QE | Světové ekonomiky | Casino | Komise | Volby | Rozhovor | Cukr | Vzdělání | Frustrace | Burze | Cena eura | Investment | Skvělý zisk | Evropské obchodování | Unicredit | DPA | Institut ZEW | Heritage Foundation | CNN | Julius Bär | Microsoft | Bankovní sektor | UniCredit Bank | Sentix | Guvernér centrální banky | David Marek | Kathimerini | Investing.com | NATO | PwC | Next Finance | Agentura AP | BBC | Agentura DPA | Zvyšování sazeb | Snižování sazeb | Riksbank | Ceny nemovitostí | Thomson Reuters | Důležité fundamenty | HUF/EUR | Kurz koruny vůči euru | Polská centrální banka | Kurz EUR/USD | Pokles úrokových sazeb | Čínská centrální banka | Nákupy dluhopisů | Dovoz ropy | Úspěch | Podnikání | Euro vůči dolaru | Erste Bank | Ministr financí | Hospodářské výsledky | Měnové riziko | Creditas | Globální měny | Zvyšování úrokových sazeb | Snižování úrokových sazeb | Energie | Společná evropská měna | Rada ČNB | Podnikatelé | Ekonomický a strategický výzkum | Příprava | Přehled | Kč/EUR | Kč/USD | Christine Lagardeová | Agentura Reuters | Sázet | Evropské trhy | Kurzotvorné informace | Bankovnictví | Swapy | Referendum | City | Posilování koruny | Investiční firma | Index důvěry | Tipsport | Základní úrokové sazby | Lídři | Firmy | Vývoj měnového páru | Aktuální vývoj | Mezinárodní ratingové agentury | Mezinárodní instituce | Standard & Poor's | Náklady na zajištění | České firmy | Economist | Economic | Protiinflační tlaky | Inflační tlaky | Akcie bank | Členství v EU | Evropská dluhová krize | Globální finanční krize | Index tokijské burzy Nikkei 225 | Intervence centrální banky | Kolísání směnných kurzů | Realitní trh | Objem investic | Daňové příjmy | Americké akciové indexy | Globální ekonomiky | Agentura Bloomberg | Miliardy dolarů | Vládní dluhopisy | Americký ministr financí | Víkendové parlamentní volby | Odchod z EU | Fitch Ratings | AAA | Utahování měnové politiky | Propad | Kurz domácí měny | Kryptoměny | Režim forexových intervencí | Index Nikkei | Sázkové kanceláře | Citi | S&P | Hodnocení úvěrové spolehlivosti | Guvernér | Agentura Moody's | Agentura Fitch | Výzkumná společnost | Zahraniční investice | Ztráty | Zvýšení úrokových sazeb | Posílení koruny | Pokles výnosů | Historická maxima | Evropský trh | Nejistota | Analytik Komerční banky | Erste | Světové finanční krize | Světová finanční krize | Saúdská Arábie | Největší banky | Rozpočtová pravidla | Stagnace | Tempo růstu | Akcionáři | Daně z příjmů | Daně z příjmů právnických osob | CySEC | Zajištění | Výnosy amerických dluhopisů | Ekonomický přínos | Ethereum | Tesla | Měnové zóny | Dluhové krize | Agentura AFP | Odhodlání | Výhled | Globální krize | Bankéř | Poplatky | Britská vláda | Konsensus | Mzdy | Dnešní zprávy | Americký trh práce | Ekonomická situace | Záchranný bankovní fond | Bankovní fond | Bankovní unie | Průzkum | Krize | Měnové otázky | Makroekonomika | Zisky firem | Světové trhy | Investovat do akcií | Inflace v Česku | Snížení úrokových sazeb | Pierre Moscovici | Výnosy | Česká vláda | Měnové krize | ARM Holdings | Příjmy | Čistý příjem | Vydávání dluhopisů | Údaje o inflaci | ČTK | Aktuální cena | Belgie | HDP eurozóny | Hlavní index tokijské burzy Nikkei 225 | Index tokijské burzy | Program kvantitativního uvolňování | Členské země EU | Hlavní ekonom | Švédsko | Norsko | Dánsko | Očekávání | Zátěžové testy bank | Tempo růstu ekonomiky | eTrader | Devizy | Zajištění proti kurzovému riziku | Purple Trading | Oslabování měny | Okénko trhu | Ranní nadhoz | Krize eura | Zahraniční forex | Goldenburg Group | Aleš Michl | World Gold Council | Zlato.cz | Objem zlata | Investiční firmy | Roklen24 | Vladimír Pikora | Dostupnější peníze | Obchodování na pražské burze | Devizoví obchodníci | Analytik eTrader | ERM-2 | Capitalinked | Radim Dohnal | Dominik Stroukal | Štěpán Hájek | Altcoiny | Tržní očekávání | Krypto | Analytik TopForex | Bitcoiny | Analytik Raiffeisenbank | Wood Mackenzie | Capitalinked.com | Podniky | Globální růst | Regionální měny | Inflace v eurozóně | Okénko finančního trhu | Prognóza ČNB | Forint | Domácí měna | Finanční pomoc Řecku | Posílení kurzu | Czech Fund | Nové peníze | Patrik Mackových | Spotřebitelská inflace | I-Trader | Použití finanční páky | Přímé zahraniční investice | Buldočí dluhopisy | Bulldog bonds | Matadoří dluhopisy | Javorové dluhopisy | Yankee dluhopisy | Pandí dluhopisy | Samurajské dluhopisy | Islámské dluhopisy | Sukuky | Klokaní dluhopisy | Cangaroo bonds | Svlečené dluhopisy | Burzovní operátor | Tvrdý brexit | Roční výnos | Goldenburg Group Ltd | Christopher Dembik | Růst úrokových sazeb | Konzultační společnosti | Eurosummit | Slabá koruna | Posilování české koruny | Zvyšování úroků | Růst zisků | EK | Prezident Trump | Nezávislost centrální banky | Náklady na úvěry | Evropská komise | Základní úroková sazba | Jednotná měna | Fiskální pakt | Vstup do eurozóny | Evropský stabilizační mechanismus | Záchranný bankovní fond (SRF) | Veřejný dluh | Evropský fond finanční stability | Pojištění vkladů | Jednotný řešící mechanismus (SRM) | Hodnota indexu | Inflační vývoj | Čínské firmy | Rezervy bank | Majetek | Analytici společnosti | Vývoj kurzu koruny | Nemovitostní trh | Sazby ČNB | Silný frank | Dluh vlád | Akcie Boeingu | Mezinárodní investoři | Zvýšení sazeb | Přední ekonomové | Inflace v ČR | Odpůrci eura | Odchod z eurozóny | Rozdílové smlouvy | Dluh zemí eurozóny | Statistický úřad | Technologický Nasdaq | Inflační očekávání | Ekonomická stagnace | Zahraniční investoři | Pokles sazeb | Ceny pohonných hmot | Eurobarometr | Společná měna | Příjmy z turistiky | Blackstone | Výnosové křivky | Pokles cen | Snížení úroků | Záporný úrok | Pokles výnosů dluhopisů | Výkonný ředitel | Britský premiér | Bohatí | Vývoj české ekonomiky | Oživení ekonomiky | Pohonné hmoty | Kapitálové výdaje | Růst mezd | Gram zlata | Tisk peněz | Deficit rozpočtu | Sazby ECB | Očekávání trhu | Nastavení úrokových sazeb | Snížení daní | Oslabení české koruny | Banky pro mezinárodní platby | Odhady ČNB | Obchodní dohoda | Bilance zahraničního obchodu | Experti ČNB | Konec hotovosti | Vyšší úrokové sazby | Loterie | Trinity Bank | Vatikán | Digitalizace | Střadatelé | Rozpočet | Hazard | Rozpočtový schodek | Deficit | Tomáš Lébl | AXA ČR a SR | Hongkong | Trinity | Ekonom UniCredit Bank | Pavel Sobíšek | Jakub Seidler | Ekonom ING | ING Jakub Seidler | UniCredit Bank Pavel Sobíšek | Objem | Obchod | Český trh práce | Trh práce | Vyšší sazby | Obchodní dohody | Myšlenka | Průměrná hodnota | Nobelovy ceny za ekonomii | Přijmout euro | CETA | Růst spotřebitelských cen | Snižování úroků | ČSÚ | Konkurenceschopnost | Vyšší riziko | Firma | Ekonomiky eurozóny | Parlamentní volby | Olívia Lacenová | Obchodní záměr | Růst cen | Maďarská centrální banka | Studie | BDI | Vysoké riziko | Kurzovní riziko | Náklady spojené s kurzovním rizikem | Ivan Pilný | Bývalý ministr financí | Bilance | Obchodní dohoda USA-Čína | Co bude | Statistici | Ukrajina | Příliv investic | Lagardeová | Nadhodnocení | Úrok | Nejbohatší | Miliardy | All Time High | Vyhlídky | Průzkumy | Hong Kong | Legislativa | Domácí měny | Vicepremiér | AFP | Hospodářské záležitosti | Valdis Dombrovskis | Inflační cíle | Naše ekonomika | České hospodářství | Růst české ekonomiky | Index Exportu | Helena Horská | Ekonomka Raiffeisenbank | Hlavní ekonomka | Ekonomka | Otto Daněk | Zveřejněná data | Outsider | Financovat | Hospodaření státního rozpočtu | EET | Hospodaření státu | Předpovědi | Průmysl | Mzdový nárůst | Inflace ve Švédsku | Poslanecká sněmovna | PLN | Na burze | Impuls | Ceny potravin | Rozvoj | Vlastní nemovitost | Stavebnictví | Důvěra investorů v ekonomiku eurozóny | Důvěra investorů v ekonomiku | Koruna dnes | Zdražování | Ceny zboží | Nízká inflace | Problémy | Růstový impuls | Britové | Vládní výdaje | Finanční ztráty | Tomáš Holub | Člen bankovní rady | Člen bankovní rady ČNB | Prognózy | Nejistoty | Cena za akcii | Goldenburg Group Limited | Goldenburg | Výsledek voleb | Předseda Evropské rady | Charles Michel | Plyn | Nálada | Prohlášení | Čínské vlády | Poradce premiéra | Míra | Úroky | Měnové politiky | Hypotéky | Nižší úrokové sazby | Hypoteční trh | Důchod | Předseda | Rozhodnutí ČNB | ČNB dnes | Kupní síla | AXA | Švédská Riksbank | Nejziskovější | Rozpočtové politiky | Nike | Odstranění kurzového rizika | Rozdíl v ekonomické úrovni | Celkový deficit | Bydlení | EY | Ztráta | NERV | SPD | Miliardy korun | Koruna posílila | WIG20 | Hodnota HDP | Minimální rezervy bank | National Bank of Greece | Eurobank | Alpha Bank | Pozitivní zpráva | Singapur | Schodek státního rozpočtu | Obchodní podmínky | Ziskovost | Hospodaření | Analytik Cyrrusu | Pracovní trh | Společnost Sentix | Devalvace koruny | Analytik skupiny AXA | Hlavní rizika | Miliardy eur | Čeští exportéři | Budování tržní ekonomiky | Von der Leyenová | Asociace exportérů | Budoucnost | Kantony | OX Capital Markets Ltd | Experti | Spolkový statistický úřad | Výsledky hospodaření | Nový rekord | Podnik | Česká inflace | Tuzemská inflace | Proinflační | Zpřísnění měnové politiky | Silnější koruna | Vyšší inflace | Rozpočtový přebytek | Zadlužení České republiky | Veřejné finance | Ukazatele | Zpevňování koruny | Dobré zprávy | Dobrá čísla | Nájemné | Nájmy | Nižší růst | Britské společnosti | Velké firmy | Ceny energií | Prognózy ČNB | Komunikace | HN | Francouzský prezident | Prezident Emmanuel Macron | Emmanuel Macron | Macron | Trump | Prezident | Koronavirus | Výsledky průzkumu | Google | Hospodářské noviny (HN) | Trhy | Ursula von der Leyenová | Evropské ekonomiky | Banka UBS | Koruna oslabuje | Ratingová agentura Fitch | Rating České republiky | Eva Zamrazilová | Pokles | Situace | Ukončení intervencí | České měny | Finance Group | Důchody | Vít Hradil | Pandemie koronaviru | Pandemie | Natland Petr Bartoň | Petr Bartoň | Natland | Analytik skupiny | IHNED | Jednatel | Jednatel společnosti | Vysoká inflace | Boeing | Výstupy | Raiffeisenbank a.s. | FIAT | Viceguvernér ČNB | Zlepšení | Úsilí | Nezaměstnanost v EU | Růst v eurozóně | Obchody | DRFG | Výdaje | Daň z příjmu | Pesimismus | Vývoj měnového páru EUR/CZK | Švýcarská banka UBS | Dinár | Rozhodování | Ekonomický dopad | Průměrná cena | Medvědi | Lednová inflace | Růst sazeb | Marek Mora | London School of Economics | COVID-19 | Tradingový portál | Portál FXstreet.cz | Data ČSÚ | Slábnutí koruny | Hlavy států | Ekonomické aktivity | Bez rizika | Prudký propad | Noviny | Cestovní kanceláře | Průměrná mzda | Stabilita | Vývoj | Hospodářská politika | Nižší sazby | Šok | Mzda | Mzdový růst | Vládní opatření | Výkyvy | Rishi Sunak | Restrikce | Aerolinky | Deficit státního rozpočtu | Olaf Scholz | Bankovky | Mince | Bankovky a mince | Nákupy státních dluhopisů | Profitovat | Medvědí trend | Další vývoj | Mimořádné kroky | Oldřich Dědek | Výrok Lagardeové | Evropské země | Brusel | Členové bankovní rady | Kabinet | Energetické společnosti | Vyšší úrok | Oslabování české měny | Výrazný vzestup | Hlavní ekonom ING | Chod firem | Dnešní čísla | Spotřebitelé | Dopady pandemie | Historie | Aktuální situace | Bulharská měna | Dluhopisy řecké vlády | Nejslabší růst | Snížení základní úrokové sazby | Větší podniky | Další pokles | Koronavirová krize | MF | Rozpočtová pravidla EU | Pravidla EU | Škoda | LinkedIn | Komerční banky | Návrh zákona | Domácnosti | Asociace | Lidovci | Hotovost | KDU-ČSL | Marian Jurečka | Pandemie nemoci COVID-19 | Pandemie nemoci | Vyspělé ekonomiky | Ministryně financí | Babišova vláda | Úřad práce | Spoření | Další růst | Růst | Koronavirové krize | Poslanci | Signál | Biliony | Platební neschopnosti | České vlády | Allianz | Ceny elektřiny | Živobytí | Zavedení eura v Bulharsku | Výše devizových rezerv | Bulharsko | Izrael | Reálné mzdy | Český rozhlas | Ekonomiky | Slovensko | Slovenská vláda | Války | Danuše Nerudová | Jan Procházka | Schodek | Petr Zahradník | Poradce | Organizace | Realitní bubliny | Růst nezaměstnanosti | Deficit veřejných financí | Akcie Nvidia | Závislost | Práce | Výraznější pokles | Jednání ČNB | Koronakrize | Zelené energie | Údaje | DPH | Úročení vkladů | Novela zákona o ČNB | Novela zákona | Kvantitativní uvolňování ČNB | Hluboké recese | Ministři | Ekonomické oživení | Italský dluh | Národní ekonomická rada vlády | Národní ekonomická rada vlády (NERV) | Cena benzínu | Čínský celní úřad | Celní úřad | Celková inflace | Petr Král | Více peněz | Majitel | Úspory | Prognóza Evropské komise | Statistiky | Nejvyšší deficit | Poradenské společnosti | Madrid | Měny zemí | Nizozemsko | Zbyněk Stanjura | ODS | ODS Zbyněk Stanjura | Premiér Andrej Babiš | Debata | Výzkumný pracovník | Posílení | Znovusjednocení země | Náklady na obsluhu dluhu | Nové zakázky | Lucembursko | Cestování | Bitcoin dnes | 737 MAX | Pracovní síly | BCM | ATH | Zaměstnanci | Miroslav Novák | Akcenta Miroslav Novák | Řecký dluh | Federal Reserve | Dovoz | Vývoz | Rekordní zisk | Státy eurozóny | Růst zadlužení | Zadlužení | Expanze | Bezpečnost | Vládní deficit | Dluhy | Členské státy | Členské země | ONE | Světové hospodářství | Auta | Vývoj ekonomiky | CNN Prima News | Konsorcium | Sektor služeb | Manažeři | Klíčové oblasti | Předsedkyně Evropské komise | JDE | Index akcií | Unie | ČR | Prezidenti a premiéři | Koronavirové pandemie | Václav Klaus | Bývalý prezident | Prezident Václav Klaus | Státní kasa | Sentiment na trzích | Polský premiér | Mateusz Morawiecki | Zpomalení inflace | Národní rozpočtová rada | Parlament dnes | Místopředseda Evropské komise | APA | Index Nikkei 225 | Hospodářský propad | Inflace v Evropské unii | CapitalPanda | BCM Begin Capital Markets CY Ltd | BCM Begin Capital Markets CY | OX Capital Markets | Jozo Perić | Agrofert | Splasknutí bubliny | Negativní výhled | Rostoucí trend | Covid | Zahraniční kapitál | Vyšší daně | Snížení nákladů | Ukončení činnosti | Analytik Purple Trading | Ministryně hospodářství | Google Pay | Majitelé firem | Míra zisku | Český stát | Dostupnost bydlení | Hlavní index Nikkei 225 | Situace na trhu práce | Pawel Borys | PFR | MAM | Střední kurz | Chorvatsko | Reputace | Šance | Ceny | Praha | Spotřební daně | CVVM | Životní úroveň | Celkový výsledek | Bohatí lidé | DeFi | Důvěra | Obnovení růstu | Bruegel | Cenové hladiny | Zpomalování inflace | Ceny dováženého zboží | Velký propad | Analytik XTB | Hnojiva | Upozornění na rizika | Úroky na hypotékách | Vládní koalice | Zvýšení daní | Zrušení superhrubé mzdy | Průměrné mzdy | Odborníci | Transparentnost | Zdanění | Nvidia | Objem exportu | Snížení emisí | Budoucí vývoj | ČNB úrokové sazby | Cena elektřiny | Politici | Vývoj měnového páru EUR/PLN | Prezidentské kampaně | Počet úmrtí | Devizový zákon | Průměrný kurz koruny | Pracovní místa | Česká republika | Fyzické akcie | Měnový fond | Ceny bytů | Walgreens | Žebříček nejbohatších Čechů | Žebříček nejbohatších | Andorra | Defi | Veřejné finance ČR | Výsledky voleb | Tempo inflace | Pád cen | Výdělky | Daňový balíček | Cenový skok | Mikuláš Splítek | Vakcinace | TABAK | Člen bankovní rady České národní banky | Očkování | Rozpočtové deficity | Zadlužování | NBP | Peníze navíc | Orbán | Cenné papíry a burzy | Boeing 737 Max | Centrální bankéř | Inflace v Polsku | Dow Jones a S&P 500 | Indexy Dow Jones a S&P 500 | Počasí | Zvýšení ceny | Zdravotní péče | Zhoršení ratingu | Evropské centrální banky | Konopí | Covid-krize | Situace na trhu | Přerozdělení bohatství | Sociální média | Elektroauta | Inflace na Slovensku | Růst produktivity | Slovenská ekonomika | V4 | Rozhodnutí vlády | Rumunský ministr financí | Florin Citsu | Rumuni | Digi24 | Bukurešť | Plán zavedení eura | Trebitsch | Whisky Trebitsch | Intervenovat na devizovém trhu | Pandemie covidu-19 | Výrazný růst | Čínské akcie dnes | Zpravodajské události | Slabost koruny | Veřejný dluh ČR | Umění | Dostupná data | Slovenská inflace | Občané eurozóny | AA | Ceny surovin | Emise skleníkových plynů | Nezaměstnanost mladých | ERA | Pakt stability a růstu | Nárůst objemů | Inflace v České republice | Výrazná inflace | Ceny realit | Malta | Obavy z inflace | Oslabení | Zdražení nemovitostí | Zdanění komerčních nemovitostí | Růst úroků | Hypoteční sazby | Růst cen nemovitostí | Bit.plus | Impulzy | Spotřeba domácností | Nůžky bohatství | Plány | Cíle | Příležitosti | Platidlo | Konkurence | Revolut | Prodej | Jednotné měny | Zvyšování daní | Nové prognózy | Pozitivní vliv | Vyšší úroveň | Akcionáři ČEZ | Změny HDP | Cenové stability | Technologie | Protipandemická opatření | Rekordní schodek | Minimální sazby daně | Sazby daně | Tempo zdražování | Český vývoz | Raiffeisenbank Helena Horská | AI | Roger | Odvětví | Pokles poptávky | Přístup k měnové politice | Načasování | Rekord | Výsledek hlasování | Náhoda | HVB Bank | Živnostenské banky | Dřevo | HICP | Chování | Zvýšení základní sazby | Základní sazby | Byty | Varšava | CBRE | Tokeny | Medián | Kansas City | Analytici banky | Funkční období | Nordstrom | Společnosti | Měnové unie | Národní měny | Opatření | Dna | Lobbing | Nájemní bydlení | Bydlení v Evropě | Program hnutí ANO | Hnutí ANO | ANO | Uhlí | NFT | Energetika | Konfederace | Macao | Kompenzace | Samou | Problémy v dodavatelských řetězcích | Úročení | Cenový šok | Energetická krize | Zvýšení základní úrokové sazby | Sněmovní volby | Nová vláda | Nobelovy ceny | Zdražování potravin | Češi | Bohemia Energy | Energetické krize | Zdražování energií | Vysoké ceny | Švédská ministryně financí | Vývoje kurzu | Snížení schodku | TRUTH | Trump Media & Technology Group | Digital World Acquisition | Digital World | Rozpočtové schodky | Kuny | Rumunsko | Nová historická maxima | Pozornost | Izraelská centrální banka | Joseph Stiglitz | Fialova vláda | Česká národní banka (ČNB) | Drahé energie | Společnost | Reálné úrokové sazby | Lockdowny | TIM | Omikron | 3М | Ekonomické teorie | Zlotý | Největší švýcarská banka | Cykly | Časové období | Rozšíření | Rostoucí inflace | Developeři | DWAC | Digital World Acquisition (DWAC) | TMTG | Trump Media & Technology Group (TMTG) | Arm | Spotřebitelské inflace | Inflační spirála | Problémy české ekonomiky | Kritéria konvergence | Konvergence | Analýzy České národní banky | Firmy na umělou inteligenci | Akcie čínské firmy | SenseTime | Zavedení hotovostního eura | Kosovo | Petr Lajsek | Cena práce | Real Estate | Válka na Ukrajině | Instituce | Úrokové sazby v Česku | Základní úrok | Přerušení dodávek ruského plynu | Invaze na Ukrajinu | EHS | Ruské invaze na Ukrajinu | Sankce na Rusko | Sankce | Capitalinked.com Radim Dohnal | Green Deal | Energiewende | Přímé intervence | Kyjev | Ministr dopravy | Harmonizovaná inflace | Prima | Intervence České národní banky | Invaze | XTB Štěpán Hájek | Výkyvy kurzu | Pokles inflace | Řetězce | Štěpení | Úrokové platby | Dopady války na Ukrajině | Značné riziko | Vysoké ceny energií | Míra inflace v Polsku | MOL | Inflační náraz | Petr Fiala | Vlastnictví | Boj s inflací | Ratingový výhled | Zavedení eura jako oficiální měny | Zákon o zavedení eura | Chorvatský parlament | Svaz německého průmyslu | Nárůst zisků | Zavedení eura v Chorvatsku | Přijetí | Snížení inflace | Znehodnocení | Purple Trading Petr Lajsek | Zkrocení inflace | Zvýšení úroků | Úsporný tarif | Zvedání úrokových sazeb | Zavedení eura v ČR | Karel Havlíček | Prime | Daň z mimořádného zisku | Daň z mimořádných zisků | Mimořádná daň | Válečná daň | Udržitelnost | Podíl nevýkonných úvěrů | Současná situace | Premiér Petr Fiala | Premiér Fiala | Paweł Majtkowski | Zestátnění | Nejvyšší kontrolní úřad | Bolest | Holding Agrofert | Fenomén | Scope | Tučné zisky | Marka | Členství v ERM | Daňové škrty | Investiční rating | Rezignace | Rating Česka | Tradingový portál FXstreet.cz | Nový premiér | Tomáš Havránek | SYRI | Dovoz do země | Přehřátý trh | Přehřátý trh práce | Války na Ukrajině | Vysoké inflace | Polské veřejné finance | Obchodní řetězce | CZ | Evropská legislativa | Podstoupení rizika | Spekulativní útok | Zajímavé investiční příležitosti | Comfort Finance | Mimořádné daně | Schodek veřejných financí | Střední třída | Jan Kubíček | Bankovní rady ČNB | Složení bankovní rady | Index WIG20 | Comfort Finance Group | Termín pro přijetí eura | Termín přijetí eura | Měnová unie | Právo | Laureát Nobelovy ceny | Splasknutí realitní bubliny | Guvernér Michl | Výroba elektřiny | Generál Pavel | Petr Pavel | Profesor Dědek | University of Warwick | Federal Reserve Bank of Kansas City | Poradce předsedy vlády | Poradce guvernéra ČNB | Tradeoff | Poskytování cizoměnových úvěrů | Rizikový jev | Eurové příjmy | Eurové úvěry | Nákladové tlaky | Pokles reálné spotřeby | Reálné spotřeby domácností | Nabídkové tlaky | Propad hypotečního trhu | Nákladová položka | Celosvětový problém | Náklady spojené s bydlením | Mzdová vyjednávání | Nominální mzdový růst | Celková ekonomika | Mzdové požadavky | Měnová sekce | Velikosti likvidity | Likvidity v bankovním sektoru | Sentiment finančních trhů | Stávající úrokový diferenciál | Korunový výnos | Ochlazení realitního trhu | Reálná kalkulace | Míra zadluženosti domácího sektoru | Míra zadluženosti | Podíl hypoték | Vývoj sazeb na trhu | Sociální problém | Pan euro | Volatilní položky | Česká měnová politika | Financování státu | Elektrická energie | České úrokové sazby | Vývoj sazeb | Nezávislé měnové politiky | Zastánce eura | ČSAV | Federal Reserve Bank | Zájem o eurové úvěry | Odkotvená inflační očekávání | Spekulativní útok na korunu | Útok na korunu | OCI | Hlava státu | Prezident Pavel | Funkční období hlavy státu | Prezident Petr Pavel | Fiat money | Doktorát z ekonomie | Netradiční investice | Bitcoin praní špinavých peněz | Papírové dolary | Trh NFT | Období nejtvrdších lockdownů | Spekulativní věci | Hodnoty NFT | ICO tokeny | Úvěrová delikvence | Obrovská ztráta | Deposit facility | Ekonomické překvapení | Nadopování trhů | Intervenční činnost | Intervenční činnost České národní banky | Činnost České národní banky | Spekulativní aktivum | Standardní investiční příležitosti | SatoshiLabs | Ve vatě | Dark Web | Sex, drogy a bitcoiny | Dark Web: Sex, drogy a bitcoiny | Ekonomické bubliny | Platební instituce | Platební instituce Roger | Ludwig von Mises | Konkrétní měny | Akciové tituly | Rozhodování ECB | Nejvyšší inflace | Nejvyšší inflace v Evropské unii | Výhled trhů | Aktuální výhled | Fanoušek Bitcoinu | Velké recese | Analytik společnosti XTB | Tomáš Cverna | XTB Tomáš Cverna | Polská národní banka | Vládní dluh | Nákup nemovitosti | Mauricius | Zestátnění ČEZ | Viceguvernérka České národní banky | Viceguvernérka | Válka | Černá Hora | ČNB Aleš Michl | Spojení | Vyšší ceny | České veřejné zadlužení | Veřejné zadlužení | Asie | Překážky | Velký problém | Vysoké úrokové sazby | Ozdravení českých veřejných financí | Závazek | Spokojenost | Partnerství | Zájem firem | Piráti | EMEA | Rychlost | Politická dohoda | Zhoršení ratingu Francie | Pozitivní signál | Vysoké příjmy | Litva | Konsolidační balíček | Tomáš Jícha | Patron Go | Hydraulics | Vice | Mimořádná inflace | Místopředseda představenstva | Zhoršení výhledu | Úvěrování | Transparentní | Levice | Směřování | Společnost Nasdaq | ARM | Důstojné stáří | Vítězství nad inflací | Švýcaři | Příjmy obyvatelstva | Inflační vlna | Agentura Scope | Proinflační riziko | DNO | Firma Vodňanská drůbež | Vodňanská drůbež | Vstup Bulharska do eurozóny | Ekonomické podmínky | Aliance | Řecké dluhopisy | Nejlepší rating | Douglas | Journal of International Money and Finance | Londýn | Nákup nemovitostí | Martin Machala | Ownest | News | Plánování | Viceguvernérka ČNB | Hamás | Posilující polský zlotý | Vstupu do EU | Services | Covidová pandemie | Otázky Václava Moravce | TOP 09 | Podvody | Jurisdikce | Index očekávání firem | Očekávání firem | ČSOB Index očekávání firem | Banka pro mezinárodní platby | Reálná mzda | ATRIS | Důvěryhodnost | Potenciální rizika | ProCent | Petr Fiala (ODS) | Snížení ratingu | Kuvajt | Kroky k přijetí eura | Kpler | Vývoz z Ukrajiny | Společnost APA | Callon | All-stock | All-stock transakce | Trei Real Estate | Plan B Investment | Nižší úroky | Premiérka | Tvrdá data | Volby do Evropského parlamentu | Partie Terezie Tománkové | Boeing 737 | Letadla | Akcie Nvidia dnes | Nvidia dnes | STAN | Dnes ČTK | Referendum o euru | Dotace | Ekonomiky střední a východní Evropy | Dan Bucsa | Finanční náklady | Finanční náklady eura | Náklady eura | Martin Kupka | Místopředseda ODS | Kupka | Zachování koruny | Značný zájem | W1 | Prosperity | Vstup do ERM II | Vstup do ERM | L'Occitane | Akcie L'Occitane | Konsensus analytiků | ČR do ERM II | ČR do ERM | Martin Dvořák | Martin Dvořák (STAN) | Ministr pro evropské záležitosti | Evropské záležitosti | Část zisků | Petrof | Americký burzovní operátor | Burzovní operátor Nasdaq | USAID | Agentura pro mezinárodní rozvoj | Agentura pro mezinárodní rozvoj (USAID) | Cena akcií britské společnosti | Ministerstvo financí (MF) | Dopady na korunu | Mezinárodní porovnání | Argumenty o přijetí eura | Investice a hypotéky | Prodeje | Ekonomické podmínky pro euro | Podmínky pro euro | Vlády | Občané | Fungování | Vstup do EU | Český trh | Czexit | České členství v EU | České členství | Koordinátor pro zavedení eura
Nejčastější klíčová slova:
USD | EUR | USA | Index | Pozice | Trh | Výhled | Rezistence | Reuters | ČTK | Banky | Banka | Obchodování | Indikátor | FOREX | Trading | Růst | Cena | Graf | EUR/USD
