Úroková sazba v Maďarsku

30.12.2022 3. - Prezident Miloš Zeman na zámku v Lánech jmenoval Zdeňka Nekulu (KDU-ČSL) ministrem zemědělství. Za Nekulu dosud resort dočasně vedl vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). Nekula nemohl být v prosinci spolu s celou novou vládou jmenován kvůli pozitivnímu testu na koronavirus.

16.11.2021 Hlavní událostí dneška ve středoevropském regionu je zasedání maďarské centrální banky. Ta by měla, stejně jako ČNB a polská centrální banka, urychlit tempo zpřísňování měnové politiky. Očekáváme, že základní úroková sazba v Maďarsku vzroste z 1,8 % na 2,1 %. Zde bude zveřejněn také předběžný odhad vývoje HDP za třetí čtvrtletí, který by měl ukázat na mezičtvrtletní růst ekonomiky o 1 %. Statistiku HDP se dozvíme také za eurozónu. Zde však půjde již o zpřesněný odhad, který by měl pouze potvrdit nárůst ekonomiky o 2,2 % mezičtvrtletně.

05.01.2022 Polská NBP nepřekvapila a jako první centrální banka v tomto roce zvýšila svoji hlavní úrokovou sazbu. Stalo se tak v souladu s tržním očekáváním, když základní sazba byla posunuta na úroveň 2,25 %. Úrokový diferenciál vůči eurovým sazbám se tak dále posunul vzhůru, avšak z pohledu regionálního srovnání jsou oficiální úrokové sazby stále relativně nízké. Nejde jen o to, že hlavní úroková sazba polské centrální banky je aktuálně nižší než u obdobných institucí v ČR či Maďarsku, ale navíc pokud ji očistíme o aktuální inflaci, tak v reálném vyjádření se tento (negativní) rozdíl ještě dále prohlubuje. Připomeňme, že v pátek bude v Polsku zveřejněna inflace za prosinec, která velmi pravděpodobně ukáže na to, že spotřebitelské ceny rostly v meziročním srovnání okolo 8 %. To je poměrně dost na to, že inflační cíl NBP je 2,5 % a oficiální úroková sazba se nachází pod touto úrovní.

26.09.2023 Americký dolar vstoupil do nového týdne dalším posílením vůči euru. Představitelé ECB totiž včera připustili oslabování ekonomiky eurozóny, což potvrdil i německý IFO index. Z Fedu zároveň zaznělo, že zvyšování sazeb ještě nemusí být u konce. Několik hlasů z ECB promluví i dnes. V zámoří bude navíc zveřejněna spotřebitelská důvěra, která by mohla pozitivně překvapit. Ve středoevropském regionu zasedá maďarská centrální banka, od které očekáváme snížení jednodenní depozitní sazby o 100 bb na 13 %, a tedy i její srovnání s klíčovou sazbou. Další pokles úrokových sazeb v Maďarsku ale podle nás bude následovat až v příštím roce.

23.06.2022 Forint dnes ztrácí vůči dolaru a euru více než 1 %, protože během dnešního zasedání centrální banky nedošlo ke zvýšení sazeb. Hlavní úroková sazba zůstala 7,25 %, což je hlavní důvod k dalšímu nezvyšování. Na druhou stranu, medián odhadů takový krok očekával.

12.02.2023 Česká republika má momentálně jednu z reálně nejvíce uvolněných měnových politik na světě, tedy politiku, jež poměrně málo tlumí inflaci. Vyplývá to z nejnovějšího pravidelného přehledu agentury Bloomberg. Ten sestává nejen z nominálních základních úrokových sazeb, které přímo nastavují jednotlivé centrální banky, ale také ze sazeb reálných, které zohledňují inflaci. Reálné úrokové sazby jsou přitom pro rozhodování investorů či spotřebitelů často podstatnější než sazby nominální. Vyjadřují totiž skutečnou, tedy právě reálnou, cenu peněz, resp. úvěrů.

16.12.2019 V tomto velmi rozsáhlém článku najdete kompletní výběr nejdůležitějších hospodářských událostí v České republice v roce 2019 (řazeno chronologicky po měsících a dnech):

20.12.2023 Maďarská centrální banka sice včera snížila hlavní úrokovou sazby v souladu s očekáváním o 75 bazických bodů, avšak vyvolala dojem, že by napříště mohla postupovat ještě agresivněji. Tento signál totiž vyslal na včerejší tiskové konferenci viceguvernér MNB Barnabáš Virag, který uvedl, že se základní sazba centrální banky posune do jednociferných hodnot v blízké budoucnosti.

23.11.2023 Zatímco ČNB se k prvnímu snížení oficiálních sazeb teprve odhodlává, tak v nedalekém Maďarsku již cyklus uvolňování měnových podmínek započal a tento týden dále pokračoval, když Maďarská národní banka (MNB) v souladu s očekáváním trhu snížila základní úrokovou sazbu o 75 bazických bodů z 12,25 % na 11,5 %. Pokles sazeb odrážel podle komentářů z MNB dva hlavní faktory. Vedle nejisté vnější hospodářské situace jde zejména o zlepšující se domácí fundamenty.

04.02.2020 Globální ekonomika loni vzrostla o 2,3 %, což byl nejpomalejší růst za deset let. Letos by tempo růstu mohlo zrychlit na 2,5 %. Vyplývá to ze zprávy o situaci a vyhlídkách světové ekonomiky (WESP), kterou zveřejnila OSN. OSN upozornila, že i deset let po finanční krizi je globální ekonomika pomalá. Obchodní a geopolitické napětí mohou dál podkopat její oživení. "V letošním roce je tu naděje na oživení, ale rizika poklesu a zranitelnosti zůstávají velmi výrazná," varoval vedoucí oddělení strategie pro globalizaci a rozvoj při Konferenci OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) a spoluautor studie Richard Kozul-Wright. Upozornil, že oživení z velké části bude záviset na výkonu velkých rozvíjejících se ekonomik, jako jsou Argentina, Mexiko, Turecko a Rusko. Vyhlídky letošního oživení růstu může zhatit zesílení obchodního napětí, problémy na finančních trzích nebo eskalace geopolitického napětí. Pokud by tyto problémy nastaly, růst by výrazně zpomalil a činil by zřejmě jen 1,8 %, varovala OSN. Ekonomický růst většiny rozvinutých zemí, včetně USA, zůstane podle OSN letos nevýrazný. Lépe by si mohlo vést pouze Japonsko, které letos pořádá olympijské hry. Evropa by měla růst o pouhých 1,6 %. Jedenáct zemí, které do EU vstoupily po roce 2004, tedy včetně České republiky, by však mělo růst nad průměrem celé unie a některé budou expandovat i o více než čtyři %. Výhled pro Evropu ohrožuje hlavně možná eskalace napětí v mezinárodním obchodě, výkon regionu však bude také záviset na tom, jak dopadne odchod Británie z EU a jak se bude vyvíjet měnová politika Evropské centrální banky. Světová banka předminulý týden snížila odhad globálního růstu na loňský a letošní rok kvůli pomalejšímu oživení obchodu a investic. Letos rovněž očekává globální růst o 2,5 %.