ČR má jen necelou devítinu ze 70 tun zlata, jež měla při vzniku

Česko má v rezervách necelou devítinu ze 70 tun zlata, které získala po zániku federace v lednu 1993. Vyplývá to z tzv. zlatého indexu, který vytvořili analytici společnosti Zlato, jednoho z největších prodejců investičního zlata na tuzemském trhu. Hodnota indexu od vzniku samostatné ČR klesla v dubnu 2020 na 11,2 procenta původního stavu.

"Vycházíme z množství zlata, které ČR získala po rozdělení federace. To je sto procent. A porovnáme je odteď každý měsíc s aktuálními veřejně přístupnými údaji České národní banky," popsal výpočet analytik společnosti Zlato David Marášek.

ČNB měla ke vzniku republiky před 27 lety v držení 70 tun zlata v devizových rezervách, které nově vzniklému státu připadly na základě rozdělení federace. Bylo to více než dva a čtvrt milionu troyských uncí zlata. Na konci loňského roku ale bylo v zásobách ČNB už jen něco málo přes čtvrt milionu uncí, jak vyplývá z údajů centrální banky.

Za letošní únor a březen v porovnání s koncem roku 2019 ubylo z devizových rezerv 5000 troyských uncí zlata, tedy v přepočtu 155,5 kilogramu. Cena zlata v trezorech ČNB vyjádřená v amerických dolarech se ale paradoxně zvýšila, přestože ho ubylo, a to z 390,8 milionu dolarů na 404 milionů USD.

Celkové devizové rezervy ČNB ke konci dubna dosahovaly 145,703 miliardy dolarů. Podle údajů organizace World Gold Council (WGC) jsou v první stovce zemí, jejichž zlaté poklady sleduje, jen dva státy, u nichž zlato představuje méně než jedno procento celkových devizových rezerv. Je to Hongkong s 2,1 tuny zlata a ČR se 7,8 tuny zlata a 0,3 procenta na 78. příčce žebříčku WGC.

"Kdyby Česko od rozpadu federace neprodalo ani gram zlata, dnes by v žebříčku WGC bylo na 43. pozici před Brazílií (67,4 tuny zlata) a Dánskem (66,5 tuny). A pokud by se ČNB po prodeji 56 tun zlata za guvernéra Josefa Tošovského v letech 1997 a 1998 ho dál ve svých rezervách nezbavovala, mohla si ve světové statistice udržet 70. místo," dodal Marášek.

Za poslední dva roky ČR v žebříčku Světové rady pro zlato dál výrazně propadla. A pokud jde o poměr zlata v centrální bance k celkovým devizovým rezervám, aktuálně je podle dubnové statistiky s 0,3 procenta na posledním počitatelném místě.

Podle ekonomického publicisty Rudolfa Marka jde ČNB proti proudu. Zatímco Slovensko od rozdělení federace zlato z devizových rezerv v podstatě neprodávalo a přišlo o část zlatého pokladu jen kvůli přijetí eura a souvisejícím transferem části svých devizových rezerv do Evropské centrální banky (ECB), Maďarsko v letech 2018 a 2019 nakoupilo 31,5 tuny zlata. Polská centrální banka pak za poslední dva roky do svých devizových rezerv pořídila 125,7 tuny zlata.

Slovenské 31,7 tuny zlata představují 22 procent devizových rezerv, polských 228,6 tun zlata více než devět procent a nově pořízené 31,5 tuny zlata Maďarskou centrální bankou vytvářejí šest procent jejich devizových rezerv.

Zatímco Česko se za posledních pět let zbavilo více než tří tun zlata a nekoupilo ani unci, sousední Rakousko má v sejfech centrální banky uloženo 280 tun zlata, které tvoří 55 procent devizových rezerv. Ještě lépe je na tom Německo, které má v zásobách 3366,5 tuny zlata, což je 74 procent rezerv.

Německo je ve světovém žebříčku WGC, pokud jde o množství zlata drženého centrálními bankami, hned na druhém místě po Spojených státech. Ty mají uskladněno 8133,5 tuny zlata, které tvoří přes 78 procent devizových rezerv USA.

Zdroj: ČTK