Sobota 02. červenec 2022 07:31
reklama
Coinfy
reklama
Dukascopy forex
reklama
Dukascopy krypto
reklama
InstaMarkets

Pokud chce Česko mít euro před rokem 2030, musí vláda už teď propouštět, zvyšovat daně a nevymýšlet nové dávky jako 5000 korun na dítě

07.06.2022 09:21  Sekce: Online FX zpravodajství  Tisk

Evropská centrální banka (ECB) bude muset už ve druhé polovině letošního roku razantně zvedat úrokové sazby. Ve své nové analýze tak praví experti Bank of America, druhé největší banky ve Spojených státech. Soudí, že ECB zvýší svoji základní úrokovou sazbu hned o 0,5 procentního bodu jak na svém červencovém, tak zářijovém zasedání. Navíc ECB přidá další dvě letošní zvýšení, to už by mělo být jen o standardní 0,25 procentního bodu, na svých zasedáních v říjnu a v prosinci (viz Graf 1).  

Graf 1: Bank of America nově prognózuje, že ECB bude muset letos své úroky zvedat nejdramatičtěji v celé své historii. V boji s inflací zaspala… (zdroj: Bloomberg)



Pokud by ECB zvýšila svoji základní sazbu na jediném zasedání hned o 0,5 procentního bodu, jde o zcela mimořádný krok. V celé historii eurozóny jej podnikla pouze dvakrát. A to v listopadu 1999 a pak v červnu 2000. Za posledních 22 let se tedy k takovému kroku nikdy neuchýlila. Jestliže by ECB úrok v takovém rozsahu zvyšovala hned při dvou po sobě následujících zasedáních, činila by tak vůbec poprvé v celé své historii.  

Stane-li se tak, znamená to v překladu kapitulaci. Kapitulaci před inflací, resp. rezignaci na přesvědčení, že inflace je do značné míry přechodná a že si s ní přinejhorším poradí „jemné ladění“ prostřednictvím standardního, čtvrtprocentního navýšení základního úroku. Zmíněná prognóza Bank of America je prvním takto zásadním dokladem, že svět začíná být přesvědčený, že ECB v boji s inflací totálně zaspala. Rozhodně daleko trestuhodněji než třeba Česká národní banka, která svůj základní úrok začala zvyšovat už zhruba před rokem.¨ 

Ekonomičtí odborníci z celého světa si také stále zjevněji kladou otázku, jaké cíle vlastně ECB sleduje. Opravdu ještě ekonomické, nebo už spíše politické, ba ideologické? A dokonce, zda je kompetentnost jejího vedení dostatečná. Evropskou centrální banku fakticky řídí – jako trafiku – vysloužilá politička, právnička Christine Lagardeová, která roku 2016 málem skončila ve vězení. Sama nikdy nic ekonomicky odborného vlastně nepublikovala. Pro srovnání, Českou národní banku fakticky řídí přední světový odborník na monetární politiku Tomáš Holub, autor desítek vědeckých článků v mezinárodních recenzovaných žurnálech.

Přesto část českých politiků, například z TOP 09, opět a poněkolikáté rozjíždí zase jednu kampaň za euro.  

Tito politici už ale tak jasně občanům neříkají, že Česko podmínky pro přijetí eura – takzvaná maastrichtská kritéria – nesplňuje a po několik let jen tak splňovat nebude. Nejdříve zřejmě až v roce 2026, a to jen tehdy, pokud Fialova vláda do té doby dokáže ušetřit stovky miliard korun. To znamená, že bude muset přestat zvyšovat sociální dávky a bude muset přestat zavádět nové, včetně těch typu 5000 korun na dítě. Také bude muset zvýšit některé daně, třeba DPH u řady položek a také daň z příjmu fyzických osob. V neposlední řadě bude vláda muset poměrně rozsáhle propouštět ve státní sféře. Před vstupem do eurozóny by ale Česko muselo minimálně po dva, ale spíše po tři roky, a možná i déle, pobýt v předvstupním režimu směnných kursů ERM II. Není tak příliš realistické, že by mohlo eurem platit dříve než 1. ledna 2029, nebo dokonce 1. ledna 2030.  

Přijmou to vše občané, jejichž životní úroveň jen letos klesne nejvíce za třicet let a mezi nimiž ani v časech prosperity nebyla podpora eura nijak závratná? Pro jeho přijetí se dlouhodobě vyslovuje zhruba jen čtvrtina populace.  

Vláda by navíc musela zahájit kampaň za euro v čase, kdy jednotnou měnu čekají extrémně těžké časy. A nejen proto, že ECB už i podle mezinárodních expertů zaspala v boji s inflací.   

Současná evropská inflační vlna obnažuje fakt, že euro neplní svůj nejvlastnější účel. Mělo vést k makroekonomickému sbližování (k takzvané konvergenci) členských zemí. Místo toho je rozděluje (dochází k divergenci); rozdíly v inflaci jsou teď největší v historii, jak si všímá agentura Bloomberg, bedlivě sledovaná mezinárodní finanční komunitou. Na Maltě je inflace ani ne šestiprocentní, v Estonsku více než dvacetiprocentní. Výsledkem je historicky rekordní rozpětí více než čtrnácti procentních bodů (viz Graf 2). Proč je to důležité? K potlačení projevů divergence je třeba velkého zadlužení, leč i tak vede k zaostávání. 

Graf 2: Rozpětí v míře inflace v zemích eurozóny („Difference“) je právě teď suverénně největší v její historii. Euro ale mělo členské země naopak makroekonomicky sbližovat… (zdroj: Bloomberg)



Posedlost některých českých politiků přijetím eura je ale nejkřiklavější z dlouhodobých dat. Takoví politici sice vykládají, že euro podporuje obchod na jednotném vnitřním trhu EU. Jenže český vývoz na jednotný trh EU stoupá od roku 2008 citelně rychleji než slovenský vývoz na týž trh. Český vývoz do EU narostl v letech 2008 až 2021 o 91,4 procenta, slovenský jen o 79,6 procenta (viz Graf 3). Slováci přijímali euro v roce 2009. Omílané kurzové riziko zjevně není nijak zásadní překážkou.

Graf 3: Český vývoz na jednotný trh EU roste v posledních více než deseti letech citelně rychleji než vývoz slovenský tamtéž. (zdroj: Eurostat)


Bohužel, politici hořící pro euro zjevně nečtou mezinárodní odborný finanční tisk. Znali by pak třeba závěr studie, jež vyšla v roce 2018 v recenzovaném vědeckém žurnálu Journal of International Money and Finance. Je výmluvný: země, jež přijmou euro, by neměly čekat, že to významněji podpoří jejich zahraniční obchod (viz Obrázek 1). Dává tedy vědeckou oporu uvedenému poznatku, že Slovensko za Českem v obchodu s EU stále propastněji zaostává – navzdory tomu, že platí eurem.

Obrázek 1: Země, jež přijmou euro, by neměly čekat, že to významněji podpoří jejich zahraniční obchod, zní závěr studie v prestižním recenzovaném vědeckém žurnálu Journal of International Money and Finance.



Stoupenci eura ale také tvrdí, že přinese více přímých zahraničních investic. Opravdu? Na Slovensko po roce 2009 nemíří více přímých zahraničních investic (v poměru k HDP) než do Česka. Naopak. V uplynulých 12 letech Češi Slováky na investice jasně poráží, vyplývá z dat Světové banky (viz Graf 4).  

Graf 4: Do Česka bez eura míří nadále citelně více přímých zahraničních investic v poměru k HDP než na „eurové“ Slovensko. (zdroj: Světová banka)


Makroekonomická data tedy argumenty pro euro neposkytují. Takže politikům, kteří by jednotnou měnu přesto rádi, nezbývá než zkusit najít argumenty alespoň v oblasti mikroekonomické. Někteří tak stále spatřují výhodu eura v tom, že si lidé – turisté – nebudou muset směňovat peníze při cestě do zahraničí. Jenže kdo cestuje i jinam než mimo eurozónu, tedy po zbývajících 98 procentech světové pevniny, je na tuto „potíž“ zvyklý, má v mobilu nějaký ten Revolut nebo obdobnou „online směnárnu“ a už to moc neřeší. 

Argument, že euro usnadňuje směnu při cestě do zahraničí, je vlastně takové devadesátkové provinční retro. Něco jako zájezd autobusem do Chorvatska, kdy při zpáteční cestě delegát informačně zcela odříznutým navrátilcům shrnoval hlavní zpravodajské události z uplynulých 14 dní. 

Nedostává-li se hodnověrných makro- ani mikroekonomických argumentů, zbývá politikům jediné. „Kopnout si“ do České národní banky, Jenže to jde ztěžka, když víme, že současná hlava ECB málem skončila za mřížemi. Navíc tvrdit, že ECB by s ohledem na české potřeby prováděla lepší měnovou politiku než ČNB, i kdyby ji řídil skutečný expert, a ne právnička Lagardeová, je jako žít v přesvědčení, že si z e-shopu na dálku lze objednat lépe padnoucí konfekční oblek, než když vám krejčí vezme míry a ušije jej na míru. Může se to stát, ale není to moc pravděpodobné. 

Euro před sebou „valí“ spoustu po léta neřešených problémů, překrývaných tištěním bilionů a dluhem. Fascinující tak je, že ti samí politici, kteří se v Česku tolik chytají za hlavu z toho, jak nás „Babiš zadlužil“, chtějí euro. Takže zemi, jež má i „po Babišovi“ veřejný dluh citelně pod úrovní 50 procent HDP, by rádi přisoudili měnu celku, jehož celkový dluh se blíží hodnotě sta procent HDP.  

Vzhledem k tomu, že se v současnosti chystá do eurozóny i třeba takové Bulharsko, je vlastně otázkou, co je eurozóna za celek. Vždyť eurem platí či budou platit třeba právě Bulharsko, dále Litva, Slovensko, Řecko nebo Kypr. Zato eurem v Evropě neplatí a platit jen tak nebudou a nechtějí Norsko, Švýcarsko, Dánsko, Švédsko nebo Británie.  

Vskutku eurozóna stále představuje „elitní klub“?

Lukáš Kovanda, Ph.D., Trinity Bank

Sdílení článku: 
   

Čtěte více

Forex - doporučené články:

Co je FOREX?
Základní informace o finančním trhu FOREX. Forex je obchodování s cizími měnami (forex trading) a je zároveň největším a také nejlikvidnějším finančním trhem na světě.
Forex pro začátečníky
Forex je celosvětová burzovní síť, v jejímž rámci se obchoduje se všemi světovými měnami, včetně české koruny. Na forexu obchodují banky, fondy, pojišťovny, brokeři a podobné instituce, ale také jednotlivci, je otevřený všem.
1. část - Co to vlastně forex je?
FOREX = International Interbank FOReign EXchange. Mezinárodní devizový trh - jednoduše obchodování s cizími měnami - obchodování se směnnými kurzy.
VIP zóna - Forex Asistent
Nabízíme vám jedinečnou příležitost stát se součástí týmu elitních obchodníků FXstreet.cz. Ve spolupráci s předními úspěšnými obchodníky jsme pro vás připravili unikátní VIP skupinu (speciální uzavřená sekce na webu), až doposud využívanou pouze několika profesionálními tradery, a k tomu i exkluzivní VIP indikátory, doposud úspěšně používané pouze k soukromým účelům. Nyní se vám otevírá možnost stát se součástí této VIP skupiny, díky které získáte jedinečné know-how pro obchodování na forexu, výjimečné VIP indikátory, a tím také náskok před drtivou většinou ostatních účastníků trhu.
Forex brokeři - jak správně vybrat
V podstatě každého, kdo by chtěl obchodovat forex, čeká jednou rozhodování o tom, s jakým brokerem (přeloženo jako makléř/broker nebo zprostředkovatel) by chtěl mít co do činění a svěřil mu své finance určené k obchodování. Velmi rád bych vám přiblížil problematiku výběru brokera, rozdíl mezi jednotlivými typy brokerů a v neposlední řadě uvedu několik příkladů nejznámějších z nich.
Forex robot (AOS): Automatický obchodní systém
Snem některých obchodníků je obchodovat bez nutnosti jakéhokoliv zásahu do obchodu. Je to pouhá fikce nebo reálná záležitost? Kolik z nás věří, že "roboti" mohou profitabilně obchodovat? Na jakých principech fungují?
Forex volatilita
Forex volatilita, co je volatilita? Velmi užitečným nástrojem je ukazatel volatility na forexu. Grafy v této sekci ukazují volatilitu vybraného měnových párů v průběhu aktuální obchodní seance.
Forex zůstává největším trhem na světě
V dnešním článku se podíváme na nejnovější statistiky globálního obchodování na forexu. Banka pro mezinárodní vyrovnání plateb (BIS) totiž před pár týdny zveřejnila svůj pravidelný tříletý přehled, ve kterém detailně analyzuje vývoj na měnovém trhu. BIS je označována jako "centrální banka centrálních bank". Je nejstarší mezinárodní finanční organizací a hraje klíčovou roli při spolupráci centrálních bank a dalších institucí z finančního sektoru. Dnešní vzdělávací článek sice nebude zcela zaměřen na praktické informace z pohledu běžného tradera, ale i přesto přinese zajímavé a důležité poznatky.

Nejnovější články:


Naposledy čtené:

reklama
Coinfy