Argumenty o přijetí eura

30.12.2021 Přijetí eura by nyní nebylo pro Českou republiku výhodné, domnívají se odborníci oslovení ČTK. Důvodem je podle nich především ztráta samostatné měnové politiky České národní banky a stabilizační funkce samostatné české měny a také aktuální stav veřejných financí. Nejistý je také podle nich vývoj ekonomiky eurozóny po skončení pandemie koronaviru nebo politika Evropské centrální banky. Na druhou stranu přijetí jednotné evropské měny by podle ekonomů ještě více snížilo transakční náklady podniků a úplně zrušilo riziko výkyvů kurzu koruny. Nicméně ČR podle nich aktuálně neplní podmínky stanovené pro přijetí eura, například právě u veřejných financí.

28.01.2018 Když Miloš Zeman v minulém funkčním období dostal dotaz na přijetí eura, řekl, že je pro přijetí, ale až poté, co z eurozóny odejde Řecko, nebo bude přímo vyloučeno. Tento přístup se dá tedy označit jako „ano, ale ne“. Změní postoj během svého nového prezidentského období? A jak může prezident ovlivnit šance na jeho přijetí?

21.01.2024 Letošní kolo debaty o přijetí eura a argumenty jeho příznivců zatím nechávají Čechy chladnými. Jejich podpora přijetí jednotné evropské měny se oproti minulosti příliš nemění. O osobním prospěchu z přijetí eura je totiž přesvědčeno jen 21 % z nich, z toho pouze 8 % to tvrdí s určitostí.

14.01.2024 V současné debatě o přijetí eura v Česku často zní, že referendum o přijetí eura nemá smysl, protože Češi si přijetí společně měny už odhlasovali roku 2003, kdy řekli „ano“ vstupu do EU, a tedy i do eurozóny. Jenže kdyby tento argument platil, žádné euro dost možná ani existovat nebude.

19.01.2024 V současné debatě o přijetí eura v Česku často zní dvě krajně zavádějící, přitom ovšem zásadní věci. Zaprvé ta, že referendum o přijetí eura nemá smysl, protože Češi si přijetí společně měny už odhlasovali roku 2003. Zadruhé pak ta, že Česko nepřijetím eura porušuje svůj závazek vůči EU, stvrzený právě oním referendem z roku 2003, resp. samotným vstupem do EU o rok později. Uveďme obě tato krajně zavádějící tvrzení na pravou míru.

08.07.2018 Od zafixování kurzu slovenské koruny k euru je to dnes 8. července přesně 10 let. Jednou z podmínek přijetí eura je totiž stabilní kurz dané měny k euru. Slovensko, které bylo do eurozóny formálně přijato 1. ledna 2009, k zafixování s tímto předstihem přistoupilo, aby zamezilo kurzovým spekulacím. Do 16. ledna pak bylo možné používat v hotovostním platebním styku ještě i slovenské koruny. Obdobný postup by v případě přijímání eura čekal i Česko.

22.01.2024 Před skoro 25 lety politici slibovali, že euro zajistí 200procentní nárůst obchodu v rámci eurozóny. Tento mýtický Roseův efekt se však nikdy nenaplnil. Pak politikům ekonomové spočetli, že nárůst bude jen 33procentní, pak, roku 2006, že bude 23procentní, posléze 15procentní a nakonec, v roce 2018 zjistili, že je nulový. Jde o jednu z velkých blamáží ekonomie.

19.08.2020 Nejasný postoj Česka k přijetí společné evropské měny nadále platí. Aktuálně je potvrdil premiér Andrej Babiš v rozhovoru pro Harvard International Review: na vstup je prý Česko připraveno, ale nejprve musí proběhnout v EU reformy, které mimo jiné přimějí jižní členy k větší rozpočtové kázni.

22.12.2019 Překážkou pro brzké přijetí eura je nadále nedokončený proces dlouhodobého přibližování se úrovně České republiky k vyspělým zemím eurozóny. Tento proces se sice v posledních letech obnovil, nicméně u většiny z nich zůstává odstup České republiky od průměru eurozóny značný. Dalším rizikovým faktorem ohledně přijetí eura je nesladěnost finančních cyklů ČR a eurozóny a otázka dlouhodobé udržitelnosti českých veřejných financí kvůli stárnutí populace a růstu mandatorních, tedy povinných, výdajů rozpočtu. Vyplývá to z analýzy, kterou zveřejnila Česká národní banka.

01.01.2024 Koruna je v éře covidu a války druhou nejvýkonnější evropskou měnou, po švýcarském franku. Česko si současně drží svůj rating, na rozdíl od „eurového“ Slovenska, jemuž rating padá, podobně jako řadě jiných zemí eurozóny.