Stávající úrokový diferenciál

13.02.2018 ČNB přechod od boje s příliš nízkou inflací k boji s příliš vysokou prodělala v rekordním čase - vzpomeňme, že touto dobou loni ještě vesele intervenovala. Důležitá otázka tak nyní je: co bude s měnovou politikou letos a v roce příštím? A řekněme si na rovinu, poslední prognóza nám obrázek spíše zamlžila.

18.11.2025 Koruna v minulém týdnu navzdory spíše chudšímu ekonomickému kalendáři dokázala prorazit hranici 24,20 EUR/CZK, když na jedné straně jí pomohly ztráty amerického dolaru, ale také nárůst tuzemských úrokových swapů a stále velmi lákavý úrokový diferenciál ve srovnání se sazbami ECB. Navíc ani v budoucím čase se diferenciál měnit nemusí, jak se ECB ani ČNB podle trhu nechystá ke snižování sazeb. Naše dosavadní predikce očekává korekci koruny, ale nevylučujeme možnost revize směrem ke silnějším úrovním.

17.06.2020 V březnu o více než polovinu, v dubnu o tři čtvrtiny a v květnu znovu o polovinu propadl trh s novými osobními automobily v EU. Alespoň tak vyznívají výsledky registrací nových vozů, které dnes zveřejnila belgická ACEA. Za prvních pět měsíců letošního roku se tak trh měřený počtem registrací smrsknul o téměř 42 %, respektive o 2,3 milionů vozů. Důvody netřeba dalece hledat, je to koronavirus a vše s ním spojené, co se dá označit jako nabídkový šok.

14.08.2020 Červencová inflace dopadla tak, jak ve své nejnovější prognóze předpokládala ČNB a nenaplnila se proto nižší očekávání trhu. Meziroční inflace vzrostla o jednu desetinu procentního bodu na 3,4 % a opět se tak vzdálila horní hranici cílového intervalu centrální banky. Jádrová inflace dokonce vzrostla na 3,7 % a byla tak nejvyšší od roku 2007 (delší srovnatelná časová řada není k dispozici). Potvrdilo se, že inflační tlaky v ekonomice zůstávají vysoké a nic na tom nezměnila ani recese, respektive hluboký propad poptávky v první polovině roku.

26.06.2020 Ropa Brent se v posledních týdnech usadila poblíž úrovně 40 dolarů za barel, povzbuzena postupujícím rebalancováním ropného trhu. Ten sice nadále zůstává v poměrně citelném přebytku, oproti dubnovému kolapsu se však jedná o významný progres, který by měl v příštích měsících dále nabírat na síle. Zásluhu na tom bude mít jak oživení ropné poptávky v souvislosti s otevíráním ekonomik, tak rekordní omezování produkce členskými zeměmi OPEC+.

22.11.2018 Rostoucí napětí mezi Itálií a Bruselem ohledně italského rozpočtu na příští rok trhům sice klidu nepřidá, v mezičase může dokonce pobavit, nicméně s jakým rozpočtem bude nakonec Itálie hospodařit, se zatím neví. Stejně tak není jisté, jestli tato druhá nejzadluženější země dostane pokutu v případě, že bude trvat dál na svém a rozpočtové úsilí nenasměřuje tak, aby uspokojila požadavky Bruselu. Jedno je téměř jisté, že pokud půjde dál svou cestou a třeba ani žádnou penalizaci ze strany EU nevyfasuje, tak ji nakonec mohou potrestat právě finanční trhy. Někdo totiž naplánovaný schodek rozpočtů profinancovat nakonec bude muset. A je téměř jisté, že to nebude ECB, která hodlá už velmi brzy ukončit program kvantitativního uvolňování. Díky němu už ve své bilanci na konci září držela dluhopisy za více než 2 biliony eur, z nichž necelých 362 mld. eur tvoří italské dluhopisy. Mají sice průměrnou splatnost 7,6 let, nicméně přijde doba, kdy některé budou splatné, a ECB bude zvažovat, zda za získané peníze reinvestovat znovu do italských papírů.

31.01.2020 Výkon evropské ekonomiky sice nebyl v předchozím roce nijak obdivuhodný – ostatně potvrdí to nejspíš i dnes očekávaný předběžný bleskový odhad HDP za čtvrtý kvartál loňského roku – nicméně i tak stačil, aby nezaměstnanost v EU poklesla na úplné dno. Radost nad touto zprávou snad trochu zmírnit fakt, že časová řada nezaměstnanosti za evropskou osmadvacítku je docela krátká, protože začíná až v roce 2000. Dlouhodobě stále platí, že míru nezaměstnanosti v EU sráží dolů země mimo eurozónu (platí to už vlastně 13 let), kde na konci roku činila 6,2 %, zatímco v zemích platících eurem 7,4 %. Ale i tam nezaměstnanost klesá a už jen jedna desetina procentního bodu ji dělí od minima dosahovaného před velkou recesí. Pokud opustíme pohled relativních čísel a podíváme se na ta absolutní, je aktuálně v eurozóně bez práce 11,5 mil. a v celé EU 15,5 mil. lidí, z čehož více než milion „pochází“ z Velké Británie, která dnes o půlnoci EU formálně opouští. Takže podle nových statistik bude situace na evropském trhu práce vypadat mnohem lépe, i když lepší samozřejmě sama o sobě nebude.

14.05.2019 Na výsost spokojená může být centrální banka s vývojem inflace v dubnu. Meziroční růst spotřebitelských cen zpomalil ze tří procent na 2,8 % a byl tak o jednu desetinu procentního bodu pod nejnovější prognózou právě z dílny centrální banky. A dolů zamířila nejenom celková inflace cílovaná ČNB, ale i další indexy, kterým centrální bankéři věnují svoji pozornost. Korigovaná inflace alias jádrová inflace, která kulminovala na třech procentech už na začátku roku, nyní dosahuje 2,6 %, měnově-politická poklesla na 2,8 % a čistá dokonce už na 2,3 %. Všechny sledované cenové indexy tak už mají kulminaci za sebou a ČNB proto může svoji prognózu (alespoň prozatím) považovat za naplňující se.

10.12.2019 Říjnová data z české ekonomiky zcela zapadají do scénáře zpomalování české ekonomiky, a proto svědčí pro stabilitu úrokových sazeb centrální banky. Produkce zpracovatelského průmyslu očištěná o sezónní a kalendářní vlivy sice jen mírně poklesla (-0,3 %), avšak pokles vykázal i nejvýznamnější tuzemský obor – výroba automobilů – i nové zakázky. Když si k tomu přičteme už avizované omezení výroby ve druhé největší automobilce, tak na průmysl jako na motor ekonomiky nelze ani ve čtvrtém čtvrtletí spoléhat.

07.09.2022 K jednacímu stolu ve čtvrtek zasedne Evropská centrální banka. Trh ve svých cenách zahrnuje necelé 75bodové zvýšení úrokových sazeb, což je i náš odhad. Jakýkoli menší krok by byl hrozbou po společnou evropskou měnu i inflační výhled. Razantnější utažení měnových podmínek by pak naopak mohlo vést k větší fragmentaci evropského dluhopisového trhu. Rizikem je především Itálie, která má před volbami. Další zvýšení úrokových sazeb o 50bb očekáváme v říjnu, o 25 bb v prosinci a v příštím roce v součtu o 75 bb. To posune depozitní sazbu na 2,25 % a repo sazbu na 2,75 %, kde by se růst měl zastavit.