reklama

reklama

reklama

Deficit státního rozpočtu

Meziměsíčně deficit klesl na 215,4 mld. Kč

03.07.2023 V polovině roku činí deficit státního rozpočtu 215,4 mld. Kč, což je o 56 mld. Kč lepší výsledek než ke konci května. Do státního rozpočtu navíc ve zbytku roku přitečou ještě peníze z historicky nejvyšší dividendy energetické skupiny ČEZ a z tzv. windfall tax.

Příjmy z EU a DPPO v červnu výrazně srazily schodek státního rozpočtu

03.07.2023 Stát do konce června hospodařil s deficitem ve výši 215,4 mld. CZK. Meziměsíčně se tedy deficit státního rozpočtu v červnu zmírnil o 56 mld. CZK (z květnových 271,4 mld. CZK). Červen býval i v předpandemickém období tradičně měsícem, kdy se průběžné hospodaření státu zlepšovalo, což bylo dáno sezónním inkasem daně z příjmu právnických osob (DPPO). Příjem z DPPO přitom v letošním roce podpořila i solidní ziskovost korporátního sektoru. Červnový výsledek ale tentokrát podpořily rovněž příjmy z EU, konkrétně na projekty z Národního plánu obnovy, které již byly na výdajové straně předfinancovány.

Ranní okénko - Dodá červnový údaj státního rozpočtu naději na lepší zítřky?

03.07.2023 První červencový týden otevře index PMI ve výrobě, jehož výsledek bude zveřejněn v České republice, Německu, eurozóně i USA. Očekává se zhoršení tohoto ukazatele ve všech zmíněných zemích. Přestože pracovní týden v České republice bude díky státním svátkům kratší, tak se dozvíme pár zajímavých údajů o tuzemské ekonomice. Kromě zmíněného PMI ve výrobě v pondělí Ministerstvo financí představí výši plnění státního rozpočtu za první polovinu tohoto roku.

V době „před balíčkem“ ministerstvo financí prognózovalo schodek pro příští rok 235 miliard, „po balíčku“ se hovoří minimálně o 270 miliardách. Kde se ztratila úspora skoro 100 miliard, kterou má balíček zajistit?

23.06.2023 Ministerstvo financí v těchto dnech zalévá studený pot. Resort podle všeho již vyčerpal všechen možný schodek legislativně „povolený“ pro letošní rok – deficit státního rozpočtu tedy překonává hodnotu 295 miliard. Vláda tak bude muset novelizovat rozpočtový zákon pro letošní rok. Nejistota a zmatek však obestírají i rozpočet na rok příští. Chaos už houstne natolik, že jej ministerstvu financí vytýkají političtí spojenci – tedy jak prezident Pavel, tak vládní koaliční partneři.

$C:\fakepath\Michl4.jpg$

ČNB úrokové sazby nezměnila, Michl vylučuje jejich brzké snížení

21.06.2023 Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Na stejné úrovni je už rok. Pro stabilitu sazeb hlasovalo pět ze sedmi členů rady, dva navrhovali zvýšení o 0,25 procentního bodu. Guvernér ČNB Aleš Michl po jednání rady řekl, že sazby zůstanou zvýšené delší dobu a že se nenaplní spekulace trhu o jejich brzkém poklesu. Upozornil také, že proinflační riziko do budoucna vytváří fiskální politika. Vládní konsolidační balíček je ale podle Michla krok správným směrem.

$C:\fakepath\Michl3.jpg$

Michl: Působení fiskální politiky vytváří proinflační riziko do budoucna

21.06.2023 Působení fiskální politiky vytváří proinflační rizika do budoucna. Na tiskové konferenci po dnešním jednání bankovní rady to řekl guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl. Vládní balíček ke konsolidaci veřejných financí hodnotí jako vykročení správným směrem, jeho vyhodnocení ale podle něho bude možné, až po schválení Parlamentem bude známa jeho konečná podoba.

Horší než za covidu, hned nadvakrát. Vláda má nyní historicky rekordní schodek rozpočtu, ale současně také důchodového účtu

05.06.2023 Vládě se nedaří plnit státní rozpočet, jak si předsevzala. Za prvních pět měsíců roku činí jeho schodek 271,4 miliardy korun. V nominálním vyjádření jde o historicky rekordní schodek za pět měsíců roku, který předčí i deficity příslušných měsíců, tedy ledna až května, covidových let 2020 nebo 2021.

Schodek státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 271,4 mld. CZK

01.06.2023 Stát do konce května hospodařil s deficitem ve výši 271,4 mld. CZK. Jedná se o vůbec nejhorší výsledek za prvních pět měsíců roku v historii. Zatímco kumulované příjmy od počátku roku vzrostly meziročně o 9,8 %, a za inflací tak jejich růst stále zaostává, dynamika výdajů tempo zvyšování spotřebitelských cen nadále výrazně předbíhá. Rovněž kumulovaný schodek za posledních 12 měsíců zůstává blízko rekordních hodnot. Aktuálně pozorovaný trendový nesoulad mezi příjmy a výdaji je tedy srovnatelný s rokem 2021. V poměru k nominálnímu HDP je ale vzhledem k vysoké inflaci schodek státního rozpočtu oproti pandemickému období o něco mírnější.

Vláda za pět měsíců „nesekala“ deficit přes 270 miliard korun, povolený deficit za celý rok převýší již během dvou týdnů. Stranjura tahá za záchrannou brzdu, může ale vyvolat dosud nejzávažnější pětikoaliční rozmíšku

01.06.2023 Vládě se nedaří plnit státní rozpočet, jak si předsevzala. Za prvních pět měsíců roku činí jeho schodek 271,4 miliardy korun. V nominálním vyjádření jde o historicky rekordní schodek za pět měsíců roku, který předčí i deficity příslušných měsíců, tedy ledna až května, covidových let 2020 nebo 2021.

Vládní konsolidační balíček sníží inflaci i růst HDP

29.05.2023 Tempo zadlužování českého veřejného sektoru bylo v letech 2020-2022 jedno z vůbec nejvyšších z celé EU. Výše veřejného dluhu k HDP přesto v mezinárodním srovnání zůstává poměrně nízká. Schodky veřejných financí přitom v letech 2021-2022 souvisely ve větší míře se strukturálním deficitem než s ekonomickým cyklem. Pokud by byl vládní konsolidační balíček schválen v navržené podobě, která počítá s deficitem veřejných financí v příštím roce ve výši 1,8 % HDP (oproti 2,9 % HDP bez konsolidace), přispělo by to podle našich propočtů ke snížení průměrné spotřebitelské inflace v roce 2024 až o 0,4 pb a ekonomického růstu až o 0,7 pb.

Vládní konsolidační balíček sníží inflaci i růst HDP

26.05.2023 Tempo zadlužování českého veřejného sektoru bylo v letech 2020-2022 jedno z vůbec nejvyšších z celé EU. Výše veřejného dluhu k HDP přesto v mezinárodním srovnání zůstává poměrně nízká. Schodky veřejných financí přitom v letech 2021-2022 souvisely ve větší míře se strukturálním deficitem než s ekonomickým cyklem. Pokud by byl vládní konsolidační balíček schválen v navržené podobě, která počítá s deficitem veřejných financí v příštím roce ve výši 1,8 % HDP (oproti 2,9 % HDP bez konsolidace), přispělo by to podle našich propočtů ke snížení průměrné spotřebitelské inflace v roce 2024 až o 0,4 pb a ekonomického růstu až o 0,7 pb.

$C:\fakepath\cesko-inflace.jpg$

Michl: Meziroční inflace by do tří měsíců měla klesnout pod deset procent

15.05.2023 Meziroční inflace by do tří měsíců měla klesnout pod deset procent. Trend jejího postupného poklesu podle něj začal v únoru, kdy klesla na 16,7 procenta. Na dnešním setkání se studenty Vysoké škole ekonomické v Praze to řekl guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl. V dubnu inflace činila 12,7 procenta.

$C:\fakepath\cnb2.jpeg$

Rozhodnutí ČNB neměnit úrokové sazby není podle analytiků překvapivé

03.05.2023 Dnešní rozhodnutí bankovní rady České národní banky (ČNB) o ponechání základní úrokové sazby na sedmi procentech podle analytiků není překvapivé, a to i přes zvýšená proinflační rizika, na něž ukazuje vývoj ekonomiky. Analytici ale očekávají, že se tato rizika projeví pomalejším snižováním sazeb v závěru roku, než dosud trh předpokládal.

Forex: Americká centrální banka naposledy zvedne úrokové sazby

03.05.2023 Fed dnes podle našeho odhadu zakončí cyklus zvyšování úrokových sazeb. V rozmezí 5,00-5,25 % by klíčová úroková sazba měla podle nás zůstat až do příštího roku. Předstihové indikátory z amerických služeb potvrdí jejich dobrou kondici. Stále solidní počet nově vytvořených pracovních míst v soukromé sféře by měl přinést dubnový ADP report. V eurozóně je kalendář prázdný. Hlavní domácí událostí bude zasedání České národní banky. Ta zřejmě ponechá sazby beze změny a zopakuje, že mohou na vyšší úrovni zůstat po delší dobu. My jejich první snížení očekáváme v září letošního roku.

Forex: Výsledek tuzemské ekonomiky za Q1 korunu nerozhýbal

02.05.2023 Koruna se dnes obchodovala převážně v úzkém pásmu 23,55-23,60 EUR/CZK. K výraznějším pohybům jí nepřiměl ani fakt, že česká ekonomika v prvním kvartále rostla o 0,1 % q/q, a že technická recese z druhé poloviny loňského roku je tedy již definitivně za námi. Zpřesněný odhad by navíc mohl přinést vzestupnou revizi, což některá data (počet vyrobených aut dle AutoSAPu v březnu) naznačují. Výsledky svého hospodaření zveřejnil i stát. Ten do konce dubna hospodařil s deficitem ve výši 200 mld. CZK.

Tempo prohlubování deficitu státního rozpočtu v dubnu mírně zpomalilo

02.05.2023 Stát do konce dubna hospodařil s deficitem ve výši 200 mld. CZK. Jedná se o vůbec nejhorší výsledek za první čtyři měsíce. Zatímco příjmy vzrostly meziročně o 11,4 %, a za inflací tak jejich růst stále zaostává, dynamika výdajů letos nabrala na síle a naopak tempo zvyšování spotřebitelských cen výrazně předbíhá. Rovněž kumulovaný schodek za posledních 12 měsíců zůstává blízko rekordních hodnot. Aktuálně pozorovaný trendový nesoulad mezi příjmy a výdaji je tedy srovnatelný s rokem 2021.

Vláda nakonec bude rozpočet muset novelizovat, do schodku 295 miliard korun se podle všeho nevejde, ukazuje historie. Nelze vyloučit, že deficit bude nakonec až v pásmu od 350 do 400 miliard

02.05.2023 Za první tři čtyři měsíce letošního roku vykazuje hospodaření vlády rekordní schodek za kterékoli tři úvodní měsíce roku celé historie novodobé ČR od roku 1993. Deficit státního rozpočtu totiž ke konci března činil 200 miliard korun. Dosud historicky rekordním schodkem za první čtyři měsíce rok byl deficit z pandemického roku 2021, kdy tehdejší vláda hospodařila od ledna do března se schodkem 192 miliard korun.

Rozjela se soutěž, kdo si více kopne do vlády. Zatím vede Kalouskovo strašení bankrotem

26.04.2023 V čím horším stavu jsou veřejné finance, tím chmurnější jsou výhledy. V neděli se v televizi bývalí ministři shodli na tom, že deficit státního rozpočtu skončí letos ještě hůře, než si vláda naplánovala. Musím s nimi bohužel souhlasit. Nedivil bych se, kdyby se deficit státního rozpočtu nakonec blížil ke 400 mld. Kč místo předpovídaných 295 mld. Kč. Ukazuje se, že takto špatně sestavený rozpočet jsme ještě nikdy neměli. Ministr v rozpočtu zapomněl na kdeco od valorizací penzí až na menší výběr nových daní.

Tři kroky k ozdravení českých veřejných financí: vraťme se do roku 2020, resp. 2016, a proškrtejme dotace

07.04.2023 Stav českých veřejných financí není utěšený. Na druhou stranu všechna ta kritická tvrzení o tom, že jdeme „řeckou cestou“, jsou notně přestřelená. Často jen přiživují frustraci části polarizované společnosti, která do dané problematiky nemá dostatečný vhled, ale strach ze státního bankrotu – jakkoli neopodstatněný – umocňuje její již tak značnou úzkost a tíseň.

Stát do konce března hospodařil se schodkem ve výši 166,2 mld. CZK

03.04.2023 Deficit 166,2 mld. CZK je vůbec nejhorší výsledek ke konci března. Zatímco příjmy vzrostly za první kvartál meziročně o 13 % a za inflací tak jejich růst stále zaostává, dynamika výdajů letos nabrala na síle a naopak tempo zvyšování spotřebitelských cen výrazně předbíhá. Rovněž kumulovaný schodek za posledních 12 měsíců byl v březnu historicky nejhlubší, když dosáhl 467,4 mld. CZK.

Vláda letos v prvním čtvrtletí hospodařila s historicky rekordním schodkem, který ještě o více než 40 miliard korun překonal dosud rekordní schodek za první čtvrtletí, ten z pandemického roku 2021

03.04.2023 Za první tři měsíce letošního roku vykazuje hospodaření vlády rekordní schodek za kterékoli tři úvodní měsíce roku celé historie novodobé ČR od roku 1993. Deficit státního rozpočtu totiž ke konci března činil 166,2 miliardy korun. Dosud historicky rekordním schodkem za první čtvrtletí byl deficit z pandemického roku 2021, kdy tehdejší vláda hospodařila od ledna do března se schodkem 125,2 miliardy korun.

$C:\fakepath\michl2.jpeg$

Guvernér ČNB Michl získal prověrku na nejvyšší stupeň utajení Přísně tajné

13.03.2023 Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl získal prověrku na nejvyšší stupeň utajení Přísně tajné. Řízení Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) skončilo ve standardní lhůtě a konalo se podle zákona, sdělila včera ČTK ředitelka odboru komunikace ČNB Petra Krmelová. Michlův předchůdce Jiří Rusnok v minulosti uvedl, že by chybějící nejvyšší stupeň prověrky mohl současnému guvernérovi bránit plnohodnotně vykonávat jeho funkci.

Forex: Inflace v eurozóně podle našeho odhadu v únoru klesla na 8,2 % y/y

02.03.2023 Dnes bude sledován zejména předběžný odhad inflace v eurozóně. Ta podle nás v únoru zpomalila z 8,6 % na 8,2 % y/y, a to především vlivem pomalejšího růstu cen energií. Jádrová inflace by měla naopak zrychlit z 5,3 % na 5,5 % y/y a nad 5 % se pravděpodobně udrží po celou první polovinu letošního roku. Ve vztahu k tomu se dočkáme také zápisu z únorového jednání ECB. V USA zveřejní týdenní počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti, který by měl zůstat nadále nízký a setrvat pod hranicí 200 tisíc.

Forex: Tuzemský PMI zklamal, ten čínský naopak pozitivně překvapil

01.03.2023 V únoru podle ukazatele PMI došlo k nepatrnému zhoršení podmínek v tuzemském zpracovatelském průmyslu. PMI klesl z 44,6 b. na 44,3 b., zatímco podle tržního konsensu mělo dojít k nárůstu na 45,0 b. Ještě v prosinci a lednu se přitom výrobní podmínky podle stejného ukazatele zlepšovaly. Vliv podle našeho názoru mohla mít obnovená zhoršená dostupnost některých výrobních dílů, především čipů, na kterou se v únoru odvolával automobilový průmysl.

Stát do konce února hospodařil se schodkem ve výši 119,7 mld. CZK

01.03.2023 Za meziročním zhoršením salda o 74,4 mld. CZK stály především vyšší výdaje. Ty vzrostly oproti loňsku o 95,8 mld. CZK, na čemž se podepsal zejména nárůst sociálních výdajů, pomoc domácnostem a firmám v souvislosti s vysokými cenami energií, dražší obsluha státního dluhu včetně výplaty úrokových výnosů z protiinflačních státních dluhopisů, ale i loňské rozpočtové provizorium doprovázené nižším předfinancováním. Výdaje na sociální dávky především v důsledku valorizací důchodů jen za první dva měsíce letošního roku narostly meziročně o bezmála 18 % (21,7 mld. CZK). Samotný systém důchodového pojištění v lednu (data za únor zatím nejsou dostupná) dosáhl rekordního schodku ve výši 8,4 mld. CZK (meziročně o 5,2 mld. více).

$C:\fakepath\Ceska republika.jpg$

Hampl: Česká ekonomika by se měla co nejdříve navrátit k cenové stabilitě

06.02.2023 Česká ekonomika by se měla co nejdříve navrátit k cenové stabilitě, "jinak bude trpět," řekl včera v Otázkách Václava Moravce v České televizi předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Nesouhlasí proto se snahou České národní banky (ČNB) zanechat úrokovou sazbu na současných sedmi procentech. Měla by ji zvýšit, ale nedělá nic, doplnil. Podle Jana Švejnara, ředitele Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu, je česká ekonomika ve výjimečné situaci, když prochází recesí, ale zároveň má vysokou jádrovou inflaci.

Lednový schodek státního rozpočtu dosáhl 6,8 mld. CZK

01.02.2023 Za meziročním zhoršením salda o 10,7 mld. CZK stály především vyšší výdaje. Podepsala se na tom zejména pomoc domácnostem a firmám s vysokými cenami energií, výplata úrokových výnosů z protiinflačních státních dluhopisů, ale i loňské rozpočtové provizorium doprovázené nižším předfinancováním.

$C:\fakepath\cesko-inflace.jpg$

Koruna posílila pod 24 Kč/EUR, je na maximech od února 2011

04.01.2023 Koruna dnes odpoledne vůči euru posílila pod 24 Kč/EUR, podle serveru Patria.cz je na maximech od února 2011. V 15:15 se česká měna obchodovala za 23,97 Kč/EUR. Na nejsilnější hodnoty za více než 11 let se přitom koruna dostala již koncem loňského roku. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online.

Koruna poprvé od roku 2008 prolamuje hranici 24,00 za euro. Podle Bloombergu patří česká koruna k největším světovým vítězům doby pandemie a války, spolu s měnami Švýcarska a Singapuru

04.01.2023 Česká koruna dnes prakticky poprvé od října 2008 prolomila psychologickou hranici 24,00 za euro. Nyní zpevňuje až na 23,976 za euro. Je tak nejsilnější od 29. října 2008, vyplývá z dat Bloombergu. Hranici 24,00 prolomila po říjnu 2008 sice ještě během obchodování 8. února 2011, ale tehdy její setrvání pod danou hranicí mělo vyloženě jepičí život. Aktuálně koruně bezprostředně pomáhá pokles rizikové přirážky na světových trzích, odrážející se v poklesu výnosů a ochotě obecně přijímat vyšší riziko.

Nákup stíhaček z USA by vyšel na více než 100 miliard korun. I proto by vláda měla předložit rozsáhlejší plán škrtů, jinak jí hrozí zhoršení ratingu a prodražení dluhu

04.01.2023 Nákup 24 amerických stíhaček F-35, který zvažuje Fialova vláda, by vyšel na více než 100 miliard korun. Plyne to z vyjádření vyjednavačky ministerstva obrany Blanky Cupákové. Záležet podle ní bude ale také na vývoji kursu koruny k dolaru a dalších okolnostech.

Schválený schodek 295 miliard pro letošní rok není realistický, říká šéf Národní rozpočtové rady. Spíše dle něj vykáže hodnotu kolem 350 či 360 miliard, tedy zhruba jako za rok 2022

04.01.2023 Deficit státního rozpočtu ve výši 295 miliard korun, který je schválený při letošní rok, není realistický. Ve včerejší debatě Institutu pro politiku a společnost to uvedl Mojmír Hampl, šéf Národní rozpočtové rady. „Schodek letos prostě nemůže skončit pod částkou 300 miliard korun,“ říká.

Zeman ve vánočním projevu potvrdil, že nově jmenovaní radní ČNB úrokové sazby chtít zvedat nebudou. Jeho apel za zvyšování daní zřejmě Fialova vláda nevyslyší, nemá k tomu vlastně ani žádný akutní důvod

26.12.2022 Z ekonomického hlediska je poslední vánoční projev prezidenta Miloše Zemana zajímavý především proto, že hlava státu potvrdila dobře tušené. Tedy to, dva noví členové bankovní rady České národní banky, dříve v tomto měsíci jmenovaní Jan Procházka a Jan Kubíček, jsou stejně jako další letos jmenovaní radní, dnešními slovy prezidenta, „oponenty zvyšování úrokových sazeb“.

$C:\fakepath\Ceska republika.jpg$

Vláda musí podle Zemana přijmout návrhy ekonomů na daňové změny

26.12.2022 Vláda podle prezidenta Miloše Zemana musí přijmout některé daňové návrhy ekonomů, které se týkají příjmů státního rozpočtu. Deficit státních financí je jedním ze zdrojů inflace, uvedl Zeman ve svém dnešním vánočním poselství ze zámku v Lánech. Inflaci zařadil vedle ruské invaze na Ukrajinu a energetické krize mezi nejvážnější problémy končícího roku 2022.

$C:\fakepath\Rusko3.jpg$

Rusko podle Putina hodlá přeorientovat vývoz energií z EU k novým partnerům

15.12.2022 Rusko hodlá přeorientovat vývoz svých energetických surovin na perspektivnější partnery, než je Evropská unie, a to na rychle rostoucí trhy v Asii, na Blízkém východě, v Latinské Americe a v Africe, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin v dnešním projevu vysílaném televizí. Rusko se potýká s dopady západních sankcí, které mají Moskvu přimět k ukončení války proti Ukrajině.

Forex: Pokles české ekonomiky by měl být revidován mírně směrem vzhůru

02.12.2022 Tuzemská ekonomika ve třetím čtvrtletí podle předběžného odhadu mezičtvrtletně klesla o 0,4 %. Dostupná data však podle nás ukazují na mírně lepší vývoj a proto čekáme, že dnešní zpřesněný odhad HDP přinese revizi na -0,1 % q/q. Z hlediska struktury se na poklesu podle našeho odhadu podílela hlavně spotřeba domácností, zatímco čistý vývoz tento pokles vyvažoval. Globální finanční trhy budou sledovat především listopadové statistiky z amerického trhu práce. Ty by nadále měly ukazovat na jeho napjatost, náznaky chladnutí by však mohly dále utvrdit investory v současném očekávání ohledně zpomalení tempa zpřísňování měnové politiky Fedu.

Forex: Nálada v evropském průmyslu zůstává špatná

01.12.2022 Indikátory aktivity PMI ze zpracovatelského průmyslu se v Evropě nadále drží na nízkých úrovních. Tuzemský PMI za listopad znovu klesl, a to z 41,7 b na 41,6 b., zatímco se očekával nárůst na 42,6 b. Jde o nejnižší úroveň za posledních zhruba dva a půl roku.

Státní rozpočet ke konci listopadu skončil se schodkem 337,1 mld. CZK

01.12.2022 Podle dnes zveřejněných údajů Ministerstva financí stát do konce letošního listopadu hospodařil s deficitem ve výši 337,1 mld. CZK. Oproti loňskému rekordnímu roku je schodek nižší o 64,4 mld. CZK, což je dáno vyššími daňovými příjmy. Deficit státního rozpočtu by na konci roku mohl zamířit až ke schváleným 375 mld. CZK.

I díky dnes schválené mimořádné dani už Fialova vláda nemusí zvyšovat běžné daně. Veřejné finance se i tak stabilizují, alespoň střednědobě – díky inflaci

04.11.2022 I díky dnes Sněmovnou schválené dani z mimořádných zisků může nyní Fialova vláda předpokládat, že se naplní již schválený rámec státního rozpočtu. Ten pro rok 2023 počítá se schodkem maximálně 295 miliard korun. Přestože se jedná o extrémně vysoké číslo, před rokem 2020 vlastně nemyslitelné, Fialův kabinet může s tímto deficitem a podobnými v dalších letech stabilizovat veřejné finance ještě během svého funkčního období, tj. do roku 2025. Aniž by přitom opravdu razantně škrtal nebo navyšoval běžné daně (tedy jiné než ty mimořádné).

Státní rozpočet má letos našlápnuto ke druhému nejhoršímu výsledku v historii

01.11.2022 Podle dnes zveřejněných údajů Ministerstva financí stát do konce letošního října hospodařil s deficitem ve výši 286,7 mld. CZK. Oproti loňskému rekordnímu roku je schodek nižší o 48,2 mld. CZK, což je dáno zejména vyššími daňovými příjmy. Deficit státního rozpočtu bude do konce roku dále narůstat, pravděpodobně až ke schváleným 375 mld. CZK.

Deficit státního rozpočtu se v říjnu dále prohloubil

01.11.2022 Ke konci října se deficit státního rozpočtu prohloubil na 286,7 mld. Kč. Říjen obecně z pohledu státního rozpočtu patří mezi mírnější měsíce a historicky k výraznějšímu prohloubení dochází až v listopadu. Ke konci roku totiž obvykle vrcholí investiční aktivita státu, očekávat lze i růst výdajů na pomoc s cenami energií. Celkově by v letošním roce měl deficit dosáhnout 375 miliard Kč, kdy původní pozměňovací návrh předpokládal navýšení deficitu z 280 na 330 mld. Kč. Nakonec ale na základě dvou koaličních návrhů došlo k prohloubení schodku o dalších 45 mld. Kč.

Vláda daně zvedat nemusí, škrtat v rozpočtu moc také ne. Ke splnění podmínek přijetí eura jí postačí „daň inflační“. GRAFICKY

27.10.2022 Akcie ČEZ včera na pražské burze reagovaly zřetelně pozitivně na výsledek úterního podvečerního sněmovního jednání. Akcie energetické společnosti posílily oproti předvčerejšku o více než čtyři procenta. Dnes přidávají další více než procento. Pochopitelně, svědčí jim zejména fakt, že Pirátská strana v úterý stáhla svůj požadavek na zavedení daně z mimořádných zisků platné zpětně už za letošní rok. Daň tak podle všeho bude platit až od roku 2023.

Ranní okénko - Spotřebitelské náladě v Evropě chybí impulz pro zlepšení

21.10.2022 Spotřebitelská důvěra v eurozóně se pohybuje na nejnižší úrovni za poslední desítky let a s teprve očekávaným příchodem recese se dá jen těžko očekávat obrat. Na druhé straně ale předpokládáme, že současná rizika ukazatel již víceméně zahrnuje a nemělo by proto docházet k dalšímu výraznému poklesu. Od říjnové aktualizace indikátoru očekáváme podobně jako medián trhu stabilitu v okolí zářijové hodnoty, tedy poblíž -30 bodů. V nejnižším bodě během pandemie byl indikátor na -14 bodech.

Kompenzace vysokých cen energií a valorizace důchodů prohlubují deficit rozpočtu

03.10.2022 Podle dnes zveřejněných údajů Ministerstva financí stát do konce letošního září hospodařil s deficitem ve výši 270,9 mld. Kč. Oproti loňskému rekordnímu roku je schodek nižší o 55,4 mld. Kč, což je dáno zejména vyššími daňovými příjmy. Schodek státního rozpočtu bude do konce roku dále narůstat, avšak mohl by skončit pod 350 mld. Kč.

$C:\fakepath\Michl.jpg$

Úrokové sazby podle Michla zůstanou relativně vysoké delší dobu

29.09.2022 Úrokové sazby zůstanou na relativně vysoké úrovni delší dobu. Česká národní banka chce bojovat proti inflaci, dokud nebude plně pod kontrolou, tedy stabilizována na dvouprocentním cíli. Vyplývá to z vyjádření guvernéra Aleše Michla na tiskové konferenci po dnešním zasedání bankovní rady ČNB. Rada dnes zachovala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech, na této úrovni je od konce června.

Schodek státního rozpočtu se v červenci prohloubil

01.08.2022 Podle dnes zveřejněných údajů Ministerstva financí stát do konce letošního července hospodařil s deficitem ve výši 192,7 mld. Kč. Oproti loňskému rekordnímu roku je schodek nižší o 86,7 mld. Kč, což odráží zejména vyšší daňové příjmy. V menší míře se na meziročním snížení deficitu podepsaly i nižší výdaje, které letos již nezahrnují pandemické kompenzace. Schodek státního rozpočtu by podle nás letos mohl skončit kolem 320 mld. Kč.

Schodek státního rozpočtu se v červnu zmírnil

01.07.2022 Podle dnes zveřejněných údajů Ministerstva financí stát do konce letošního června hospodařil s deficitem ve výši 183,0 mld. Kč. Oproti loňskému roku je schodek nižší o 82,1 mld. Kč, což odráží zejména vyšší daňové příjmy. V menší míře se na meziročním snížení deficitu podepsaly i nižší výdaje, které letos již nezahrnují pandemické kompenzace. Stále předpokládáme, že deficit státního rozpočtu by letos mohl skončit v rozmezí 300-330 mld. Kč, oproti původně schváleným 280 mld. Kč.

Schválený rozpočet se letos patrně splnit nepodaří

01.06.2022 Podle dnes zveřejněných údajů Ministerstva financí stát do konce letošního května hospodařil s deficitem ve výši 189,3 mld. Kč. Oproti loňskému roku je schodek nižší o 65,7 mld. Kč, což odráží zejména vyšší daňové příjmy. V menší míře se na meziročním snížení deficitu podepsaly i nižší výdaje, které letos již nezahrnují pandemické kompenzace. Stále předpokládáme, že deficit státního rozpočtu letos překročí 300 mld. Kč, oproti schváleným 280 mld. Kč.

Schodek státního rozpočtu letos zamíří nad 300 mld. Kč

02.05.2022 Podle dnes zveřejněných údajů Ministerstva financí stát do konce letošního dubna hospodařil s deficitem ve výši 100,1 mld. Kč. Oproti loňskému roku je schodek menší o 91,9 mld. Kč, což odráží zejména nižší výdaje v souvislosti se specifiky rozpočtového provizoria. Na meziročním snížení deficitu se však podepsala i zotavující se ekonomika a zvýšená inflace. Obojí přispělo k vyššímu daňovému inkasu.

Deficit státního rozpočtu letos zřejmě zamíří znatelně pod 300 mld. Kč

01.02.2022 Podle dnes zveřejněných údajů Ministerstva financí stát letos v lednu hospodařil s přebytkem ve výši 3,9 mld. Kč. Oproti loňskému prvnímu měsíci jde o zlepšení o 35,4 mld. Kč. To je výsledkem jednak určitého omezení výdajů v důsledku aktuálního rozpočtového provizoria a v menší míře i vyšších daňových příjmů vlivem pokračujícího růstu ekonomiky. Na meziročním snížení výdajů o 30 mld. Kč se podílel především menší vynaložený objem prostředků na platy pedagogických a nepedagogických pracovníků na základních a středních školách.

Forex: Dnes uvidíme sílící trh práce v USA a umírněnější inflaci v eurozóně

07.01.2022 Americký trh práce pravděpodobně ukáže za prosinec výrazné zlepšení. Od předběžného výsledku inflace v eurozóně se ve stejném měsíci čekají v současném kontextu relativně umírněná čísla. Silnější německé průmyslové objednávky indikují šanci na růst tamější průmyslové výroby. Česká průmyslová výroba za listopad by měla ukázat silný růst a přispět i ke zlepšení obchodní bilance. Záznam z minulého zasedání ČNB odhalí pocit nutnosti většiny členů bankovní rady pokračovat v utahování měnové politiky.

$C:\fakepath\76459788-20122021.jpg$

Neudržitelný fixní kurz v Evropě

20.12.2021 Historie i ekonomické teorie dávají za pravdu tezi, že fixní měnový kurz nevydrží dlouho, pokud v dané zemi bují inflace a zároveň vykazuje hluboké deficity ve vztahu k zahraničím. Do takové situace se postupně dostává Rumunsko. Rumunský lei sice není formálně svázán s kurzem eura, ale rumunská centrální banka se tak od počátku září chová a svými intervencemi drží kurz EUR/RON v blízkosti 4,9500.

Ranní okénko - Ceny průmyslových výrobců v eurozóně se rychle blíží k 20 %

02.12.2021 Ceny výrobců v eurozóně by měly za říjen vykázat další svižný růst. V meziročním srovnání se dostanou do blízkosti 19 %, aktuálně jsou na 16 %, již tak rekordní úrovni. Z eurozóny a posléze i z USA dorazí informace z trhu práce – v eurozóně se dozvíme míru nezaměstnanosti za říjnové období a na druhé straně oceánu vyjde týdenní statistika o počtu nových a pokračujících žádostí o podporu v nezaměstnanosti. Finanční trh se od prvních zpráv o nové variantě Covidu v závěru minulého týdne již zklidnil. Česká koruna již stihla oproti euru sestoupit ze slabší úrovně okolo 25,70, kam ji obavy ze zhoršení pandemie vyhnaly. Aktuálně se obchoduje za 25,46 za euro, zhruba stejně jako v polovině uplynulého týdne. V posilování pokračovaly i měny regionu – polský zlotý a maďarský forint.

Deficit státního rozpočtu prolomil 400 miliard

01.12.2021 Za prvních jedenáct měsíců letošního roku dosáhl deficit úrovně 401,5 mld. Kč po říjnových 335,0 mld. Kč. Prohloubení deficitu je celkem vysoké, když jsme v prognóze počítali s tím, že deficit kumulovaně do konce roku nepřevýší 400 miliardovou hranici. Pro státní rozpočet je přítěží zhoršení epidemické situace, což se projevuje negativně jak na straně příjmů (přes utlumenější ekonomickou aktivitu), tak na straně výdajů (částečně přes znovu zapnutou covidovou pomoc, například Antivirus).

Ranní okénko - Dnes bude na trzích klid

02.11.2021 Dnes se žádných významnějších ekonomických indikátorů nedočkáme, jedinou výjimkou bude zpřesněný výsledek říjnových indexů PMI z Německa a následně z celé eurozóny. Zde pozorujeme podobný příběh jako v Česku, když pod tlakem nedostatku výrobních vstupů postupně klesá jak výrobní, tak i objednávková dynamika, zatímco se svižně zvyšují ceny.

Deficit státního rozpočtu činí 335 miliard

01.11.2021 Za prvních deset měsíců letošního roku dosáhl deficit úrovně 335,0 mld. Kč. po zářijových 326,3 mld. Kč. Meziměsíční přírůstek se drží nízko v porovnání s covidovými měsíci, kdy docházelo k nárůstu až o 60 miliard. Celkové příjmy jsou meziročně vyšší o 2,1 %, téměř stejně jako v září (o 2,0 %). Na druhé straně se meziroční dynamika celkových výdajů snížila na 5,9 % ze zářijových 7,2 % (v srpnu o 9,2 %). Celkové saldo hospodaření v říjnu činilo -61 mld. Kč. oproti -73,6 mld. Kč. v září.

Deficit státního rozpočtu dál narůstá

01.11.2021 Za prvních deset měsíců letošního roku dosáhl schodek státního rozpočtu už 335 mld. korun a byl tak o 61 mld. vyšší než ve stejném období loňského roku. Vzhledem k tomu, že v loňském i letošním roce byla aplikována různá podpůrná opatření zasahující jak příjmovou, tak výdajovou stranu a navíc došlo i ke změnám v rozpočtovém určení daní (měnil se podíl obcí na výběru daní), je meziroční srovnávání příjmů a výdajů státu dost problematické.

$C:\fakepath\Saudska Arabie.jpg$

Rozpočet Saúdské Arábie se díky cenám ropy po dvou letech vrátil do přebytku

31.10.2021 Rozpočet Saúdské Arábie skončil ve třetím čtvrtletí v přebytku 6,7 miliardy rijálů (39,6 miliardy Kč). Země zaznamenala přebytek rozpočtu poprvé po více než dvou letech díky vyšším cenám ropy, uvedla agentura Reuters s odvoláním na zprávu saúdskoarabského ministerstva financí. Saúdská Arábie je největším vývozcem ropy na světě.

Ranní okénko - Nedostatek výrobních komponent dále brzdí expanzi průmyslu

04.10.2021 V tomto týdnu nás čeká trojice měsíčních dat z české ekonomiky – průmysl, zahraniční obchod a maloobchod, které bude doprovázet údaj o nezaměstnanosti. Pro globální trhy bude klíčová statistika z amerického trhu práce, kterou investoři bedlivě sledují, aby zaktualizovali očekávání ohledně utahování měnové politiky Fedu. „Dostačující“ oživení trhu práce je posledním dílkem skládačky pro snižování objemu nákupu aktiv, tedy zpomalování expanze měnové politiky. Zajímavý bude také německý kalendář, který zahrnuje průmyslovou výrobu, objem zakázek a výrobní inflaci (PPI).

$C:\fakepath\c-21092021-lv-4.jpg$

Schillerová: Růst sazeb ČNB není příliš šťastný kvůli zahájení konsolidace

21.09.2021 Očekávané zvyšování úrokových sazeb Českou národní bankou není podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) příliš šťastné s ohledem na to, že návrh státního rozpočtu na příští rok již počítá se zahájením konsolidace veřejných financí. Vyplývá to z vyjádření ministryně na dnešním setkání s podnikateli. Schillerová už v neděli uvedla, že se jí růst sazeb nelíbí, protože to podle ní citelně zdraží obsluhu státního dluhu, stoupne tlak na růst mezd a zkomplikuje soukromé investice. Guvernér ČNB Jiří Rusnok následně uvedl, že další zvýšení úrokových sazeb je nutné. Cílem zvyšování sazeb je totiž prostřednictvím snížení dostupnosti úvěrů a tím celkové poptávky v ekonomice brzdit inflační tlaky. Navíc bankovní rada ze zákona podle něj nemůže přijímat pokyny od kohokoliv, včetně vlády.

Tlak na hlubší deficit státního rozpočtu polevuje

01.07.2021 Stát hospodařil za prvních šest měsíců letošního roku s deficitem 265,1 mld. Kč. Celkové příjmy vzrostly meziročně o 1,9 % a výdaje o 9,3 %. Meziměsíční prohloubení deficitu dosáhl pouze 10 mld. Kč, což je spolu s loňským červencem nejnižší hodnota od vypuknutí pandemie. Na tom se podílela zejména příjmová strana opět v čele s přímými daněmi. Zásadní položkou byla pololetní záloha na dani z příjmu právnických osob, která překonala očekávání Ministerstva financí a inkaso za celé první pololetí dosáhlo 90 % celoročního plánu. Vyšší příjmy zaznamenala i daň z příjmu fyzických osob a pojistné. Naopak i nadále výrazně zaostává výběr DPH a spotřebních daní. To by se však podle nás mělo změnit v druhé polovině roku, kdy už by ekonomika měla růst. Celkově ale již nyní vláda získala o 16,2 mld. Kč více oproti plánu ministerstva.

Forex: Ministerstvo financí zveřejní výsledek státního rozpočtu za první pololetí

01.07.2021 PMI v eurozóně potvrdí červnové rekordní hodnoty. K tomu se přidá i středoevropský region, který stejně tak benefituje z otevírání ekonomiky. Pololetní účet tuzemského státního rozpočtu podle nás ukáže zvolnění tlaků na prohlubování deficitu díky nižším covidovým výdajům a vyšším daňovým příjmům. Sílící americký dolar vůči euru ohrožuje středoevropský region včetně koruny. Ta podle nás vyčerpala potenciál z rekordně vysokých tržních úrokových sazeb a čeká na impulz ze zahraničí.

Centrální banky byly přetlačeny vládami

30.06.2021 Centrální banky jsou v ekonomické teorii definovány jako nezávislé instituce, které mají na starosti dosažení nízké míry inflace a nastavení základních podmínek pro hospodářský růst ekonomiky. Tolik ekonomická teorie. Jaká je ale realita?

Státní rozpočet po první třetině roku vykazuje deficit 192 mld. Kč

03.05.2021 Stát hospodařil za první čtyři měsíce letošního roku s deficitem 192 mld. Kč. Celkové příjmy poklesly meziročně o 5,6 % a výdaje naopak vzrostly o 12,8 %. S nárůstem deficitu o 66,8 mld. Kč se tak jedná o nejvýraznější meziměsíční zhoršení v tomto roce. Na příjmové straně nejvíce zaujme vývoj nepřímých daní. V případě DPH ve státní kase chybí oproti plánu Ministerstva financí 8 mld. Kč a v případě spotřební daně 15 mld. Kč. Slabší inkaso těchto daní bylo patrné již v předchozích měsících. Očekáváme však, že druhá polovina roku by díky otevření ekonomiky a nárůstu spotřeby domácností měla přinést i nárůst inkasa těchto daní. Naopak pozitivní zprávou jsou i nadále přímé daně, které přibližně odpovídají schválenému rozpočtu. V tomto kontextu je překvapením zejména inkaso daně z příjmu právnických osob, které i přes svůj čtvrtletní charakter placení záloh v dubnu nepřispělo k vyššímu deficitu státního rozpočtu. Celkově však příjmová strana ztrácí za první čtyři měsíce 21,3 mld. Kč oproti plánům ministerstva.

Ministerstvo financí nechce riskovat zhoršení podmínek na finančních trzích

17.03.2021 Ministerstvo financí v dnešní aukci získalo prodejem státních dluhopisů dalších 16,9 mld. Kč. To je sice zhruba o deset miliard méně ve srovnání s předchozí aukcí, ale i dnes ministerstvo požadovalo více, než byl původní plán. Největší zájem byl o devítiletý dluhopis s průměrným výnosem 1,9 %, zatímco delší splatnost devatenácti let opakovaně nedosáhla cíleného zájmu. Aktuální podmínky na finančních trzích totiž nepřejí právě cenným papírům s delší splatností, které ztrácejí nejrychleji na ceně. Celkově ale poptávka trhu výrazně předčila nabídku, což je pravděpodobně i důvod, proč Ministerstvo financí urychluje svou emisi státních dluhopisů. V současnosti finanční trhy zhruba očekávají, že by výsledný deficit státního rozpočtu mohl být nižší, než s čím počítá schválená legislativa. Poslední vývoj pandemie a prohlášení ze strany Ministerstva financí však naznačují, že si situace vyžádá další výdaje a v krajním případě by se mohl plánovaný deficit ještě navýšit. To by znamenalo i vyšší emisi státních dluhopisů a jejich další ztráty na ceně. Pro vládu je tak výhodnější zajistit si finanční prostředky již nyní a neriskovat zhoršení podmínek na finančních trzích v průběhu roku.

Forex: Koruna vrací část zisků

22.02.2021 Po předchozím výletu až pod hranici EUR/CZK 25,70 se koruna v posledních dvou týdnech pomalu vrací tam, kam podle nás momentálně patří, tedy do blízkosti EUR/CZK 26,00. Na pozorované oslabení patrně nemá vliv změna makroekonomické reality, jelikož jediná významnější data z posledních dní, tedy předstihové ukazatele z Německa i eurozóny, přinesly spíše mírné pozitivní překvapení. Svou roli tak mohl sehrát nově schválený deficit státního rozpočtu na rok 2021 ve výši 500 mld. Kč, z nějž je patrné, že žádná fiskální konsolidace v Česku momentálně není tématem, a také ochlazení předchozí vlny euforie způsobené makroekonomickou prognózou České národní banky, která zahrnuje trojí zvýšení základní úrokové sazby již v tomto roce. K oslabení mohl přispět i postoj české vlády k řešení pandemie, který se po předchozím klopotném a bolestně neefektivním boji pod tíhou nadále nevalné situace zřejmě pomalu mění v řízenou kapitulaci.

Ranní okénko - Evropský průmysl opět chladne

16.02.2021 Dnes v dopoledních hodinách dorazí únorové vydání ZEW indexu pro Německo i celou eurozónu. Oproti lednu se tentokrát pro Německo neočekává velká změna, když by hodnocení aktuální situace mělo stagnovat poblíž -66,5 bodu, tedy sice výše, než činila nejslabší hodnota z loňské první vlny pandemie (-93,5), ovšem nadále suverénně pod pětiletým průměrem (28,2). Příčinou této skepse jsou pochopitelně pokračující epidemické uzavírky. Naději nabízí alespoň druhá složka indexu, tedy očekávání do budoucna, která by měla zůstat poblíž 60 bodů. To je z historického pohledu výrazně nadprůměrný výsledek, byť je nutné jej brát s rezervou, jelikož reflektuje vidinu odražení od skutečně velice hlubokého dna. Podobným vývojem patrně projde i index očekávání v celé eurozóně, který v lednu vykázal 58,3 bodu a přibližně tak kopíruje ten německý.

Agentura Fitch dnes potvrdí vysoký rating České republiky

22.01.2021 Agentura Fitch dnes zveřejní svou revizi ratingu pro Českou republiku. V současnosti všechny tři hlavní ratingové agentury drží pro tuzemskou ekonomiku čtvrtý nejvyšší rating. Dnešní rozhodnutí bude první v letošním roce a zároveň první po zveřejnění prosincových čísel státního rozpočtu.

První letošní aukce Ministerstva financí potvrdila hlad po českých státních dluhopisech

13.01.2021 Ministerstvo financí dnes získalo 13,1 mld. Kč, zatímco investoři poptávali více než dvojnásobek. Po prosinci, kdy nižší deficit státního rozpočtu znamenal i nižší nabídku dluhopisů, tak finanční trhy opět potvrdily hlad po českých státních dluhopisech. Ty ve srovnání se státy eurozóny nabízejí zajímavý výnos, zvláště ve světle jejich nedávného nárůstu. I nadále je vidět výrazná poptávka po dluhopisech s kratší splatností pět a devět let. Na druhou stranu dnes nejdelší nabízený dluhopis se splatností dvacet let byl jediný, který nenaplnil ambiciózní plán ministerstva (1,4 vs. 5,0 mld. Kč). Průměrný výnos dnes prodaných dluhopisů se pohyboval od 0,88 % pro nejkratší splatnost do 1,64 % pro již zmíněný dvacetiletý cenný papír.

Forex: Zápis z posledního zasedání Fedu šokující odhalení nepřinese

06.01.2021 Z pohledu dat bude dnešek patřit spíše k těm méně zajímavým. Ve Spojených státech bude zveřejněn zápis z posledního zasedání americké centrální banky. Ten potvrdí, že banka hodlá se stávajícím objemem nákupů pokračovat, zatímco růst úrokových sazeb je v nedohlednu. Finální kompozitní evropský indikátor PMI zůstane těsně pod 50bodovou hranicí. Stahuje ho tam oblast služeb. Český listopadový zahraniční obchod zřejmě vykáže další výrazný přebytek.

Forex: Region v plusu

05.01.2021 Kurz koruny se dnes nemohl rozhodnout jakým směrem se vydat. Domácí měna nejdříve oslabila a posunula se až na 26,25 CZK/EUR. V závěru dne však chytla druhý dech a posílila až pod úroveň 26,15 CZK/EUR. Jak jsme již avizovali začátkem týdne, vidíme prostor pro její další posílení pod hladinu 26,10 CZK/EUR. V plusu skončil i zbytek regionu. Polský zlotý i maďarský forint si připsaly shodně 0,4 % (na 4,537 PLN/EUR a 359,7 HUF/EUR). Výsledek hospodaření českého státního rozpočtu dnes zveřejnilo Ministerstvo financí. Deficit státního rozpočtu dosáhl rekordních 367,4 mld. CZK. Oproti novelizovanému plánu však ministerstvo na výdajích nakonec 41 mld. CZK ušetřilo, zatímco příjmy byly o 91,5 mld. CZK vyšší.

Státní v minulém roce hospodařil s rekordním deficitem 367,4 mld. Kč

05.01.2021 Státní rozpočet skončil v minulém roce s deficitem 367,4 mld. Kč, což je téměř dvojnásobek doposud rekordního roku 2009. Loňský výsledek je historicky rekordní i v relativním vyjádření vůči HDP, který zmíněný rok překonalo o dva procentní body na -6,8 %. Nicméně prosincová data pouze potvrdila trendy předchozích měsíců a na finálním obrázku hospodaření státu příliš nezměnila. Celkové příjmy klesly oproti roku 2019 o 3,1 %, zatímco výdaje narostly o 18,8 %.

Rekordy v investicích. Trhy hledí na rok 2021 s optimismem

22.12.2020 Blíží se konec roku, a to je vždy čas k bilancování. Letošní rok byl (nejen) z pohledu investic unikátní a v mnoha ohledech rekordní. A každý asi tuší proč. Všichni lidé na celém světě zakusili nebo alespoň zaznamenali pandemii, kterou lidstvo nepamatuje od konce první světové války. Pandemie hrála letos první housle i ve světě investic. Podívejme se, jakou „písničku“ si investoři vyslechli.

Státní rozpočet směřuje podle očekávání k lepšímu výsledku

01.12.2020 Státní rozpočet hospodařil ke konci listopadu s deficitem 341,5 mld. Kč. Oproti předchozímu měsíci se hospodaření zhoršilo o 67,5 mld. Kč, což je největší letošní meziměsíční nárůst. Zatímco příjmová strana postupně snižuje své tempo meziročního propadu (-2,8 % y/y), výdajová strana naopak pod tlakem druhé vlny koronaviru opět zvyšuje svou dynamiku (19,1 % y/y).

Rozbřesk: Průmysl brzdí pád evropské ekonomiky, Yellenová americkou ministryní financí?

24.11.2020 Ještě chvíli bude trvat, než se druhá vlna pandemie v EU propíše do tvrdých dat, nicméně první signály podzimního útlumu už přinášejí předběžné indexy nákupních manažerů v eurozóně. Celkový PMI tam v listopadu propadl na šestiměsíční minimum (z 50 bodů na 45,1) v důsledku silného zhoršení situace ve službách. Jde o v podstatě pochopitelnou a vlastně i nepřekvapivou reakci na restriktivní opatření zavedená v řadě zemí v reakci na druhou vlnu koronaviru. Na rozdíl od jara však tentokrát dostaly zásah „jen“ služby, neboť průmysl se dál držel nad hranicí padesáti a oproti předchozím výsledkům jeho PMI korigoval víceméně jen drobně. Listopad sice přinesl i zpomalení trendu nových zakázek, nicméně ty i nadále pokračovaly v růstu.

Forex: Čekání na nového presidenta USA

03.11.2020 Globální trhy kromě sledování pandemických statistik vyčkávají nyní především na výsledek presidentských a senátních voleb v USA. Akciové trhy rostou. Tovární objednávky v USA pravděpodobně vykáží pokračující expanzi. V Eurozóně se sejdou ministři financí k diskusi o pandemii a záchranném fondu. Česká koruna bude čekat na čtvrteční zasedání ČNB.

Forex: Výrobní aktivita na vzestupu, koruna posiluje

02.11.2020 Index nákupních manažerů ISM z výrobního sektoru v USA v říjnu pozitivně překvapil růstem na 59,3 body z předchozí úrovně 55,4, když se čekal jen minimální nárůst. Finální hodnota obdobného indexu PMI v eurozóně byla zvýšena o 0,4 body na 54,8 bodu. Za říjen tak můžeme čekat další expanzi výroby jak v USA, tak v eurozóně. Akciové trhy dnes v mírně pozitivní náladě rostly. Dolar nepatrně posílil k 1,1630 EUR/USD. Nicméně pozornost se silně upíná na vrcholící presidentské volby v USA a ty pravděpodobně ovlivní významně i obchodování v nejbližších dnech.

Druhá kovidová vlna prozatím ponechala státní rozpočet téměř nedotčený

02.11.2020 Státní rozpočet hospodařil v prvních deseti měsících tohoto roku s deficitem 274,0 mld. Kč. Celkové příjmy státního rozpočtu postupně snižují tempo svého poklesu a v říjnu dosáhly 3,5 % y/y, z červnového vrcholu 5,9 %. Postupně se snižuje deficit z předchozích měsíců v podobě nižšího výběru DPH, které zůstává spolu s pojistným na sociální zabezpečení největším zklamáním ve srovnání se schváleným plánem státního rozpočtu letos v červnu. Na druhou stranu zůstává vyšší výběr v případě přímých daní. Ve spojení s nedaňovými příjmy je tak státní rozpočet bohatší o 30,5 mld. Kč, než s čím počítalo Ministerstvo financí. Za tím stojí dosavadní příznivější vývoj ekonomiky, nicméně druhá vlna pandemie pravděpodobně tento polštář výrazně umaže.

Druhá vlna může stát stovky miliard. Hlavním rizikem je to, že ochromí také průmyslu, včetně automobilového

18.10.2020 Nouzový stav, děti pryč ze škol, hospody a restaurace zavřené, maximálně s otevřeným výdejovým okénkem. Podzim zkrátka začíná nepříjemně připomínat jaro. I pokud by zmrazení ekonomiky nebylo tak plošné a pokud by trvalo přece jenom kratší dobu než tehdy, české hospodářství musí počítat s dodatečnou ztrátou zhruba 270 miliard korun. Takovouto ztrátu ještě ale v tuto chvíli naštěstí vyhlížet nelze, Pokud rychle, tj. do začátku listopadu, zaberou striktní protipandemická opatření, budou dodatečné škody představovat jen zlomek uvedené sumy. Nicméně horší scénář rozhodně vyloučit nelze, vždyť do konce roku ještě zbývá takřka celé jedno čtvrtletí. Například plošnější uzavírka trvající po celý už by notně prodražila. A to stále nehovoříme o situaci, že by se podzim jaru v podstatě rovnal, tedy že by odstávky zasáhly třeba i zpracovatelský průmysl, včetně toho automobilového.

Druhá vlna pandemie může zlevnit nemovitosti, zejména v méně atraktivních místech. Lidé teď mohou úřady žádat o posečkání s platbou daně

13.10.2020 Závažná druhá vlna pandemie připraví českou ekonomiku až takřka o bilion korun, veřejnou kasu pak o minimálně o další desítky miliard. Měla by ale i svá pozitiva, i když jak pro koho. Třeba by zlevnila některé nemovitosti.

Forex: Koruna otloukánkem regionu

05.10.2020 Uplynulý týden naplno vyjevil, že zatímco jarní oslabení koruny souviselo spíše s globálním nárůstem rizikové averze, to aktuální je ryze českým specifikem. Koruna zahajovala týden na úrovni EUR/CZK 27,15, tedy podobně slabá, jako byla v květnu, během první virové vlny. Její tradiční souputníci – polský zlotý a maďarský forint – od té doby sčítaly zisky, když zlotý si vůči euru připsal 1,2 % a forint dokonce 1,5 %. Koruna tentokráte viditelně zaostala, když se za týden její kurz prakticky nezměnil. Tuzemská data přitom za tímto vývojem zřejmě hledat nelze, jelikož kalendář byl na ně poměrně skoupý. Český index nákupních manažerů sice velmi mírně zaostal za očekáváními, ale naplnil předpokládaný návrat do růstového teritoria. Zářijový deficit státního rozpočtu pak spíše potěšil, když sice suverénně překonal historický rekord, ovšem jeho trajektorie potvrdila, že schválený letošní schodek na úrovni 500 mld. Kč je více než dostatečný. Korunu tak mohla vyděsit zřejmě pouze dvě česká specifika – vládní diskuze na téma deficitů pro příští léta, ze které na první pohled čiší neochota k jakékoliv normalizaci veřejných financí směrem k udržitelnějším schodkům, či grafy počtu Čechů infikovaných koronavirem, které po vzoru oblíbeného národního sportu čím dál více připomínají hokejku. O tom, že aktuální úprk z korunových pozic není tažen globálními obavami z pandemie, ostatně svědčí i to, že „index strachu“ VIX nijak významně neroste a v žebříčku nejprudších oslabení od začátku září koruně mezi 24 „emerging markets“ měnami patří nelichotivá pátá příčka.

Lepší vývoj státního rozpočtu nás vede k optimističtější naší prognózy

01.10.2020 Státní rozpočet hospodařil v prvních devíti měsících tohoto roku s deficitem 252,7 mld. Kč. Oproti stejnému období minulého roku je výsledek horší o 231,7 mld. Kč. Z pohledu zářijových i celoročních statistik se jedná o nejhlubší deficit v moderní historii země. Tempo jeho prohlubování je však méně než poloviční ve srovnání s jarními měsíci spojené s akutními náklady vlády.

Schodek bude letos naprosto rekordní, ale ne půlbilionový. I proto, že se investuje méně, než vláda na jaře zamýšlela

01.10.2020 Zářijové plnění státního rozpočtu je dalším potvrzením toho, že letošní schodek tohoto rozpočtu zdaleka nedosáhne úrovně 500 miliard korun. Bude nižší, a to nejspíše výrazně. To však nic nemění na tom, že veřejné finance ČR se ocitají pod extrémně nepříznivým tlakem a je třeba činit kroky k jejich co možná nejrychlejší konsolidaci v příštích letech. Zatím ale taková konsolidace ve výhledu rozhodně není. Nelze naopak vyloučit situaci, kdy schodek státního rozpočtu v roce 2021 bude vyšší než schodek letošní.

Rozpočtovým schodkem 320 miliard se ministerstvo financí vrací z „planety snů“, návrh může být ale stále příliš optimistický. Nepočítá totiž se zrušením superhrubé mzdy a vychází z optimistického odhadu vývoje ekonomiky ČR

01.10.2020 Návrhem schodku ve výši 320 miliard se ministerstvo financí vrací z „planety snů“ zpět do reality. Schodek ve výši 116 miliard korun, který podle prvního návrhu státního rozpočtu pro rok 2021 ministerstvo financí vyhlíželo dosud, byl opravdu jako z „planety snů“. Byl nerealisticky nízký, vzhledem k extrémně tíživým dopadům protipandemických opatření na tuzemské veřejné finance.

Zájem investorů o české státní dluhopisy postupně klesá, zůstává ale vysoký

30.09.2020 Ministerstvo financí v dnešní aukci státních dluhopisů získalo 5,1 mld. CZK, nicméně investoři poptávali až 12,5 mld. Kč. Poslední aukce napovídají, že zájem investorů postupně klesá, stále ale zůstává vysoký. Svou roli hraje nedávný opětovný pokles výnosů státních dluhopisů na trhu i jejich zdražení vůči úrokovým swapům. Již tradičně byl vyšší zájem o kratší dluhopis se splatností devět let s průměrným výnosem 0,76 %. Zájem ale byl i o dluhopis se splatností dvacet let, který nabídl zajímavější výnos 1,28 %.

Co druhá vlna udělá s ekonomikou. Může zlevnit zejména méně atraktivní nemovitosti

27.09.2020 Závažná druhá vlna pandemie připraví českou ekonomiku až takřka o bilion korun, veřejnou kasu pak o minimálně o další desítky miliard. Měla by ale i své pozitiv, i když jak pro koho. Třeba by zlevnila některé nemovitosti.

Raiffeisenbank: Strategie Česká republika

21.09.2020 Ekonomiky eurozóny a USA uzavřou rok v záporných číslech, růst přijde v roce 2021. FED v transformaci, lze očekávat dlouhodobě nízké úrokové sazby. Česká ekonomika v letních měsících zpomalila tempo oživení, inflace bude odeznívat.

Schodek 116 miliard pro rok 2021 je nerealisticky nízký. Mnohem spíše to bude cifra až třikrát vyšší, v pásmu 320 až 350 miliard

20.09.2020 Schodek ve výši 116 miliard korun, který podle prvního návrhu státního rozpočtu pro rok 2021 navrhuje ministerstvo financí, je nerealisticky nízký. Důvodem je to, že staví na poměrně optimistickém – převážně optimističtějším, než s jakým ve svém konsensu počítá trh a centrální banka – vývoji tuzemské ekonomiky v letošním i příštím roce. A zejména proto, že nezahrnuje výpadky, které pravděpodobně nastanou. Hlavně přitom půjde o výpadek spojený se zrušením superhrubé mzdy.

Novou prognózu Ministerstva financí hodnotíme jako realistickou, daňové příjmy mohou být vyšší

15.09.2020 Nová prognóza Ministerstva financí počítá pro tento rok s poklesem ekonomiky o 6,6 % a pro příští rok s návratem k růstu o 3,9 %. Pro tento rok je tak v souladu s očekáváním trhu a pro příští lehce pesimističtější. Na druhou stranu naše prognóza je pro oba roky o pár desetin optimističtější (-6,0 %, resp. 5,0%). V základních rámcích se ale s Ministerstvem financí shodujeme. V detailu o něco optimističtěji vidíme spotřebu domácností a naopak negativněji vývoj investic. Podle Ministerstva financí by spotřebitelská inflace měla v příštím roce výrazně zpomalit z letošních 3,2 % na 1,9 %, což je v obou případech o dvě desetiny vyšší hodnota, než s jakou počítá naše prognóza. Ta však ještě nezahrnovala aktuálně vyšší inflaci, která překvapila finanční trhy i ČNB.

$C:\fakepath\Norsko.jpg$

Rozpočet Norska se poprvé za 25 let propadl do deficitu

02.09.2020 Výdaje norské vlády ve druhém čtvrtletí poprvé za 25 let překonaly celkové příjmy. Rozpočtový deficit 83 miliard norských korun (210 miliard Kč) způsobila pandemie nemoci-19, která prudce snížila daňové příjmy a ceny ropy, což je hlavní vývozní položka této skandinávské země. Vláda naopak zvyšovala výdaje, aby ochránila ekonomiku. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil norský statistický úřad.

Forex: Euro začíná být nebezpečně silné

02.09.2020 Česká ekonomika poklesla nejrychlejším tempem v moderní historii. Historické rekordy přepisuje i deficit státního rozpočtu. Vyhlídky průmyslu se ale zlepšují. Dnešní kalendář nabídne pouze druhořadá data z americké ekonomiky. Euro opět korigovalo své zisky po překvapivém prohlášení hlavního ekonoma ECB. Koruna část svých ztrát umazala, podle nás bude v tomto pokračovat i v následujících dnech.

Státní rozpočet skončil za prvních sedm měsíců v deficitu 205,1 mld. Kč

03.08.2020 Státní rozpočet hospodařil v prvních sedmi měsících tohoto roku s deficitem 205,1 mld. Kč. Oproti stejnému období minulého roku je výsledek horší o 195,4 mld. Kč. Z pohledu červencových i celoročních statistik se jedná o nejhlubší deficit v moderní historii země. Překonává tak i doposud rekordní rok 2009, kdy státní rozpočet skončil s pasivem 192,4 mld. Kč. V relativním vyjádření však nebyl prozatím schodek roku 2009 překonán (3,6 % vs. 4,5 % HDP).

Úroveň inflace ČNB neznepokojuje. Evropa dostane 750 mld. EUR na obnovu ekonomik

24.07.2020 Guvernér České národní banky Jiří Rusnok v pondělním rozhovoru pro Právo zopakoval, že měnová politika je dle jeho názoru na správné úrovni. Současnou úroveň inflace guvernéra neznepokojuje, jelikož očekává na začátku příštího roku její návrat zpět k dvouprocentnímu cíli.

Ministerstvo financí si zajistilo téměř 90 % letošních výpůjčních potřeb

08.07.2020 Ministerstvo financí v dnešní aukci prodalo 5 mld. Kč státních dluhopisů, zatímco investoři poptávali více než čtyřnásobek této sumy. Větší zájem z dnes nabízených dvou dluhopisů byl o ten se sedmiletou splatností a pohyblivým úročením. Po rekordních emisích státních dluhopisů v posledních měsících se ministerstvo vrátilo k původním pravidlům aukcí a dodrželo předem stanovený maximální objem. To vychází i z výrazného předzásobení, které dovoluje vládě velkou míru flexibility při financování.

Rozbřesk: Stále slabé zakázky, Fed zkoumá kontrolu výnosové křivky

02.07.2020 Včera zveřejněné finální PMI za eurozónu potvrdily, že se situace v evropském průmyslu začala stabilizovat. Po skončení většiny restriktivních opatření se firmy začaly vracet do normálního režimu a k před-koronovým úrovním se vrátily i indexy nákupních manažerů. Na první pohled tedy mohou potěšit tří nebo čtyřměsíční maxima PMI v jednotlivých zemích eurozóny (s výjimkou Francie, kde je PMI na téměř dvouletém maximu), avšak stále nelze tak úplně přehlédnout, že ve většině z nich je PMI stále pod hranicí padesáti, takže se dál obecně počítá se slabší výrobní aktivitou pro další měsíce. Nadějně nevypadají ani statistiky nových zakázek nebo vyhlídky zaměstnanosti, která dál padá.

Státní rozpočet skončil za prvních šest měsíců v deficitu 195,2 mld. Kč

01.07.2020 Státní rozpočet hospodařil v prvních šesti měsících tohoto roku s deficitem 195,2 mld. Kč. Oproti stejnému období minulého roku je tak výsledek horší o 174,5 mld. Kč. Z pohledu červnových i celoročních statistik se tak jedná o nejhlubší deficit v moderní historii země. Překonal tak i doposud rekordní rok 2009, kdy státní rozpočet skončil s pasivem 192,4 mld. Kč. V relativním vyjádření však nebyl prozatím schodek překonán (3,6 % vs. 4,9 % HDP).

Veřejné finance zaznamenaly zhoršení již v prvním čtvrtletí, zásadní ale bude výhled pro další roky

01.07.2020 Veřejný sektor hospodařil v prvním čtvrtletí s deficitem 65,4 mld. Kč, resp. 4,8 % HDP. Hlavním důvodem bylo hospodaření státu, které se propadlo do deficitu 75,9 mld. Kč. Naopak municipality si udržely přebytek 11,7 mld. Kč a fondy sociálního zabezpečení hospodařily se zhruba vyrovnaným rozpočtem. Míra zadlužení poklesla o 0,6 procentního bodu na 32,8 % HDP.

$C:\fakepath\Německo.jpg$

Nezaměstnanost v Německu v červnu vystoupila na 6,2 procenta

01.07.2020 Počet nezaměstnaných v Německu se v červnu v důsledku koronavirové krize zvýšil o dalších 40.000 a dostal se na celkových 2,85 milionu. Nezaměstnanost se tak zvýšila o 0,1 procentního bodu na 6,2 procenta. Informoval o tom dnes německý úřad práce, podle něhož je v meziročním srovnání nezaměstnaných o 637.000 více.

I přes zvýšení deficitu státního rozpočtu vláda s novými státními dluhopisy nespěchá

10.06.2020 Ministerstvo financí v dnešní aukcí nabídlo dluhopisy s delší splatností sedm, jedenáct a dvacet let. Celkově investoři poptávali 29,7 mld. Kč, ministerstvo však emitovalo pouze 9,6 mld. Kč. Poptávka sice postupně klesá s tím, jak klesá i atraktivita českých státních dluhopisů z důvodu narůstající ceny. Vláda si však zajistila většinu výpůjčních potřeb v předchozích dvou měsících. I přes aktuální návrh zvýšit deficit státního rozpočtu tak není nucena pod tlakem emitovat nové státní dluhopisy a podbízet se investorům nízkou cenou.

$C:\fakepath\cina2.jpg$

Čína si kvůli koronavirové pandemii letos nestanoví cíl růstu HDP

22.05.2020 Čína si letos nestanoví cíl růstu hrubého domácího produktu (HDP) na tento rok. Oznámil to premiér země Li Kche-čchiang na úvod výročního plenárního zasedání parlamentu s tím, že kvůli dopadům pandemie na ekonomiku je těžké dělat jakékoliv prognózy. Podle agentury Reuters je to poprvé od roku 1990, kdy si kabinet nevytkne žádný cíl ohledně růstu hospodářství.

Forex: Při nedostatku dat trh tápe kudy kam

14.05.2020 Týdenní počet žádostí o podporu v nezaměstnanosti se pravděpodobně snížil. Finanční trh si klade otázku, zda doposud přijatá opatření na podporu ekonomik budou dostačující. Šéf Fedu varuje, že bude potřeba dalších výdajů a akciové trhy klesají. Kurz koruny se houpe ze strany na stranu.

Předchozí klíčová slova

Deficitní rozpočtová politika

Deficit obchodní bilance Spojených států

Deficit Rakouska

Deficit rozpočtu

Deficit rozpočtu Austrálie

Deficit rozpočtu Číny

Deficit rozpočtu Itálie

Deficit rozpočtu Řecka

Deficit rozpočtu USA

Deficit Ruska

Následující klíčová slova

Deficit veřejných financí

Deficity a přebytky

Deficity vlád

Deficit zahraničního obchodu

Deficit zahraničního obchodu Spojených států

Deficit zahraničního obchodu USA

Deficrypto-Profits

DEFI KOIN MARKET

Definice a základní principy

Definice blue chip

Články

reklama

Seminář "Juniorská škola tradingu - Forex I-II" je určen pro začínající investory a obchodníky. Pokud chcete vyzkoušet něco nového, vymanit se z davu a být úspěšný v obchodování na finančních trzích, tak je tento kurz určen právě vám. I když je seminář zaměřen na forexový trh (obchodování s měnami), tak je vhodný rovněž pro všechny začínající obchodníky na finančních trzích a veškeré informace z tohoto semináře lze úspěšně používat také pro komodity, akcie, akciové indexy či kryptoměny.

Literatura

Novinka! Kniha "Jak se stát forexovým obchodníkem" Ondřeje Hartmana vychází ve druhém a výrazně rozšířeném vydání!

Kniha vychází již ve druhém, ale tentokrát výrazně upraveném a rozšířeném vydání. Kniha je koncipována tak, aby byla užitečným průvodcem jak začínajícím obchodníkům bez zkušeností, tak i těm, kdo na forexu již obchodují a potřebují si prohloubit své znalosti.

Kniha "FOREX – Ziskové intradenní a swingové obchodní strategie" od Kathy Lien vychází v češtině!

Je nám velikou ctí, že můžeme obohatit český a slovenský forexový trh světově uznávanou knihou číslo 1 pro každého, kdo chce do hloubky pochopit fungování největšího světového finančního trhu.

$C:\fakepath\kathy-lien-08112017.jpg$

Světový bestseller o tradingu v češtině! Úspěšní obchodníci: Jak běžní lidé porážejí Wall Street v jeho vlastní hře

Jedna z nejprodávanějších knih od Kathy Lien právě vychází v českém překladu! Obsahuje sérii rozhovorů Kathy Lien s nejúspěšnějšími tradery. Tato kniha se stala inspirací pro tisíce čtenářů po celém světě. Setkáte se v ní s příběhy obyčejných lidí, kteří dokázali zbohatnout díky systematickému dodržování konkrétních pravidel v tradingu. Bez ohledu na jejich povolání jsou dnes úspěšnými obchodníky a investory. V této knize vám budou představeny jejich obchodní přístupy a strategie, které vám pomohou pochopit, jak lze pomocí vlastní píle dosáhnout úspěchu ve zdánlivě složitém světě tradingu.

Forex - doporučené články:

Co je FOREX?

Základní informace o finančním trhu FOREX. Forex je obchodování s cizími měnami (forex trading) a je zároveň největším a také nejlikvidnějším finančním trhem na světě.

Forex pro začátečníky

Forex je celosvětová burzovní síť, v jejímž rámci se obchoduje se všemi světovými měnami, včetně české koruny. Na forexu obchodují banky, fondy, pojišťovny, brokeři a podobné instituce, ale také jednotlivci, je otevřený všem.

1. část - Co to vlastně forex je?

FOREX = International Interbank FOReign EXchange. Mezinárodní devizový trh - jednoduše obchodování s cizími měnami - obchodování se směnnými kurzy.

VIP zóna - Forex Asistent

Nabízíme vám jedinečnou příležitost stát se součástí týmu elitních obchodníků FXstreet.cz. Ve spolupráci s předními úspěšnými obchodníky jsme pro vás připravili unikátní VIP skupinu (speciální uzavřená sekce na webu), až doposud využívanou pouze několika profesionálními tradery, a k tomu i exkluzivní VIP indikátory, doposud úspěšně používané pouze k soukromým účelům. Nyní se vám otevírá možnost stát se součástí této VIP skupiny, díky které získáte jedinečné know-how pro obchodování na forexu, výjimečné VIP indikátory, a tím také náskok před drtivou většinou ostatních účastníků trhu.

Forex brokeři - jak správně vybrat

V podstatě každého, kdo by chtěl obchodovat forex, čeká jednou rozhodování o tom, s jakým brokerem (přeloženo jako makléř/broker nebo zprostředkovatel) by chtěl mít co do činění a svěřil mu své finance určené k obchodování. Velmi rád bych vám přiblížil problematiku výběru brokera, rozdíl mezi jednotlivými typy brokerů a v neposlední řadě uvedu několik příkladů nejznámějších z nich.

Forex robot (AOS): Automatický obchodní systém

Snem některých obchodníků je obchodovat bez nutnosti jakéhokoliv zásahu do obchodu. Je to pouhá fikce nebo reálná záležitost? Kolik z nás věří, že "roboti" mohou profitabilně obchodovat? Na jakých principech fungují?

Forex volatilita

Forex volatilita, co je volatilita? Velmi užitečným nástrojem je ukazatel volatility na forexu. Grafy v této sekci ukazují volatilitu vybraného měnových párů v průběhu aktuální obchodní seance.

Forex zůstává největším trhem na světě

V dnešním článku se podíváme na nejnovější statistiky globálního obchodování na forexu. Banka pro mezinárodní vyrovnání plateb (BIS) totiž před pár týdny zveřejnila svůj pravidelný tříletý přehled, ve kterém detailně analyzuje vývoj na měnovém trhu. BIS je označována jako "centrální banka centrálních bank". Je nejstarší mezinárodní finanční organizací a hraje klíčovou roli při spolupráci centrálních bank a dalších institucí z finančního sektoru. Dnešní vzdělávací článek sice nebude zcela zaměřen na praktické informace z pohledu běžného tradera, ale i přesto přinese zajímavé a důležité poznatky.

Nejnovější články: