Vláda za pět měsíců „nesekala“ deficit přes 270 miliard korun, povolený deficit za celý rok převýší již během dvou týdnů. Stranjura tahá za záchrannou brzdu, může ale vyvolat dosud nejzávažnější pětikoaliční rozmíšku

Čtěte více

• Vláda USA částečně pozastaví svojí prací poprvé za 17 let.
  Kongres USA nechce jít na kompromis týkající se financovaní práce vlády. Včera v nocí, 30 Září, senát podruhé v posled...
• Vláda USA prosadila $1,2 bilionový finanční balíček
  „Americké vládě se podařilo protlačit zbylou část rozpočtového balíčku, který slibuje investovat do USA 1,2 bilionů USD do konce září. To podpoří americkou ekonomiku a finanční trhy,“ říká analytik BHS Timur Barotov.
• Vláda USA si krátkodobě půjčuje nejdráže v dějinách, houstne totiž strach z bankrotu. Tento strach také může zhoršit opět se stupňující bankovní paniku v USA
  Vláda Spojených států si půjčuje nejdráže v dějinách. Důvodem je houstnoucí strach z bankrotu USA, k němuž může vést nebývale rozpolcený Kongres. Američtí zákonodárci totiž stále nejsou s to dohodnout se na navýšení limitu veřejného zadlužení. Bez tohoto navýšení nejspíše od letošního léta, možná ale už od začátku června, nebude možné řádně zajistit chod Spojených států.
• Vláda už začíná mluvit o zvyšování daní, zatím jen těch z „neřestí“. V příštích letech ale přijde na vznik zcela nových daní, růst daní z pohonných hmot, nemovitostí či na navýšení DPH
  Žít na dluh nelze věčně. Vláda se začíná vážně zabývat tím, jak zalátá rekordní výpadek veřejné kasy. V letošním roce je třeba počítat se schodkem minimálně 400 miliard korun. V příštím roce nelze vyloučit deficit až kolem 300 miliard korun. To dohromady představuje minimálně 700 miliard korun. Podstatnou část této obrovské sumy musí vláda vzít řadovým občanům a firmám ve formě daní, protože sama žádné peníze nevydělává.
• Vláda ve své covidové pomoci dává přednost důchodcům před živnostníky, jimž se tedy nedostává tolik, kolik by mělo
  Mimořádné výdaje státního rozpočtu související s covidem-19 představovaly loni zhruba 217 miliard korun, tedy necelých 60 procent výsledného schodku. Schodek by totiž byl poměrně výrazný, zhruba 60miliardový, i pokud by žádný covid nebyl. Z podstatné části kvůli předpandemickému navyšování starobních důchodů.
• Vláda ve věci zestátnění ČEZ otáčí o 180 stupňů z hodiny na hodinu a pak zase zpět. Neuváženými výroky zásadně ohrožuje další rozvoj burzy a kapitálového trhu v Česku
  Včera během jediného dne vláda, ústy svého prvního místopředsedy Víta Rakušana, vícekrát otočila ve věci zestátnění energetického podniku ČEZ. Nejprve odpoledne na setkání s občany v sokolovském kulturním domě Rakušan poměrně překvapivě uvedl, že se domnívá, že vláda ještě během svého nynějšího funkčního období podnik zestátní. Před půlnocí ale už zase svá slova bral zpět. „Vláda uvažovala o odkoupení výrobních částí (podniku ČEZ) v době extrémně vysokých cen energií. V tuto dobu žádné takové kroky neprobíhají,“ uvedl ministr vnitra na svém účtu na sociální síti X.
• Vláda v prvních dvou měsících roku hospodařila se schodkem takřka 70 miliard korun, loni to však bylo přes 100 miliard. K lepšímu výsledku jí pomáhají zejména vyšší inkasa daně z příjmu, daně tabáku či daně z lihu
  Vláda koncem února hospodařila se schodkem státního rozpočtu ve výši 68,6 miliardy korun. Přestože jde historicky o čtvrté nejhorší únorové plnění státního rozpočtu, meziročně je schodek citelně nižší. Loni totiž koncem února činil 102,5 miliardy korun. Únorová čísla tedy jsou dalším dokladem pomalu, ale přece postupující stabilizace tuzemských veřejných financí.
• Vláda vybírá na daních meziročně o 91 miliard více, ale schodek snížila jen o 67 miliard. Schodek je tak nižší vlastně jen díky skončení pandemie, které nastartovalo daňový výběr, a rychlejší inflaci
  Za prvních osm měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 66,9 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních a pojistném totiž stát od ledna do srpna vybral meziročně o 91,1 miliardy korun více.
• Vláda výrazně seškrtala mimořádnou valorizaci. Průměrně vydělávající důchodce tak jen letos přijde na penzích o 7100 korun, stát tím ušetří 20 miliard
  Důchodci se v červnu nakonec dočkají citelně nižší valorizace, než na jakou by měli nárok, pokud by vláda dnes nepředstavila nový způsob jejího výpočtu.
• Vláda v září hospodařila přebytkově již čtvrtý měsíc v řadě. Pokud najde úspory za 15 miliard, může se letos „vejít“ do vytyčeného schodku 295 miliard
  Vládě se daří snižovat schodek státního rozpočtu. V září již čtvrtý měsíc v řadě dokázala hospodařit s měsíčním přebytkem. Za celé období od ledna do září tak vykazuje schodek 180,7 miliardy korun. Ten je sice čistě nominálně stále jeden z nejvyšších deficitů v historii, avšak jeho vykázání výrazně zvyšuje šanci, že vláda za celý letošní rok bude hospodařit maximálně s vytyčeným schodkem 295 miliard korun, a nebude tak nucena přistoupit k novelizaci rozpočtového zákona.
• Vláda zastropovala ceny energií
  Česká vláda včera večer zveřejnila základní parametry zastropování cen energií pro maloodběratele, tedy domácnosti a živnostníky. Zvolená cenová úroveň je 6 Kč/kWh za silovou elektřinu a 3 Kč/kWh u plynu, obojí včetně DPH. Ekvivalentní velkoobchodní / burzovní cena elektřiny (bez DPH) je tedy kolem 200 EUR/MWh (pro lepší představu - o něco výše, než byla pro odběratele v režimu DPI spotová cena vloni v říjnu). Ceny by se měly snížit již od listopadu a měly by platit i v příštím roce.
• Vláda způsobila výplach na akciích ČEZ, zájem o dluhopisy Colt byl enormní
  Minulý týden přinesl pokračování růstu na evropských akciových indexech, pokud není řeč o pražském indexu PX (CZKCASH). Poklesy tuzemského blue chip benchmarku způsobilo středeční rozhodnutí vlády. Co se stalo a jaký to bude mít vliv na pokračování ČEZ se dozvíte již nyní v našem videu.
• Vláda zřejmě živnostníkům odpustí důchodové pojištění, kvůli koronaviru. Stát tím přijde o další miliardy, schodek tak bude rekordní v dějinách ČR
  Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová chce ulevit drobným podnikatelům a živnostníkům. Navrhuje jim prominout platby na povinné důchodové pojištění, a to po dobu šesti měsíců, od letošního března do srpna. Mnozí živnostníci, mnohé OSVČ, jsou totiž těžce zasaženi současnou ekonomickou krizí, kterou způsobuje šíření koronaviru a opatření pro boj s ním. Řadě živnostníků, třeba těm v pohostinství či v turistickém ruchu, zcela vypadl příjem.
• Vláda zvažuje restrukturalizaci ČEZ, možností je rozdělení firmy
  Vláda uvažuje o restrukturalizaci polostátní energetické společnosti ČEZ, ale ještě to vyžaduje důkladnější analýzy, řekl premiér Petr Fiala (ODS) v rozhovoru, který dnes zveřejnil server Hospodářských novin (HN). Jednou z možností je rozdělení firmy, připustil. Na informaci serveru Seznam Zprávy, že vláda oprášila plán na rozdělení ČEZ, aby získala kontrolu nad cenami energií, ve středu reagovaly akcie firmy na pražské burze osmiprocentním růstem.
• Vláda zvažuje, že v příspěvku na bydlení zohlední hypotéky. Šlo by o populistické opatření, které přisype finanční zajištěným lidem na úkor skutečně potřebných
  Vláda zvažuje, že do výpočtu příspěvku na bydlení zahrne také splátky hypotéky, příp. jiných úvěrů souvisejících s bydlením. Vyplývá to z dnešních slov ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky. Zahrnutí splátek hypoték by ovšem bylo neadresným, populistickým opatřením. Takový krok by totiž příliš nepomohl těm skutečně potřebným. Tedy zhruba 25 procentům domácností, sestávajících z lidí chudých, případně ze zástupců nižší střední vrstvy. Tito lidé totiž zpravidla hypotéku nemají. Přitom stupňující se energetickou drahotou a obecnou inflací, včetně třeba inflace potravin, jsou zasaženi daleko tíživěji než zbytek populace. Výdaje za energie a potraviny tvoří v případě chudších domácností daleko větší podíl na celkových výdajích, než je tomu u bohatších.
• Vláda zveřejní rozpočet na rok 2026, letos hospodaří nejlépe za posledních šest let, díky růstu ekonomiky, mezd a spotřeby. V příštím roce už to ale platit nebude, ozdravování veřejných financí ustane, lidé v Česku se musí připravit na nové daně
  Vládě se v prvních sedmi měsících letoška dařilo hospodařit v nominálním vyjádření dosud nejlépe za celé období od roku 2019. Koncem července vykazovala schodek zhruba 168 miliard korun. Ještě výraznější je tedy zlepšení hospodaření ve vyjádření reálném, tedy po zohlednění vysoké souhrnné inflace let 2019 až 2025, či po zohlednění růstu hrubého domácího produktu, k němuž v uplynulých šesti letech došlo (jeho růst už v sobě vzestup inflace zahrnuje, vycházíme-li z nominálního údaje k HDP). To svědčí o pozvolně pokračujícím ozdravování veřejných financí. V poměru k HDP by letos měl deficit veřejných financí činit 1,9 procenta, což je rovněž nejlepší výsledek od roku 2019. Je to příznivý údaj, a to i přesto, že jej znatelně vylepšují přebytky krajů a obcí.
• Vláda zvyšuje rozpočtový deficit kvůli povodním
  Ministr financí Zbyněk Stanjura včera oznámil, že navrhne novelizovat státní rozpočet v reakci na škody způsobené ničivými povodněmi. Původně plánovaný deficit 252 mld. Kč pro letošní rok se má navýšit o 30 miliard, navrhovaný schodek rozpočtu pro rok 2025 by se měl zvýšit o 10 mld. na 240 mld. Kč. Je ale dost dobře možné, že dodatečné výdaje státního rozpočtu nakonec budou nižší.
• Vláda zvyšuje životní minimum, fajn. Měla by ale současné reformovat a nepodceňovat finanční dopady koronaviru
  Česká ekonomika i pře své zpomalení stále roste, mzdy jakbysmet, inflace je letos nejrychlejší za takřka osm let a bude zjara možná i čtyřprocentní. Takže zvýšení existenčního a životního minima poprvé právě po osmi letech má své opodstatnění. Celková cenová a mzdová hladina v ekonomice stoupá, tudíž je smysluplné, aby rostla i zmíněná minima. Jinak ztratí svůj dosavadní význam.
• Vládě hrozí, že v programovém prohlášení v oblasti veřejných financí „honí příliš zajíců naráz“
  Programové prohlášení vlády v ekonomické oblasti týkající se veřejných financí obsahuje řadu spíše obecnějších formulací. Vláda se například zavazuje k „co nejrychlejšímu splnění maastrichtských kritérií“. Bude tedy usilovat především o snížení schodku veřejných financí alespoň na úroveň tří procent HDP. Otázkou však zůstává, jak rychle zamýšlí tohoto cíle dosáhnout.
• Vládě se daří stabilizovat veřejné finance, schodek za rok 2023 se vešel do limitu. Ratingové agentury tleskají a zlepšují výhled vývoje českých veřejných financí
  Výsledné hospodaření české vlády za loňský rok je nakonec úspěšné, a to v tom smyslu, že se konečný deficit „vešel“ do vytyčeného rámce, aniž by vláda loni musela přistoupit k novelizaci rozpočtového zákona. Deficit ve výši 288,5 miliardy korun je ještě o 6,5 miliardy nižší, než kolik činila jeho „maximální povolená výše“, odpovídající 295 miliardám korun. Po většinu roku 2023 přitom analytici předpokládali, že výsledný deficit nakonec nejspíše převýší 300 miliard korun. Podobné obavy vyjadřovala také Národní rozpočtová rada.