Nové inflační vlny

12.08.2020 Meziroční tempo indexu CPI v USA vzrostlo v červenci o 1 % z červnových 0,6 %. Očekávání analytiků byla nastavena na růst o 0,8 %. Jedná se o nejvyšší meziroční růst za poslední čtyři měsíce. Jádrová inflace (bez volatilních cen potravin a paliv) vzrostla o 1,6 % z předchozích 1,2 %. Trh však čekal pouze nárůst o 1,1 %. Na měsíční bázi vzrostla inflace o 0,6 %. Odhad analytiků byl na poloviční úrovni. Jednalo se o nejvyšší meziměsíční nárůst za poslední takřka 3 dekády. Růst se týkal hlavně cen automobilů, paliv a textilu. Vysoký růst inflace je důsledkem konce protikoronavirových opatření a návratu spotřebitelů do maloobchodních řetězců. Návrat inflace na předkrizové úrovně se z posledních dat zdát být rychlejší, než se dosud soudilo. Nemělo by se však jednat o začátek nové inflační vlny. Vyšší nezaměstnanost by totiž měla držet růst mezd na nižších úrovních, než bylo standardem před koronavirovou krizí.

14.03.2025 Reálné výdělky letos zřejmě zase umažou jen část ztráty z posledních let, způsobené předchozí silnou inflační vlnou. Podle nejnovějších dat Alma Career z průzkumu Datařův průvodce 2025* totiž zaměstnavatelé letos nejčastěji plánují navyšovat mzdy jen mírně – do pěti procent. 71 % lidí ovšem takové navýšení považuje za nedostatečné. Pro většinu to totiž bude znamenat, že nárůst hodnoty jejich příjmů ani letos nepřekoná všechny ztráty způsobené mimořádným růstem životních nákladů v důsledku inflační vlny spojené s ruskou invazí na Ukrajinu.

28.05.2026 Protiinflační dluhopisy mohou na první pohled působit jako atraktivní a férový nástroj pro ochranu úspor domácností. Z pohledu státu však představují potenciálně velmi drahou formu financování dluhu v případě návratu vyšší inflace. Česká republika si tento scénář ostatně již jednou vyzkoušela před pandemií Covid-19, kdy následná inflační vlna v letech 2021–2023 výrazně prodražila obsluhu státního dluhu a stát podle odhadů zaplatil na úrocích zhruba o 10 miliard korun více oproti standardnímu tržnímu financování. To jsou prostředky, které pak chybí ve vzdělání, infrastruktuře nebo zdravotnictví. Varovné příklady tohoto dluhu ve světě přitom už existují.

12.07.2021 Česká koruna se dostala v posledních dvou týdnech po delší době opět pod výraznější tlak a v nejslabších seancích se obchodovala až na dostřel od 26,00 EUR/CZK. Na vině byly podle nás dva hlavní faktory - strach z nové delta varianty COVID 19 a obavy z globální inflační vlny. Oba faktory na globálních trzích začaly hrát do karet americkému dolaru, který jako magnet začal vysávat likviditu z rizikovějších měn.

02.12.2025 Odložení platnosti emisních povolenek ETS 2 nic nevyřešilo. Jedná se pouze o dočasný odsun problému. Ten přitom nastane i v momentu, kdy by cena povolenky dosahovala zamýšleného stropu. Jen při zohlednění spotřeby plynu a pohonných hmot by se jednalo zhruba o 5 tisíc korun na osobu ročně, bez zahrnutí uhlí. Stále tak hrozí, že povolenky mohou výrazně nastartovat inflaci. Postoj nové vlády by však pro Česko byl z finančního hlediska paradoxně ještě horší. Ani jedno řešení povolenek tak nebude mít vítěze, uvádí ve svém komentáři jednatel společnosti MJEnergie Pavel Urubek.

14.12.2021 Evropská centrální banka versus Fed - tento týden uvidíme střet různých pohledů na dnešní inflační vlnu. Zatímco Fed (podobně jako ČNB) ji bere s plnou vážností a urychlí ústup z měnové expanze (tapering), ECB bude na čtvrtečním zasedání pravděpodobně i nadále přešlapovat na místě. Potvrdí sice ústup z pandemických programů (PEPP) do konce března, ale bude podmíněn dalším vylepšením pandemické situace a zcela mimo hru ponechá otázku zvýšení úrokových sazeb.

14.12.2021 Evropská centrální banka versus Fed - tento týden uvidíme střet různých pohledů na dnešní inflační vlnu. Zatímco Fed (podobně jako ČNB) ji bere s plnou vážností a urychlí ústup z měnové expanze (tapering), ECB bude na čtvrtečním zasedání pravděpodobně i nadále přešlapovat na místě. Potvrdí sice ústup z pandemických programů (PEPP) do konce března, ale bude podmíněn dalším vylepšením pandemické situace a zcela mimo hru ponechá otázku zvýšení úrokových sazeb.

31.07.2026 Předběžný odhad červencové spotřebitelské inflace (HICP) v eurozóně ukázal mírné obnovení cenových tlaků. Celková inflace HICP zrychlila z červnových 2,8 % na 2,9 % meziročně, v souladu s očekáváním trhu. Meziměsíčně spotřebitelské ceny vzrostly o 0,2 %. Inflace se tak již pátý měsíc drží nad dvouprocentním cílem Evropské centrální banky (ECB), ale zůstává pod květnovým maximem 3,2 %. Červencový výsledek nepředstavuje nový výrazný inflační skok. Potvrzuje však, že návrat k inflačnímu cíli nebude plynulý.

31.03.2022 Česká národní banka dnes zvýšila svoji základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na úroveň rovných pěti procent. Základní sazba tak bude s účinností od zítřka nejvyšší od konce listopadu roku 2001.

05.05.2022 Česká národní banka překvapila a zvedá základní úrokovou sazbu z pěti na 5,75 procenta, na nejvyšší úroveň za celé období od konce října 1999. Čekal se přitom nárůst jen na 5,5 procenta. Bankovní rada ČNB tedy z nové prognózy analytického týmu banky převážně nazřela, že inflační tlaky v české ekonomice jsou ještě silnější, než dosud mínila, takže je třeba vyslat takto razantní signál.