Neděle 25. říjen 2020 17:59
reklama
Dukascopy
reklama
Capital.com
reklama
Dukascopy

Druhá vlna pandemie může zlevnit nemovitosti, zejména v méně atraktivních místech. Lidé teď mohou úřady žádat o posečkání s platbou daně

13.10.2020 10:46  Sekce: Online FX zpravodajství  Tisk

Závažná druhá vlna pandemie připraví českou ekonomiku až takřka o bilion korun, veřejnou kasu pak o minimálně o další desítky miliard. Měla by ale i svá pozitiva, i když jak pro koho. Třeba by zlevnila některé nemovitosti.   

Druhá vlna pandemie koronaviru je tu v plné síle. Otázkou zůstává, zda si vynutí „uzavírku“ podstatné části ekonomiky jako na jaře. Ale i pokud by zmrazení ekonomiky nebylo tak plošné a pokud by trvalo přece jenom kratší dobu než tehdy, české hospodářství musí počítat s dodatečnou ztrátou zhruba 270 miliard korun.   

Ekonomika by se totiž letos propadla nikoli o 6,5 až 8,5 procenta, jak zní nynější nejčastější odhad, ale o 13 až 14 procent. Předpoklad, že by „uzavírka“ nebyla tak rozsáhlá jako na jaře a trvala kratší dobu, vychází z toho, že nyní je připravenost úřadů, firem i institucí – doufejme – přece jenom na vyšší úrovni než v březnu nebo dubnu, takže i jejich reakce bude účinnější. V černočerném scénáři tak může ztráta ekonomiky z druhé vlny znatelně přesáhnout dokonce i úroveň 300 miliard. A to je samozřejmě ztráta nad rámec letošních ztrát stávajících, vzniklých v souvislosti s dosavadním působením koronaviru.    

S další dodatečnou ztrátou by pak bylo třeba počítat v příštím roce. V případně závažnějšího průběhu druhé vlny totiž ekonomika dále klesne ještě v roce 2021, a to zhruba o dvě procenta. Navázala by tedy na onen až 14procentní letošní propad. To oproti stavu, když již druhá vlna neproběhne nijak závažně, takže ekonomika v roce 2021 již poměrně výrazně poroste, představuje ztrátu kolem 550 miliard. Celkový účet za druhou vlnu tak může dosahovat až 900 miliard korun.   

To tedy máme účet za celou ekonomiku; jedná se o škodu na hrubém domácím produktu země. Ovšem škodu v případě závažného průběhu druhé vlny zaznamenají také veřejné rozpočty, včetně rozpočtu státního. To proto, že se v části ekonomiky opětovně sníží příslušné tržby, zisky, a tedy i odvody do veřejné kasy. A také proto, že vláda by obnovila – nebo udržela déle v platnosti – svá mimořádní podpůrná opatření, jimiž letos ekonomiku křísí. Program Antivirus nebo moratorium na splátky úvěrů sice mají končit již příští měsíc, avšak druhá vlna by si mohla vyžádat jejich protáhnutí minimálně do konce roku. Kvůli možnému uzavření škol by se mohlo znovuzavést koronavirové ošetřovné a nové podpory by se zřejmě dočkaly i OSVČ. Některé OSVČ, například průvodci turistů, jsou nyní prakticky zcela bez příjmu už bezmála čtyři měsíce. Pokud je vláda nepodpoří v případě možné druhé vlny, budou se muset nahlásit na „pracák“, pokud tak již neučinily, aby si zajistily alespoň nějaký příjem. To z hlediska veřejných rozpočtů znamená dodatečné výdaje.   

Jestliže by druhá vlna neudeřila nijak závažně, skončí letos veřejné rozpočty ve schodku kolem 350 miliard korun. Do toho se započítává nejen výsledek hospodaření státního rozpočtu, ale také výsledek hospodaření krajů a obcí či zdravotních pojišťoven. Zřetelně dominantní část schodku veřejných rozpočtů ale má na svědomí deficit státního rozpočtu. Jeho deficit ovšem letos bude minimálně o 100 miliard nižší než půlbilionová „sekera“, kterou si ministerstvo financí nechalo sněmovnou schválit začátkem léta. Jedním z klíčových důvodů, proč by mohl být deficit výrazně nižší než pětisetmiliardový, je skutečnost, že se vládě zatím nedaří „proinvestovávat z krize“, jak si před prázdninami předsevzala. Takže na investicích se určitě ušetří. Jenže pokud udeří druhá vlna tak závažně, že si připomeneme jarní „uzavírku“ ekonomiky, půjde značná část takto ušetřených – nebo spíše nevypotřebovaných – miliard na další zachraňování ekonomiky na dluh. Deficit by se pak přiblížil k sumě 500 miliard, v černočerném scénáři zvláště kritického průběhu druhé vlny by ji i překonal. Nejpravděpodobněji by ale závažná druhá vlna vyšla letos veřejnou kasu na dodatečné desítky miliard korun. A na další minimálně desítky miliard pak v příštím roce, kdy navíc může udeřit vlna třetí.  

Pro příští rok se zatím počítá se schodkem veřejných rozpočtů kolem 255 miliard korun, přičemž státní rozpočet by byl „v mínusu“ zhruba 270 miliard. V přebytku by totiž končilo hospodaření krajů a obcí. Jenže tento odhad nebere v potaz závažný průběh druhé vlny. A nebere v potaz ani dopad zrušení superhrubé mzdy, o němž stále není definitivně rozhodnuto. Podle zářijové zprávy Národní rozpočtové rady by výpadek ze jejího zrušení odpovídal v příštím roce 92 miliardám. Dodatečné inkaso DPH a spotřebních daní, které by zrušení zajistilo (protože lidé budou za peníze ušetřené na dani ze mzdy více nakupovat), by podle ministerstva financí činilo patnáct miliard korun. Takže v čistém vyjádření představuje výpadek ze zrušení superhrubé mzdy 77 miliard korun.  

Ovšem na státní rozpočet budou připadat dvě třetiny výpadku ze zrušení, tedy zhruba 51 miliard. Zbytek výpadku, zhruba 26 miliard korun, připadne na rozpočty krajů a obcí. Těchto 26 miliard výpadku by způsobilo, že hospodaření místních samospráv by se v příštím roce „přetočilo“ z nyní vyhlíženého přebytku do schodku. Vzhledem k tomu, že v případě zdravotních pojišťoven lze v příštím roce očekávat přibližně vyrovnané hospodaření, deficit státního rozpočtu se v roce 2021 může pohybovat kolem úrovně 320 miliard.   

To je ovšem stále údaj, který nepočítá s variantou závažnějšího průběhu druhé vlny. Pokud dojde na „uzavírku“ s ní spojenou ve větším měřítku, je třeba považovat deficit 320 za nedosažitelně nízký. Schodek státního rozpočtu by se pak pohyboval spíše od 350 miliard výše a připomínal by jeho letošní úroveň – či by ji za jistých okolností dokonce dorovnával, nebo i převyšoval.  

Závažná druhá vlna ovšem nebude likvidovat jen turistické průvodce a další OSVČ. Turistický ruch pochopitelně bude patřit k nejvíce zasaženým segmentům. Z hlediska ekonomiky jako celku ale není zase tolik významný, neboť jeho podíl na celkové zaměstnanosti je jen zhruba pětiprocentní. Mnohem horší makroekonomický dopad by závažná druhá vlna měla například na autoprůmysl nebo obecně zpracovatelský průmysl. Autoprůmysl patří k nejvíce zasaženým segmentům v ČR, a navíc je i národohospodářsky stěžejní, vždyť představuje zhruba desetinu hrubého domácího produktu země. I v jeho rámci by druhá vlna zlikvidovala četné firmy, které jarní vlnu ještě přežily.   

V Německu sice už teď hovoří o nejzávažnější krizi autoprůmyslu za sto let, avšak z cen v českých autoprodejnách nic takového vyčíst nelze. Jako by autoprůmysl vlastně nebyl koronavirem nijak dotčen a jako by se žádná druhá vlna konat neměla. Ceny nových automobilů citelně rostou, stejně tak i ojetin. Ojeté automobily zdražovaly přes léto nejvýraznějším tempem za poslední roky, meziročně až takřka o deset procent.   

Důvodem je zejména to, že se při jarní „uzavírce“ ekonomiky zastavila výroba i prodej nových aut. Češi si tedy nová auta nekupovali, a ta ojetá tak zůstávala v jejich vlastnictví, aniž by mířila do autobazarů. Zároveň se kvůli opatřením proti šíření nákazy omezil přeshraniční obchod, což způsobilo snížení dovozu zahraničních ojetin do Česka. Kvůli odstávce ve výrobě aut vzrostla čekací doba na nové vozy, což stále i nyní snižuje příliv ojetin k prodeji v autobazaru. To vše v době, kdy poptávka po ojetinách sílí. Z několika důvodů. Ojetiny nyní nakupují výrazněji třeba i starší lidé, kteří vůz dosud ani nevlastnili, neboť individuální doprava v jejich očích snižuje riziko přenosu nákazy – na rozdíl od hromadné dopravy. Řada lidí se také obává zhoršení své ekonomické situace, například v důsledku očekávaného citelného nárůstu míry nezaměstnanosti. Takže pokud už mají pocit, že by si měli koupit novější vůz, pořídí si z úsporných důvodů raději jen mladší ojetinu, než aby kupovali zcela nový vůz. Nové vozy sice také zdražují, ale méně než ojetiny. Důvodem je opět zejména jarní omezení výroby. A také vzpomínaná vládní podpůrná opatření, která na dluh udržují ekonomiku v chodu, uměle navýšenou zaměstnanost, a tedy i poptávku v ekonomice, včetně té po nových automobilech.   

Vládní podpůrná opatření navíc na dluh pohání poptávku také v jiných segmentech, například v oblasti nemovitostí. Ty také v rozporu s jarními předpoklady zdražují, v některých případech dokonce ještě výrazněji než před úderem koronaviru. Hitem poslední doby jsou chaty a chalupy. Částečně i proto, že představují útočiště před šířením nákazy ve městech.   

Závažný průběh druhé vlny ovšem ochromí i tuto poptávku. Vlastně je to jedno z mála pozitiv, které by závažná druhá vlna měla: horší nemovitosti zlevní, ty na lepších adresách budou v nejlepším případě cenově stagnovat.    

A na úplný závěr ještě jedno drobné pozitivum. V souvislosti s vyhlášením nouzového stavu 5. října 2020 mohou nyní lidé požádat o odklad platby daně, případně o rozložení daňové povinnosti, do několika splátek. Je k tomu třeba jen podat na finanční úřad vyplněnou žádost o posečkání úhrady daně a zdůvodnit, proč o odklad nebo rozložení splátek žádáte. Žádost o posečkání nemá stanoven povinný formulář, nicméně na stránkách Finanční správy najdete vzor žádosti, který můžete použít.  

Lukáš Kovanda
Národní ekonomická rada vlády (NERV)
Hlavní ekonom, Trinity Bank

Sdílení článku: 
   

Čtěte více

  • Drobní investoři mají od října 2018 svého ambasadora
    Se stále jednodušším přístupem k obchodování či investování online do řady globálních aktiv, přibývá na trhu i drobných investorů, fyzických osob, kteří nejsou profesionálními obchodníky. Nezřídka začnou lidé používat obchodní platformy bez dostatečné znalosti prostředí, a proto mohou být mnohem náchylnější k chybovosti, špatnému odhadu rizika anebo jako oběti neférového jednání.
  • Drobní spekulanti sází na další pád akcií více než kdy jindy
    Jeden malý a možná trochu znepokojivý postřeh z pravidelného COT reportu, který každý týden zveřejňuje americká CFTC. ...
  • Dropbox jde na burzu, chce získat 500 milionů dolarů
    Americká společnost Dropbox, která provozuje webové úložiště, se chystá na burzu. Z primární veřejné nabídky (IPO) akcií by chtěla získat 500 milionů dolarů (10,3 miliardy Kč). Firma žádost o vstup na burzu potichu podala už loni v říjnu, informace ale byla zveřejněna až nyní, uvedla agentura AP.
  • Druhá aukcia dlhopisov eurovalu
    Po januárovej prvej aukcii euroval plánuje navŕ&amp...
  • Druhá čínská intervence. Měnová válka, nebo žádoucí se přizpůsobení novému normálu?
    Takže včera jsem na tomto místě psal o důsledcích čínské intervence pro trhy a také o tom, že se jedná o jednorázovou ...
  • Druhá tranža pre Grécko schválená
    Európski ministri financií schválili aj druh&am...
  • Druhá veľká burza uvádza na trh futures na Bitcoin
    Bitcoinové futures dostali v nedeľu ďalšiu zelenú a začali sa obchodovať na burze CME Group Inc. Aj napriek doterajšiemu prudkému rastu by mala rally na kryptomenách pokračovať, tvrdia viacerí analytici.
  • Druhá vlna COVID-19 nezpůsobí pokles ceny ropy
    Seskupení zemí produkujících ropu OPEC + se v průběhu tohoto měsíce dohodlo, že od příštího měsíce bude zmírňovat omezení produkce. Rozhodnutí sdružení přichází potom, co se světová ekonomika pomalu probouzí po globálním ekonomickém šoku způsobeném pandemií koronaviru. Sdružení od května omezuje produkci o 9,7 milionu barelů za den (bpd), což je přibližně 10 % celosvětové nabídky, a to v důsledku prudkého poklesu poptávky kvůli rozsáhlým blokádám zemí. Nyní však plánuje snížit tato omezení jen na 7,7 milionu bpd do prosince 2020.
  • Druhá vlna může českou ekonomiku připravit až o 900 miliard korun
    Druhá vlna pandemie koronaviru je tu v plné síle. Otázkou zůstává, zda si vynutí „uzavírku“ podstatné části ekonomiky jako na jaře. Ale i pokud by zmrazení ekonomiky nebylo tak plošné a pokud by trvalo přece jenom kratší dobu než tehdy, české hospodářství musí počítat s dodatečnou ztrátou zhruba 270 miliard korun.
  • Druhá vlna může stát stovky miliard. Hlavním rizikem je to, že ochromí také průmyslu, včetně automobilového
    Nouzový stav, děti pryč ze škol, hospody a restaurace zavřené, maximálně s otevřeným výdejovým okénkem. Podzim zkrátka začíná nepříjemně připomínat jaro. I pokud by zmrazení ekonomiky nebylo tak plošné a pokud by trvalo přece jenom kratší dobu než tehdy, české hospodářství musí počítat s dodatečnou ztrátou zhruba 270 miliard korun. Takovouto ztrátu ještě ale v tuto chvíli naštěstí vyhlížet nelze, Pokud rychle, tj. do začátku listopadu, zaberou striktní protipandemická opatření, budou dodatečné škody představovat jen zlomek uvedené sumy. Nicméně horší scénář rozhodně vyloučit nelze, vždyť do konce roku ještě zbývá takřka celé jedno čtvrtletí. Například plošnější uzavírka trvající po celý už by notně prodražila. A to stále nehovoříme o situaci, že by se podzim jaru v podstatě rovnal, tedy že by odstávky zasáhly třeba i zpracovatelský průmysl, včetně toho automobilového.
  • Druhé čtvrtletí bylo katastrofou pro tuzemský cestovní ruch. Třeba Prahu navštívilo meziročně zhruba 40krát méně zahraničních turistů, ztráta se vyšplhá na 80 miliard korun
    Ve druhém letošním čtvrtletí se dramaticky propadl počet hostů v tuzemských hromadných ubytovacích zařízeních. Poprvé minimálně od roku 2012 nedosáhl tento počet ani jednoho milionu hostů, když těsně přesáhl 988 tisíc osob. Drtivou většinu z nich, více než 860 tisíc, navíc tvořili občané České republiky, resp. její rezidenti. Zahraničních hostů se ubytovalo jen mírně přes 127 tisíc. To je více než desetkrát nižší údaj než dosud nejnižší příslušný údaj za celé období od roku 2012. To svědčí o naprosto mimořádném propadu v turistické návštěvnosti České republiky, zejména pak právě ze strany zahraničních hostů.
  • Druhé referendum o brexitu?
    Pravděpodobnost vypsání druhého referenda o brexitu nebyla dosud nikdy tak vysoká jako v těchto dnech. Důvodem je vnitropolitický chaos v Británii. Konkrétně to, že žádná z možností, které jsou nyní na stole, nemusí získat dostatečnou podporu britského parlamentu. V takovém případě by politici dost možná přenesli odpovědnost za kruciální rozhodnutí opět na lid.
  • Druhý den rostou evropské akcie; pomáhají jim i výroky ruského prezidenta
    Lehký pokles evropských trhů, kterého jsme byli svědky ráno, se velmi rychle změnil v zisk. Německý index DAX tak ros...
  • Druhý grécky haircut, euroval stráca rating
    Obchodovanie počas posledného mesiaca v roku začalo pekne z rezka, kedy výrobný sektor čínskej ekonomiky ...
  • Druhý růstový týden akciových trhů v řadě, makrodata, kovid, výsledková sezóna
    V první polovině tohoto týdne akciové trhy posilovaly, v té druhé růst korigovaly. Během týdne byla zveřejněna makrodata, která jsou celkově lepší než se čekalo.
  • Druhý START Day: 5 milionů pro Prabos, +6,7 % Fillamentum. Šéf pražské burzy avizuje zájem fondů
    Růst hodnoty akcií Prabos a Fillamentum a nových 5 milionů korun ve výsledku dodatečné emise akcií pro Prabos. To je výsledek historicky druhého START Day, který se v úterý uskutečnil v žižkovské věži. Generální ředitel pražské burzy Petr Koblic pro Patria.cz naznačil budoucí vzpruhu pro celý trh v podobě možnosti zapojení nového typu investorů z řad zahraničních i tuzemských specializovaných fondů.
  • Držba zlatých a stříbrných ETP klesá
    Klesající zájem investorů o drahé kovy se minulý týden projevil jak u futures, tak u jiných burzovně obchodovaných instrumentů. Zatímco...
  • Držitel Nobelovy ceny za ekonomii má z trhů špatný pocit
    Richard Thaler, letošní výherce Nobelovy ceny za ekonomii, prohlásil v Bloomberg TV, že je ze současné situace na trzí...
  • Dříve hypotéky, dnes studentské půjčky. Americký úvěrový trh má nového strašáka
    Newyorský Fed včera zveřejnil svůj pravidelný čtvrtletní report k zadlužení amerických domácností, který nabízí docela...
  • Dřívější konec QE dolaru nepomohl, informace z Fedu přinesly naopak přechodné oslabení
    Včerejší záznam z jednání Fedu ukončil nejistotu o konci QE. Program má skončit v říjnu, kdy centrální banka přestane ...
Forex - doporučené články:

Co je FOREX?
Základní informace o finančním trhu FOREX. Forex je obchodování s cizími měnami (forex trading) a je zároveň největším a také nejlikvidnějším finančním trhem na světě.
Forex pro začátečníky
Forex je celosvětová burzovní síť, v jejímž rámci se obchoduje se všemi světovými měnami, včetně české koruny. Na forexu obchodují banky, fondy, pojišťovny, brokeři a podobné instituce, ale také jednotlivci, je otevřený všem.
1. část - Co to vlastně forex je?
FOREX = International Interbank FOReign EXchange. Mezinárodní devizový trh - jednoduše obchodování s cizími měnami - obchodování se směnnými kurzy.
VIP zóna - Forex Asistent
Nabízíme vám jedinečnou příležitost stát se součástí týmu elitních obchodníků FXstreet.cz. Ve spolupráci s předními úspěšnými obchodníky jsme pro vás připravili unikátní VIP skupinu (speciální uzavřená sekce na webu), až doposud využívanou pouze několika profesionálními tradery, a k tomu i exkluzivní VIP indikátory, doposud úspěšně používané pouze k soukromým účelům. Nyní se vám otevírá možnost stát se součástí této VIP skupiny, díky které získáte jedinečné know-how pro obchodování na forexu, výjimečné VIP indikátory, a tím také náskok před drtivou většinou ostatních účastníků trhu.
Forex brokeři - jak správně vybrat
V podstatě každého, kdo by chtěl obchodovat forex, čeká jednou rozhodování o tom, s jakým brokerem (přeloženo jako makléř/broker nebo zprostředkovatel) by chtěl mít co do činění a svěřil mu své finance určené k obchodování. Velmi rád bych vám přiblížil problematiku výběru brokera, rozdíl mezi jednotlivými typy brokerů a v neposlední řadě uvedu několik příkladů nejznámějších z nich.
Forex robot (AOS): Automatický obchodní systém
Snem některých obchodníků je obchodovat bez nutnosti jakéhokoliv zásahu do obchodu. Je to pouhá fikce nebo reálná záležitost? Kolik z nás věří, že "roboti" mohou profitabilně obchodovat? Na jakých principech fungují?
Forex volatilita
Forex volatilita, co je volatilita? Velmi užitečným nástrojem je ukazatel volatility na forexu. Grafy v této sekci ukazují volatilitu vybraného měnových párů v průběhu aktuální obchodní seance.
Forex zůstává největším trhem na světě
V dnešním článku se podíváme na nejnovější statistiky globálního obchodování na forexu. Banka pro mezinárodní vyrovnání plateb (BIS) totiž před pár týdny zveřejnila svůj pravidelný tříletý přehled, ve kterém detailně analyzuje vývoj na měnovém trhu. BIS je označována jako "centrální banka centrálních bank". Je nejstarší mezinárodní finanční organizací a hraje klíčovou roli při spolupráci centrálních bank a dalších institucí z finančního sektoru. Dnešní vzdělávací článek sice nebude zcela zaměřen na praktické informace z pohledu běžného tradera, ale i přesto přinese zajímavé a důležité poznatky.

Nejnovější články:


Naposledy čtené:

reklama
Dukascopy