V tomto seriálu jsme si představili několik desítek akciových indexů z celého světa. Díky široké nabídce ETF jsou indexy velmi oblíbeným investičním nástrojem, který řada investorů ráda využívá pro diverzifikaci. Myšlenka, že si investoři koupí globální index a rázem mají v portfoliu tisíce firem z desítek zemí, zní na první pohled velmi dobře - skutečnost ale může být zcela jiná a to, co vypadá jako diverzifikace, se může ukázat jako pouhá iluze.

V dnešním, posledním díle tohoto seriálu se podíváme podrobněji na to, jak akciové indexy s diverzifikací portfolia skutečně souvisí – a proč řada z nich vám diverzifikaci ve skutečnosti nedodá.

Můžete číst dále, nebo si můžete tento díl pustit jako podcast na Spotify ZDE, na YouTube ZDE nebo na Apple Podcasts ZDE.

Co je cílem diverzifikovaného akciového portfolia?

Diverzifikace je pro mnoho investorů mantrou a obecně se dočtete, že ideální akciové portfolio by mělo být diverzifikováno do tří vrstev:

• první vrstva: počet akcií
• druhá vrstva: geografie
• třetí vrstva: sektory

S tím nelze než souhlasit, a právě proto tři vrstvy diverzifikace podrobněji rozebereme v kontextu akciových indexů.

První vrstva: diverzifikace podle počtu společností

V akciovém portfoliu je dobré mít více akcií a tuto vrstvu diverzifikace akciové indexy splňují. Indexů ale existují více druhů podle toho, kolik akcií obsahují - počtu akcií zahrnutých v indexu je proto možné indexy rozdělit do tří skupin.

#1 - Indexy s menším počtem akcií

První skupinou jsou indexy, které sledují menší počet akcií, zpravidla v řádu desítek. Mezi takové indexy patří například:

• index Dow Jones Industrial Average, který sleduje 30 amerických „blue chips“,
• index EURO STOXX 50, který zahrnuje 50 největších „blue chip“ společností eurozóny,
• francouzský CAC 40 index, který obsahuje 40 největších a nejlikvidnějších společností obchodovaných na burze Euronext Paříž, nebo
• německý index DAX, který obsahuje 40 největších německých společností obchodovaných na frankfurtské burze.

Vaše portfolio je tak diverzifikované mezi těchto pár desítek zpravidla největších a nejlikvidnějších společností obchodovaných na dané burze či v dané zemi.

#2 - Indexy se středním počtem akcií

Do druhé skupiny patří indexy, které sledují stovky akcií. Sem patří například:

• americký index S&P 500, který sleduje 500 největších amerických společností,
• australský index S&P/ASX 200, který sleduje 200 největších a nejlikvidnějších společností obchodovaných na Australian Securities Exchange,
• japonský Nikkei 225, který sleduje vývoj cen 225 akcií na Prime Market tokijské burzy,
• index STOXX Europe 600, který obsahuje 600 největších společností ze 17 evropských zemí či
• index Nasdaq 100, který sleduje 100 největších nefinančních společností, jejichž akcie se obchodují na burze Nasdaq.
  
  

#3 - Indexy s vysokým počtem akcií

Třetí skupinu tvoří indexy, které obsahují tisíc či více akcií. Do této skupiny patří například indexy sdružující všechny akcie obchodované na určité burze, například Nasdaq Composite, který obsahuje přes 3 300 akcií obchodovaných na burze Nasdaq.

V této skupině ale najdeme zejména tzv. globální indexy, které obsahují široké spektrum akcií z mnoha zemí světa. Mezi oblíbené globální akciové indexy patří například:

• MSCI World Index, který sleduje přes 1 300 akcií společností se střední a velkou tržní kapitalizací z 23 rozvinutých zemí,
• MSCI ACWI Index, který sleduje přes 2 500 akcií společností se střední a velkou tržní kapitalizací z 23 rozvinutých zemí (Developed Markets) a z 24 rozvíjejících se zemí(Emerging Markets),
• FTSE All-World Index, který sleduje zhruba 4 200 akcií společností se střední a velkou tržní kapitalizací ze 45 zemí světa.

Výběrem indexu z dané skupiny se tak můžete rozhodnout, mezi kolik akcií bude vaše akciové portfolio diverzifikováno. Například širokým indexem získáte velkou diverzifikaci napříč firmami, zeměmi i sektory. Jak ale uvidíme, počet akcií v indexu ještě není zárukou, že je vaše portfolio skutečně dobře diverzifikované.

Na co si dát pozor: koncentrace velkých společností

Jednou z věcí, na kterou je třeba dát si při výběru akciového indexu pozor, je velká koncentrace největších společností. Většina nejpopulárnějších indexů je vážená podle tržní kapitalizace (tzv. cap-weighted indexy), což znamená, že váha jednotlivých společností v takovém indexu je určena tržní kapitalizací dané společnosti.

Prakticky to znamená, že akcie společností s vyšší tržní kapitalizací mají v indexu větší váhu, mají tedy větší vliv na hodnotu, a tím pádem i samotný výkon indexu.

Mezi nejznámější indexy vážené tržní kapitalizací patří například americké S&P 500 a Nasdaq 100, kanadský S&P/TSX Composite, evropský STOXX Europe 600 či globální MSCI World Index.

Indexy vážené podle tržní kapitalizace, zejména ty, které obsahují americké akcie, sklízejí poslední dobou kritiku. Řada indexů je totiž aktuálně silně ovlivněna několika největšími společnostmi, což vede k vysoké koncentraci a potenciálně vyššímu riziku. Těchto pár akcií má na hodnotu indexu nepřiměřený vliv: když jsou nadhodnocené, roste riziko bublin; když padají, stáhnou s sebou celý index a často i ostatní firmy, které jsou v něm zahrnuté.

Ukázkovým příkladem vysoké koncentrace je index S&P 500 - deset největších společností má v indexu aktuálně váhu téměř 40 % a výrazný pohyb těchto akcií tak silně ovlivňuje vývoj celého indexu S&P 500.

Zdroj dat: S&P 500 index Factsheet (data jsou k 31. květnu 2026)

Těchto deset společností ale nedominuje jenom indexu S&P 500. Tyto společnosti dominují i globálním indexům jako jsou MSCI World Index, MSCI ACWI Index i FTSE All-World Index.

Pokud tedy zvažujete investici do více indexů, včetně těch globálních, velmi pozorně si prostudujte složení daného indexu, aby se vám nestalo, že budete investovat sice do různých indexů, ale v zásadě do stále těch samých akcií.

Druhá vrstva: geografická diverzifikace

Druhou vrstvou diverzifikace akciového portfolia je zastoupení akcií z více geografií. V rámci tohoto seriálu jsme popsali mnoho indexů zaměřených na určité země či geografie, díky těmto národním indexům můžete investovat do akcií z různých zemí a svoje portfolio tak geograficky diverzifikovat podle vašeho uvážení.

Pozor ale opět na globální indexy. Ačkoli myšlenkou globálních indexů je geografická diverzifikace, i zde se velmi vyplatí prostudovat si pozorně složení daného indexu. Velká váha zejména amerických technologických společností ve velkých indexech, kterou jsme zmiňovali výše, totiž významně ovlivňuje i geografickou diverzifikaci v globálních indexech.

Příkladem jsou již zmiňované globální indexy MSCI World Index, MSCI ACWI Index a FTSE All-World Index. Ačkoli výše uvedené indexy obsahují akcie z desítek různých zemí, zcela jim dominují americké akcie, jak ukazuje obrázek níže (data jsou k 31. květnu 2026).

Třetí vrstva: diverzifikace podle sektorů

Třetí vrstvou diverzifikace akciového portfolia je sektorové složení indexu. Každá společnost na světě se zabývá nějakou činností a působí v nějakém oboru. Toto reflektují i akcie veřejně obchodovaných společností, které jsou pro přehlednost rozděleny do skupin podle toho, jaký je hlavní obor podnikání dané společnosti.

Tyto skupiny činností se nazývají sektory a podrobněji je definuje jedna ze dvou hlavních světových klasifikací: The Global Industry Classification Standard (GICS®) společnosti MSCI. Hlavních sektorů je jedenáct, každý sektor se dále rozpadá do podskupin.

Zdroj: https://www.msci.com/indexes/index-resources/gics

Jak jsme v tomto seriálu měli šanci mnohokrát poznat, ve většině akciových indexů je výrazně zastoupeno pár sektorů a toto zastoupení se může velmi lišit v jednotlivých zemích.

V akciových indexech tradičněji zaměřených trhů jako jsou Kanada, Austrálie nebo řada evropských ekonomik mají větší váhu sektory financí, zdravotnictví, materiálů, průmyslu či energetiky.

Oproti tomu v ekonomikách silně orientovaných na technologie, jako je Japonsko či USA, dominují akciovým indexům sektory technologií a komunikačních služeb.

Proč jsou sektory důležité?

Se sektory je spojený i potenciální výkon daného indexu, protože každý sektor reaguje jinak na ekonomický cyklus. Cyklickým sektorům se skvěle daří v době ekonomického růstu, ale v době krizí či recesí se jim daří hůře. Oproti tomu defenzivnísektory bývají stabilnější bez ohledu, zda ekonomika roste, nebo klesá.

Hezké rozdělení sektorů na cyklické a defenzivní najdeme v materiálech MSCI:

Zdroj informací: https://www.msci.com/documents/1296102/30991361/MSCI+Cyclical+and+Defensive+Indexes.pdf/5e7813d7-957f-e485-7afb-d97a3fe495e5?t=1660056512107

Proto je při výběru indexů dobré věnovat pozornost i jeho sektorovému složení a vybírat indexy ideálně tak, aby vaše portfolio bylo sektorově diverzifikováno a dodalo výkon i v měnícím se prostředí.

Sektorovou koncentraci si můžeme ukázat na porovnání indexu S&P 500 s globálními indexy MSCI World a MSCI ACWI: indexu S&P 500 dominují sektory informačních technologií, financí a komunikačních služeb a není asi žádným překvapením, že tyto sektory mají velký vliv i v obou globálních indexech (data jsou k 31. květnu 2026).

Jak diverzifikovat pomocí indexů efektivně

Bez ohledu na nástrahy spočívající v koncentraci, ať už se jedná o koncentraci do pár akcií, geografickou či sektorovou, s trochou vědomé práce a přemýšlení vám akciové indexy mohou pomoci portfolio diverzifikovat. Pomoci vám může několik jednoduchých vodítek.

• Hlídejte si překryvy - společností, zemí i sektorů: než do portfolia přidáte další index, podívejte se pozorně na top 10 firem, na váhu jednotlivých zemí i sektorů v daném indexu. Pokud se již kryjí s indexem, který už v portfoliu máte – typicky když k indexu S&P 500 chcete přidat ještě globální index – uvědomte si, že nový index vám zásadní diverzifikaci nepřinese, možná jde jen o tutéž sázku na stejné firmy. Pravá diverzifikace přes indexy totiž není o počtu akcií, ale o tom, aby se indexy navzájem nepřekrývaly.
• Diverzifikujte do geografií, kterým nedominují USA. Místo dalšího globálního indexu s dominancí amerických akcií můžete sáhnout po národních či regionálních indexech, kterým jsme v tomto seriálu věnovali většinu dílů, nebo po indexech typu „svět bez USA". Více o globálních a regionálních indexech najdete ve 3. díle tohoto seriálu.
• Kombinujte odlišné sektorové profily. Když k technologicky orientovanému trhu přidáte index s jiným sektorovým složením – například s vyšší vahou sektoru zdravotnictví, energií či materiálů, nezískáte jen diverzifikaci napříč firmami, ale i větší odolnost v měnícím se ekonomickém cyklu, kde se cyklické a defenzivní sektory navzájem doplňují. Sektorovým indexům se podrobněji věnoval 6. díl tohoto seriálu.

Společným jmenovatelem všech těchto vodítek je jediné: vědět, jak je daný akciový index poskládaný a které akcie, geografie a sektory nejvíc ovlivňují jeho výkon. A to nás přivádí k poslednímu praktickému bodu – kde to zjistíte.

Kde informace o složení indexu zjistíte

Zjistit informaci o složení indexu naštěstí není žádná detektivní práce. Každý index má povinně dokument zvaný Factsheet - ten obsahuje popis indexu, výkon, jeho geografické i sektorové složení a většina z nich obsahuje i top 10 akcií v daném indexu.

Factsheety jsou veřejně dostupné na webových stránkách poskytovatele indexu, často jsou ke stažení ve formátu pdf a většina poskytovatelů indexů je aktualizuje každý měsíc. Jsou tak snadno a zdarma k dispozici všem investorům.

Závěrem

Akciové indexy jsou skvělý nástroj pro diverzifikaci portfolia – ale jen tehdy, když víte, jaké akcie daný index obsahuje. Tisíce akcií v indexu samy o sobě diverzifikaci nezaručí; pokud se akcie ve vašich indexech překrývají, kupujete si pořád dokola tu samou hrstku firem, jenom pokaždé v jiném obalu. Skutečná diverzifikace tak není něco, co byste pořídili jedním kliknutím, ale začíná pohledem do Factsheetu.

Náš seriál o akciových indexech je u konce. Doufám, že vám pomohl zorientovat se ve světě akciových indexů a že si teď dokážete najít ten správný index přesně podle svého investičního stylu.

A na co se můžete těšit dále? Aktuálně ne na další seriál, ale na knihu o dividendovém investování, kterou připravujeme spolu s Ondřejem Hartmanem a týmem FXstreet.cz. Kniha vyjde na konci října 2026 a je to praktický průvodce, jak vybírat dividendové akcie a budovat portfolio, které vám přinese pasivní příjem. Jakmile kniha bude v prodeji, rádi vás budeme informovat.

Krásné léto a ať se vám v investování daří!

Marika Čupa pro portál FXstreet.cz

Upozornění: Toto není investiční doporučení

Záměrem tohoto článku je vzdělávání. Tento článek není investiční doporučení, abyste koupili nebo prodali nějaké instrumenty. Vždy se rozhodujte na základě vašeho vlastního úsudku a vašeho investičního stylu.

Zdroje použité pro dnešní díl:

• https://www.msci.com/documents/10199/255599/msci-world-index.pdf
• https://www.msci.com/documents/10199/8d97d244-4685-4200-a24c-3e2942e3adeb
• https://www.msci.com/documents/1296102/30991361/MSCI+Cyclical+and+Defensive+Indexes.pdf/5e7813d7-957f-e485-7afb-d97a3fe495e5?t=1660056512107
• https://www.spglobal.com/spdji/en/indices/equity/sp-500/#overview

Související články

Australské akciové indexy: Těžaři, banky a štědré dividendy (19. díl)
Austrálie je jednou z nejbohatších a nejstabilnějších ekonomik světa, přesto její akciový trh stojí jen na dvou pilířích: bankách a těžbě nerostných surovin. Australské akcie mají jednu velmi zajímavou výhodu: nabízejí jedny z nejvyšších dividendových výnosů mezi vyspělými trhy, a to díky daňovému systému, který je ve světě unikátní.

Japonský akciový trh: Ze ztracené dekády lídrem AI éry (18. díl)
Japonský akciový trh je aktuálně jedním z nejzajímavějších příběhů globálních financí. Země, která tři dekády bojovala s deflací a stagnací, dnes generuje růsty akcií, které překonají i mnohé americké technologické tituly. Co stojí za proměnou země, která byla po desetiletí synonymem pro spojení „ztracená dekáda"?

České akciové indexy: Malý, koncentrovaný, ale vysoce výkonný trh (17. díl)
Pro českého investora je domácí akciový trh trochu paradoxem. Na jedné straně je to pro nás nejdostupnější trh, bez měnového rizika, s českou regulací, s firmami, jejichž jména známe. Na druhé straně je to jeden z nejmenších a nejkoncentrovanějších trhů Evropské unie, na kterém se za posledních patnáct let počet obchodovaných společností spíš snižuje, než roste. Malý počet společností a vysoká koncentrace ale rozhodně neznamená malý výnos, ba naopak, české akcie si v posledních letech vedly výjimečně dobře.

Britské akciové indexy: Londýn už není, co býval (16. díl)
Londýn byl po staletí finančním centrem světa. Dnes ale investoři čím dál častěji odcházejí jinam a kdybyste před 10 lety investovali do britského indexu FTSE 100 místo amerického S&P 500, dnes by byl rozdíl dramatický.

Švýcarské akciové indexy: Globální firmy se stoletou historií (15. díl)
Švýcarsko je malá alpská země se zhruba devíti miliony obyvatel. Ačkoli i švýcarský akciový trh může působit jako relativně malý trh s omezeným počtem společností, ve skutečnosti mnoho švýcarských firem patří mezi globální lídry ve svých oborech a jejich produkty či služby denně používají miliony lidí po celém světě.

Nizozemské akciové indexy: Malá země, globální kapitál (14. díl)
Když se řekne Nizozemsko, většina lidí si vybaví tulipány, větrné mlýny, Amsterdam nebo přístav v Rotterdamu. Investoři by si však měli vybavit ještě něco jiného – kolébku moderního kapitálového trhu.

Francouzské akciové indexy: Luxus, banky a globální průmysloví hráči (13. díl)
Když se mluví o akciových trzích, pozornost investorů se často automaticky stáčí k USA. Ačkoli americké akcie dnes dominují globálním indexům a technologické firmy udávají tempo a výkonnost, v kontextu posledních týdnů a zvýšené geopolitické nejistoty řada investorů aktivně přemýšlí o geografické diverzifikaci.

Německé akciové indexy DAX: Proč silná ekonomika neznamená silný akciový trh (12. díl)
Německo je ekonomickou velmocí Evropy, přesto jeho akciový trh nepatří mezi největší na světě. Zatímco německé firmy hrají klíčovou roli v globálním průmyslu a jsou úzce provázány i s českou ekonomikou, německý kapitálový trh zůstává relativně úzký a koncentrovaný. Právě tento rozpor činí z německých akciových indexů specifické a investičně zajímavé téma.

Brazílie: Komoditní gigant s největším akciovým trhem Latinské Ameriky (11. díl)
Brazílie je komoditní gigant, největší ekonomika Latinské Ameriky a díky více než 210 milionům obyvatel i země s obrovským vnitřním trhem. Přesto její akciový trh zůstává v globálním měřítku relativně malý a často přehlížený. Právě tato kombinace velikosti, potenciálu, ale i specifických rizik dělá z Brazílie velmi zajímavý – a zároveň ne úplně jednoduchý – investiční příběh.

Kanadské akciové indexy: Trh, kde vládnou banky, ropa a komodity (10. díl)
Kanadský akciový trh je často ve stínu USA, přesto patří mezi 10 největších světových trhů a má velmi specifickou povahu. Zatímco USA ovládají technologičtí giganti, v Kanadě vládnou banky, ropa, komodity a těžaři, kteří tvoří významnou část kanadského akciového trhu.

Akciové indexy: Index S&P 500 - symbol amerického akciového trhu (9. díl)
Pokud existuje jeden index, který nejlépe vystihuje dění na americkém akciovém trhu, pak je to index S&P 500. Tento index sleduje vývoj 500 největších veřejně obchodovaných společností ve Spojených státech a je brán jako barometr amerického akciového trhu.

Tematické indexy: Jak sledovat nové trendy na akciových trzích (8. díl)
Akciové indexy nejsou jen investičním produktem, ale také užitečným nástrojem pro sledování nových trendů. Zajímavou skupinou indexů jsou tematické indexy, ty ukazují, které technologie, sektory či společenské změny získávají na významu a které firmy stojí v čele těchto trendů.

Akciové indexy Nasdaq: Indexy, které hýbou světem technologií (7. díl)
Když se řekne Nasdaq, většina investorů si vybaví technologické akcie a prudký růst i pády. Akciové indexy Nasdaq Composite a Nasdaq-100 patří k nejvíce sledovaným indexům na světě a ukazují, jak se daří firmám, které formují budoucnost – od Applu přes Microsoft až po Nvidii. A právě indexy Nasdaq Composite a Nasdaq-100 jsou předmětem tohoto dílu.

Sektorové indexy: Které části trhu táhnou akcie vzhůru? (6. díl)
Kdo obchoduje s akciemi nebo se zajímá o akciový trh, jistě se už setkal s pojmy sektory či odvětví. Společnosti obchodované na burze jsou rozděleny do sektorů a odvětví, aby je investoři mohli snadněji porovnávat a sledovat, jak se jednotlivým sektorům daří.

Akciové indexy a investiční styly: Který styl vydělává nejvíce? (5. díl)
V rámci investování existuje mnoho investičních stylů, od těch, které investují do konzervativnějších akcií po ty, které investují do sice rizikovějších, ale rychle rostoucích akcií.

Akciové indexy podle velikostí společností (4. díl)
V předchozích dílech jsme si vysvětlili, co jsou akciové indexy, jak se sestavují a jaké mají funkce. Dnes se zaměříme na to, jak se indexy dělí podle velikosti společností, které je tvoří. Velikost společností zahrnutých v indexu totiž zásadně ovlivňuje jeho chování, rizikovost i výnosový potenciál. Pro investory je proto důležité rozumět, jaké typy indexů existují a jaké mají specifika.

Akciové indexy podle geografie: Globální a regionální indexy (3. díl)
Akcií obchodovaných na burzách po celém světě jsou desetitisíce. Podle webových stránek World Federation of Exchanges, která sdružuje burzy z celého světa, se na členských burzách WFE obchoduje přes 50 tisíc společností. Zorientovat se v takovém množství je pro běžného investora v zásadě nemožné. Výhoda akciových indexů je, že předvýběr akcií udělají za vás.

Akciové indexy: Jak vznikají akciové indexy (2. díl)
Když se v médiích mluví o tom, že trhy rostou nebo klesají, většinou se tím myslí vývoj některého z akciových indexů, jako je například akciový index S&P 500 nebo index Nasdaq 100. Co ale ve skutečnosti akciový index představuje? Kdo rozhoduje o tom, které firmy v něm budou? Proč se hodí vědět, jakým způsobem je index sestaven a počítán?

Akciové indexy: Co je akciový index a jaké nám přináší benefity? (1. díl)
Akciové indexy hrají už více než století ve světě investic důležitou roli a řadu indexů každý den bedlivě sledují investoři z celého světa. Ačkoli pojem akciový index většina z nás pravděpodobně už slyšela a investování do akciových indexů je díky ETF neboli Exchange Traded Funds v poslední době velmi populární, uměli byste říci, co vlastně index je, jak se tvoří a do čeho tím pádem investujete?

Akciové indexy
Akciové indexy (nebo také burzovní indexy) jsou jedním z nejdůležitějších indikátorů ekonomiky, jsou ukazatelem výkonnosti daného akciového trhu jako celku.

Škola tradingu
Vítejte v naší unikání sekci, kde můžete zcela zdarma projít školou tradingu (škola obchodování) a naučit se tak všechny potřebné základy z oblasti nejoblíbenějších finančních trhů: Forex, akcie, akciové indexy, komodity, ETF a kryptoměny. To jsou hlavní trhy, které budete jako trader obchodovat a o všech těchto trzích jsme připravili sérii článků, kde se vše naučíte od úplných základů až po pokročilé znalosti. Postupně také budou přibývat nové články.

Čtěte více

• Akciové indexy a investiční styly: Který styl vydělává nejvíce? (5. díl)
  V rámci investování existuje mnoho investičních stylů, od těch, které investují do konzervativnějších akcií po ty, které investují do sice rizikovějších, ale rychle rostoucích akcií.
• Akciové indexy: Co je akciový index a jaké nám přináší benefity? (1. díl)
  Akciové indexy hrají už více než století ve světě investic důležitou roli a řadu indexů každý den bedlivě sledují investoři z celého světa. Ačkoli pojem akciový index většina z nás pravděpodobně už slyšela a investování do akciových indexů je díky ETF neboli Exchange Traded Funds v poslední době velmi populární, uměli byste říci, co vlastně index je, jak se tvoří a do čeho tím pádem investujete?
• Akciové indexy: Index S&P 500 - symbol amerického akciového trhu (9. díl)
  Pokud existuje jeden index, který nejlépe vystihuje dění na americkém akciovém trhu, pak je to index S&P 500. Tento index sleduje vývoj 500 největších veřejně obchodovaných společností ve Spojených státech a je brán jako barometr amerického akciového trhu.
• Akciové indexy jako klíč k pochopení trhů
  Akciové indexy asi není čtenářům FXstreet potřeba příliš představovat. V tomto článku se proto raději zaměříme na to, jaká omezení akciové indexy mohou přinášet i jak pomocí nich lépe analyzovat trhy.
• Akciové indexy: Jak vznikají akciové indexy (2. díl)
  Když se v médiích mluví o tom, že trhy rostou nebo klesají, většinou se tím myslí vývoj některého z akciových indexů, jako je například akciový index S&P 500 nebo index Nasdaq 100. Co ale ve skutečnosti akciový index představuje? Kdo rozhoduje o tom, které firmy v něm budou? Proč se hodí vědět, jakým způsobem je index sestaven a počítán?
• Akciové indexy Nasdaq: Indexy, které hýbou světem technologií (7. díl)
  Když se řekne Nasdaq, většina investorů si vybaví technologické akcie a prudký růst i pády. Akciové indexy Nasdaq Composite a Nasdaq-100 patří k nejvíce sledovaným indexům na světě a ukazují, jak se daří firmám, které formují budoucnost – od Applu přes Microsoft až po Nvidii. A právě indexy Nasdaq Composite a Nasdaq-100 jsou předmětem tohoto dílu.
• Akciové indexy: Obchodování burzovních indexů
  Akciový index (burzovní index) měří celkovou cenovou výkonnost skupiny akcií, obvykle za konkrétní zemi. Například DE30 (německý index DAX) je akciový index obsahující 30 společností zalistovaných na německé burze. Akciové indexy reprezentují celý akciový trh a zaznamenávají tržní změny v čase.
• Akciové indexy podle geografie: Globální a regionální indexy (3. díl)
  Akcií obchodovaných na burzách po celém světě jsou desetitisíce. Podle webových stránek World Federation of Exchanges, která sdružuje burzy z celého světa, se na členských burzách WFE obchoduje přes 50 tisíc společností. Zorientovat se v takovém množství je pro běžného investora v zásadě nemožné. Výhoda akciových indexů je, že předvýběr akcií udělají za vás.
• Akciové indexy podle velikostí společností (4. díl)
  V předchozích dílech jsme si vysvětlili, co jsou akciové indexy, jak se sestavují a jaké mají funkce. Dnes se zaměříme na to, jak se indexy dělí podle velikosti společností, které je tvoří. Velikost společností zahrnutých v indexu totiž zásadně ovlivňuje jeho chování, rizikovost i výnosový potenciál. Pro investory je proto důležité rozumět, jaké typy indexů existují a jaké mají specifika.
• Australské akciové indexy: Těžaři, banky a štědré dividendy (19. díl)
  Austrálie je jednou z nejbohatších a nejstabilnějších ekonomik světa, přesto její akciový trh stojí jen na dvou pilířích: bankách a těžbě nerostných surovin. Australské akcie mají jednu velmi zajímavou výhodu: nabízejí jedny z nejvyšších dividendových výnosů mezi vyspělými trhy, a to díky daňovému systému, který je ve světě unikátní.
• Brazílie: Komoditní gigant s největším akciovým trhem Latinské Ameriky (11. díl)
  Brazílie je komoditní gigant, největší ekonomika Latinské Ameriky a díky více než 210 milionům obyvatel i země s obrovským vnitřním trhem. Přesto její akciový trh zůstává v globálním měřítku relativně malý a často přehlížený. Právě tato kombinace velikosti, potenciálu, ale i specifických rizik dělá z Brazílie velmi zajímavý – a zároveň ne úplně jednoduchý – investiční příběh.
• Britské akciové indexy: Londýn už není, co býval (16. díl)
  Londýn byl po staletí finančním centrem světa. Dnes ale investoři čím dál častěji odcházejí jinam a kdybyste před 10 lety investovali do britského indexu FTSE 100 místo amerického S&P 500, dnes by byl rozdíl dramatický.
• České akciové indexy: Malý, koncentrovaný, ale vysoce výkonný trh (17. díl)
  Pro českého investora je domácí akciový trh trochu paradoxem. Na jedné straně je to pro nás nejdostupnější trh, bez měnového rizika, s českou regulací, s firmami, jejichž jména známe. Na druhé straně je to jeden z nejmenších a nejkoncentrovanějších trhů Evropské unie, na kterém se za posledních patnáct let počet obchodovaných společností spíš snižuje, než roste. Malý počet společností a vysoká koncentrace ale rozhodně neznamená malý výnos, ba naopak, české akcie si v posledních letech vedly výjimečně dobře.
• Francouzské akciové indexy: Luxus, banky a globální průmysloví hráči (13. díl)
  Když se mluví o akciových trzích, pozornost investorů se často automaticky stáčí k USA. Ačkoli americké akcie dnes dominují globálním indexům a technologické firmy udávají tempo a výkonnost, v kontextu posledních týdnů a zvýšené geopolitické nejistoty řada investorů aktivně přemýšlí o geografické diverzifikaci.
• Charakteristika a vlastnosti akciových indexů
  Pojďme se ponořit do fascinujícího světa akciových indexů, které jsou ztělesněním ekonomické dynamiky a obchodního ducha. Nejedná se jen o suchá čísla na obrazovkách obchodníků, nýbrž o živé organismy představující pulzující srdce finančních trhů. Čím jsou tedy akciové indexy tak zvláštní?
• Index NASDAQ: Vše o investování a obchodování oblíbeného akciového indexu
  Máte zájem o investice do nových technologií a chcete sledovat nové trendy v odvětví technologií? Teď je pravý čas na to začít investovat do akciového indexu NASDAQ. Index Nasdaq je index cenných papírů obchodovaných na americké burze NASDAQ a patří mezi hlavní světové akciové indexy.
• Index S&P 500: Kompletní průvodce pro investování a trading
  Index S&P 500 je jedním z nejznámějších a nejsledovanějších akciových indexů na světě. Zahrnuje akcie 500 největších amerických společností obchodovaných na burzách NYSE a NASDAQ. Index je považován za barometr výkonnosti amerického akciového trhu a často slouží jako ukazatel celkového zdraví ekonomiky Spojených států. Investice do indexu S&P 500 jsou populární volbou pro začátečníky i pokročilé investory. Pro investici do tohoto indexu můžete využít různé finanční nástroje, jako jsou CFD, ETF (Exchange Traded Funds), futures kontrakty nebo opce.
• Index VIX: Jak vydělávat na burzovním strachu
  Index volatility CBOE - známější jako VIX - je index, který v reálném čase sleduje očekávání trhu ohledně změn indexu S&P 500 (SPX). Je důležitým měřítkem tržního rizika, napětí a sentimentu, proto se často označuje jako "index strachu". Měří rozkolísanost na finančních trzích.
• Japonský akciový trh: Ze ztracené dekády lídrem AI éry (18. díl)
  Japonský akciový trh je aktuálně jedním z nejzajímavějších příběhů globálních financí. Země, která tři dekády bojovala s deflací a stagnací, dnes generuje růsty akcií, které překonají i mnohé americké technologické tituly. Co stojí za proměnou země, která byla po desetiletí synonymem pro spojení „ztracená dekáda"?