Schodek 116 miliard pro rok 2021 je nerealisticky nízký. Mnohem spíše to bude cifra až třikrát vyšší, v pásmu 320 až 350 miliard
Schodek ve výši 116 miliard korun, který podle prvního návrhu státního rozpočtu pro rok 2021 navrhuje ministerstvo financí, je nerealisticky nízký. Důvodem je to, že staví na poměrně optimistickém – převážně optimističtějším, než s jakým ve svém konsensu počítá trh a centrální banka – vývoji tuzemské ekonomiky v letošním i příštím roce. A zejména proto, že nezahrnuje výpadky, které pravděpodobně nastanou. Hlavně přitom půjde o výpadek spojený se zrušením superhrubé mzdy.
Ministerstvo financí podle své aktuální prognózy počítá s letošním propadem ekonomiky ČR o 6,6 procenta. Trh však podle pravidelného šetření České národní banky mezi analytiky počítá letos v konsensu s propadem o 7,2 procenta. Česká národní banka pak dokonce prognózuje pokles o 8,2 procenta. Pro příští rok pak ministerstvo financí počítá s růstem ekonomiky, a to o 3,9 procenta. Trh je v tomto případě optimističtější, jelikož předpokládá růst tempem pěti procent. Zato ČNB je opět pesimističtější než ministerstvo, neboť pro rok 2021 prognózuje růst jen 3,5 procenta.
Nelze tedy rozhodně vyloučit, že ministerstvo financí bude muset svůj odhad zejména letošního výkonu tuzemské ekonomiky přehodnotit směrem dolů. To by pochopitelně umocnilo i tlak na veřejné finance.
Pro rok 2021 pak Česká národní banka počítá s deficitem celkových veřejných rozpočtů v objemu 249 miliard. Trh prognózuje schodek nepatrně vyšší, zhruba 255 miliard. Jenže tyto odhady nezahrnují například právě dopad zrušení superhrubé mzdy.
Podle zářijové zprávy Národní rozpočtové rady by tento výpadek odpovídal 92 miliardám. Dodatečné inkaso DPH a spotřebních daní, které by zajistilo zrušení superhrubé mzdy, by podle ministerstva financí činilo patnáct miliard korun. Takže v čistém vyjádření představuje výpadek ze zrušení superhrubé mzdy 77 miliard korun.
Sečteno, podtrženo realističtější počítat s deficitem veřejných financí v příštím roce kolem 330 miliard korun.
Ovšem na státní rozpočet budou připadat dvě třetiny výpadku ze zrušení superhrubé mzdy, tedy zhruba 51 miliard. Zbytek výpadku, zhruba 26 miliard korun, připadne na rozpočty místních samospráv. Těchto 26 miliard výpadku by způsobilo, že hospodaření místních samospráv by se v příštím roce „přetočilo“ z nyní vyhlíženého mírného přebytku do schodku. Vzhledem k tomu, že v případě zdravotních pojišťoven lze v příštím roce očekávat přibližně vyrovnané hospodaření, deficit státního rozpočtu se v roce 2021 může mnohem spíše pohybovat kolem úrovně 320 miliard. To je zhruba 2,75krát vyšší údaj než oněch 116 miliard, s nímž nyní pracuje ministerstvo financí.
Pokud navíc výkon ekonomiky bude horší, než s jakým nyní ministerstvo počítá, a pokud se bude blížit spíše odhadu trhu či ČNB, může být ministerstvo nakonec nucena pracovat se schodkem státního rozpočtu v roce 2021 až kolem 350 miliard. To je zhruba třikrát vyšší údaj, než jaký nyní ministerstvo prezentuje.
Lukáš Kovanda
Národní ekonomická rada vlády (NERV)
Hlavní ekonom, Trinity Bank
Čtěte více
-
Schladená GBP
Dáta sklamaliDnešné dáta ekonomick&a... -
Schneider-Ammann (švajčiarsky minister hospodárstva)
" musíme sa naučiť žiť so silným CHF ... -
Schodek bude letos naprosto rekordní, ale ne půlbilionový. I proto, že se investuje méně, než vláda na jaře zamýšlela
Zářijové plnění státního rozpočtu je dalším potvrzením toho, že letošní schodek tohoto rozpočtu zdaleka nedosáhne úrovně 500 miliard korun. Bude nižší, a to nejspíše výrazně. To však nic nemění na tom, že veřejné finance ČR se ocitají pod extrémně nepříznivým tlakem a je třeba činit kroky k jejich co možná nejrychlejší konsolidaci v příštích letech. Zatím ale taková konsolidace ve výhledu rozhodně není. Nelze naopak vyloučit situaci, kdy schodek státního rozpočtu v roce 2021 bude vyšší než schodek letošní. -
Schodek rozpočtu bude letos zřejmě 20 miliard
Po očištění od vlivu peněz z EU nám vychází schodek 29 miliard korun. Pokud zahrneme i evropské peníze, pak náš rozpočet může být i v přebytku. Na tiskové konferenci to oznámil ministr financí Ivan Pilný za ANO. Rozpočet včetně peněz z EU je pak schválen se schodkem ve výši 60 miliard korun. Přebytek českého státního rozpočtu v září stoupl až na částku 17,4 miliardy korun. -
Schodek rozpočtu ČR letos bude přinejlepším 100 miliard korun, v horším případě zhruba 300 miliard
V nejhorším možném scénáři bude Západ jedním velkým "Wu-chanem". To by mělo na českou ekonomiku horší dopad než světová finanční krize před deseti lety. V tuto chvíli je naštěstí realističtější počítat s tím, že se překážce jménem koronavirus vyhneme. -
Schodek rozpočtu 300 miliard by byl rekordní v historii ČR
Schodek státního rozpočtu ve výši 300 miliard korun, který chce navrhnout podle svého dnešního prohlášení ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) na pondělním jednání vlády, by byl historicky nejvyšším schodkem státního rozpočtu v dějinách ČR. Doposud nejvyšší deficit měl rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun. -
Schodek se kvůli viru zvýší na 300 mld, začne plošné testování
Schodek státního rozpočtu se kvůli dopadům šíření koronaviru zvýší z předpokládaných 200 miliard na 300 miliard. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) to navrhne v pondělí na jednání vlády. Kabinet projedná i možnost dalšího uvolnění cest přes hranice nebo zvýšení plateb za státní pojištěnce. Ve středu by pak mělo na některých místech začít plošné testování, které má zjistit podíl nakažených mezi obyvateli Česka. V zemi je dosud 6657 potvrzených případů nákazy, 1235 lidí se z nemoci vyléčilo, 181 lidí zemřelo. -
Schodek státního rozpočtu dosáhl čtyřletého maxima
„Schodek státního rozpočtu ve výši 28,5 miliardy korun je přijatelný a umožňuje snižovat zadlužení České republiky vůči hrubému domácímu produktu. Naše země se díky hospodaření v posledních letech dostala mezi země Evropské unie s nejnižším zadlužením,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček. -
Schodek státního rozpočtu překročil 230 miliard korun
„Výrazný růst státních investic pomáhá zmírňovat hospodářské problémy naší země. Bohužel však vede i k růstu schodku státního rozpočtu,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček. -
Schodek státního rozpočtu trhá rekordy
„Zatímco zaměstnanci v soukromém sektoru si utahují opasky, platy státních zaměstnanců vzrostly. Polepšili si i důchodci, kterým byly na začátku roku valorizovány penze,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček. -
Schrnutí EUR/USD
Dnes v dopoledních hodinách vydala společnost Markit's Index PMI z eurozóny, který vzrostl o 0,8 bod... -
Schůzka FOMC: Powell si strategicky nechal pootevřená dvířka
Prosincová schůzka nepřinesla žádné velké změny. Úrokové sazby zůstaly stejné a Fed jen zopakoval svůj názor, že ekonomika šlape podle plánu. Během následné diskuse byl velkým tématem nedávný vývoj na repo trhu. -
Schůzka FRS stane se významnou událostí tohoto týdne.
Na Evropských trzích, obchodní dynamika v Pátek byly poněkud odlišná. Indexy periferních zemí klesali. Španělsky IBEX... -
Schůzka prezidenta Evropské centrální banky (ECB) Maria Draghi v Bundestagu byla úspěšná
Schůzka prezidenta Evropské centrální banky (ECB) Maria Draghi v Bundestagu byla úspěšná. Stále se však na jeho osobu... -
Schůzka Trump-Xi investorům udělala radost
Akciové trhy ve Spojených státech zakončily páteční obchodování v ziscích. Všechny hlavní indexy, a to Dow Jones, S&P 500 a Nasdaq si shodně polepšily o 0,8 %. V rámci širšího indexu S&P 500 se dařilo téměř všem sektorům s výjimkou energetických společností (-0,2 %). Nejlépe se umístila síťová odvětví se zhodnocením 1,5 %, následovaná trojicí odvětví zdravotní péče, technologií a průmyslu, která si připsala zisky ve výši 1,1 %. -
Schůzka velkých ropných producentů v Dauhá se blíží. Co čekat?
V neděli 17. dubna se uskuteční konference velkých ropných producentů v katarském Dauhá. Mělo by se jí zúčastnit všech... -
Schválené prodloužení pronájmu Gripenů zvýší deficit
Regionální měny včera zažily klidné obchodování, pohyby jejich kurzů proti euru byly jen minimální. Koruna během dne velmi mírně posílila... -
Schyľuje sa v rozvíjajúcich ekonomikách k menovým krízam?
V posledných týždňoch zaznamenali prudký prepad argentínskeho pesa a tureckej líry. Peso stratilo od polovice apríla voči doláru zhruba 20% zo svojej hodnoty a líra zhruba 15%. Pod menším tlakom sú aj niektoré ďalšie meny rozvíjajúcich sa ekonomík. Primárnou príčinou je rast dôvery v schopnosť americkej centrálnej banky FED zvyšovať úrokové sadzby (za ktorým stál návrat jadrovej inflácie nad dvojpercentný cieľ), ktorý poslal nahor úročenie amerických dlhopisov a tým pádom aj dolár. A keďže Turecko aj Argentína si požičiavajú a dlžia nemalé čiastky v dolároch (nielen verejná, ale aj súkromná sféra), tak kombinácia vyššieho dolárového úročenia a silnejšieho dolára vyvoláva obavy o ich budúci ekonomický rast. -
Schyluje se k návratu OPECu?
Zástupci producentů ropy sdružení v OPECu se v Alžíru dohodli na koordinovaném omezení produkce. Podle dosud známých informací by mělo jít o snížení produkce o cca 250-750 tisíc barelů denně. Prozatím sice šlo jen o neformální jednání či konzultace (jak uvedl saúdskoarabský ministr pro ropu al-Falih), nicméně i tak je na trzích jejich dopad více než patrný. Cena ropy Brent po nečekaných zprávách vzrostla včera odpoledne asi o 7,5 % a dostala se do blízkosti 49 USD/barel. -
Siahne nám ECB hlbšie do peňaženiek
Nové maximá vysoké rizikoPočas včerajšie...