Začalo to schůzkou tří kupců a zpackanou plavbou. Poznejte příběh nejstarší burzy světa

Byla to doba lukrativních i krutých zámořských objevů. V roce 1602 vznikla v Nizozemsku první akciová společnost na světě a ve stejné době vyvstala i potřeba první akciové burzy. Zrodila se společnost, která pod názvem Euronext Amsterdam přežívá dodnes. V novém cyklu Tour de Burza se podíváme na její dramatickou historii.

Začalo to jako příběh tří kupců. Do kapsy rozhodně neměli hluboko, ale byli na stopě plánu, který mohl jejich bohatství násobit. A tak se tajně scházeli a vymýšleli způsob, jak se dostat do Indonésie.

Proč? Kalendář ukazoval konec 16. století. Zatímco Amerika už byla objevená, Asii Evropané teprve pozvolna mapovali. Byli to především Portugalci, kteří navazovali ekonomické styky s tamními domorodci. K tomu bránili i samotné know-how, jak se do Indického oceánu námořními trasami dostat.

Nizozemsko tak veškeré dovezené exotické koření muselo kupovat až na trhu v Evropě, což bylo i kvůli politickým aliancím na kontinentu čím dál krkolomnější. Tři nizozemští kupci Jan Jansz Carel, Hendrick Hudde a Reynier Pauw proto sehnali dalších šest společníků a založili Společnost vzdálených zemí, která měla financovat první ryze nizozemskou výpravu do oblasti Indonésie.

Nahromadili kapitál, který by dnes představoval přes 13 milionů eur. Postavili čtyři lodě a sehnali posádku 248 mužů. První expedice vyplula z ostrova Texel 2. dubna 1595.

Na první pohled skončila výprava katastroficky. Přes sto námořníků zemřelo na nemoce, hlad nebo šarvátky. Když se konečně expedice dostala do Indonésie, domorodci instruovaní od Portugalců je rozhodně nevítali s otevřenou náručí. Námořníkům se ale podařilo přivézt zpátky nějaké koření a výlet byl nakonec dokonce ziskový.

Nizozemští kupci rychle rozklíčovali rozsah úspěchu. Měli trasu do Indonésie a dokázali obejít Portugalce. V průběhu dalších let vypravili do Indického oceánu desítky dalších výprav.

Takhle vznikla první burza

Z hlediska financování zámořských objevů se ukázaly dvě věci. Jednak šlo o mimořádně riskantní podnik, stačilo onemocnění posádky, bouře nebo jiná katastrofa a zbyla jen ztráta. Jednak se pro účely každé plavby formovala vždy nová a dočasná společnost, což začalo být zbytečně komplikované.

V roce 1602 proto vznikla Sjednocená východoindická společnost, která získala od státu prakticky monopol na zámořské výpravy, obchodování a kolonizaci v oblasti Indického oceánu. Společně s tím vznikl nápad, aby se riziko spojené se zaoceánskými plavbami, ale také potenciální zisk, mohly dělit mezi více investorů.

Tak vznikla Amsterdamská burza, kde se začaly obchodovat komodity, ale vůbec poprvé i akcie Sjednocené východoindické společnosti. Vlastníci podílu na vybrané plavbě mohli prostřednictvím cenných papírů svůj podíl dál přeprodávat na sekundárním trhu.

Burza přežila společnost, kvůli které vznikla

Kromě toho, že rostla samotná hodnota Sjednocené východoindická společnosti, titul vyplácel také extrémně štědré dividendy. Původně společnost vznikla jen na 21 let s tím, že se po následné likvidaci zisk rozdělí mezi akcionáře (takový hybridní dluhopis).

Po úspěchu projektu se ale životnost společnosti prodloužila na dobu neurčitou. Vložené peníze investorů tak zůstaly ve společnosti, čímž se akciový trh přibížil k podobě, jakou známe dnes.

Sjednocená východoindická společnost po období prosperity nezvládla sílící administrativní zátěž, korupci a vliv pašeráků a rozpadla se s rokem 1799. Ne tak Amsterdamská burza, která se stala vlajkovým trhem Evropy.

Rozvoj investování vedl k tomu, že kupci v nizozemských hospodách probírali příští finanční kroky. Vznikaly první investiční komunity i pokročilé tradingové nástroje. Shortování bylo úplně běžné už v 17. století. Chyběly jen sociální sítě.

Aby mohla společnost obstát i v moderním investičním světě, spojila se v roce 1997 s domácí opční burzou European Options Exchange. V roce 2000 následovalo spojení s burzou v Paříži a Bruselu. Vznikl gigant Euronext.

V roce 2007 se pak rozběhl ambiciózní projekt, kdy se Euronext spojil s newyorskou burzou. V roce 2013 se ale Euronext opět osamostatnil.

A po odchodů Britů z Evropské unie a oslabení vlivu londýnské burzy je dnes z Amsterdamu opět centrum evropského obchodu. Jako si to vysnili tři nizozemští kupci, kteří se kdysi dávno potají sešli nad lahodným mokem.

Závěr

V příštím díle cyklu Tour de Burza se zaměříme na historii další významné burzy. Postupně odhalíme příběhy těch největších globálních burz i fascinující osudy tržišť, která neprávem zapadly v čase.

Filip Kalčák pro portál FXstreet.cz

Související články

Tour de Burza – historie burz
V cyklu Tour de Burza se zaměříme na historii další významné burzy. Postupně odhalíme příběhy těch největších globálních burz i fascinující osudy tržišť, která neprávem zapadly v čase.

Historie eura je hlubší, než se zdá. O evropskou měnu se státy pokoušely už v 19. století
Euro je v současnosti považované za druhou nejdůležitější měnu světa, zároveň jde ale o jedno z nejmladších platidel. Ovšem jen na první pohled. Evropa začala se společnou měnovou politikou výrazněji experimentovat už v devatenáctém století. Na euro si posvítíme v dalším vydání cyklu CASH HISTORY.

Světové měny
Na celém světě existuje asi 180 měn. Účastníci trhu se ale o společné měny mnoha zemí nezajímají, protože některé z nich nejsou dostatečně populární nebo se na rozdíl od amerického dolaru používají pouze v konkrétním státě. Dolar se používá po celém světě a je měřítkem hodnoty měn.

Historie forexového obchodování
Původ devizových operací sahá až do několika set leté historie. Různé měny a potřeba směny existovala již v době samotné Babylonie. V této době se začínaly používat první papírové bankovky a rostla spekulativní aktivita, která by na dnešních trzích byla zcela určitě odsuzována.