STAN chce zavedení eura v nejbližším možném termínu
Starostové chtějí zavedení eura v nejbližším možném termínu, za reálný považují rok 2029 či 2030. Novinářům to dnes řekli předseda hnutí STAN Vít Rakušan a místopředseda Lukáš Vlček. Rakušan považuje téma eura v předvolebním programu Starostů za zásadní, nová vláda podle něj musí k evropské měně deklarovat jasný postoj. Neumí si představit, že by podepsal jakoukoli koaliční smlouvu, pokud v ní nebude vytvoření funkce zmocněnce pro vstup do ERM II. Jasný termín přijetí eura bude důležitý bod programového prohlášení budoucí vlády, dodal ministr průmyslu a obchodu Vlček.
Pro co nejrychlejší zavedení eura jsou také nyní opoziční Piráti. Koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) je podle svého programu pro přijetí eura, až to bude ekonomicky a politicky výhodné pro ČR. V současné vládní koalici patří otázka přijetí eura ke sporným bodům. Vláda loni debatovala o možnosti stanovení termínu pro vstup do eurozóny nebo mechanismu směnných kurzů ERM II, nakonec ale tento krok neučinila. Loni na konci listopadu neuspěl ani návrh STAN, aby kabinet jmenoval národního koordinátora pro euro.
"Tahle vláda, ve které jsme také byli, hospodařila dobře. Udělala všechno pro to, aby se tady mohlo euro přijmout, jenom ho přijmout nechtěla," uvedl dnes vicepremiér Rakušan. Absence zmocněnce pro euro či pro vstup do ERM II podle něho přispívá k tomu, že nikdo debatu o euru nemoderuje a vzniká tak prostor pro obavy. Podpora pro přijetí eura podle něj bez diskuse a informací nevzroste. Podle Vlčka zároveň debata nesmí zamrznout v detailu. Téma navíc považuje nejen za ekonomické, ale i bezpečnostní, jako nástroj provázání s Evropou jako nejbližším partnerem.
Přijetí eura se v dalším volebním období nejspíš nestihne, připustil Rakušan. Nová vláda ale podle něj musí udělat vše pro to, aby další vládě připravila veškeré podmínky.
Ke vstupu do eurozóny se Česko zavázalo při přistoupení k EU v roce 2004. Z deseti zemí, které tehdy do unie vstoupily, zatím společnou měnu kromě Česka nezavedly Polsko a Maďarsko.
Pro vstup do eurozóny je třeba kromě dvouletého členství v ERM II splnit kritéria nízké inflace a nízkého úročení vládních dluhopisů a udržovat deficit veřejných financí pod třemi procenty hrubého domácího produktu (HDP) a celkové zadlužení pod 60 procenty HDP. Podle materiálu, který vyhodnocuje připravenost země na členství v eurozóně, Česko loni splnilo tři z pěti kritérií pro přijetí eura, a to velikost deficitu veřejných financí, výši zadlužení a výši úrokových sazeb. Nesplnilo naopak inflační kritérium ani povinnost členství v mechanismu směnných kurzů ERM II. Podle Vlčka letos ČR podmínky splní, a není tak důvod debatu o přijetí eura oddalovat.
Zdroj: Reuters, ČTK
Čtěte více
-
SSI ukazatel: AUD/USD se dostal nad ratio 1.5
Index spekulativního sentimentu (SSI index) a aktuální otevřené pozice na Forexu. -
SSI: 93 % retail traderů je LONG na USDJPY
Index spekulativního sentimentu (SSI index) a aktuální otevřené pozice na Forexu. -
Stabilita českých firem podle indexu ICC ve čtvrtém čtvrtletí 2024 mírně klesla
Stabilita českých firem ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku mírně klesla, největší zhoršení zaznamenaly firmy v sektoru dopravy a skladování. Vyplývá to z Indexu stability firem, který dnes poskytla ČTK Mezinárodní obchodní komora ČR. Index se snížil z hodnoty 5,9 ve třetím čtvrtletí na 5,7 na desetibodové škále stability. Navzdory tomuto poklesu drtivá většina firem nadále plní své závazky. -
Stabilitu úrokových sazeb podpořilo pět členů bankovní rady ČNB
Stabilitu úrokových sazeb podpořilo na dnešním jednání pět členů bankovní rady České národní banky (ČNB), dva navrhovali růst o 0,25 procentního bodu. Na tiskové konferenci to řekl guvernér ČNB Aleš Michl. Počet hlasů podporujících ponechání základní sazby beze změny proti květnu o jednoho vzrostl. -
Stabilní koruna letos posílila k euru
Za celý rok 2015 koruna vůči euru posílila pouze o zhruba 2,5 procenta na 27,02 Kč/EUR, kde stála dnes v poledne. Kurz koruny vůči euru vykazoval po celý rok, a zejména v jeho druhé polovině, nebývalou stabilitu. Od začátku července se česká měna takřka výhradně pohybuje v poměrně úzkém pásmu mezi 27,0 a 27,2 koruny za euro. -
Stablecoiny se používají k přesunu prostředků mezi kryptoměnami
Výběr informací o stablecoinech (američtí zákonodárci přijali první významný národní zákon o kryptoměnách, který zavádí regulační režim pro stablecoiny): -
Standard & Poor's zhoršila rating Řecka
Mezinárodní á ratingová agentura Standard & Poor's (S&P) zhoršila úvěrové hodnocení Řecka o jeden... -
Standard & Poor's zhoršila výhled Francie
Mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor's zhoršila ze stabilního na negativní výhled úvěrového... -
Standard & Poor's zlepšila výhled Portugalska
Mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor's včera zlepšila výhled úvěrové známky Portugalska... -
Standard & Poor's zvýšila úvěrový rating Řecka o jeden stupeň
Mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor's (S&P) zlepšila hodnocení úvěrové spolehlivosti Řecka o jeden stupeň na úroveň BB-. Rating sice zůstává ve spekulativním pásmu, agentura však upozornila, že by během následujícího roku mohla přikročit k dalšímu zlepšení, které bude záviset na realizaci hospodářských reforem a na vývoji v bankovním sektoru. -
Stanjura: Dividendy z ČEZ za letošek stát opět použije na pomoc s energiemi
Dividendy z energetické společnosti ČEZ, které budou vyplaceny za letošní rok, stát opět použije na zmírnění energetické krize. Radiožurnálu to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Vyloučil, že by vláda zavedla sektorovou daň pro některá odvětví. Jak získat peníze z nadměrných zisků některých firem, vláda podle Stanjury rozhodne zhruba do 10. září. -
Stanjura: Koalice se shodla na dani z mimořádných zisků
Koalice se podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) shodla na podobě daně z mimořádných zisků. Řekl to dnes ČTK a České televizi po jednání zástupců všech pěti koaličních stran. Některé pozměňovací návrhy budou staženy, konkrétní Stanjura nebyl. Předseda poslanců TOP 09 Jan Jakob řekl, že stáhne svůj návrh, aby v roce 2023 platila sazba 60 procent a v následujících letech sazba 40 procent. -
Stanjura: O možné dani z neočekávaného zisku by se mělo rozhodnout do 10. září
O možném zavedení daně z neočekávaného zisku by se mělo rozhodnout do 10. září, řekl včera večer ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v České televizi (ČT). Příjmy z daně, která by se mohla týkat bank nebo energetických firem, by mohl jít třeba na kompenzace vysokých cen energií, dodal. -
Stanjura: Schodek státního rozpočtu bude příští rok vyšší
Schodek státního rozpočtu bude příštím roce vyšší než letos, mohl by se dostat až k 280 miliardám korun. Za prohloubením schodku budou mimo jiné zvýšené výdaje na obranu, řekl České televizi (ČT) ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Stínová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v reakci ČTK řekla, že zvýšení deficitu by bylo fiaskem vládní rozpočtové politiky. V letošním roce stát plánuje hospodařit se schodkem 241 miliard korun, na konci května deficit činil 170,5 miliardy korun. -
Stanjura: Vyšší dividenda ČEZ by do rozpočtu přinesla deset mld. Kč navíc
Vyšší dividenda energetické společnosti ČEZ by přinesla do státního rozpočtu asi deset miliard korun navíc. Peníze by posloužily zejména na pokrytí nákladů, které způsobily vysoké ceny energií, tedy na kompenzace domácnostem a firmám, na příspěvek na bydlení a na mimořádnou valorizaci důchodů. Novinářům to dnes řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). -
Stanley Fischer schválen do vedení Fedu
Americký Senát včera schválil Stanleyho Fischera do funkce místopředsedy Rady guvernérů tamní centrální... -
Starmer a Trump spolu hovořili o pokroku ohledně ekonomické dohody
Britský premiér Keir Starmer a americký prezident Donald Trump spolu v neděli krátce telefonicky hovořili o pokroku ohledně nové obchodní dohody mezi oběma zeměmi. Oznámil to dnes podle agentury Reuters mluvčí britského premiéra. -
Starmer: Jednalo se o cestě ke spravedlivému míru na Ukrajině
Tématem včerejšího jednání v Bílém domě byl plán pro dosažení "tvrdého a spravedlivého" míru na Ukrajině, řekl po setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem britský premiér Keir Starmer. Trump podle něj vytvořil skvělou příležitost ukončit válku, mírová dohoda ale nesmí odměnit Rusko za jeho agresi. Podle Trumpa USA dosáhly v jednáních velkého pokroku, americký prezident ale zároveň připustil, že dohoda není jistá. -
Starmer má za to, že plnohodnotná obchodní válka není v ničím zájmu
Britský premiér Keir Starmer se dnes v telefonických rozhovorech s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou a australským ministerským předsedou Anthonym Albanesem shodl, že plnohodnotná obchodní válka by nebyla v ničím zájmu, uvedl podle agentury Reuters mluvčí jeho úřadu. Diskuze vrcholných politiků přišla v reakci na zavedení cel ze strany Spojených států na dovoz z velké části světa. -
Starmer ohledně amerických cel nic nevylučuje, Meloniová se obává dopadů na firmy
Britský premiér Keir Starmer předem nevylučuje žádné opatření na obranu před chystanými americkými cly, napsal server BBC Podle italské premiérky Giorgii Meloniové cla tvrdě zasáhnou italské výrobce. Americký prezident Donald Trump avizoval, že zavede rozsáhlá reciproční cla, podrobnější plán se chystá představit dnes. Očekává se, že jeho oznámení a případná protiopatření zásadně změní globální obchod.