Makroekonomická prognóza Ekonomika zařazuje vyšší rychlost

Čtěte více

• Makro: ECB zachovala úrokové sazby beze změny
  Rada guvernérů Evropské centrální banky na dnešním zasedání rozhodla ponechat úrokové sazby na nejnižší ú...
• Makro: ECB zhoršila výhled pro růst, inflace
  Prezident ECB Mario Draghi na tiskové konferenci po skončení zasedání bankovní rady 3. září uvedl, že jsou rizika pro ...
• Makro: ECB zmírnila pravidla pro poskytování úvěrů
  Evropská centrální banka ve středu na pravidelném měsíčním zasedání rady guvernérů rozhodla zmírnit požadavky na kolat...
• Makro: ECB zvažovala snížení úrokové sazby
  Prezident Evropské centrální banky Mario Draghi dnes na tiskové konferenci poznamenal, že rada guvernérů během...
• Makro: EIA týdenní zásoby zemního plynu v USA do 21. března
  Zásoby zemního plynu ve Spojených Státech poklesly o 57 miliard kubických stop na 896 bcf, ve stejném období před roke...
• Makro: Ekonomická aktivita bude běhen příštích dvou let postupně zrychlovat, OECD
  Ekonomická aktivita zemí OECD bude v roce 2011 a 2012 postupně zrychlovat, oživení bud...
• Makro: Ekonomická aktivita klesla v několika oblastech, Béžová kniha Fedu
  Béžová kniha americké centrální banky, zpráva o stavu ekonomiky za posledních šest týdnů, popisuj...
• Makro: Ekonomická aktivita zpomalila v mnoha oblastech, Fed
  Béžová kniha americké centrální banky, zpráva o stavu ekonomiky za posledních šest týdnů, popisuj...
• Makro: Ekonomická aktivita zůstává pomalá ve většině oblastí, Fed
  Béžová kniha americké centrální banky, zpráva o stavu ekonomiky za posledních ...
• Makroekonomická prognóza: Cla ukousnou z růstu
  Globální ekonomika čelí negativnímu šoku z titulu rozpoutaných obchodních válek ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa. Negativní dopad z tohoto titulu zejména do průmyslu, exportu a investic se začne projevovat od druhého čtvrtletí s nejvýraznějším dopadem ve druhé polovině roku. Výrazně negativně tak poznamená hospodářský růst v roce 2026. Tuzemskou ekonomiku by ale měla podporovat spotřeba domácností s tím, jak dále porostou reálné disponibilní příjmy. Inflace se letos i příští rok bude držet poblíž inflačního cíle. ČNB by měla mít prostor během letošního roku snižovat úrokové sazby až k terminálním 3 %.
• Makroekonomická prognóza: Inflace v cíli, ekonomika kulhá
  Česká ekonomika vzrostla vloni v reálném vyjádření o necelé jedno procento a viditelně se tak odpoutala od své předpandemické úrovně. Pomohly jak vývozy dokončené produkce primárně v automobilovém sektoru, tak spotřeba domácností a vlády. Letos růst ekonomiky dále mírně zrychlí, tahounem ale bude výlučně domácní poptávka. Na produkční straně ji bude podporovat sektor obchodu a služeb, v případě průmyslu se obáváme třetího ročního poklesu v řadě. Na trhu práce dále mírně poroste míra nezaměstnanosti, růst reálných mezd ale bude pokračovat. Inflace se letos bude držet těsně nad inflačním cílem. ČNB by měla pokračovat během první poloviny roku v uvolňování restrikce snižováním sazeb směrem ke 3 %.
• Makroekonomická prognóza Komerční banky: Ekonomika šlape i proti větru
  Česká ekonomika podle nové makroekonomické prognózy Komerční banky potvrzuje svou odolnost. Přestože zůstává pod vlivem geopolitické nejistoty a ropného šoku, její základní příběh se výrazně nemění. Tahounem růstu zůstává domácí poptávka, podpořená spotřebou domácností, investicemi a napjatým trhem práce. Pro letošní rok očekáváme růst HDP o 2,1 %, v roce 2027 pak zrychlení na 2,6 %. Inflace by letos měla v průměru dosáhnout 2,1 %, v příštím roce 2,6 %.
• Makroekonomická prognóza Komerční banky: V zajetí geopolitiky
  Globální i česká ekonomika čelí dalšímu šoku. Konflikt na Blízkém východě mezi Spojenými státy a Izraelem na straně jedné a Íránem na straně druhé se podepsal na výrazném zdražení energetických komodit, zejména ropy a plynu, a zvýšení jejich cenové volatility. Výsledkem je globální nárůst nejistoty a obav z dopadů dalšího nabídkového šoku, který přichází po relativně krátké době. Ten předchozí z let 2022 a 2023 měl dramatické inflační i růstové důsledky.
• Makroekonomická prognóza: Konec půstu – vstříc růstu
  První měsíce letošního roku potvrzují oživování domácí poptávky. Na spotřebitelském sentimentu se pozitivně podepsal návrat inflace ke dvouprocentnímu cíli centrální banky, což společně s nadále napjatým trhem práce pomohlo k obnovení růstu reálných mezd. V solidní dynamice pokračuje investiční aktivita a čisté exporty profitují z hladšího fungování globálních dodavatelských a výrobních řetězců, což je vidět zejména na produkci automobilového průmyslu. ČNB bude pokračovat v opatrném snižování úrokových sazeb. Reálné úrokové sazby zůstávají restriktivní, inflace se tak letos bude pohybovat kolem dvou procent, příští rok může být ale v průměru pod touto hodnotou.
• Makroekonomická prognóza: Nová éra fiskální dominance
  Česká ekonomika ve druhé polovině letošního roku zřetelně zpomaluje, na čemž se podílí negativní dopady vyplývající ze zavedení cel na vývoz do Spojených států. To se propíše i do slabších celoročních výsledků roku 2026. Patrné to je zejména na výkonnosti českého průmyslu.
• MAKROEKONOMICKÁ PROGNÓZA PLÍŽENÍM VPŘED!
  Růstové momentum se od loňského závěrečného čtvrtletí vytrácí. Letošní růst tak nepřekročí jedno procento. Vývozní aktivitu stále narušují potíže s dodávkami dílů v automobilovém průmyslu, domácí poptávku táhne výlučně spotřeba domácností, investiční aktivita zůstává i ve světle přetrvávající měnové restrikce slabá. Spotřební výdaje podporuje růst reálných mezd v souvislosti s napjatým trhem práce a návratem inflace ke svému cíli. I ve zbytku roku se inflace bude pohybovat v blízkosti svého cíle, příští rok dokonce pod ním. Sazby centrální banky tak půjdou dolů, nyní již pravděpodobně standardním tempem po 25 bazických bodech. Reálné úrokové sazby tedy zůstanou kladné a restriktivní.
• Makroekonomická prognóza 1Q 2026
  V době nejistoty a zvýšených rizik přichází na řadu opět scénáře vývoje (jako za dob pandemie COVID-19). Tentokrát se jedná o válku na Blízkém východě - její dopad na světovou ekonomiku se odvíjí od její délky: rychlé uklidnění nebo několik měsíců trvající konflikt. Ve scénáři eskalace by ropa mohla vzrůst na 150–170 USD/barel a eurozónu by čekala stagflace; ECB by mohla reagovat vyššími sazbami, Fed by odložil snížení sazeb. Česká ekonomika by čelila vyšší nezaměstnanosti a velmi pomalému hospodářskému růstu. Inflace by při vleklém napětí mohla šplhat až na 6–7 %, koruna oslabit k 25 EUR/CZK. ČNB by na místo zvyšování základních sazeb dala přednost intervencím na podporu české koruny.
• Makroekonomická prognóza 3Q 2026: Odolnost – kvalita, která se cení
  Přetrvávající geopolitické napětí na Blízkém východě a blokáda Hormuzského průlivu udržují globální ceny energií i inflační rizika výrazně zvýšená. Česká ekonomika prokazuje odolnost a po letošním růstu těsně pod 2 % v příštím roce zrychlí, nicméně centrální bankéři v ČR, eurozóně i USA budou muset z obav z pokračujícího růstu inflace zpřísnit své měnové politiky. Další vývoj navíc komplikuje růst mezd předbíhající produktivitu práce a prohlubující se schodek veřejných financí.
• Makro: Ekonomická situace Německa se v závěru roku stabilizovala
  Hrubý domácí produkt Německa očištěný o cenové, sezónní a kalendářní vlivy se ve čtvrtém čtvrtletí zvýšil o 0,7% a nás...
• Makroekonomická zpráva - Denní komentář
  Eurozóna - HDP ve čtvrtém čtvrtletí oslabil   HDP Eurozóny ve čtvrtém...