Proti-inflační riziko

19.12.2025 Česká národní banka včera ponechala úrokové sazby beze změny na 3,5 %. Rozhodnutí bylo podle očekávání jednomyslné. Tuzemští centrální bankéři ale překvapili trhy zmírněním jestřábí komunikace. Nově ČNB nehodnotí rizika prognózy jako pro-inflační, ale jako vyrovnaná.

18.12.2025 Česká národní banka ponechala úrokové sazby beze změny na 3,5 %. Rozhodnutí bylo podle očekávání jednomyslné. Na druhou stranu však centrální bankéři překvapili trhy zmírněním jestřábí komunikace. Nově ČNB nehodnotí rizika prognózy jako pro-inflační, ale jako vyrovnaná. To směrem k roku 2026 spíše otevírá prostor pro znovu-otevření debaty nad dalším mírným poklesem sazeb než pro debatu nad jejich růstem.

31.07.2024 Křehké oživení tuzemské ekonomiky pokračovalo i ve druhém čtvrtletí. Dle bleskového odhadu vzrostlo reálné HDP mezikvartálně o 0,3 %, což bylo v souladu s naším očekáváním, avšak za odhadem trhu (+0,5 %) i centrální banky (+0,7 %). V meziročním srovnání přidala česká ekonomika k dobru 0,4 %. Bleskový odhad nenabízí detailní strukturu HDP, dle komentáře statistického úřadu ale stála za mezičtvrtletním růstem domácí poptávka. Jde zejména o vyšší spotřebu domácností, kterou pohání svižný růst reálných mezd a pravděpodobně i nižší míra úspor tuzemských domácností.

30.07.2024 HDP ve druhém kvartále 2024 vzrostl, jak jsme očekávali o 0,3 % mezikvartálně a 0,4 % meziročně, tedy lehce zaostal za očekáváním trhu (0,5 % mezikvartálně) i květnovou prognózou centrální banky.

30.07.2024 HDP ve druhém kvartále 2024 vzrostl, jak jsme očekávali o 0,3 % mezikvartálně a 0,4 % meziročně, tedy lehce zaostal za očekáváním trhu (0,5 % mezikvartálně) i květnovou prognózou centrální banky. Struktura HDP zatím není k dispozici, ale podle komentáře z ČSÚ ekonomiku táhla dál spotřeba domácností, zatímco ji brzdí pokračující odbourávání zásob a pravděpodobně i relativně slabá investiční aktivita, projevující se kromě jiného slabými výkony průmyslu a stavebnictví.

19.06.2023 Na květnovém zasedání centrální banky hned tři členové bankovní rady zvedli ruku pro zvýšení úrokových sazeb, přičemž čtvrtý z nich (Jan Frait) o tom vážně uvažoval. V tomto týdnu však pravděpodobně nebude rozhodování o úrokových sazbách tak těsné. Od posledního zasedání centrální bankéři obdrželi z domácí ekonomiky vesměs lehce holubičí signály a i když část bankovní rady může ještě zvednout ruku pro vyšší úrokové sazby, předpokládáme, že “většina” bude v nejbližších měsících hlasovat pro stabilitu sazeb.

18.05.2023 Česká koruna je v posledních seancích pod tlakem a blíží se 23,70 EUR/CZK. Na vině je na prvním místě globální prostředí, ve kterém se v posledních seancích daří americkému dolaru. Co se děje? Dalo by se říci, že na první pohled je to příznivá zpráva - šance na dohodu ohledně navýšení dluhového stropu v USA rostou. Prezident Biden, stejně jako šéf republikánů v Kongresu McCarthy, včera hovořili o blížící se možnosti dohody.

30.03.2023 Česká národní banka podle očekávání ponechala úrokové sazby beze změny a současně trhům doručila lehce jestřábí komentář. Zásadní sdělení je následující - bankovní radě se nelíbí současné sázky trhů na brzký pokles sazeb (první již v horizontu 3M - tedy v červnu). Guvernér Aleš Michl ve svém vystoupení několikrát zdůraznil, že sazby ještě mohou jít teoreticky dál vzhůru.

01.11.2017 Americká centrální banka se v následujících hodinách má stát středem finančního vesmíru, ale nemusí to být dnešní zasedání Fedu, které zvedne obchodníky ze židlí. Americký prezident Trump totiž ve stylu svých televizních reality show pořádá konkurz na příštího šéfa Fedu a jméno kandidáta hodlá oznámit zítra. Trumpova volba přitom nemusí nutně znamenat zachování statu quo ve vedení nejvlivnější centrální banky světa a proto je trhy očekávána více než dnešní výstupy z jednání FOMC.

01.07.2016 ČNB se včera přidala k těm hlasům, které říkají, že se zatím seriózně ekonomické dopady Brexitu předpovědět nedají. Je jasné, že Brexit je negativním šokem pro britskou ekonomiku a možná i pro ekonomiky kontinentální Evropy, ale zatím nikdo neví jak velkým. ČNB se proto omezila na konstatování, že se jedná o další proti-inflační riziko. Celkovou bilanci rizik (jako “pouze? mírně protiinflační) ale v důsledku Brexitu zatím nemění. Je to i proto, že ji domácí ekonomika a především ostře sledované mzdy překvapily v roce 2016 pozitivně rychlejším růstem a ČNB začíná mzdy otevřeně zmiňovat jako pro-inflační faktor.