Bank of Japan (BoJ), kterou trápila deflace už od 90. let, přidala mezi své nástroje i nákupy japonských akcií, aby podpořila růst akciového trhu a tím i spotřebu a ceny v domácí ekonomice. Především v letech 2016-20 nakupovala BoJ ETF na akcie, kterých naakumulovala za 37 bilionu jenů (viz graf), čímž skoupila 7,5 % kapitalizace celého japonského akciového trhu.
Vývoj akciového portfolia Bank of Japan (v bil. JPY):
Karta se ale obrací a v postcovidové době musejí centrální banky držet měnovou politiku utaženou, tj. zvyšovat úrokové sazby, případně snižovat rozvahu a Japonsko není výjimkou. Jádrová inflace se v Japonsku drží nad 3 %.
Vývoj meziroční jádrové inflace v Japonsku:
Bank of Japan proto oznámila, že se bude akcií ze svého portfolia zbavovat. Tempo prodejů nebude nijak závratné, má jít o zhruba 620 miliard jenů (4,2 mld. USD) ročně, tj. necelé jedno procento celého portfolia. Toto prohlášení kvantitativního utahování skrz prodeje akcií ale vnímáme jako první vlaštovku k otestování trhu.
Japonské akcie reagovaly v pátek na zprávu okamžitým výprodejem a propadem o 2 %, načež ztráty následně mírnily a zavřely o 0,8 % níže. Pokud se ale bude index Nikkei 225 nadále držet u aktuálních 45000 bodů, může Bank of Japan stupňovat své prodeje a zbavovat se více akcií. Další potenciál pro růst po letošním dosavadním zhodnocení o 13 % tak mají japonské akcie velmi omezený.
Vývoj japonského akciového indexu Nikkei 225 (týdenní graf – W1):
Musíme uznat, že načasování nákupů bylo z pohledu centrální banky v Tokiu velmi prozíravé. V letech akumulace se japonský akciový index držel v pásmu 15000 – 25000. Aktuálně se obchoduje za 45000. Tržní hodnota akciového portfolia Bank of Japan nyní činí 79,5 bilionu jenů a centrální banka tak zapisuje zhodnocení 115 %, nominálně 42,5 bilionu jenů, což činí aktuálně 6,5 % japonského HDP. To nezní jako špatný zisk a přichází čas na jeho realizaci skrz prodeje.
Tomáš Raputa
Analytický tým FXstreet.cz
Zdroje: Bank of Japan, FRED, Bloomberg, tradingeconomics.com, wolfstreet.com