Francie na prahu dluhopisové krize

Čtěte více

• Francie a Německo přicházejí s ekonomickou reformou EU
  S napětím očekávané setkání lídrů Francie a Německa vyústilo ve výrazný posun ve snaze reformovat eurozónu. Berlín i Paříž se zavázaly ke společnému postupu a snaze o změnu.
• Francie čelí politické krizi: Vláda na pokraji kolapsu
  Francie čelí závažné politické krizi, kdy vláda premiéra Michela Barniera balancuje na pokraji kolapsu kvůli sporům o státní rozpočet a rostoucí opozici ze strany levicových i krajně pravicových stran.
• Francie čelí problémům s dluhem, zatímco EU udržuje stabilní úroveň zadlužení
  Francie se potýká s vážnými fiskálními problémy, přičemž její veřejný dluh dosáhl ve druhém čtvrtletí roku 2024 úrovně 112,2 % HDP. Tato vysoká úroveň zadlužení vedla k politické nestabilitě, která vyústila v nedávné svržení vlády premiéra Michela Barniera po hlasování o nedůvěře.
• Francie chce zvýšit věk odchodu do důchodu na 64 let
  Emmanuel Macron představil plán na postupné zvyšování minimálního věku odchodu do důchodu ve Francii do roku 2030 z 62 na 64 let, což silně pobouřilo odbory. Na protest proti reformě okamžitě vyzvali ke stávkám.
• Francie má od dneška poprvé v historii horší rating než Česko. Eurozóna už Česku není elitním klubem, euru hrozí krize, což může pomoci Trumpovi
  Francie má ode dneška vůbec poprvé v historii horší ratingové hodnocení než Česko. Alespoň podle agentury Fitch Ratings. Ta Francii dnes zhoršila rating ze známky AA- na A+. Francie, druhá největší ekonomika eurozóny, tak přichází o rating, jemuž se těší Česko, a klesá na úroveň Malty či Slovinska.
• Francie má poprvé v historii horší ratingové hodnocení než Česko. Eurozóna už Česku není elitním klubem
  Francie má od včerejšího večera vůbec poprvé v historii horší ratingové hodnocení než Česko. Alespoň podle agentury Fitch Ratings. Ta Francii, která podle ní dosahuje ratingového stupně AA-, zhoršila ratingový výhled na negativní.
• Francie mohutně navyšuje dovoz ruského plynu, letos o více než 100 %. Dováží ho více i než Maďarsko, leč zhusta jej přeprodává Belgii – zřejmě slušný byznys
  Francie letos dováží více ruského plynu než Maďarsko. V prvním letošním pololetí dramaticky navýšila objem dovozu ruského plynu, meziročně o více než 100 %. Dovezla jej 4,4 miliardy metrů krychlových. Loni to ve stejném období roky byly jen zhruba dvě miliardy kubíků.
• Francie nabádá Německo k většímu utrácení
  Není to poprvé, co je po německé ekonomice požadováno, aby uvolnila svou fiskální politiku a pomohla tak domácí ekonomice. Podobné hlasy nyní přicházejí také z Francie, která zveřejnila svůj rozpočet na rok 2020. Francouzská vláda v něm nyní počítá se snižováním daní, které by mělo firmám ušetřit miliardu euro a domácnostem dokonce hned 9 miliard. Rozpočtový deficit by se díky tomu měl v příštím roce dostat na 2,2 %, což je ale stále méně než poslední schodek ve výši 3,1 %, který byl zasažen nečekaným růstem v souvislosti s hnutím žlutých vest. Strukturální deficit by měl pak zůstat více méně stabilní, a tedy okolo 2,2 %. Rozpočet na příští rok byl ale postaven na docela optimistickém výhledu pro francouzskou ekonomiku, jejíž růst by měl zpomalit z 1,4 % na 1,3 %. To podle nás představuje riziko, a pokud bude zpomalení výraznější, mohl by se deficit vyšplhat blíže k 3% hranici.
• Francie na pokraji
  Rozhodnutí ponechat Sébastiena Lecornua ve funkci premiéra a rozšířit vládu o šest bývalých členů strany Les Républicains (pravice) a osm vysokých státních úředníků nijak nezmírňuje hluboký pocit nestability, který tíží francouzský politický život. Tato druhá Lecornuova vláda, sotva sestavená, již čelí dvojité hrozbě nedůvěry: krajně levicová La France Insoumise a krajně pravicové Rassemblement National podaly každá svůj návrh a socialistická strana zvažuje třetí, který by mohl přijít po představení státního a sociálního rozpočtu v úterý.
• Francie na pokraji chaosu? Protesty otřásají vládou i finančními trhy ⚔️🔥
  Francie zažívá jedny z největších nepokojů posledních let. Víkendové protesty proti rostoucím životním nákladům a zhoršující se kvalitě veřejných služeb přerostly v rozsáhlé násilnosti, během nichž policie zadržela přibližně 2 400 lidí a zranilo se téměř 1 000 příslušníků bezpečnostních složek. Situace se vyhrotila natolik, že ministr vnitra Laurent Nuñez nabídl svou demisi, kterou však prezident Emmanuel Macron odmítl. Francouzská vláda nyní zvažuje zavedení místních zákazů nočního vycházení, přičemž nevyloučila ani vyhlášení výjimečného stavu.
• Francie na rozcestí: Rozhodující Vánoce pro Barnierovu vládu
  To je otázka, která už několik dní hýbe médii a politickými kruhy. Marine Le Penová, vůdkyně Národního shromáždění (krajně pravicová), výslovně pohrozila, že svrhne vládu, pokud se uchýlí k článku 49-3 ústavy, aby schválila rozpočet na rok 2025 bez hlasování. Tato hrozba vychází z úsporných opatření vyhlášených exekutivou, včetně půlročního odkladu úpravy důchodů a normalizace daní z elektřiny po ukončení energetického štítu.
• Francie, Německo a Švédsko vyzývají k posílení sektoru baterií v EU kvůli snížení závislosti na Číně
  Francie, Německo a Švédsko společně vyzvaly novou Evropskou komisi, aby upřednostnila rozvoj bateriového průmyslu v EU. Tato iniciativa má za cíl posílit evropské schopnosti výroby baterií a snížit závislost na čínském dovozu, čímž podpoří zelenou transformaci a zvýší ekonomickou odolnost.
• Francie podle Macrona znovu zahájí výstavbu jaderných reaktorů
  Francie znovu zahájí výstavbu jaderných reaktorů, aby si tak zajistila energetickou nezávislost, dosáhla svých klimatických cílů a udržela ceny elektřiny pod kontrolou. Oznámil to francouzský prezident Emmanuel Macron. Prohlášení přichází v době, kdy evropské země čelí prudkému zdražování elektřiny a plynu.
• Francie podle Makrona postaví nejméně šest jaderných reaktorů
  Francie v nadcházejících desetiletích postaví nejméně šest nových jaderných reaktorů, řekl francouzský prezident Emmanuel Macron. Jadernou energii staví do centra úsilí země o uhlíkovou neutralitu do roku 2050. Oznámil také, že chce prodloužit životnost starších jaderných elektráren ze současných 40 let na 50 a více, pokud to bude bezpečné.
• Francie podpoří letecký a kosmický průmysl 15 miliardami eur
  Francie poskytne 15 miliard eur (asi 401 miliard Kč) na pomoc leteckému a kosmickému průmyslu. Plán, který dnes představil ministr hospodářství Bruno Le Maire, zahrnuje přímé vládní investice, dotace, půjčky a záruky za úvěry. Celková částka zahrnuje i pomoc letecké společnosti Air France a výrobci letadel Airbus. Vláda tak chce zabránit i masivnímu propouštění.
• Francie představuje úsporný plán - dle Sarkozyho "hop nebo trop", dle Fillona "udeřila hodina pravdy"
  Francouzská vláda chce novým balíkem rozpočtových opatření v příštích dvou letec...
• Francie se utápí v dluhu, kvůli přijetí eura za něj zaplatí i třeba řadoví Slováci nebo Chorvaté. Čechy chrání koruna
  Francie prochází nejtěžšími hodinami Páté republiky. Nikdy minimálně od roku 1958 na tom nebyla tak prachbídně. Premiéři se tam střídají jako panáčci na Orloji, avšak žádný nenachází recept, jako alespoň započít s ozdravováním veřejných financí. A ratingovým agenturám už došla trpělivost.
• Francie se v dluzích topí i kvůli přijetí eura. Česko v době vstupu do EU mělo o šest stupňů horší rating, nyní už je na desetistupňové investiční škále o stupeň nad Francií
  Francie má od včerejšího večera vůbec poprvé v historii horší ratingové hodnocení než Česko. Alespoň podle agentury Fitch Ratings. Ta Francii včera zhoršila rating ze známky AA- na A+. Francie, druhá největší ekonomika eurozóny, tak přichází o rating, jemuž se těší Česko, a klesá na úroveň Malty či Slovinska.
• Francie? Své nejlepší dny má již za sebou
  Růst francouzského HDP dosáhl v roce 2017 meziroční úrovně 2 %, což představuje nejlepší výsledek od roku 2011. V roce 2018 by energie růstu měla vydržet a předpověď se podle většiny mezinárodních organizací (Bank of France, MMF a Evropská komise) ustálila mezi 1,8 a 1,9 %. Objevují se však první náznaky, že růst možná dosáhl svého maxima a v následujících letech zpomalí. Vypadá to, že Francie má své nejlepší období za sebou.
• Francie udělila Applu pokutu 162 milionů dolarů
  Americká technologická společnost Apple čelí další vysoké pokutě v Evropě. Francouzský antimonopolní úřad jí v pondělí vyměřil sankci ve výši 150 milionů eur (162,4 milionu dolarů) za zneužití dominantního postavení prostřednictvím nástroje App Tracking Transparency (ATT) na zařízeních iPhone a iPad. Jde o vůbec první rozhodnutí tohoto typu od jakéhokoli regulátora ve vztahu k ATT.