Regulace ceny

28.11.2023 Německo kvůli rozpočtové krizi předčasně ukončí regulaci cen elektřiny, plynu a dálkového tepla, které původně plánovalo dotovat do března 2024. Kancléř Olaf Scholz dnes ve Spolkovém sněmu prohlásil, že takzvaná brzda na ceny energií už není potřeba. Zároveň ale slíbil, že v případě prudkého růstu cen vláda zasáhne. Kancléř také veřejnost ujistil, že rozpočtová krize nebude mít žádný vliv na každodenní výdaje státu. To mimo jiné znamená, že senioři budou nadále dostávat penze a že stát bude vyplácet příspěvky na bydlení.

21.05.2026 Cenové stropy na pohonné hmoty, které denně stanovuje stát, se v pátek změní o haléře. Litr benzinu v Česku oproti dnešku zdraží o 15 haléřů na 45,23 koruny. Nafta naopak zlevní, čerpací stanice ji budou moci prodávat nejvýše za 42,31 koruny, což je o 12 haléřů méně než dnes. Vyplývá to z cenového věstníku, který dnes odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí.

30.07.2026 Vládní regulace cen pohonných hmot sice předminulý týden skončila, její ekonomické důsledky však přetrvávají. Dálniční čerpací stanice totiž zatím neobnovily marže na úroveň běžnou před regulací. Rozdíl mezi cenami velkých řetězců a nízkomaržové sítě Tank ONO se stále pohybuje jen kolem tří korun za litr, zatímco dříve činil běžně pět korun i více. Současně však platí zdánlivý paradox: pohonné hmoty v ČR jsou ve vztahu k ceně ropy Brent téměř nejdražší v novodobé historii. To znamená, že prostor pro další citelné zdražování rozhodně nezmizel. O tom, zda se naplní, rozhodne především vývoj konfliktu kolem Íránu a ochota velkých hráčů dále obětovat část svých marží.

07.11.2022 Německo se v příštím roce chystá vynaložit na regulaci cen energií pro domácnosti a firmy přibližně 83 miliard eur (dva biliony Kč). Vyplývá to z hospodářského plánu spolkového ministerstva financí, na který se odvolává agentura DPA. Německo v reakci na vysoké ceny energií zřídilo fond v objemu až 200 miliard eur (4,9 bilionu Kč), ze kterého chce hradit kompenzační opatření do roku 2024.

23.07.2026 Válka s Íránem se rozšiřuje o další, klíčovou frontu. V důsledku povážlivě roste nejen cena ropy, ale také třeba nákladnost českého dluhu. I tak zásadně roste pravděpodobnost, že Babišova vláda obnoví regulaci cen pohonných hmot.

18.07.2026 Není to pro vládu dobrá zpráva. Cena velkoobchodní motorové nafty totiž včera na burze v Rotterdamu uzavřela v přepočtu na více než 25 805 Kč za tunu. To je nejvíce od letošního 5. května. Je to také o zhruba 7 % vyšší cena, než jakou velkoobchodní nafta vykazuje v průměru za celou dobu od začátku války s Íránem (viz první graf Bloombergu). Takže cena nafty, od níž své ceny odvozují čeští čerpadláři, je nejvyšší za takřka 2,5 měsíce, a to zrovna v době, kdy vláda ukončuje svoji regulaci cen pohonných hmot. V příštím týdnu tudíž budou motoristé nemile překvapení skokovým růstem cen pohonných hmot v Česku, zejména právě nafty. K dobru to vládě nepřičtou.

12.12.2022 Listopadová inflace byla o 2,6 procentního bodu nižší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) ve své podzimní prognóze. Rozdíl způsobily zejména vládní regulace cen energií, uvedl dnes ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Rychleji, než centrální banka očekávala, rostly zejména ceny potravin. Naopak pomalejší bylo zdražování pohonných hmot. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) inflace v listopadu vzrostla na 16,2 procenta z říjnových 15,1 procenta.

10.10.2022 Výzkum ekonomů, kteří dnes byli oceněni Nobelovou cenou, ukázal na význam bank v ekonomice, na jejich křehkost a na potřebu regulace, která banky nutí k větší opatrnosti. Jejich práce se pak projevila v praxi za finanční krize před 15 lety, kdy jeden z nynějších nobelistů Ben Bernanke jako šéf americké centrální banky usiloval o záchranu velkých finančních ústavů za každou cenu. Vyplývá to z vyjádření ekonomů pro ČTK.

28.07.2026 Evropa se kvůli opětovnému zdražování ropy a pohonných hmot vrací k mimořádným zásahům do trhu. Ne vždy jde přímo o stanovení maximální ceny u čerpacích stanic. Některé země zastropovávají maloobchodní ceny nebo marže, jiné snižují spotřební daně či administrativně omezují zdražování. Společným jmenovatelem je snaha zabránit tomu, aby další energetický šok rychle zasáhl domácnosti, dopravu, inflaci a konkurenceschopnost průmyslu.

13.10.2021 Země Evropské unie mohou dočasně zmírnit dopady rychlého růstu cen energií finanční podporou či daňovými úlevami pro nejvíce zasažené obyvatele. Vlády mohou pomoci také firmám, nesmějí ale porušit unijní pravidla o státní podpoře. Navrhla to dnes Evropská komise (EK), a to v reakci na žádosti skupiny zemí včetně České republiky o společná opatření proti zdražování energií. Komise zmínila i některé dlouhodobější kroky, včetně možného společného nákupu plynu či rozšíření kapacity pro jeho ukládání. Další zásadní požadavky států, jako je reforma trhu s elektřinou či regulace cen emisních povolenek, však unijní exekutiva nevyslyšela.