Devadesát procent Čechů se obává znehodnocení svých úspor kvůli inflaci, k jejich ochraně využívají vedle spořicích účtů častěji také investice

Téměř většina Čechů se obává negativních dopadů inflace na své úspory. Čtvrtina populace kvůli tomu přehodnotila v předchozím půlroce způsob jejich ochrany. Češi dále využívají ke spoření nejčastěji spořicí a běžné účty, v jedné třetině případů ukládají naspořené finance do investičních/podílových fondů. Markantní většina všech také pociťuje vlnu zdražování, a to nejčastěji u spotřebního zboží, pohonných hmot či ceny za elektřinu. Padesát procent populace ve snaze zlepšit svou finanční situaci už omezilo své výdaje, větší třetina obyvatel se ještě chystá k dalšímu seškrtání domácích nákladů. Bezmála tři čtvrtiny Čechů, které disponují rezervou více než 30 tisíc korun, nadále plánují budoucí zajištění rezervy na stáří. Rebalancovat své investice s ohledem na rentu plánuje ale 13 procent z nich. Takové výsledky přinesl nový průzkum společnosti Broker Consulting mezi 1022 respondenty z celé republiky, který byl včera představen na tiskové konferenci spojené s panelovou diskuzí, na níž vystoupili významní hosté a experti na českou ekonomiku.

Tři čtvrtiny Čechů se obávají dopadů inflace na domácí rozpočty

Všeobecné zdražování pociťuje 94 procent tuzemské populace, více než třetina z nich dokonce velmi silně. Vyplývá to ze srpnového průzkumu, který provedla výzkumná agentura MEDIAN pro společnost Broker Consulting na reprezentativním vzorku 1022 respondentů, kteří byli starší 18 let. Podle něj vnímají Češi aktuálně nejvyšší nárůst cen u potravin, pohonných hmot a energií. V souvislosti s tím se tři čtvrtiny Čechů obávají dopadů inflace na hospodaření svých domácností. Polovina těch, kdo pociťují vlnu zdražování, ve snaze zlepšit svou finanční situaci výrazně omezila výdaje, dalších 40 procent to teprve plánuje. Devět z 10 Čechů navíc předpokládá, že kvůli inflaci ještě více utáhnou opasky. Jako hlavní úsporný nástroj volí více než polovina Čechů aktivní vyhledávání slev a také omezuje zbytné výdaje běžného provozu. „Inflace není ze své povahy spravedlivá. Dopadá především na domácnosti s nízkými příjmy, které zároveň mají, pokud vůbec nějaké, tak malé úspory. Tato skupina domácností už musela omezit své výdaje nebo hledat další zdroje svých příjmů. Ti, co úspory teprve plánují, patří spíše k domácnostem s vyššími příjmy,“ vysvětluje Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank.

Třetina populace plánuje výrazně snížit osobní a rodinné výdaje

V kontextu horší finanční situace se chystá třetina lidí výrazně nebo z části snížit náklady na stravování v restauracích, čtvrtina poté omezí výdaje na kulturu či cestování. Každý čtvrtý respondent se už touto cestou připravuje na pokrytí zvýšených nákladů za energie během topné sezóny, dalších 35 procent k tomu teprve plánuje přistoupit. Jinou možností, která povede ke zlepšení finančního stavu, je zvýšení příjmů formou brigády či přivýdělku, k takovému kroku se chystá 26 procent respondentů, dalších 23 procent si už touto cestou k výplatě přilepšuje. „Je potřeba řešit jak příjmovou, tak výdajovou stránku měsíčních rozpočtů. Prakticky hned můžeme omezit zbytné výdaje, které k životu nepotřebujeme. O něco složitější je operativní navýšení příjmů, pokud se nemůžeme spolehnout na našetřené rezervy, lze jich dosáhnout třeba prostřednictvím dočasného přivýdělku,“ dodává k růstu nákladů domácností Martin Novák, hlavní analytik Broker Consulting.

Češi chrání své úspory

Průměrná výše úspor se pohybuje mezi 100–300 tisíci korunami, odhalil srpnový průzkum. Shodný počet respondentů (13 procent) má podle něj našetřenou částku do 10 tisíc korun nebo vyšší obnos mezi 300–500 tisíci. Převážně jde o úspory respondentů, kteří mají vyšší vzdělání nebo jsou OSVČ. Co se týče způsobů uložení, nejvíce frekventovaným je spořicí (65 procent) a běžný účet (64 procent). Vedle toho Češi nejčastěji směrovali naspořené finance do důchodového a stavebního spoření. Na třetím místě z hlediska podílu uložených úspor jsou podle průzkumu investice ve fondech, celkově do nich spořící přesunuli 15 procent z celkového objemu úspor. „Extra úspory, které domácnosti v průběhu koronavirové pandemie vytvořily, buď zásluhou odložených výdajů, nebo záměrným zvýšením finančních rezerv, zůstávají nad hranicí 220 miliard korun, a to i přes setrvalý růst životních nákladů. Většina těchto úspor totiž připadá na domácnosti s vyššími příjmy, které těžily ze zrušení superhrubé mzdy a které se snadněji vyrovnají s pádivou inflací. Nemalá část těchto úspor může představovat trvalou finanční rezervu a podpořit tak další růst dlouhodobých úspor a zájem o investiční produkty,“ uvádí Helena Horská.

„Aktuální data ukazují, že 40 procent domácností nemá finanční rezervu, která by pokryla jejich měsíční výdaje. Sedm procent nemá dokonce žádnou rezervu a třetině domácností by rezerva vystačila na méně než jeden měsíc. Domácnost je obvykle označena za finančně zdravou, když má rezervu alespoň na tři měsíce. To v ČR nesplňuje 55 procent domácností. Naopak, rezervu vyšší, než šestinásobek měsíčních výdajů má třetina domácností,“ dodává David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny.

Devadesát procent Čechů se obává znehodnocení úspor vlivem inflace

V důsledku negativního působení inflace plánuje čtvrtina spořících přenastavit plnění dlouhodobých finančních cílů (například investice na rentu). Průzkum také odhalil, že s narůstajícím věkem respondentů obavy z inflace vzrůstají. Tři čtvrtiny pak neplánují změny a drží se svých dlouhodobých cílů, a to i v situaci výrazného zdražování.

Češi chrání své úspory před inflací především prostřednictvím spořicích účtů nebo investují

Čtvrtina tuzemské populace s úsporami nad 30 tisíc korun podnikla změny v rámci uložení svých úspor. Více než polovina přitom převedla finanční rezervy na spořicí účty (55 procent), k tomu přistoupila převážně starší skupina respondentů nad 60 let. Na rozdíl od předchozího období ale Češi více využívají investiční/podílové fondy, kam od jara do srpna směrovali své úspory v bezmála třetině případů. K tomuto rozhodnutí přistoupili většinou mladší respondenti do 30 let a čtyřicátníci. Nadto standardně využívají možností pravidelného ukládání financí do důchodového či stavebního spoření. „Výzkum přinesl potvrzení předpokládaných obav většiny českých domácností spojených s dopady inflace a i prognóza na nejbližší období je jimi naplněna. Ačkoli české domácnosti řeší situaci dle očekávání hlavně redukcí zbytných výdajů, disponují rovněž úsporami pro finanční investice,“ shrnuje výsledky průzkumu Josef Fišer, Sales and Marketing Director výzkumné agentury MEDIAN.

Dvě třetiny z těch, kdo spoří, mohou investovat do dlouhodobých finančních cílů

Navzdory všeobecnému růstu cen mohou dvě třetiny populace investovat rezervy do svých dlouhodobých cílů. Šedesát devět procent takových respondentů plánuje zajistit si prioritně finanční rezervu na stáří, každý třetí poté upřednostňuje životní zabezpečení svých dětí. Přibližně stejně velká část populace bude své úspory směrovat také do rekonstrukce svého bydlení nebo šetřit na studium dětí či dovolenou. Valná většina ale neplánuje v kontextu současné situace změnit svou strategii při naplňování dlouhodobých finančních cílů. „Z pohledu vztahu k investicím je dobrou zprávou, že většina oslovených v průzkumu se nechystá dělat zásadní změny ve vytváření úspor na své dlouhodobé investiční cíle, což by měly být především úspory na stáří,“ dodává k výsledkům průzkumu Richard Siuda, předseda představenstva Conseq Investment Management.

Vedle toho podle průzkumu platí, že 47 procent respondentů počítá, že provede změny v rámci finanční rezervy na stáří, v menší míře pak přehodnotí finance plánované na rekonstrukci či na nákup dovolené a automobilu. Nejčastěji tyto změny chystají lidé s vysokoškolským vzděláním (30 procent) nebo ti, kdo mají úspory do 50 tisíc korun (44 procent). Frekventovaněji jde také o respondenty zatížené nějakým typem dluhového závazku.

Nejvíce Češi přesouvali úspory na jaře

Zmíněná čtvrtina Čechů, která převáděla našetřené peníze, učinila tyto změny zejména v návaznosti na události letošního jara (válečný konflikt na Ukrajině a prudký nárůst úrokových sazeb). Podle průzkumu došlo k největšímu převodu úspor v květnu letošního roku (29 procent), ale i v dalším období (od února do konce poloviny roku) tak reagovali respondenti na důsledky proinflačního působení napříč trhy.

Investice jako nejvyšší forma zhodnocení úspor

Investice jsou aktuálně jedním z nástrojů, jehož prostřednictvím se Češi snaží ochránit své úspory. Z těch mají lidé alespoň část aktiv v akciových a smíšených fondech. Z třetiny pak ukotvili respondenti své úspory do dluhopisových fondů. Ty podle expertů nabízejí zajímavé zhodnocení, které nebylo v předchozích 10 letech možné. Nadpoloviční většina oslovených přitom preferuje nad krátkodobými či dlouhodobými investicemi ty se střednědobou návratností.

Navzdory srpnové hladině meziroční inflace, která byla podle ČSÚ 17,5 procenta, uvedlo celých
68 procent respondentů, že považuje za výhodnou investici s ročním zhodnocením pod úrovní inflace. Nejčastěji považují Češi za výhodnou investici s 10procentním zhodnocením, sedmina dotázaných poté považuje podle průzkumu za výhodné zhodnocení do pěti procent.

Podle 38 procent Čechů, kteří mají úspory, se nejvíce vyplácí investovat pravidelně, 18 procent se vedle toho domnívá, že vhodná doba na investování je vždy.

Z průzkumu vyplynulo, že již každý devátý Čech využívá profesionální investiční poradenství. Nejčastěji se ale při výběru produktů z investiční nabídky řídí na základě vlastního uvážení. „Výsledky dokládají, že jsou Češi jak subjektivně, tak preferencí způsobů uložení úspor spíš konzervativní a spíše než na externí poradenství spoléhají sami na sebe,“ dodává Josef Fišer.

Investování do nemovitostí v době vysoké inflace

O tom, že je ten správný čas na investování do nemovitostí, je přesvědčena téměř polovina respondentů (nejčastěji padesátníků a šedesátníků). O něco málo vyšší část zastává opačný názor a investici do bytu či domu nyní vidí jako špatně načasovanou, přičemž nejčastěji se k tomu přiklánějí obyvatelé Jihomoravského a Zlínského kraje.

Větší potřeba finančního plánování do budoucna

Převážná většina se rovněž domnívá, že v budoucnu bude větší potřeba myslet na tzv. „zadní vrátka“ a bude tak nutné více plánovat domácí finance. Zároveň z průzkumu vyplynulo, že čím méně mají Češi naspořeno, tím více se s touto tezí aktuálně ztotožňují a chystají se dané v budoucnu změnit. „Současná situace může být pro mnohé lidi více než obtížná právě díky absenci plánu a rezerv. Je nutné si ale uvědomit, že máme za sebou dva těžké roky v sevření koronavirových opatření, které pro některé obyvatele nebyly jednoduché,“ dodává Martin Novák.

Reálným dopadům inflace rozumí naprostá většina

Devět z 10 Čechů chápe, jak působí inflace na hodnotu úspor. Průzkum zjistil, že pouze dva lidé ze 100 mají mylnou představu o tom, jak jejich finance daná míra inflace zhodnocuje, čili znehodnocuje. „Tyto výsledky jsou dobrou i špatnou zprávu zároveň. Pozitivní je, že se obecně zvyšuje finanční gramotnost obyvatel, špatnou zprávou ale je, že inflace ve výši 10 procent znamená pro mnohé ve skutečnosti velmi drahé školné,“ komentuje zjištění průzkumu Martin Novák.

Nejvíce Čechů spojuje podvodnou investici s vysokým zhodnocením za krátkou dobu nebo s garancí výnosů bez ohledu na tržní podmínky