Cena ropy se i přes pokračující napětí drží níže než na lokálních maximech z března, což naznačuje, že investoři stále částečně počítají s tím, že se situace podaří uklidnit dřív, než se naplno přelije do globální ekonomiky. Jinými slovy, v ceně ropy je stále víc naděje na diplomatické řešení než plné započtení rizika dlouhodobého výpadku. Současně ale platí, že jakmile se očekávání míru otřese, ropa umí reagovat velmi rychle. Ve čtvrtek 2. dubna Brent znovu vyskočil nad 108 dolarů za barel poté, co Donald Trump pohrozil pokračováním úderů proti Íránu, pokud nebude průliv znovu otevřen.
Optimismus je na trzích vidět až překvapivě silně
Na vývoji posledních dnů je dobře vidět, jak citlivé jsou trhy na každou zprávu o možném příměří nebo deeskalaci. Ve středu 1. dubna akcie v USA rostly, zatímco část trhu začala sázet na to, že by konflikt nemusel trvat dlouho. Ropa naopak po předchozím růstu částečně ustoupila. To ukazuje, že investoři zatím stále berou rychlejší uklidnění situace jako realistickou variantu. Právě v tom ale může být skryté riziko. Pokud se ukáže, že je trh příliš optimistický, mohou přijít další výrazné pohyby nejen na ropě, ale i na akciích, dluhopisech a měnách. Pro investory je teď klíčové to, že nejde jen o samotnou cenu ropy. Delší omezení v Hormuzu by postupně začalo dopadat i na inflaci, ceny pohonných hmot, náklady firem a náladu spotřebitelů. Jinak řečeno, nejde jen o komoditní příběh. Jde o makroekonomické riziko, které se může propsat napříč celým trhem.
Zdroj: Investiční aplikace XTB
Scénář číslo jedna: konflikt se protáhne
Největší riziko pro trhy představuje varianta, ve které jednání selžou a omezení v Hormuzském průlivu budou pokračovat i v dalších týdnech. V takovém případě by tlak na ceny energií zůstal silný a trhy by musely přecenit riziko delšího výpadku dodávek. Analytici už dnes připouštějí, že pokud se situace rychle nezlepší, ropa by mohla během dubna zamířit ještě výrazně výš. UBS například upozornila, že při pokračující nejistotě není vyloučen ani růst nad 150 dolarů za barel. Pro Evropu by takový vývoj byl obzvlášť nepříjemný. Vyšší ceny energií by znovu zvýšily inflační tlak právě ve chvíli, kdy trhy sledují, kdy a jak rychle budou centrální banky dál snižovat sazby. Delší energetický šok by tak mohl vrátit do hry scénář stagflace, tedy kombinace vyšší inflace a slabšího hospodářského růstu. A to je prostředí, ve kterém se investorům tradičně hledá útočiště mnohem hůř než v běžném ekonomickém cyklu. Tuhle možnost dnes trh úplně nevylučuje, ale zatím ji podle vývoje cen nezapočítává naplno. To je důležité.
Scénář číslo dvě: příměří a rychlé otevření průlivu
Právě tohle je varianta, na kterou dnes trhy nejvíc spoléhají. Diplomatické kontakty dál probíhají, do hry vstupují i další země a podle médií zůstávají otevřené kanály například přes Pákistán nebo Čínu. Británie navíc svolala jednání s více než třicítkou států o tom, jak obnovit bezpečnost plavby v oblasti. To samo o sobě ukazuje, že snaha o diplomatické řešení stále existuje. Pokud by se situaci podařilo uklidnit a provoz v Hormuzu by se začal obnovovat, ropa by pravděpodobně výrazně klesla. Zmizela by totiž část geopolitické prémie, kterou si trh do cen v posledních týdnech přidal. Právě proto akcie při zprávách o možném uvolnění napětí reagují pozitivně. Pro širší trh by šlo o nejlepší zprávu, protože by se snížil tlak na inflaci i na výhled hospodářského růstu. Zjednodušeně řečeno: levnější ropa by byla dobrou zprávou téměř pro všechny sektory kromě části energetických titulů.
Scénář číslo tři: průliv se otevře, ale bezpečnost začne řešit Evropa
Vedle těchto dvou hlavních variant se rýsuje ještě třetí možnost, která může být z pohledu evropských investorů mimořádně zajímavá. Spojené státy dávají najevo, že nechtějí nést veškerou odpovědnost samy, a evropské země už naznačují ochotu převzít větší roli při zabezpečení námořních tras. Británie nyní koordinuje širší diplomatický formát a Francie podle dostupných zpráv signalizovala ochotu zapojit se do případné mise po skončení bojů. To by znamenalo víc než jen technické řešení problému v Perském zálivu. Šlo by také o další impuls pro debatu o evropské energetické a bezpečnostní autonomii. Pro investory by tak tento scénář neznamenal jen otázku, kam půjde ropa, ale také to, které části evropské ekonomiky by z takového posunu mohly dlouhodobě těžit. Ve hře by byly zejména obranný průmysl, infrastruktura nebo firmy navázané na energetickou bezpečnost. Z pohledu trhů by ale tento scénář mohl znamenat pomalejší návrat důvěry než v případě rychlého a jasného amerického zásahu.
Největší problém? Trh možná pořád věří až příliš
Současné nastavení trhu naznačuje, že investoři stále spíše věří ve scénář postupného uklidnění. To ale samo o sobě vytváří zranitelnost. Pokud by omezení v Hormuzu přetrvala i v dalších týdnech, zejména během silnější sezónní poptávky po energiích, dopady na ekonomiku by mohly být citelnější, než s čím dnes většina trhu počítá. A právě to je moment, který by mohl přinést nepříjemné překvapení. Ne proto, že by byl dlouhý konflikt jistotou, ale proto, že ho trh zatím zřejmě neoceňuje dostatečně agresivně.
Pokud vás zajímá, jak přemýšlet o ropě, zemním plynu, zlatu nebo dalších komoditách z investičního pohledu, XTB připravilo bezplatný komoditní e-book, ve kterém najdete přehled klíčových faktorů, které ceny komodit ovlivňují, i praktický pohled na to, co tento trh znamená pro investory.
Rozdílové smlouvy jsou komplexní nástroje a v důsledku použití finanční páky jsou spojeny s vysokým rizikem rychlého vzniku finanční ztráty. U 75 % účtů retailových investorů došlo při obchodování s rozdílovými smlouvami u tohoto poskytovatele ke vzniku ztráty. Měli byste zvážit, zda rozumíte tomu, jak rozdílové smlouvy fungují, a zda si můžete dovolit vysoké riziko ztráty svých finančních prostředků.
Investování je rizikové. Investujte zodpovědně.
