Češi letos za Velikonoce utratí o 850 milionů korun více než loni. Jsou to pro ně druhé nejlevnější Velikonoce v novodobé historii

Čtěte více

• Češi letos od dubna do června naspořili nejvíce peněz v historii České republiky od roku 1993
  České domácnosti v letošním druhém čtvrtletí spořily nejvíce v historii České republiky od roku 1993. Hrubá míra úspor domácností dosáhla úrovně 18,5 procenta. Dosud nikdy tak vysoká nebyla. To znamená, že tuzemské domácnosti v souhrnu ve čtvrtletním sledování nikdy v historii neušetřily tak velkou část svého čistého příjmu.
• Češi letos plánují investovat do bydlení i zážitků, jejich záměry se liší dle regionů
  Jaké plány mají letos Češi s většími nákupy? Budou investovat do bydlení, dovolených, pohodlí, cestování nebo do vzdělání? Odpovědi se liší napříč regiony, a to mezi obyvateli Čech, Moravy i Prahy. Více než polovina obyvatel ČR letos plánuje alespoň jeden větší výdaj, nejčastěji do bydlení nebo dovolené. Zároveň však zůstává výrazná skupina domácností, které větší nákupy odkládají. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Home Creditu, který poukazuje i na regionální rozdíly.
• Češi letos plánují nejchudší Velikonoce za poslední roky, utratí za ně „jen“ 8,3 miliardy korun, o zhruba miliardu méně než loni. Příprava beránka či mazance zlevní zhruba o 20 %
  Letošní Velikonoce se ponesou ve znamení střídmějších výdajů a návratu k racionálnějšímu spotřebitelskému chování. Domácnostem sice částečně ulevuje zlevnění základních surovin, celkově však jejich ochota utrácet slábne.
• Češi letos spoří nejméně za tři roky. I kvůli tomu roste ekonomika rychleji
  Růst české ekonomiky činil ve druhém letošním čtvrtletí 2,6 procenta. Údaj dnes potvrdil Český statistický úřad. Jedná se o nejvýraznější meziroční vzestup tuzemského hospodářství od druhého čtvrtletí roku 2022. Hlavním tahounem ekonomiky je přitom letos spotřeba domácností. Ta sílí nejen proto, že rostou reálné mzdy, jejichž průměrná hrubá úroveň dosáhne hladiny roku 2019 v roce příštím; v čistém vyjádření ji již překonala, díky takzvanému zrušení superhrubé mzdy, platném od roku 2021. Spotřeba domácností sílí ovšem i proto, že Češi ze své čisté mzdy uspořili letos v prvním pololetí méně než ve všech předchozích pololetích počínaje tím druhým právě roku 2022.
• Češi letos u příležitosti dnešního Mezinárodního dne žen utratí zhruba 680 milionů korun, nejen za karafiáty
  Mezinárodní den žen, který každoročně připadá na 8. března, si v Česku připomíná více než čtvrtina dospělé populace. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK. Pouze zhruba šest procent populace preferuje před oslavou Mezinárodního dne žen připomínku květnového Dne matek. Výdaje Čechů spjaté s Mezinárodním dnem žen letos dosáhnou zhruba 680 milionů korun, jak vyplývá z šetření jejich výdajů v uplynulých letech, z vývoje inflace a spotřebitelských návyků.
• Češi letos utratí za dárky ke Dni matek 410 milionů korun. Hlavně za květiny, šperky a kosmetiku
  Na dnešek letos připadá Den matek. Obchodníci, včetně e-shopů, proto registrují nebo ještě očekávají zvýšené tržby. A to zejména za květiny, šperky, kosmetiku a delikatesy a sladkosti. Češi letos v souhrnu za tyto dárky utratí 410 milionů korun. O přibližně 60 milionů korun více než loni. Za vyšší výdaje může zejména rapidní inflace, ale z menší části také popandemické otevření ekonomiky a související oživení spotřeby domácností.
• Češi letos utratí za Silvestra v průměru 1800 korun, celkově výrazně méně než loni
  V loňském roce dosáhly silvestrovské výdaje Čechů rekordní sumy zhruba 14 miliard korun. Letos budou tržby příslušných prodejců výrazně nižší, kolem deseti miliard. Češi totiž z velké části vypustí silvestrovské zájezdy a pobyty, což byl loňský hit. Razantně přitom omezí také výdaje za pyrotechniku, částečně pak i za alkohol. Výdaje za alkohol dále snižuje skutečnost, že letošní Silvestr nebude mít udělenu výjimku ze zákazu nočního vycházení. Příchod do nového roku tak lidé budou slavit prakticky výhradně v interiéru, v soukromých objektech, což dramaticky utlumí silvestrovské impulsivní nákupy alkoholu v hospodách, v restauracích či u stánků.
• Češi letos v srpnu nakoupili víc kryptoměn než loni
  V měsíci srpnu nakoupili Češi kryptoměny za zhruba 230 milionů korun, což je o 20 milionů korun méně než v předchozím měsíci. Zároveň je to ale o 15 procent více než ve stejný měsíc loni. Za osm měsíců roku objem obchodů meziročně stagnoval na 2,6 miliardy korun. Vyplývá to ze statistik české společnosti Bit.plus.
• Češi letos vymírají nebývale soustavným tempem, ukazují nová data ČSÚ
  V letošním roce Češi vymírají nebývale soustavným tempem. V každém z uplynulých tří čtvrtletí roku byl totiž počet zemřelých Čechů vyšší než ten živě narozených. To je nebývalé.
• Češi letos za Silvestra utratí v průměru takřka 3000 korun, dohromady rekordních 15,5 miliardy. Půjde o nejdražšího Silvestra historie, za Vánoci ale zaostane
  Silvestra každoročně slaví přibližně 85 procent dospělé české populace, vyplývá z průzkumu veřejného mínění na dané téma. Ti, kteří jej slaví, letos za silvestrovské oslavy dají v průměru 2850 korun, meziročně o 250 korun více, plyne z týchž šetření a doprovodných výpočtů Trinity Bank.
• Češi loni historicky razantně snížili své nakupování. Plná nákupní centra a restaurace před Vánoci zjevně byly jen klam, nejrychleji chudnou pracující
  Spotřeba českých domácností se ve třetím čtvrtletí loňského roku, tj. od července do září, vpravdě historicky propadla. V reálném vyjádření – tedy po zohlednění inflace – lidé v Česku nakupovali v přepočtu na osobu o 7,8 procenta méně zboží a služeb než ve stejném období roku 2021. To je druhý nejvýraznější meziroční propad od roku 2005, za kteréžto období Český statistický úřad danou časovou řadu zveřejňuje.
• Češi loni prostonali 86,5 milionu dní, nejvíce za třináct let. Může za to covid a zrušení karenční doby
  Prognóza, že Češi budou po zrušení karenční doby „více nemocní“, se potvrdila. Loni totiž prostonali celkem 86,5 milionu dnů, vyplývá z údajů České správy sociálního zabezpečení. Jedná se o nejvyšší počet prostonaných dnů od roku 2007. Zrušení karenční doby ovšem pochopitelně není jediným klíčovým důvodem tohoto nárůstu. Tím dalším je pandemie onemocnění covid-19.
• Češi loni přiškrtili svoji spotřebu nejvíce v tomto miléniu, dokonce čtyřikrát více než během globální finanční krize. Drtila je mimořádná inflace a dramatický pokles reálných mezd, výdaje za potraviny omezují již dvacet měsíců v řadě
  Maloobchodní tržby vykázaly loni v prosinci nejvýraznější meziroční nárůst za celé období od května 2022 včetně. Naposledy výrazněji rostly v dubnu 2022. V prosinci 2023 meziročně přidaly 1,6 procenta. V Česku tak loni v posledním čtvrtletí skončila takzvaná spotřebitelská recese. Loni v posledních třech měsících roku totiž maloobchodní tržby v souhrnu přidaly meziročně 0,1 procenta. Ve čtvrtletním sledování maloobchodní tržby vykázaly růst naposledy v prvním kvartále roku 2022, tehdy 6,5 procenta meziročně. Poté následovalo šest čtvrtletí v řadě, kdy maloobchodní tržby meziročně soustavně klesaly a až tedy v posledním kvartále loňska se vrátily „do plusu“, byť celkem nepatrného.
• Češi loni rekordně utráceli v restauracích, hospodách a kavárnách, a sice přes 175 miliard korun, tedy o 100 miliard více než roku 2000. Doma si vaří stále méně
  V roce 2018 utratili Češi za stravování mimo domov historicky rekordní sumu. V restauracích, kavárnách, po hospodách a v dalších veřejných stravovacích zařízeních nechali ten rok přes 168 miliard korun, vyplývá z nových údajů Eurostatu. V roce 2017 to přitom bylo necelých 161 miliard korun a rok dříve bezmála 148 miliard.
• Češi loni rekordně utráceli za alkohol, takřka 90 miliard korun. Za čtvrtstoletí narostly jejich výdaje za alkohol na dvojnásobek
  V roce 2018 utratili Češi za alkoholické nápoje rekordní sumu. Za pivo, víno a lihoviny dali při svých nákupech v obchodech celkem 85,9 miliardy korun, plyne z aktuálních údajů Eurostatu. V roce 2017 to přitom bylo 81,8 miliardy korun.
• Češi loni snědli nejméně cukru od roku 1950, kdy byl ještě na příděl, a vypili nejméně piva od roku 1963. Za poklesem jsou ekonomické krize, stárnutí obyvatelstva i změna přístupu ke zdraví
  Loni Češi zkonzumovali tak málo cukru a vypili tak málo alkoholických nápojů jako už dlouho ne. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil ČSÚ. Jde o příznivý vývoj, neboť jak cukr, tak alkohol představují látky, které zdraví člověka zrovna dvakrát nesvědčí. Aby bylo možné definitivně konstatovat, že Češi markantně a trendově dále ozdravují svůj jídelníček, bude třeba potvrzení příznivého vývoje v dalších letech.
• Češi loni v hazardních hrách vsadili 873,2 mld. Kč, meziročně o 15 pct. víc
  Lidé v Česku loni prosázeli 873,2 miliardy korun. Meziročně se objem vkladů zvýšil o 15 procent, když rostly sázky ve všech rozšířených typech hazardních her. Objem vyplacených výher se proti roku 2022 zvýšil o 15,4 procenta na 814,3 miliardy korun. Provozovatelé hazardních her odvedli na dani z hazardu 18,6 miliardy korun. Vyplývá to z údajů Finanční správy o hazardní dani, které má ČTK k dispozici.
• Češi loni v létě přestali tolik spořit, vyplývá z dnešních údajů ČSÚ
  Loni v červenci, srpnu a září Češi poněkud ubrali ze svého důrazu na vytváření úspor. Řečí statistiků, míra úspor tuzemských domácnosti v třetím čtvrtletí oproti druhému čtvrtletí poklesla, a to na 15,7 procenta. Takovýto podíl tedy Češi v průměru ušetřili ze svého příjmu.
• Češi loni v obchodech utráceli skoro jako před pandemií, letos své útraty ještě navýší, a to díky rouškovnému a zejména díky zrušení superhrubé mzdy. E-shopy loni měly nejlepší rok za sedm let
  Obyvatelé ČR v prosinci 2020 navýšili své spotřebitelské výdaje nejvýrazněji od propuknutí pandemie. Naposledy totiž v meziročním pohledu rostly maloobchodní tržby (bez zahrnutí motorových vozidel) v únoru 2020, tedy ještě před úderem pandemie.
• Češi loni vsadili v hazardních hrách 983 mld. Kč, meziročně o 12,5 pct víc
  Lidé v Česku loni vsadili v hazardních hrách 983 miliard korun. Objem vkladů meziročně vzrostl o 12,5 procenta, když rostly sázky ve všech rozšířených typech hazardních her. Objem vyplacených výher se proti roku 2023 zvýšil o 12,7 procenta na 917,3 miliardy korun. Provozovatelé hazardních her odvedli na dani z hazardu 21,4 miliardy korun. Vyplývá to z údajů Finanční správy o hazardní dani, které má ČTK k dispozici.