Veřejný dluh narůstá za Fialovy vlády zhruba stejně rychle jako za covidu. I když mezitím stouply daně a odvody, nejen v rámci konsolidačního balíčku

Čtěte více

• Veřejná analýza leden 2017_nákup CFD na akcie Alibaba Group_5. aktualizace
  Těm, kteří se nechali inspirovat lednovou analýzou společnosti PrimStock na nákup CFD na akcie společnosti Alibaba Group, mohl tento obchod bez přehánění od data vydání analýzy navýšit obchodní účet o 3.279 USD při nákupu pouhého 1 lotu.
• Veřejná doprava v Česku kvůli koronaviru „krvácí“ jako nikdy v historii. Jak dlouho a za jakých podmínek ji držet při životě?
  Jak může pandemie koronaviru dlouhodobě změnit hromadnou dopravu v Česku? Ta krvácí jako málokteré jiné odvětví. Nejhorší by ale bylo subvencemi držet při životě něco, co beztak nemá šanci přežít.
• Veřejné finance Česka se podařilo stabilizovat, dostatečně ozdravené ale nejsou. V konsolidaci bude muset pokračovat i příští vláda, pokud se má dostát zákonným požadavkům
  České republice se loni podařilo elementárně stabilizovat veřejné finance. Ty totiž poprvé od roku 2019 vykázaly schodek nižší, než odpovídá úrovni tří procent hrubého domácího produktu. To je mimochodem úroveň, jejíž splnění je jedním z předpokladů přijetí eura. Splnění takové úrovně tedy rovněž představuje ono alespoň elementární stabilizaci veřejných financí.
• Veřejné finance ozdraví hlavně chudnoucí střední třída. Fialova vláda tak ale svůj slib jejich ozdravení splní
  Nová prognóza vývoje českých veřejných financí z pera Evropské komise vyznívá pro Fialovu vládu příznivě. Prognózovaná základní stabilizace veřejných financí ČR ale proběhne z velké části skrze „inflační zdanění“ lidí. Největší tíži inflačního zdanění nese střední vrstva. Tuzemské veřejné finance tak v současnosti neozdravuje ani tak vláda, jako spíše právě střední třída, jež se na rozdíl od nejchudších a nejbohatších musí smířit s opravdu citelným propadem své životní úrovně.
• Veřejné finance pod tlakem: Kdo obstál a kdo selhává? A jak je na tom Česko?
  Veřejné finance napříč Evropou se ocitají pod čím dál větším tlakem. Míra zadlužení v řadě zemí trvale roste a otázka dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí se tak stává jedním z klíčových témat dnešní hospodářské politiky. Studie Mezinárodního měnového fondu Europeans Debt (Un)sustainability: Looking Through Bohn’s Magnifying Glass nabízí pohled na to, jak si evropské státy a USA vedou – a které z nich se blíží hranici fiskální neudržitelnosti.
• Veřejné finance v rozvratu nejsou, shodují se profesoři Švejnar a Hindls. Za inflaci může hlavně ČNB, protože až moc zvedá úroky, dodává Švejnar
  Veřejné finance České republiky nejsou v rozvratu, shodují se profesoři Jan Švejnar a Richard Hindls. Oba diskutovali v televizním pořadu, v němž mimo jiné zhodnotili mimořádný projev premiéra Petra Fialy k národu. Švejnar jej hodnotí pozitivně, byl to podle něj projev státnický.
• Veřejné finance zaznamenaly zhoršení již v prvním čtvrtletí, zásadní ale bude výhled pro další roky
  Veřejný sektor hospodařil v prvním čtvrtletí s deficitem 65,4 mld. Kč, resp. 4,8 % HDP. Hlavním důvodem bylo hospodaření státu, které se propadlo do deficitu 75,9 mld. Kč. Naopak municipality si udržely přebytek 11,7 mld. Kč a fondy sociálního zabezpečení hospodařily se zhruba vyrovnaným rozpočtem. Míra zadlužení poklesla o 0,6 procentního bodu na 32,8 % HDP.
• Veřejný dluh ČR loni rostl nejdramatičtěji v historii země, přesto však pomaleji než v dalších zemích Visegrádu. Hrozí zhoršení ratingu a dluhová spirála
  Veřejný dluh ČR stoupl loni v poměru k hrubému domácímu produktu nejvýše od roku 2016, když podle dnes zveřejněných údajů ČSÚ dosáhl úrovně 38,1 procenta. Oproti roku 2019 tak narostl poměrně dramaticky, totiž z úrovně 30,2 procenta, tedy o bezmála osm procentních bodů. Jedná se o nejvýraznější meziroční nárůst dluhu v poměru k HDP v historii ČR. Nárůst odpovídající 7,9 procentního bodu předčí jak dosavadní rekordní nárůst z roku 2001, o 5,7 procentního bodu, tak i ten z roku 2009, kdy vrcholila světová finanční krize – tehdy nárůst odpovídal 5,3 procentního bodu.
• Veřejný dluh dosáhl úrovně 1 817 miliard korun
  „Veřejné rozpočty jako celek hospodaří lépe než státní rozpočet. České republice se daří snižovat zadlužení vůči hrubému domácímu produktu. V současné době patří naše země mezi rozpočtové premianty v rámci Evropské unie,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Veřejný dluh má podle MMF dosáhnout v následujících letech nejvyšších hodnot od roku 1948
  Prudký růst výnosů vládních dluhopisů na českém trhu v posledních dnech (desetiletý výnos se vyšplhal nad 4,6 %) nám připomněl, že financování vládních deficitů na trzích dnes rozhodně není zadarmo. A Česko v tom není samo, ba naopak – je součástí globálního trendu, ve kterém investoři daleko obezřetněji začínají hodnotit rozpočtovou udržitelnost jednotlivých vlád. Tlak na dluhopisovém trhu jsme v posledních kvartálech viděli například i v sousedním Německu, plánujícím v nejbližších letech mamutí rozpočtovou expanzi – výnosy vládních dluhopisů v blízkosti čtrnáctiletých maxim.
• Veřejný dluh: Příliš velký na pád – Udrží se Francie na nohou?
  Jde o signál hluboké dysfunkce francouzského politického života, selhání výkonné moci a erozi kolektivní důvěry. Nově jmenovaná vláda se během několika dní zhroutila pod tíhou kritiky a rozporů.
• Veřejný dluh v USA má před sebou další raketový růst
  Steven Mnuchin, americký ministr financí, již brzy představí plán, jak řešit stále rostoucí deficit veřejných financí. Podle analytiků půjde o stěžejní dokument pro směřování výnosové křivky. Ta se velmi rychle zplošťuje (krátkodobé výnosy dohánějí ty dlouhodobé) a proměna v inverzní charakter na sebe pravděpodobně nedá dlouho čekat (krátkodobé výnosy předstihnou dlouhodobé).
• Veřejný dluh vzrostl na 1 837 miliard korun
  „V prvním čtvrtletí letošního roku byla v České republice extrémně nízká míra nezaměstnanosti, která pomohla stabilizovat hospodaření veřejného sektoru. Míra zadlužení se aktuálně přibližuje úrovním, které byly pro naše hospodářství běžné v době před propuknutím světové ekonomické krize,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Veřejný dluh vzrostl na 1 894 miliard korun
  „Řešení důsledků pandemie by nemělo zastavit reformní snahy v rámci důchodového a zdravotního systému. Nepříznivá demografická situace vede naši zemi na cestu k neudržitelným veřejným financím. Koronavirová krize nás na této cestě popohnala o mnoho kroků vpřed,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• V éře nízkých úrokových sazeb až na věčné časy
  Doba věčnosti je tady. Věčnosti nízkých úrokových sazeb, kterých se jen tak nezbavíme. Věčným standardem se staly nadměrné zisky akciových trhů...
• Věří Češi spíše sázení, nebo investování?
  1,4 miliardy korun, tolik vyhrál český sázkař v loterii Eurojackpot v červnu letošního roku. Pravděpodobnost takové výhry je 1:69 919 080. Šance na výhru je dokonce nižší, než že zemřete po zásahu bleskem. Přesto pokud se Čechů zeptáte, zda oni nebo někdo z jejich blízkých vyhrají v loterii, tak jsou spíše optimisté. Z našeho průzkumu totiž vyplývá, že přes 43 % lidí v pravděpodobnost výhry v loterii věří.
• Věří investoři, že dno akciového trhu je blízko?
  Zvýšený příliv peněz do Bank of America může naznačovat, že investoři věří, že se nedávný pokles na Wall Street blíží ke svému dnu. Taková informace se právě objevila ve finančních médiích.
• Věříme v dohodu, další cla nebudou hned. Trhy na uklidňující zprávy reagují pozitivně
  Po dalších Trumpových výhrůžkách a čínské odvetě obě strany znovu krotí své vášně a přicházejí některé uklidňující zprávy. Sám americký prezident uvedl, že věří v úspěch jednání, a jeden z čínských vysokých diplomatů projevil důvěru ve schopnosti a moudrost obou národů, které umožní oboustranně prospěšnou dohodu. Podle informací z úřadu amerického obchodního zástupce se na příští měsíc plánuje jednání o možnosti uvalit až 25procentní cla na dalších 300 miliard čínského dovozu. To by naznačovalo, že s tímto krokem USA nechtějí spěchat tak, jak naznačují třeba některá Trumpova prohlášení.
• Věříme, že ČNB zvýší úrokové sazby až v srpnu
  Ve středu proběhne dlouho očekávané měnověpolitické jednání ČNB. I nadále očekáváme, že úrokové sazby půjdou nahoru až v srpnu, ačkoli nelze zcela vyloučit zvýšení v tomto týdnu. Kurz koruny vůči euru je slabší ve srovnání s prognózou ČNB přibližně o 65 haléřů. Květnová inflace přestřelila odhad centrální banky o 0,3 p.b. a červnová statistika bude v podobném duchu. Ekonomika by si zvýšení úrokových sazeb zasloužila, ale předpokládáme, že většina bankovní rady zůstane konzervativní a bude si chtít počkat na novou srpnovou prognózu. Z makroekonomického hlediska rozdíl jednoho měsíce je zanedbatelný a samotná bankovní rada v historických záznamech z jednání zmiňuje, že je v takovém případě lepší si počkat na novou prognózu. Očekávání trhu se v posledních dnech mírně snížilo díky absenci M. Hampla na jednání, od kterého se očekávalo vyvolání debaty o akutním zvýšení sazeb.
• Věřím jenom statistice, kterou si sám zfalšuji. Aneb jak byla veřejnost v uplynulých letech manipulována ve věci prezentace výsledků státního rozpočtu
  Jak byla veřejnost v uplynulých letech manipulována ve věci prezentace výsledku státního rozpočtu, odhaluje tabulka níže.