Fialova vláda
Jak prezident Pavel ovlivní českou ekonomiku? Stoupá pravděpodobnost přijetí eura, ale až v první půli 30. let, zatímco zahraničně-obchodní orientaci Česka určí vláda, ne Pavel
29.01.2023 Petr Pavel, nově zvolená hlava státu, prakticky nebude mít žádný dopad. Bezprostředně, ale ani střednědobě. Neměl by jej ani jeho rival, Andrej Babiš, pokud by dnes zvítězil. Nový prezident může mít výraznější vliv teprve dlouhodobě, tedy zhruba v horizontu deseti let, ale to pouze v tom případě, že svůj mandát v dalších prezidentských volbách obhájí a bude tedy vládnout až do roku 2033.
Vyšší DPH restaurace a hospody nepoloží, jak si stěžují. Mají totiž finanční rezervu díky loňskému zrušení EET
17.01.2023 Zavedení jednotné snížené sazby DPH, které zvažuje Fialova vláda, by podle dnešního stanoviska Asociace malých a středních podniků a živnostníků vedlo k zavírání restaurací a hospod, zejména pak na vesnicích a v malých městech. Takový závěr je však poněkud „přestřelený“. S úmyslem zavést jednotnou sníženou sazbu DPH jsou spjata určitá rizika a problémy, toto ale mezi ně nepatří.
Armageddon nečekejme, na investování je brzy
10.01.2023 Výkon světové ekonomiky v roce 2022 podle všeho poprvé v historii překonal psychologickou hranici 100 bilionů dolarů (odpovídá zhruba 2270 bilionům korun). V letošním roce jí ale hrozí recese.
Nákup stíhaček z USA by vyšel na více než 100 miliard korun. I proto by vláda měla předložit rozsáhlejší plán škrtů, jinak jí hrozí zhoršení ratingu a prodražení dluhu
04.01.2023 Nákup 24 amerických stíhaček F-35, který zvažuje Fialova vláda, by vyšel na více než 100 miliard korun. Plyne to z vyjádření vyjednavačky ministerstva obrany Blanky Cupákové. Záležet podle ní bude ale také na vývoji kursu koruny k dolaru a dalších okolnostech.
Schodek státního rozpočtu za loňský rok činí 360,4 miliardy korun, koruna v reakci zpevňuje na 24,10 za euro. Fialova vláda už příští rok bude splňovat maastrichtské kritérium deficitu
03.01.2023 Schodek státního rozpočtu v loňském roce činil celkově 360,4 miliardy korun. Jedná se o třetí nejvyšší deficit v historii samostatné České republiky. Hlubší byl schodek už jen v covidových letech 2020 a 2021. Přesto je však dnes zveřejněný celkový výsledek lepší než plán vlády, který počítal se schodkem za loňský rok ve výši až 375 miliard korun. Na lepší než plánované číslo zareagovala bezprostředním zpevněním česká koruna, když si vůči euru připsala během zhruba třiceti minut 0,2 procenta a posílila až na 24,10.
Ekonomickým tématem roku 2023 bude zestátnění ČEZ. Domácnosti si na energie musí vyčlenit až čtyřnásobek letošních výdajů
30.12.2022 V příštím roce bude dění v české energetice vévodit diskuse nad dalším osudem ČEZ. Ten nyní stát vlastní ze zhruba 70 procent a Fialova vláda v příštím roce může rozhodnout o zahájení kroků vedoucích k plnému zestátnění podniku či k jeho rozdělení na část plně státní a na část (polo)soukromou, potenciálně dále alespoň do jisté míry obchodovanou na burze. Ve státní části by se mohla ocitnout ta část současného podniku ČEZ, jež zodpovídá za jadernou energetiku, cenotvorbu elektřiny a potenciálně i její distribuci.
Pohonné hmoty v Česku zlevní kvůli strachu z nové celosvětové vlny covidu, která se masivně šíří z Číny. Riziko, že Putin Česku vypne ropovod Družba je malé, ale ne nulové
29.12.2022 Ceny pohonných hmot v Česku v uplynulém týdnu dále zbrzdily tempo svého zlevňování. Vyhlížený scénář stabilizace jejich cen od začátku roku 2023 nyní hatí hrozba další celosvětové vlny covidu. Nákaza se v těchto dnech masivně šíří z Číny, kde tamní režim nezřízeně uvolnil drakonické covidové restrikce a v rámci přístupu „ode zdi ke zdi“ dochází k dramatickému nárůstu poštu nakažených, hospitalizovaných a také zemřelých, byť existují značné pochyby o transparentnosti čínských oficiálních údajů.
Americký ropný obr ExxonMobil žaluje Evropskou unii, chce zarazit daň z mimořádných zisků. Tu chystá i Česko – Fialova vláda tak může čelit lavině žalob ze strany amerických bank a fondů
28.12.2022 Největší západní petrochemická společnost, americký ExxonMobil, podle dnešní zprávy Financial Times žaluje Evropskou unii. Chce zarazit daň z mimořádných zisků právě na petrochemické podniky, s níž Brusel letos přišel. Mimořádně zdanit petrochemické podniky, v prvé řadě Unipetrol, se s odkazem právě na bruselský krok chystá od příštího roku také česká vláda.
Cena plynu v EU právě teď spadla nejníže od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Symbolický milník je tak zdolán, Fialova vláda nemusí tolik utratit za zastropování
27.12.2022 Referenční cena plynu v EU právě nyní klesla pod 77 eur za megawatthodinu. Je tak vůbec nejnižší za celou dobu od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Naposledy byl plyn v EU levnější letos 22. února (viz graf níže).
Zeman ve vánočním projevu potvrdil, že nově jmenovaní radní ČNB úrokové sazby chtít zvedat nebudou. Jeho apel za zvyšování daní zřejmě Fialova vláda nevyslyší, nemá k tomu vlastně ani žádný akutní důvod
26.12.2022 Z ekonomického hlediska je poslední vánoční projev prezidenta Miloše Zemana zajímavý především proto, že hlava státu potvrdila dobře tušené. Tedy to, dva noví členové bankovní rady České národní banky, dříve v tomto měsíci jmenovaní Jan Procházka a Jan Kubíček, jsou stejně jako další letos jmenovaní radní, dnešními slovy prezidenta, „oponenty zvyšování úrokových sazeb“.
Česku hrozí dramatický pád jeho měny, varuje největší japonská investiční banka. Rizika jsou podle ní obecně nejvyšší za posledních více než dvacet let
21.11.2022 Česku hrozí, že se během nadcházejícího roku dostane do závažné měnové krize, varuje největší japonská investiční banka Nomura. Při ní by došlo k náhlému, nečekanému a dramatickému znehodnocení české koruny. Podobný otřes hrozí podle Nomury také Maďarsku a Rumunsku.
Lidé, kteří loni na podzim upsali protiinflační spořící dluhopisy, se letos dočkají úroku 15,1 procenta. Stát prodělá 4,3 miliardy korun, přestože si úrok pomocí statistiků srazil
20.11.2022 Nové údaje ministerstva financí potvrzují, že investice do spořících státních dluhopisů, představuje jeden z nejlepších způsobů, jak se chránit před inflací. Lidé, kteří pořídili Dluhopisy Republiky v protiinflační variantě s datem emise 3. ledna letošního roku, a kteří je tedy upisovali loni na podzim, se totiž letos dočkávají ročního výnosu 15,1 procenta. Jednalo se o dosud poslední emisi těchto dluhopisů, neboť Fialova vláda rozhodla v praxi jejich vydávání nepokračovat.
Čeští statistici uměle snížili inflaci a Fialova vláda díky tomu ušetří miliardy, které by jinak musela vyplatit střadatelům z řad držitelů protiinflačních dluhopisů
10.11.2022 Říjnová inflace v Česku opět takřka všechny zaskočila. Tentokrát ovšem tím, jak je nízká. Vykázala v meziročním vyjádření nárůst pouze 15,1 procenta. Přitom analytici oslovení agenturou Bloomberg ve střední hodnotě svých odhadů počítali s údajem 17,9 procenta. Česká národní banka pak počítala s hodnotou 17,4 procenta. Jediné ministerstvo financí s plus minus takovou inflací počítalo, poněvadž předpokládalo meziroční nárůst hladiny spotřebitelských cen pouze ve výši 15,3 procenta.
Vláda nepočítá se snížením strukturálního schodku, i v roce 2025 má činit zhruba 230 miliard a být tedy o 20 miliard vyšší než letos. Vládě však pomůže rapidní inflace
09.11.2022 Fialova vláda nepočítá s tím, že během svého zbývajícího funkčního období sníží strukturální schodek veřejných financí. Vyplývá to z nové makroekonomické prognózy a letošního fiskálního výhledu. Oba dokumenty zveřejnilo ministerstvo financí dnes.
Ministr Jurečka naznačuje, že vláda zvýší daně, i když premiér dosud tvrdil opak. Lidi už přitom „zdaňuje“ rapidní inflace
06.11.2022 Ministr práce a sociálních věcí, toho času navíc i ministr životního prostředí, Marian Jurečka včera neznačil, že vláda během prvních tří měsíců příštího roku změní své programové prohlášení. Nejspíše tak, že z něj vyřadí závazek nezvyšovat daně. Za sebe nevylučuje, že jednou z daní, kterou by vláda mohla následně zvýšit, je i ta z příjmu fyzických osob.
I díky dnes schválené mimořádné dani už Fialova vláda nemusí zvyšovat běžné daně. Veřejné finance se i tak stabilizují, alespoň střednědobě – díky inflaci
04.11.2022 I díky dnes Sněmovnou schválené dani z mimořádných zisků může nyní Fialova vláda předpokládat, že se naplní již schválený rámec státního rozpočtu. Ten pro rok 2023 počítá se schodkem maximálně 295 miliard korun. Přestože se jedná o extrémně vysoké číslo, před rokem 2020 vlastně nemyslitelné, Fialův kabinet může s tímto deficitem a podobnými v dalších letech stabilizovat veřejné finance ještě během svého funkčního období, tj. do roku 2025. Aniž by přitom opravdu razantně škrtal nebo navyšoval běžné daně (tedy jiné než ty mimořádné).
Vláda ponížila rozpočtový schodek meziročně o 48 miliard, ale její daňový příjem je o 111 miliard vyšší. Zlepšení hospodaření je tedy jen výsledkem inflace a vyššího daňového výběru
01.11.2022 Za prvních deset měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 48,2 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních totiž má státní rozpočet za období od 1. ledna do konce října meziročně hned o přibližně 111,4 miliardy korun více.
Vláda daně zvedat nemusí, škrtat v rozpočtu moc také ne. Ke splnění podmínek přijetí eura jí postačí „daň inflační“. GRAFICKY
27.10.2022 Akcie ČEZ včera na pražské burze reagovaly zřetelně pozitivně na výsledek úterního podvečerního sněmovního jednání. Akcie energetické společnosti posílily oproti předvčerejšku o více než čtyři procenta. Dnes přidávají další více než procento. Pochopitelně, svědčí jim zejména fakt, že Pirátská strana v úterý stáhla svůj požadavek na zavedení daně z mimořádných zisků platné zpětně už za letošní rok. Daň tak podle všeho bude platit až od roku 2023.
I se schodkem 295 miliard bude moci Fialova vláda stabilizovat veřejné finance, aniž by zvyšovala daně. Pomůže jí rapidní inflace a z ní plynoucí „inflační daň“
26.10.2022 Sněmovna dnes začíná schvalovat návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 295 miliard korun. Přestože se jedné o extrémně vysoké číslo, před rokem 2020 vlastně nemyslitelné, Fialův kabinet může s tímto deficitem a podobnými v dalších letech stabilizovat veřejné finance ještě během svého funkčního období, tj. do roku 2025. Aniž by přitom opravdu razantně škrtal nebo navyšoval daně.
Agentura Fitch ponechává rating Česka beze změny. Fialově vládě totiž pomůže dluh udržet poměrně nízko inflace a s ní související inflační zdanění lidí
23.10.2022 Agentura Fitch Česku včera pozdě večer potvrdila svůj dosavadní rating AA-. Výhled ale ponechává negativní. Negativní výhled uplatňuje už od svého posledního, květnového posudku. Vývoj zadlužení vidí Fitch pesimističtěji (cca 45 procent HDP už v roce 2023) než jiná vlivná agentura, Standard & Poor's (poblíž 40procent HDP až do roku 2025), která své ratingové hodnocení ČR zveřejnila minulý týden. I podle Fitche ale zadlužení ČR zůstane nižší, než je průměr srovnatelně hodnocených zemí.
Nová čísla MMF naznačují, že Fialova vláda může splnit své oba klíčové sliby. Stabilizuje veřejné finance, aniž by zvyšovala daně – to vše díky inflaci, která lidi „zdaňuje“ místo vlády
21.10.2022 Fialova vláda se zaklíná, že stabilizuje veřejné finance, aniž by zvyšovala běžné daně. Jsou to vlastně její dva zcela stěžejní sliby. A nepochybně podle jejich splnění či nesplnění bude před dalšími volbami posuzována její úspěšnost. Zdálo by se, že se chytla do pasti: může naplnit první slib, může naplnit slib druhý, ale nemůže splnit oba najednou. Ne tak docela. Vládě totiž mimořádně nahraje současná mimořádná inflace.
Pohonné hmoty dále výrazně zdražují – a budou dále. Zdražuje ropa a české čerpací stanice si po zvýšení daně z benzínu mohou navyšovat marže
20.10.2022 Ceny paliv v Česku za týden výrazně vzrostly, byť pomaleji než o týden dříve. Benzin Natural 95 zdražil o 93 haléřů na 42,85 Kč/l. Litr nafty stojí v průměru 46,85 koruny, což je o 1,56 Kč více než minulou středu. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Benzín je nejdražší od první poloviny srpna, nafta od druhé poloviny července.
Fialova vláda i přes „babišovský“ schodek 375 miliard nakonec bude mít udržitelné veřejné finance, díky inflaci. Roku 2025 tak ČR splní kritérium pro přijetí eura i bez zvýšení daní
19.10.2022 Před rokem, loni v říjnu, tehdejší Babišova vláda schválila státní rozpočet se schodkem bezmála 377 miliard korun. Fialova vláda jej po svém nástupu letos začátkem roku proškrtala, během rozpočtového provizoria. Deficit tak snížila na 280 miliard. Po včerejším sněmovním schválení se ale možný letošní schodek vrací na 375 miliard, tedy nominálně prakticky přesně tam, kde jej plánoval ještě Babišův kabinet.
Pohonné hmoty výrazně zdražují – a budou dále. Zdražuje ropa a české čerpací stanice si po zvýšení daně z benzínu mohou navyšovat marže
13.10.2022 Ceny paliv v Česku za týden výrazně vzrostly. Benzin Natural 95 zdražil o téměř tři koruny na 41,92 Kč/l. Litr nafty stojí v průměru 45,29 koruny, což je o 2,29 Kč více než minulou středu. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.
V týdnu poslanci rozhodnou, zda schodek letos bude 375 miliard. Pokud ano, bude skoro přesně tam, kde jej před rokem plánovala ještě Babišova vláda
08.10.2022 Takřka na den přesně před rokem tehdejší Babišova vláda znovu schválila státní rozpočet se schodkem bezmála 377 miliard korun. Fialova vláda jej po svém nástupu letos začátkem roku proškrtala, za cenu rozpočtového provizoria. Deficit tak snížila na 280 miliard. V příštím týdnu se ale letošní schodek může opět vrátit až na 375 miliard, tedy nominálně prakticky přesně tam, kde jej plánoval ještě Babišův kabinet.
Letošní schodek může být i 375 miliard korun. Hrozí Česku „řecký scénář“?
07.10.2022 Fialova vláda za prvních devět měsíců vlády – a de facto již po dvou novelách původního rozpočtu Babišovy vlády – neuskutečňuje žádné opravdu viditelné úspory. Nejprve sice seškrtala původní rozpočet Babišovy vlády, ale tyto škrty z velké části bere nyní zpět, když pro letošek počítá rozpočet se schodkem 330 miliard korun, namísto předchozích 280 miliard. Přitom v tom týdnu sněmovní rozpočtový výbor podpořil dva koaliční pozměňovací návrhy, které letošní schodek státního rozpočtu navyšují na 375 miliard korun. O těchto návrzích rozhodnou poslanci příští týden.
Vláda ponížila rozpočtový schodek meziročně o 55 miliard, ale její daňový příjem je o 105 miliard vyšší. Zlepšení hospodaření je tedy jen výsledkem inflace a vyššího daňového výběru
03.10.2022 Za prvních devět měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 55,4 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních totiž má státní rozpočet za období od 1. ledna do konce srpna meziročně hned o přibližně 104,6 miliardy korun více.
Vláda příští rok a pak až do roku 2025 počítá se schodky v pásmu 250 až 300 miliard korun. Nic moc, ale veřejné finance se ani tak do rozvratu nedostanou, vládě totiž pomůže inflace
27.09.2022 Po devíti měsících svého vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a současně na hledání úspor. Ve své nejnovější zprávě to ostatně konstatuje i Národní rozpočtová rada. A včera vláda jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na rok 2023 se schodkem 295 miliard korun. To také úplně nedokládá jednoznačné úsilí ozdravit veřejné finance.
Vláda po volbách „přiznává barvu“: zastropování cen energií domácnostem se nebude vztahovat na celý rozsah jejich spotřeby. Ekonomicky je to rozumné
25.09.2022 Zastropování cen elektřiny či plynu pro domácnosti a malé a střední podniky se zřejmě nebude vztahovat na celou úroveň jejich spotřeby. Dnes to uvedl ministr obchodu a průmyslu Jozef Síkela. Jedná se o poměrně zásadní zvrat v rétorice vládních představitelů. Dosud z jejich výroků plynulo, že v případě domácností by mělo být zastropování bez omezení. Zastropování se tak mělo vztahovat k celému rozsahu spotřeby.
Fialova vláda se zřejmě bude muset vzdát daně z mimořádných zisků energetických společností. Těm nadměrné zisky poníží už zamýšlené opatření Evropské komise
11.09.2022 Česká vláda podle všeho zastropuje domácnostem platby za elektřinu a také zavede daň z mimořádných zisků na některá odvětví. Z výnosu této daně by se měla financovat další opatření ulevující od energetické drahoty domácnostem i firmám. Dnes to v televizi uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura. Ministr financí také chystá ambiciózní program na podporu velkého průmyslu.
Česko v pátek zřejmě jako Brusel, Berlín i Paříž podpoří řešení drahých energií „konfiskací“ zisků jiných než plynových elektráren. Nebude pak moct uplatnit „válečnou daň“ na ČEZ
06.09.2022 Ministr průmysl a obchodu Jozef Síkela dnes potvrdil, že při páteční mimořádné evropské radě pro energetiku budou na stole dva stěžejní návrhy, jak domácnostem i firmám napříč EU ulevit od vysokých cen energií.
České předsednictví chce navrhnout zastropování plynu, Brusel a Berlín jej ale mezitím „odpískaly“. Proto také Fialův kabinet zřejmě neprosadí ani „válečnou daň“ na ČEZ
05.09.2022 České předsednictví EU hodlá na pátečním energetickém summitu předložit návrhy řešení krizové situace, které ovšem mezitím Brusel a Berlín vlastně „odpískaly“. Klíčovým návrhem českého předsednictví má být podle zdroje agentury Bloomberg dočasné zastropování cen plynu využívaného k výrobě elektřiny.
Dilema na obzoru: Pokud Fialova vláda vyhoví USA & spol., Česko patrně bude bez ruské ropy. Schová se vláda za Orbána?
04.09.2022 Fialova vláda stojí před zásadním dilematem. Již poměrně záhy se totiž bude muset rozhodnout, zda jako členská země EU podpoří sankci, kterou v pátek schválili ministři zemí skupiny G7. Ta by spočívala v zastropování cen ropy, kterou Rusko vyváží po moři.
Zavedení „windfall tax“ na ČEZ zřejmě Brusel znemožní. Chce totiž zavést cenový strop, který je s daní z mimořádných zisků neslučitelný
02.09.2022 Evropská komise sestavila balík opatření, který by měl přispět ke snížení cen energií. O návrhu budou jednat energetičtí ministři zemí EU příští týden v pátek. Česká republika, která EU momentálně předsedá a mimořádné setkání energetických ministrů svolává, ovšem připraví svůj vlastní návrh řešení palčivé energetické situace.
Vláda vybírá na daních meziročně o 91 miliard více, ale schodek snížila jen o 67 miliard. Schodek je tak nižší vlastně jen díky skončení pandemie, které nastartovalo daňový výběr, a rychlejší inflaci
01.09.2022 Za prvních osm měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 66,9 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních a pojistném totiž stát od ledna do srpna vybral meziročně o 91,1 miliardy korun více.
Nový návrh rozpočtového schodku je nedostatečně ambiciózní, ale vládě by z důvodu rapidní inflace umožnil nejpozději do roku 2025 snížit deficit veřejných financí pod „maastrichtská“ 3 % HDP
01.09.2022 Dnes zveřejněný první návrh státního rozpočtu na příští rok, s výhledem do let 2024 a 2025 je celkově nedostatečně ambiciózní, ovšem představuje určitý pozitivní posun v porovnání s rámcovým materiálem, který vláda projednávala v červnu a který črtal až do roku 2025 schodky kolem 300 miliard korun. Pro příští rok vláda předběžně počítá se schodkem 270 miliard korun, v dalších letech pak s deficitem 250, resp. 230 miliard korun.
Místo válečné daně, která oživuje Marxe, by vláda měla vyjednat pozastavení emisních povolenek
28.08.2022 Takzvaná válečná daň, kterou chystá zavést Fialova vláda, je druhem sektorové daně. Co hůř, vláda, která sama sebe označuje jako středopravou, by zavedením válečné sektorové daně přijala za své učení Karla Marxe.
Tři způsoby, jak může Fialova vláda zlevnit lidem elektřinu
25.08.2022 1) Fialova vláda by mohla vyjednat zastropování cen emisních povolenek. Může tak učinit v tandemu se Španělskem, které už o zastropování cen Brusel žádá. Dokonce by šlo obchodování s povolenkami zcela pozastavit. To proto, že roli povolenek nyní převzala válka, která zdražuje fosilní energie, zatímco relativně zvýhodňuje jadernou a zelenou energii. V jejich případě totiž EU není závislá na Rusku, na rozdíl od fosilní energie, vyráběné z plynu, uhlí či ropného produktu mazutu. V tuto chvíli povolenky nemají žádný svébytný smysl, pouze ještě zvyšují již také extrémně drahé ceny energií. A mimochodem tím pádem také zvyšují ziskovost ČEZ. Pozastavení obchodování s povolenkami by dlouhodobě snížilo cenu velkoobchodní elektřiny až o dvacet procent.
Výnos přes 18 %, bez daně. Takové „terno“ udělali lidé, kteří si pořídili státní protiinflační dluhopisy, plyne z nových údajů ministerstva financí
22.08.2022 Nové údaje ministerstva financí potvrzují, že investice do spořících státních dluhopisů, představuje jeden z nejlepších způsobů, jak se chránit před inflací. Lidé, kteří pořídili Dluhopisy Republiky v protiinflační variantě s datem emise 1. října loňského roku, se totiž letos dočkávají ročního výnosu 17,5 procenta. Ti, kteří si je pořídili už o rok dříve, s datem emise, 1. října 2020, se mohou těšit na roční výnos dokonce mírně přes 18 procent.
Kraje bijí na poplach, nemají na plyn. Fialova vláda by měla využít předsednictví EU pozastavení obchodování s povolenkami
22.08.2022 Enormní zdražování povolenek v uplynulých letech, v letech 2020 a 2021 o více než 200 procent, představuje klíčový důvod, proč nyní je elektřina tak drahá. Například ČEZ drtivou většinu elektřiny na letošní rok prodala právě v letech 2020 a 2021. Drahá elektřina a plyn trápí také české kraje, které žádají po vládě akci, jež by jim pomohla se s drahými energiemi popasovat.
Emisní povolenky jsou rekordně drahé, dramaticky zvyšují zisk ČEZ. Španělsko volá po jejich zastropování, připojí se Fialova vláda?
21.08.2022 Cena emisních povolenek EU v pátek během obchodování vzrostla na nový absolutní rekord, 99,22 eura za kus. Nakonec obchodování uzavřela na úrovni 98,01 eura. Což je historicky nejvyšší uzavírací cena. Již v nadcházejícím týdnu cena povolenek zřejmě překoná psychologickou úroveň 100 eur za kus.
Češi splácí hypotéky nejvzorněji v celé historii. Nemá smysl, aby jim stát se splácením pomáhal – na úkor chudých – zohledněním splátek v příspěvku na bydlení
20.08.2022 Češi splácí své hypotéky nejvzorněji v celé historii. Nemá tak vůbec žádný smysl, aby Fialova vláda do výpočtu příspěvku na bydlení zahrnula splátky hypotéky. Včera se ovšem pro zvážení takové možnosti vyslovil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
Středopravá Fialova vláda zřejmě zastropuje marže pohonných hmot. Jde o krok, na nějž si netroufla ani levicová ČSSD
18.08.2022 Ministerstvo financí navrhuje zastropovat marže čerpacích stanic a distributorů pohonných hmot. Činí tak v reakci na výsledek červencového sledování marží. Ta se v případě benzínu a nafty pohybovala v průměru pro oba druhy pohonných hmot kolem úrovně 5,50 koruny na litr. Přitom v lednu a v únoru, před ruskou invazí na Ukrajinu, se marže benzínu pohybovala kolem 2,60 koruny na litr a marže nafty kolem 3,40 koruny za litr.
Německo bije s plynem na poplach, Putin ho svírá „pod krkem“ stále těsněji. Zřejmě proto včera Fialova vláda varovala, že může dojít i na české domácnosti
17.08.2022 Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela včera poměrně překvapivě varoval, že při vývoji energetické situace dle pesimistického scénáře může dojít na omezení dodávek tepla domácnostem. Přitom dosud z vrcholných míst zaznívalo, že domácnosti by ani závažnějším výpadkem dodávek plynu dotčeny být neměly. Protože nejdříve budou v takovém případě, dle nouzového plánu, omezovány dodávky elektrárnám (které mohou přejít na jiné palivo) nebo velkým podnikům.
Státní stavebko nafukuje ceny realit a pomáhá bohatším lidem, přičemž chudší z něj nic nemají, ač jej také platí. Je rozumné jej zrušit, jak zvažuje Fialova vláda
15.08.2022 Vláda podle včerejších slov ministra financí Zbyňka Stanjury zvažuje zrušení podpory státnímu stavebnímu spoření. Byl by to rozumný krok, po němž podstatná část ekonomů volá již léta. Stát by ušetřil přes čtyři miliardy korun ročně. Podpora stavebnímu spoření nyní nahrává spíše lidem, kteří to nepotřebují, tedy zástupcům vyšších střední vrstev a bohatým. Tito lidé totiž nyní stále investují do vlastnického bydlení a nemovitostí obecně. Naopak, chudí už ani nic spořit nemohou obecně a nižší střední vrstvy zase na vlastní bydlení nedosáhnou.
Válečná daň, kterou zvažuje zavést Fialova vláda, je jen druh sektorové daně. Sektorovou daň na více odvětví měla v programu jen KSČM, není slučitelná se svobodným trhem
14.08.2022 Daň z neočekávaného zisku, nově takzvaná válečná daň, je jedním z typu sektorové daně. Sektorovou daň na více odvětví měla před volbami v programu jediná ze stran, a to KSČM. Nepřekvapí tedy, že to je daň, která není slučitelná s opravdu svobodným trhem. Nad rámec běžného zdanění totiž zdaňuje selektivně vybrané firmy. Selekci provádějí politici. A je jedno, zda selektivně vyberou celá odvětví neboli sektory, nebo zda ukážou jen na vybrané firmy, třeba i z více odvětví. V obou případech se budou rozhodovat na základě subjektivního názoru, a to je právě kámen úrazu. Protože politik nikdy nemůže určit, do jaké míry je zisk neočekávaný. A zda je mimořádný natolik, že by měl být zdaněn nad rámec běžného. V tržní ekonomice nic jako neočekávaný zisk ani neexistuje. Sektorová nebo válečná daň jsou jen projevem nebezpečné libovůle politiků, určité arogance moci halené do hávu solidarity. Je to vlastně svévolné a selektivní postátňování a zabavování soukromého majetku firem a či jejich akcionářů.
„Válečná daň“ je jen jiné označení pro sektorovou daň. Fialova vláda ji chce novým názvem marketingově prodat veřejnosti, i když stále jde o porušení slibu voličům a o vykrádání KSČM
10.08.2022 Fialova vláda nově uvádí, že zvažuje zavedení takzvané válečné daně. To je však jen jiné označení pro daň z mimořádného či také neočekávaného zisku. A tato daň je jedním z typu sektorové daně. Sektorovou daň na více odvětví měla před volbami v programu jediná ze stran, a to KSČM.
Stanjura škrtal v rozpočtu jen opticky, 14miliardovou „úsporu“ hodil na zdravotní pojišťovny. Prezident Zeman mu to nyní vetem „hodil na hlavu“
08.08.2022 Prezident Miloš Zeman dnes vetoval legislativu zmrazující platby na státní zdravotní pojištěnce. Zmrazení prosadila Fialova vláda v rámci zimního „překopávání“ původního rozpočtu ještě Babišovy vlády.
Úsporný tarif je třeba zúžit na ty skutečně potřebné, ušetřit tak lze minimálně 25 miliard korun. Ratingové agentury pak budou v hodnocení Česka přívětivější
07.08.2022 Důvěra lidí ve Fialovu vládu je na bodu mrazu. Po zhruba půlroce jejího působení jí věří jen 28 procent veřejnosti. Tak nízká byla důvěra v předchozí Babišovu vládu jen jednou, loni v červnu, kdy společnost frustrovala další vlna covidu. Nyní však covid lidi prakticky neomezuje, ani v cestování, ani jinak. Také ekonomika je proti covidovému roku 2020 „v pohodě“. Tehdy se propadala o 5,5 procenta, což byl rekordní pokles v celé historii Česka, jenž dokonce předčil „sesuv“ z roku 2009, kdy vrcholila světová finanční krize. Letos ekonomika nebude padat, poroste – nejpravděpodobněji o dvě procenta, příští rok pak dokonce o více než dvě procenta.
Fialově se vládě může závažně prodražit dluh. Ratingový výhled mu poprvé v historii ČR zhoršuje na „negativní“ agentura Moody’s, považovaná ze nejméně přísnou
07.08.2022 Agentura Moody’s, jedna z tří světově významných ratingových agentur, včera večer zhoršila ratingový výhled dluhu České republiky, ze „stabilního“ na „negativní“. Samotný rating však nadále ponechává na stávající úrovni, „Aa3“.
Agentura Moody’s zhoršuje výhled ratingu Česka, zdvihá „varovný prst“ Fialově vládě. Česku dle ní hrozí fatální energetická krize, jež by dále prohloubila zadlužení země
06.08.2022 Agentura Moody’s, jedna z tří světově významných ratingových agentur, dnes zhoršila ratingový výhled dluhu České republiky, ze „stabilního“ na „negativní“. Samotný rating však nadále ponechává na stávající úrovni, „Aa3“.
Ceny elektřiny v Německu jsou na rekordu, těží z toho i ČEZ. Důvodem je nejen Putin, ale také Merkelová a sucho – mimořádné danění ČEZ poškodí českou ekonomiku i veřejnost
03.08.2022 Velkoobchodní ceny elektřiny v Německu, ale také ve Francii vystoupaly včera na nový historický rekord. Závažnou evropskou energetickou krizi totiž v poslední době ještě zhoršuje počasí. Je příliš sucho. Například hladina řeky Rýn klesá kvůli suchu a nedostatku srážek tak nízko, že tok má nyní před zavřením pro nákladní přepravu.
Matka České spořitelny vyzývá Fialovu vládu, aby nezaváděla daň z mimořádného zisku. Špatná zkušenost z orbánovského Maďarska varuje
01.08.2022 Mateřská společnost největší české banky dle počtu klientů, České spořitelny, dnes podle agentury Bloomberg vyzvala vlády zemí střední a východní republiky, včetně Česka, aby nezaváděly daň z mimořádných zisků.
Fialova vláda vykazuje nižší schodek než loni vláda Babišova jen díky vyššímu daňovému výběru. Za ten může konec covidové pandemie a to, že se rozjela inflace, nikoli úsilí Fialovy vlády
01.08.2022 Za prvních sedm měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 86,7 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních a pojistném totiž stát od ledna do července vybral meziročně o 87,4 miliardy korun více.
Daň z mimořádných zisků veřejné finance neozdraví. Tato orbánovská akorát ODS připraví o voliče a nahraje Babišovi
01.08.2022 Po osmi měsících svého vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a na hledání úspor. Sází na to, že podstatnou část dluhu za něj splatí občané vysokou inflací a znehodnocením měny. A není to sázka nerealistická.
Daň z mimořádného zisku, kterou chce zavést Fialova vláda, je výpalným, je to populismus orbánovského typu. Problém schodkových veřejných financí neřeší
31.07.2022 Fialova vláda si mediálně připravuje půdu pro zavedení daně z neočekávaného nebo také mimořádného zisku. Premiér Fiala v rozhovoru pro deník Právo včera její zavedení nevyloučil. Podobně se vyjadřuje také ministr financí Zbyněk Stanjura. Daň by se nejpravděpodobněji měla týkat energetických firem a nejspíše také bank.
ČEZ zítra zdražuje lidem energie jen měsíc od posledního zdražení. Nejde letos o poslední zdražení – na podzim domácnosti čeká cenový šok, inflace může atakovat úroveň 20 %
31.07.2022 Od zítřka ČEZ opět zdražovat. Největší tuzemský dodavatel elektřiny domácnostem, kterým končí fixace, zvedne cenu od 1. srpna, a to na všech tarifech – nejčastěji zhruba o 10 procent. Přitom zdražil také pro období od 1. července.
Nákupní ráj Čechům v Polsku nekončí, běžně ušetří třeba 800 Kč díky výjezdu na 15 minut. Polský premiér právě oznámil, že prodlouží snížení daní z potravin či paliv až do konce roku
30.07.2022 Polsko prodlouží svá protiinflační opatření, takzvané inflační štíty, až do konce letošního roku. Včera to uvedl polský premiér Mateusz Morawiecki.
Proč vláda vzdala hledání úspor v rozpočtu? Sází na to, že dluh za ní splatí občané v podobě vysoké inflace – a není to sázka nerealistická
30.07.2022 Po osmi měsících svého vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a současně na hledání úspor. Za prvních šest měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o zhruba 82 miliard korun. Jenže za poklesem schodku je prakticky výhradně vyšší daňový výběr. Na daních totiž má státní rozpočet za první letošní půlrok meziročně hned o přibližně 74 miliard korun více.
Stanjura chce letos schodek 330 miliard korun, což není příliš ambiciózní. Fialova vláda plánuje letos a v příštích letech dohromady o skoro 50 % vyšší schodky než Babišův kabinet
27.07.2022 Ministerstvo financí nově plánuje schodek rozpočtu pro letošní rok čítající 330 miliard korun. Šéf resortu Zbyněk Stanjura právě takový deficit navrhne vládě. Prosadí-li jej, nejde o příliš ambiciózní výsledek. Vláda totiž nebyla s to dodatečné výdaje, související s válkou na Ukrajině či drahými energiemi, kompenzovat dalšími úsporami. Přitom ovšem měla k dispozici „inflační dividendu“, neboť citelně vyšší inflace, než s jakou bylo možné počítat ještě v prvních měsících roku, znamená také vyšší daňové inkaso. Ano to však ministerstvo financí nedokázalo využít k tomu, aby byl nárůst schodku nad stávající plánovanou úroveň, 280 miliard korun, méně výrazný. Takový přístup k přípravě rozpočtu nepředstavuje zcela slibovanou změnu. Je však možné, že vláda promítne výraznější úspory do rozpočtu na příští rok a další léta.
Fialova vláda plánuje letos a v příštích letech dohromady o 50 % vyšší schodky než Babišův kabinet
26.07.2022 Fialova vláda plánuje schodek rozpočtu pro letošní rok čítající 326,9 miliardy korun. Vyplývá to z informací, jež včera zveřejnila Česká televize. Takový schodek není příliš ambiciózní.
Statistický úřad varuje Fialovu vládu: nálada českých spotřebitelů je nejníže za celou dobu historie měření. Jejich strach z budoucnosti předčí cokoli z doby pandemie nebo globální finanční krize
25.07.2022 Fialova vláda dnes dostala dosud nejdůraznější varování o historicky dramatickým způsobem narůstající frustraci obyvatelstva z ekonomické situace v zemi. Nálada tuzemských spotřebitelů totiž podle pravidelného měsíčního šetření ČSÚ klesla v červenci nejníže v celé historii měření, jež se píše od roku 2003 (viz graf níže).
Úsporný energetický tarif neřeší podstatu problému, pouze plošně na dluh maskuje jeho příznaky. Fialova vláda musí začít řešit podstatu problému – mohla si i vytáhnout více na dividendě ČEZ
14.07.2022 Úsporný energetický tarif lidem pomůže jen nepatrně. Nejběžněji přibližně v rozsahu maximálně kolem patnácti procent. Například vytápění a ohřev vody běžného rodinného domku plynem vyjde společně s platbou za napájení elektrických spotřebičů na zhruba 95 tisíc korun ročně. Pokud je zdrojem energie elektřina, a k vytápění slouží třeba přímotop, pak je třeba počítat s náklady až kolem 115 tisíc korun ročně. Tyto náklady navíc v nadcházející topné sezóně dále vzrostou.
ČEZ zdražuje lidem energie jen měsíc od posledního zdražení. Nejde letos o poslední zdražení – na podzim domácnosti čeká naprostý cenový šok, inflace může atakovat úroveň 20 %
02.07.2022 V polovině prázdnin bude ČEZ opět zdražovat. Největší tuzemský dodavatel elektřiny domácnostem, kterým končí fixace, zvedne cenu od 1. srpna, a to na všech tarifech – nejčastěji zhruba o 10 procent. Přitom zdražil také od včerejška, tedy pro období od 1. července.
Fialova vláda přebírá zásadní část programu ČSSD a KSČM: hodlá porušit klíčový volební slib a zvyšovat daně. Rezignuje na hledání úspor, které slibovala
01.07.2022 Ministr financí Zbyněk Stanjura dnes definitivně potvrdil, že vláda hodlá porušit svůj klíčový slib, totiž slib nezvyšovat daně. Žádná diskuse o zvedání daní není podle něj v tuto chvíli tabu.
Jak Čechům zlevnit elektřinu, aniž by se stát zadlužoval či musel znárodňovat elektrárny, jak navrhuje premiér Fiala? Jako ve Francii?
23.06.2022 Premiér Fiala ve svém včerejším mimořádném projevu nastínil, že stát bude chtít pod své křídla získat výrobu elektřiny. Jednalo by se tedy zřejmě fakticky o dělení podniku ČEZ. Scénář dělení ČEZ se po pěti letech ocitl opět na stole už letos v květnu, kdy o něm hovořili jako premiér, tak ministr financí.
Fialova vláda dnes poprvé začíná připouštět, že by mohla zvýšit daně. Padl by tak stěžejní předvolební slib
22.06.2022 Fialova vláda nyní vůbec poprvé signalizuje, že bude zvyšovat daně. Připouští to opatrně a nepřímo, přes své odborné rádce. I tak jde o významný posun. Jde o doznání, že se jí nedaří nalézt rozpočtové úspory v dostatečném objemu. Stěžejní předvolební slib – ozdravení veřejných financí bez zvyšování daní – se tak nemusí dočkat neplnění.
Úsporný energetický tarif neřeší podstatu problému, pouze plošně na dluh maskuje jeho příznaky. Fialova vláda musí začít řešit podstatu problému – mohla si i vytáhnout více na dividendě ČEZ
20.06.2022 Úsporný energetický tarif, který připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu, lidem pomůže jen nepatrně. Nejběžněji přibližně v rozsahu pěti až deseti procent. Například vytápění a ohřev vody běžného rodinného domku plynem vyjde společně s platbou za napájení elektrických spotřebičů na zhruba 95 tisíc korun ročně. Pokud je zdrojem energie elektřina, a k vytápění slouží třeba přímotop, pak je třeba počítat s náklady až kolem 115 tisíc korun ročně. Tyto náklady navíc v nadcházející topné sezóně dále vzrostou.
Snížení DPH na potraviny je zrádné, potraviny by dlouhodobě zlevnit nemuselo. Naopak, mohlo by je zdražit nad nynější úroveň, řetězce se marže zjevně navyšují už teď
20.06.2022 Fialova vláda čelí tlaku potravinářů a svazu obchodu, aby snížila DPH na potraviny. Zatím tlaku odolává, což je správné. Snížení DPH na potraviny by v jeho nutně přechodné podobě totiž mohlo spotřebitele poškodit. A nejvíce by v takovém případě poškodilo spotřebitele z řad nejchudších domácností. Pro ně totiž potraviny představují relativně vyšší část celkového domácího rozpočtu než pro bohatší domácnosti.
Fialova vláda závodí levicí a populisty, ale pro to ji většina voličů hlas nedala
19.06.2022 Za minimálního zájmu médií Fialova vláda předminulý týden schválila předběžné návrhy státních rozpočtů pro léta 2023 až 2025. Je třeba podtrhnout, že jde nutně o návrhy předběžné, které ještě mohou doznat citelných změn. Nicméně i tak jde o dokument, který naznačuje, jak současná vláda uvažuje o svém přístupu k veřejným financím v celém jejím zbývajícím řádném funkčním období. Zkrátka a dobře, žádné zásadní ozdravování veřejných financí neplánuje.
Úsporný tarif Fialovy vlády má podobné parametry jako Babišova loňská plošná úleva od drahých energií v podobě osvobození od DPH. Je třeba opatření zacílit, vyvarovat se plošnosti
17.06.2022 Úsporný energetický tarif, který připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu, je zatím svými základními parametry srovnatelný s osvobozením energií, plynu a elektřiny, od daně z přidané hodnoty, které pro měsíce listopad a prosinec loňského roku zavedla ještě Babišova vláda. Osvobození od DPH vyšlo loni ve dvou zmíněných měsících veřejné rozpočty na 2,1 miliardy korun měsíčně. Pokud by tedy opatření bylo v platnosti celý rok, vyšlo by celkem na 20 až 25 miliard korun. Přitom by domácnosti byly osvobozeny od daně ve výši 21 procent.
Rubl a dolar, měnoví vítězové letošního roku
14.06.2022 Už ve čtvrtek minulý týden, 9. června, došlo k optickému „smazání“ efektu týden starého snížení spotřební daně v případě benzínu. Fialova vláda rozhodla s platností od 1. června o snížení daně z pohonných hmot o 1,50 koruny na litr. Předpokládala, že pohonné hmoty v důsledku opatření zlevní o 1,80 koruny na litr, neboť se bude platit i nižší DPH, která se vypočítává až po zohlednění právě spotřební daně.
Benzín v ČR je právě teď nejdražší v historii. Hned první týden po snížení spotřební daně z něj
12.06.2022 Cena benzínu u českých čerpacích stanic včera vzrostla na svůj absolutní historický rekord. Litr benzínu Natural 95 se prodával průměrně celorepublikově za 47,31 koruny, jak vyplývá z dat CCS. Benzín je tak už o zhruba 70 haléřů na litr dražší než 31. května, tedy poslední den před snížením spotřební daně z pohonných hmot.
Fialova vláda v tichosti plánuje ještě o 50 % vyšší schodky, než jaké měl Babišův kabinet. Celkem má Fialova „sekera“ činit přes 1200 miliard, což by Česku zhoršilo rating a zdražilo dluh
12.06.2022 Za minimálního zájmu médií Fialova vláda minulý týden schválila předběžné návrhy státních rozpočtů pro léta 2023 až 2025. Je třeba podtrhnout, že jde nutně o návrhy předběžné, které ještě mohou doznat citelných změn. Nicméně i tak jde o dokument, který naznačuje, jak současná vláda uvažuje o svém přístupu k veřejným financím v celém jejím zbývajícím řádném funkčním období. Zkrátka a dobře, žádné zásadní ozdravování veřejných financí neplánuje.
Řidiči už tankují dráže než před snížením spotřební daně. Cena benzínu už dnes může být historicky rekordní, což by bylo pro vládu fiasko
10.06.2022 Už včera došlo k optickému „smazání“ efektu týden starého snížení spotřební daně v případě benzínu. Fialova vláda rozhodla s platností od 1. června o snížení daně z pohonných hmot o 1,50 koruny na litr. Předpokládala, že pohonné hmoty v důsledku opatření zlevní o 1,80 koruny na litr, neboť se bude platit i nižší DPH, která se vypočítává až po zohlednění právě spotřební daně.
Benzín byl včera už jen o osm haléřů levnější než před snížením spotřební daně z něj. Pohonné hmoty v dalších dnech podraží o korun a více na litr
09.06.2022 Už dnes zřejmě došlo ke „smazání“ efektu týden snížení spotřební daně z pohonných hmot z minulého týdne. Alespoň tedy v případě benzínu. Fialova vláda rozhodla s platností od 1. června o snížení daně z pohonných hmot o 1,50 koruny na litr. Předpokládala, že pohonné hmoty v důsledku opatření zlevní o 1,80 koruny na litr, neboť se bude platit i nižší DPH, která se vypočítává až po zohlednění právě spotřební daně.
Řidiči zřejmě již dnes tankují benzín dráže než před snížením spotřební daně před týdnem. Fialova vláda „kopíruje“ vládu Babišovu, i proto tedy vyhlíží velký schodek skoro 300 miliard pro rok 2023
08.06.2022 Už dnes může dojít ke „smazání“ efektu týden starého snížení spotřební daně v případě benzínu. Fialova vláda rozhodla s platností od 1. června o snížení daně z pohonných hmot o 1,50 koruny na litr. Předpokládala, že pohonné hmoty v důsledku opatření zlevní o 1,80 koruny na litr, neboť se bude platit i nižší DPH, která se vypočítává až po zohlednění právě spotřební daně.
Česko míří do krize, jakou nepamatuje. Tady je jednoduchý „manuál“ pro Fialovu vládu, jak takové krizi čelit
07.06.2022 Lidem v Česku letos klesne životní úroveň nejvýrazněji od vzniku republiky v roce 1993. Potvrzují to dnes zveřejněná čísla ČSÚ k vývoji reálných mezd v letošním prvním čtvrtletí. Frustrace a nespokojenost obyvatelstva, zejména sociálně zranitelných skupin, narůstá každým dnem. Výhledově hrozí vážný společenský a politický rozkol.
Prudký propad mezd a životní úrovně v Česku, jejž signalizují dnešní čísla, znemožní přijetí eura před rokem 2030. Chtít teď euro je politická sebevražda
07.06.2022 Prakticky všichni Češi, jimž je pod 50 let věku ve svém ekonomicky aktivním životě nezažili takový pád životní úrovně, jaký je čeká letos. Reálné mzdy v Česku se totiž letos v prvním čtvrtletí meziročně propadly o 3,6 procenta. I když meziročně sice přidaly přes sedm procent nominálně, takže většina lidí má pocit, že „bere více“, reálně, tedy po zohlednění inflace, více než 11procentní, se historicky propadly. Za celý letošní rok se mohou propadnout o osm procent, nejvíce od vzniku ČR v roce 1993.
Pokud chce Česko mít euro před rokem 2030, musí vláda už teď propouštět, zvyšovat daně a nevymýšlet nové dávky jako 5000 korun na dítě
07.06.2022 Evropská centrální banka (ECB) bude muset už ve druhé polovině letošního roku razantně zvedat úrokové sazby. Ve své nové analýze tak praví experti Bank of America, druhé největší banky ve Spojených státech. Soudí, že ECB zvýší svoji základní úrokovou sazbu hned o 0,5 procentního bodu jak na svém červencovém, tak zářijovém zasedání.
Uspěje Fialova vláda se snížením spotřební daně z paliv? Rozhodne se v Rijádu
02.06.2022 Uspěje Fialova vláda se snížení spotřební daně z pohonných hmot? Klíč ke trvalejšímu zlevnění pohonných hmot není ve Strakově akademii, ale v Rijádu. Pokud by zejména právě Saúdská Arábie výrazněji navýšila těžbu nad rámec objemu, na němž se měsíce dopředu shodl kartel OPEC a i další tradiční těžaři mimo něj, v čele s Ruskem, během června a července pohonné hmoty v ČR mohou zlevnit poměrně citelně. Fialova vláda pak bude moci tvrdit, že její snížení daně „zabralo“. Tuzemský řidič už nerozliší, zda tankuje levněji kvůli nižší dani, nebo kvůli tomu, že Saúdská Arábie těží více. Poděkoval by Fialovi. Bližší košile než kabát.
Fialova vláda vyplatí 5000 Kč na dítě. Kopíruje Babiše, popírá samu sebe a navíc i své vlastní experty z Národní ekonomické rady vlády
01.06.2022 Vláda dnes definitivně schválila, že v srpnu hodlá vyplácet mimořádnou dávku na dítě ve výši 5000 korun.
Čeští pumpaři dnes citelně zlevnili, započítali nižší spotřební daň. Za zhruba 10 dní ale ceny budou pravděpodobně výše, než byly včera, rozhodnou o tom Saúdové v Rijádu
01.06.2022 Čerpací stanice v ČR podle aktuálních dílčích pozorování přímo v terénu ve svých cenách zohlednily dnešní snížení spotřební daně z pohonných hmot. Vláda o jejím snížení rozhodla na dobu čtyř měsíců, a to v rozsahu 1,50 koruny na litr. Pohonné hmoty by tak mohly zlevnit až o zhruba 1,80 koruny na litr, neboť se snížením spotřební daně klesá také příslušná daň z přidané hodnoty.
Rosněfť i Gazprom vyplatí historicky rekordní dividendu, Putin přitom vypne plyn i Dánsku. Energetickým podnikům v rukou Kremlu citelně zvyšuje ziskovost fiasko EU s uvalováním embarga
30.05.2022 Ruské energetické podniky ovládané Kremlem, ropná Rosněfť a plynárenský Gazprom, vyplatí letos historicky rekordní dividendu. K vysokým ziskům jim pomáhá zejména EU, která hrozí embargem, čímž vyhání cenu ropy i plynu výše, ale nezavádí jej, takže Rusko prodává stále hodně, a navíc ještě draze.
Fialova vláda si může oddechnout, Orbánův kabinet si totiž prosadil, že ruská ropa z Družby nebude podléhat embargu EU. Družbou proudí ruská ropa i do Česka
29.05.2022 Brusel vychází vstříc Maďarsku a Evropská komise tak už nenavrhuje embargovat ruskou ropu proudící ropovodem Družba. Vyplývá to z aktualizovaného návrhu šestého sankčního balíčku, který Evropská komise včera rozeslala členským vládám. Brusel v něm tedy navrhuje embargovat pouze tu ruskou ropu, jež je do EU přepravována tankery. Surovina proudící Družbou zatím embargována být nemá.
Nálada Čechů ohledně ekonomiky padá nejníže za deset let. Drtí je strach z inflace a pasivita Fialovy vlády, které tak zvoní „alarm“
24.05.2022 Nálada lidí v České republice padá, co se ekonomické situace týče, nejníže za posledních deset let. Podle dnes zveřejněných závěrů pravidelného, každoměsíčního šetření Českého statistického úřadu se totiž důvěra českých spotřebitelů v ekonomiku propadla nejníže od května 2012. A to ji další, zřejmě i citelný pád ještě čeká. Češi už totiž pociťují neblahé dopady růstu cen na svoji finanční situaci. Zároveň se den po dni stupňuje jejich rozhořčení, že vláda s kritickou situací nic moc nedělá. Pro kabinet premiéra Petra Fialy jsou tedy dnešní čísla opravdu „alarmem“.
Úvahy o dělení ČEZ dělají z jeho akcií vysoce žádané zboží. Cena letí nahoru suverénně nejvíce ze všech akcií, co se v Praze obchodují
20.05.2022 Akcie společnosti ČEZ představují v měsíci květnu naprostého suveréna pražské burzy. Od začátku měsíce zhodnotily o zhruba 12,7 procenta. Dramaticky více než kterýkoli jiný titul, který se v Praze obchoduje (viz tabulka Bloombergu níže).
Jurečka se spletl, vláda vyplatí „rouškovné pro děti“ menšímu okruhu domácností. I tak jde stále v Babišových stopách, na neadresnou dávku padne až sedm miliard korun
01.05.2022 Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka se spletl. Vláda hodlá v srpnu vyplácet mimořádnou dávku na dítě v závislosti na hrubém, nikoli čistém příjmu domácnosti. Takže nárok na ni budou mít domácnosti s příjmem do jednoho milionu korun ročně hrubého. Dávku tak stále bude získávat třeba i domácnost, v níž oba rodiče pobírají mzdu 41 600 korun hrubého měsíčně. To zhruba odpovídá průměrné mzdě pro první čtvrtletí letošního roku, jak uvádí ministr financí Zbyněk Stanjura. Na průměrnou mzdu tak stále dosáhnou zhruba dvě třetiny rodin s dětmi.
Fialova vláda jde v Babišových stopách, i bohatým rodinám vyplatí „rouškovné pro děti“
29.04.2022 Fialova vláda se rozhodla pokračovat v tradici Babišova kabinetu. Akorát se zaměřuje na děti, a ne na důchodce. Takže vyplatí „rouškovné pro děti“. Dosáhne na něj i domácnost, jejíž oba rodiče vydělávají každý takřka 50 tisíc hrubého měsíčně. Takže o adresnosti nemůže být řeč. Opět se nesystémově vyplácí veřejné peníze. Vyplácí se řadě domácností, které je vůbec nepotřebují. Naopak skutečně potřebným se pomůže méně, než by se pomoci mohlo.
Ekonomická nálada Čechů dramaticky padá, je nejníže od roku 2012. Fialova vláda by měla vystupovat aktivněji, jinak mocně nahraje opozici
25.04.2022 Důvěra spotřebitelů v českou ekonomiku dramaticky padá. Podle dnešních čísel ČSÚ poklesla letos v dubnu nejníže od listopadu 2012 (viz zelená křivka na grafu níže). Veřejnost se bojí zdražování a také zásadního zhoršení ekonomické a vlastní finanční situace. Tak „blbá nálada“ z ekonomického hlediska nepanovala takřka deset let.
Největší provozovatel čerpacích stanic v ČR má „ohromující“ marže, uvádí dnešní analýza Bloombergu. U potravin ale kontrola marží připomíná komunismus
22.04.2022 Fialovu kabinetu kontrolování marží zachutnalo. A tak si po březnovém spuštění sledování cenotvorby čerpacích stanic nyní posvítí také na prodejce potravin. Ve své podstatě je jakákoli kontrola marží pošlapáváním svobody podnikání, takže by ji jeden čekal třeba od sociálních demokratů nebo spíše od komunistů.
Pohonné hmoty v ČR zlevňují a zlevní i dále. I díky snížení spotřební daně, kterým však Česko na svůj dluh nakonec bude financovat třeba i ruskou Rosněfť či oligarchu Sečina
07.04.2022 Benzin Natural 95 u čerpacích stanic v Česku v uplynulém týdnu zlevnil o 46 haléřů na průměrných 43,88 koruny za litr, o 33 haléřů klesla průměrná cena nafty na 46,62 Kč/l. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny pohonných hmot sleduje.
Stanjura by se měl zaměřit nejen na marže čerpacích stanic, ale i rafinérií. Rafinační marže největších prodejců pohonných v ČR stoupají mohutně, protože stále zpracovávají zlevněnou ruskou ropu
07.04.2022 Ministr financí Zbyněk Stanjura podle svých včerejších slov není spokojený s tím, jak čerpací stanice stanovují své marže. Jde o změnu jeho postoje, neboť v první reakci na kontroly, jež ministerstvo financí začalo provádět v polovině března, uvedl, že k systematickému, plošnému neobjektivnímu navyšování marží nedochází. Vláda by se však měla zaměřit nejen na samotné čerpací stanice, ale také na rafinérie. Zde totiž může být skutečný zdroj nynější Stanjurovy nespokojenosti.
Marže největšího provozovatele čerpacích stanic v ČR, polského Orlenu, vzrostly v březnu mohutně, podobě jako maďarského MOL. Fialova vláda „mířila vedle“
04.04.2022 Rafinační marže polské společnosti Orlen vzrostly v březnu zcela nebývale, zhruba pětinásobně. Zatímco ještě v únoru činila rafinační marže společnosti 7,70 dolaru na barel, v minulém měsíci už to bylo 39,30 dolaru za barel. V lednu marže činila jen 4,8 dolaru za barel.
Marže druhého největšího provozovatele čerpacích stanic v ČR vzrostly v březnu rekordně, zhruba desetinásobně. Fialova vláda „mířila vedle“
03.04.2022 Rafinační marže maďarské společnosti MOL vzrostly v březnu zcela nebývale, zhruba desetinásobně, vyplývá z dat agentury Bloomberg (viz níže). Zatímco ještě v únoru činila rafinační marže společnosti 3,40 dolaru na barel, v minulém měsíci už to bylo 33,70 dolaru za barel. Za zcela mimořádným nárůstem marže stojí zejména to, že MOL nadále odebírá ruskou ropu Ural. Ta se kvůli sankcím Západům ocitá v ojedinělé slevě.
4 věci, které by měla vláda Petra Fialy okamžitě udělat
16.03.2022 Napadnutí Ukrajiny sousedním Ruskem je tragédií, o které jsem si jako mnozí jiní bláhově myslel, že je v našem prostoru věcí dávno vybledlé minulosti. Realita ukázala, že není.
Rozpočet je schválený: vláda dá na Ukrajince tolik, co člověk s běžným příjmem za jedno pivo. Kritika, že pomáhá „na úkor“ vlastních občanů, neobstojí
10.03.2022 Fialova vláda má svůj první rozpočet. Poslanci jej schválili dnes. Jeho již přijaté rámcové parametry se vlivem války na Ukrajině nezměnily. Plánovaný schodek zůstává na úrovni 280 miliard korun. Příjmy mají činit 1613,2 miliardy korun, zatímco výdaje 1893,2 miliardy. Na dílčích změnách se však poslanci shodli. Na humanitární pomoc související s Ukrajinou nově vyčlení 1,8 miliardy korun.
Litr benzinu či nafty může podle ekonomů stát i přes 55 korun
08.03.2022 Ceny pohonných hmot u českých čerpacích stanic nadále rostou. Litr Naturalu 95 stojí průměrně 43,51 koruny, litr nafty 45,32 Kč. Nafta zdražuje rychleji, během 24 hodin vzrostla její cena o 1,17 Kč, benzin zdražil za stejnou dobu o 74 haléřů. Vyplývá to z dat společnosti CCS, která průměrné ceny paliv sleduje od začátku roku 2005. Podle oslovených ekonomů by se cena pohonných hmot mohla vyšplhat i přes 55 korun za litr, v nejhorších případech i přes 60 korun.
Česká pomoc Ukrajině? Jako když si člověk s příjmem 30 000 korun dá jedno pivo
06.03.2022 Poměrně často je nyní slyšet názor, že Fialova vláda vydává na pomoc Ukrajině až příliš veřejných peněz, zatímco vůči českým občanům je skoupá. I v nejvyšších politických patrech se objevilo stanovisko, které tomuto názoru přitakává. Ukrajincům totiž prý vláda pomáhá na úkor vlastních občanů. Jak velký je ale ten „úkor“? Stojí za řeč?
Příjmy rozpočtu nafoukla inflace, na skutečném osekání výdajů bude muset Fialova vláda ještě zapracovat. Nebo zvýšit daně, jak radí prezident Zeman i Mezinárodní měnový fond
19.02.2022 Po včerejšku máme nový rozpočet. Alespoň tedy jeho základní rámec. Vláda tak učinila první krok ven z provizoria, kompletně by se z něj měla dostat zhruba za měsíc. Oproti rozpočtu Babišovy vlády omezila výdaje o 77 miliard korun. Mnohdy ale jde spíše jen o optické omezení nebo o omezení, které bude obtížně udržitelné pro příští léta.
Související klíčová slova:
Premiér Andrej Babiš | Tuzemské banky | Multimilionáři | Rating Česka | Dovoz oceli | Nafta v Česku | Moskva | Trend | Akcie Komerční banky | EUR | Zadlužení České republiky | Energetické firmy | Sněmovny | Dopady inflace | Zkušenosti | Devizové rezervy ČNB | Situace na Ukrajině | Inflace v září | Největší banky | Ázerbájdžán | Výsledek hospodaření | Deficit veřejných financí | Britská libra | Sněmovní volby | Developeři | Objem plynu | Ruské invaze na Ukrajinu | Bankovní daň | Bruno Le Maire | J&T | Nálada českých spotřebitelů | Alphabet | Statistiky | Cenová hladina | Řecko | Daňová optimalizace | Hútiové | Viktor Orbán | Nejvyšší inflace | Moldavsko | Veřejné finance | Program odkupu aktiv | Evropská komise | Paušální daně | Ekonomická nálada Čechů | BRIC | Povinné očkování | Belgie | Martin Kupka | Zpravodajské události | Podstoupení rizika | Letošní schodek | Zrušení daně z nabytí nemovitosti | Světlo na konci tunelu | Mezinárodní měnový fond | Bojkot | Obchodování s emisními povolenkami | Ministr dopravy | Daňové povinnosti | Inflační čísla | Saúdská Arábie | Dolar vůči koruně | Automobilka Volkswagen | Fit for 55 | Diverzifikované portfolio | Makroekonomika | Tempo růstu | Pravděpodobnost | Ministryně financí Alena Schillerová | Opoziční politici | Bidenova administrativa | Zisk ČEZ | Stačilo! | Marže společností | Ministryně financí Schillerová | Banka Nomura | Výkyvy | Polská společnost | Cenové výkyvy | Bezpečné útočiště | Investment Management | Dluhopis Republiky | Hlavy států | Citigroup | Česká vláda | Nárůst objemů | Akciové trhy | Škoda Auto | Hnojiva | Argos Capital | Čínská továrna | Reálná ekonomika | Skandinávské měny | Slevy na dani | Covidová pandemie | Podnikatel | Tempo růstu ekonomiky | Odpor | Úsporný energetický tarif | Soukromý investor | Sazba hypoték | Cena akcie ČEZ | Ministr zahraničí | Německá automobilka Volkswagen | Velké ekonomiky | Rubikon | Rok 2025 | Volodymyr Zelenskyj | Line | NIM | Protiinflační tlaky | Schodek státního rozpočtu | Goldman Sachs | Přijetí | Ukrajinský prezident | Index PX | Tranzitní plynovody | Finance | Zastropování cen ruské ropy | Intervenovat na devizovém trhu | Nové povolenky | Burzovní cena plynu | Kolaps | Maďarsko | Rostoucí ceny | EU Tax Observatory | Zastropování cen energií | Dividendy | Dividenda ČEZ | Pohonné hmoty v Česku | Český statistický úřad | Mimořádná inflace | Eurozóna | Drahý plyn | Směrnice | Kanadský penzijní fond | Daň z neočekávaného zisku | Energetika | 3М | Daň z nabytí nemovitosti | Spotřební daň z nafty | Hlavní ekonom | Pokles ceny ropy | Raiffeisen Bank International | Rubl | Mimořádné daně | BH Securities | Platy státních zaměstnanců | Klíčové oblasti | Znehodnocení | Čerpací stanice v ČR | Poplatky | Zdanění firem | Financial Times | Evropské záležitosti | Lagardeová | Plyn v EU | Ministerstvo financí ČR | Agora | Studie EU | Hospodaření za loňský rok | Zvyšování sazeb | KLDR | Bruegel | Snížení úrokových sazeb | Růst cen | Světový trh s ropou | Julius Bär | Vysoké ceny energií | Burza | Růst sazeb | Nerovnováhy | Posilování dolaru | Ceny elektřiny | Zavedení EET | Trpělivost | Výrobci elektroaut | Strach | Zastropování plynu | České vlády | Průměrná úroková sazba | Členské státy | Pozastavení emisních povolenek | Balík akcií | Dodatečný výnos | Petr Fiala | Vice | Rekordní pokles | Volby do Poslanecké sněmovny | Daň na banky | Slovalco | Nižší ceny | Spirálovitý růst cen | Růst úroků | Ceny dováženého zboží | Nezaměstnanost | Rafinerie | Globální ekonomiky | Jemenští povstalci | Členové bankovní rady | PKN Orlen | Obchodovat | Zbyněk Stanjura | Studie | Economist | Rozdělení ČEZ | Firma | Cenové hladiny | Státní dluh | Bílý dům | Cena emisních povolenek EU | Výpadek příjmů | Zveřejněné údaje | Peníze | Výhled ratingu | Cena pohonných hmot | Pumpaři | Tuzemská ekonomika | Politika | Pandora Papers | Snížení zadlužení | Vedení společnosti | Jüan | Očekávání | Střední hodnota | Malé podniky | Inflační spirála | Expert | Tuzemská měna | Mezinárodní dohody | Analýza společnosti | Šance na úspěch | Maďarská vláda | Irsko | Zvýšení sazeb | Hluboké recese | Německá automobilka | Fosilní paliva | Pozastavení obchodování | Inflace v prosinci | Fialův kabinet | Války na Ukrajině | Plyn v rublech | Brent | Invaze na Ukrajinu | Tržní prostředí | Majetek | Základní sazby | Sazba ČNB | Měnový fond | Allianz | Reakce trhu | Evropské měny | Financovat | Standard & Poor's | Zdražovat | Cena elektřiny | Časové řady | Lukoil | Hypotéky v Česku | Růst | Příležitosti | Itálie | Výpadky | Propad cen | Vyšší daň | Vanguard | Nájemné v Česku | Drobní investoři | Světové finanční krize | Zisky bank | Vicepremiér | O společnosti | Prognóza | Zvýšení základní úrokové sazby | Vývoj na burze | Trh práce | Bankovní rada ČNB | Swiss | Dobrý byznys | Veřejný dluh | Změny HDP | Spotřebitel | Pochybnosti | Důchody | Propad cen ropy | Americký podnik | Garance | Základní úrokové sazby | ETS2 | Pohyby na burze | Ceny dluhopisů | Velká Británie | Koaliční partneři | Madrid | Deglobalizace | Zdanění bank | Dopad pandemie | Handelsblatt | Studie EU Tax Observatory | Společnosti | Ceny pohonných hmot | Výrazná inflace | ČSÚ | Odhad letošního růstu ekonomiky | Viceguvernér ČNB | Uhlobaron | Kontrakty | Rok 2026 | Zadlužení země | Výhled | Negativní výhled | Nizozemsko | Přímé intervence | Panama papers | Národní ekonomická rada vlády | Podíl Evropy | Návrh rozpočtu | Analýzy | Pandemie covidu | Odhodlání | Posílení české měny | Nord Stream | Pravděpodobnost zvýšení úrokových sazeb | ČSOB | Zdanění příjmů firem | Meziroční růst | Daň z mimořádného zisku | Drahé energie | Trh | TOP 09 | KDU-ČSL | Karlsruhe | Ekonomiky | Porušení zákona | Aktuální výhled | Posílení | Průměrné mzdy | Největší evropská ekonomika | Ruský prezident | Spořící účty | Budoucnost | Rekordní schodek | ČNB úrokové sazby | Zkušenost | Česká koruna | Společnost Net4Gas | Rekordní pokles HDP | Kapitálový trh | Index | Evropský trh s plynem | Polský zlotý | Bohatí | Elektřina | Dělení ČEZ | MMF | Historický vývoj | David Marek | Podnikatelé a firmy | Daň z benzinu | Uhelné elektrárny | Eura | Komise | Nejistoty | Poplatek | Kapitál | Léto | Jiří Rusnok | Ziskovost bank | Ratingová agentura | Uvolňování covidových restrikcí | Rijád | PwC | Americký prezident | Daniel Křetínský | Podmínky na trhu | Plán vlády | Globální hrubý domácí produkt | Mzda v ČR | Vládní koalice | Ceny emisních povolenek | Raiffeisen | Dovoz ropy | Devizové trhy | Unie | Obchodování s termínovými kontrakty | Západní sankce | Složení bankovní rady | Reformy penzí | Největší švýcarská banka | Zpráva | Christine Lagardeová | Agentura Moody's | Inflace | Senátní volby | Více peněz | Wall Street Journal | Snížení nákladů | Výdaje státního rozpočtu | Vysoká inflace | Akcie Gazpromu | Zdravotní péče | Česká měna | Vládní představitelé | Hrubý domácí produkt (HDP) | Rostoucí úroky | Zdanění příjmů firem v ČR | Lukáš Kovanda | Ministerstvo práce | Deficit | Geopolitická situace | BIC | Výkon | Průmysl | Dluhopisy | Dnešní zprávy | Daňové přiznání | Náklady | Tiskové zprávy | Dolary | Cenový šok | Centrální banky | Problémy české ekonomiky | Velký hráč | Plynovody | Hospodaření státu | Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj | Bydlení | České banky | RWE | Státní rozpočet ČR | Energetická závislost | Koncové ceny | Nord Stream 1 | Nová prognóza | Ceny elektřiny v Německu | Benzín | Fialův slib | Deloitte | Zaměstnanost | Prudký propad | Povolenky | Největší problém | Tom Kadeřábek | Ratingové hodnocení | Tuzemský kapitálový trh | Výrazný růst | Covid | Americká banka | Koruna | Bilion | Bohatství | Ifo | Vládní dluh | Válka | Vysoké úroky | Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) | Nový rekord | Cukr | Graf | Zdroje energie | Asijská finanční krize | Rady expertů | Základní potraviny | Světové ceny ropy | Nomura | Nabídka | Nejbohatší lidé | Varianty covidu | Cena plynu | Snížení DPH | Strop na ruskou ropu | Spotřební daně | Platební neschopnost | Akcie společnosti ČEZ | Soukromé firmy | Skvělý zisk | Ropa Brent | Investment management | Pokles ceny | Snížení daně z příjmu | Ceny plynu | Zveřejněná data | Omezení dodávek | Údaje ministerstva | Křetínský | Donald Trump | Ceny povolenek | Hospodaření vlády | Válka na Ukrajině | Izrael | Klimatický plán | Norsko | Pojištění vkladů | České koruny | Důvěra v ekonomiku | Růst úrokových sazeb | Prezident Donald Trump | Výkon světové ekonomiky | Tržní úrokové sazby | Ficova vláda | Devalvace | Inflační situace v ČR | Dopady války na Ukrajině | Čistý zisk | Polská vláda | Energetický tarif | Offshore | Akcionáři ČEZ | Lesnictví | Důvěra spotřebitelů | Klíčové problémy | Řecká krize | Zájem o hypotéky | Zvýšení sazeb ČNB | Polský premiér | Pozornost | Finanční instituce | Finanční společnosti | Premiér Petr Fiala | Pokles cen | AA | Veřejný dluh ČR | Přijetí eura | Hlava státu | Embargo na ruskou ropu | Tendr | Energetické podniky | Obchodníci s ropou | Státní protiinflační dluhopisy | Samou | Podnikatelé | Další růst | Opatření | Povolenky pro domácnosti | Maďarský forint | Informované zdroje | Pozitivní zpráva | Země EU | Pohonné hmoty v ČR | Zisk bank | Nezaměstnanost v EU | Varšava | Zdražení povolenek | Elektromobily | Kartel OPEC | Ruský plyn | Hospodaření státního rozpočtu | Conseq Investment Management | Sázka | Erste Group | Čepro | Domácnosti | Akcie podniku | Snížení schodku | Trinity Bank Lukáš Kovanda | Zdanění příjmů | Vysoká cena | Klesly akcie | Analytici | Nejnovější prognóza | Obchodování s povolenkami | Tuzemská inflace | Vývoj | Drahota | Daně z příjmů | Výkon ekonomiky | NAFTA | Úroková sazba | Český stát | Moneta | Závazek | Windfall tax | Moody's | Řetězec | Zvolený americký prezident | Veřejné investice | Závislost | Emisní povolenky EU | Mánie | Slevy | Podpůrná opatření | Antimonopolní úřad | Agentura Fitch | Nadhodnocení | Konkurenceschopnost | Světové centrální banky | Cena ruské ropy | Akcioví investoři | Ministerstvo průmyslu a obchodu | Poměrové ukazatele | České měny | Ministr zdravotnictví | Electricite de France | Poptávka | Daň z nabytí | Chování | ERA | Varování | Intervence | Vysoké inflace | Spotřebitelská důvěra | Akcie společnosti MOL | Tržní síly | Člen bankovní rady ČNB | Míra inflace v ČR | Prostor pro pokles | Rozpočtový schodek | Plyn z Norska | Strach z inflace | Statistici | Stačilo | Měnové politiky | Stavební spoření | Onemocnění | Investování | Finanční domy | Sazby ČNB | G7 | Očekávání trhu | Ceny nemovitostí | Dánové | Invaze | Obchodníci | Růst HDP | Bulharsko | Marže čerpacích stanic | Výdělky | Kupka | Počasí | Výroba elektřiny | Institut německého hospodářství | Statistický úřad | Uniper | Penzijní fond | USA | Podnikání | Dodávky ropy | Prezident Volodymyr Zelenskyj | Problémy | Francouzský ministr financí | Zestátnění ČEZ | Jednání kartelu OPEC | Celková inflace | Ropa | Ceny paliv | Energetický kolos | Funkční období hlavy státu | Nákup ruské ropy | Akcie padají | Oslabení české koruny | Války v Íránu | Prezidentské volby | Světová finanční krize | Miliardy korun | Globální emise | Cena barelu ropy | Omezení těžby | Obchodování na pražské burze | Politické rozhodnutí | Premiér Viktor Orbán | Ekologie | Byznys | Platební bilance | Dlužníci | Automobilka | Snížení inflace | Reálné ekonomiky | Poskytování hypoték | Historie | Posilování koruny | Zisk bank a spořitelen | Mezinárodní banky | Globální finanční krize | Spojené státy | Ministr práce a sociálních věcí | Ekonomové | Babišova vláda | Inflační situace | Propad české ekonomiky | Očištěný čistý zisk | Motoristé | Veřejné zadlužení | Švýcarská banka | The Economist | Pohyby akcií | Makroekonomická data | Komerční banka | Úrok | Rozpočtové schodky | Investovat | Rekordní propad | Lucembursko | ZEN | Konsolidační balíček | CEBR | Ekonomické oživení | Generální ředitel | Ceny benzínu | Pohonné hmoty | Průměrná mzda v ČR | Hnědé uhlí | Covidové restrikce | Boj s inflací | Berlín | Investování do akcií | Firmy | Energetický a průmyslový holding | Odvětví | Pandemie | Inflace v Česku | Prognóza Ministerstva financí | Úsilí | Nespokojenost | Snížení základní úrokové sazby | Sankce | Růst cen ropy | Reálné mzdy | Zajištění | Zvyšování úrokových sazeb | Cena ropy brent | Západní firmy | Válečná daň | Kurs rublu | Ruská ropa | Volby | Pomoc lidem | Národní ekonomická rada vlády (NERV) | Konsolidace | Plyn z Ruska | Sazby | Člen bankovní rady | Distribuce | Invaze ruských vojsk | Výnosy | Daňový příjem | Zvýšení daně | Výdaje | Český vývoz | Úrokové sazby | Zlotý | Nejvyšší deficit | Pandemie covidu-19 | Rozpočtový deficit | Plynové elektrárny | Dividendy ČEZ | Ratingová agentura Fitch | Výhled České republiky | Automobilový průmysl | Poradenské společnosti | Růst pražské burzy | Hry | Burze | Daň z příjmu | Akcie bank | Úrokové sazby České národní banky | Trhy | Daně z neočekávaných zisků | Spirálovitý růst | Polská měna | Přelom roku | Koruna oslabuje | Plynová krize | Stavebko | Cenotvorba | Ocelárny | Joe Biden | Mezinárodní investoři | Růst české ekonomiky | Regulační mánie | Citelné zdražování | Země OECD | Utahování měnových podmínek | Německý ústavní soud | Rizika | Veřejné finance ČR | Pád Bohemia Energy | Rada ČNB | Portugalsko | Fond | Cena benzínu | Tržní cena | MF | Prohlášení | Cenotvorby | Restrukturalizace | Babiš | Ekonomická nálada | Zvýšení slevy na poplatníka | Balík opatření | Fitch | Program pomoci | Americké banky | Státní stavebko | Ekonomické aktivity | Kompenzace | Británie | Celkový výsledek | Úspory | Finanční výkonnost | Tax Observatory | Nominální dluh | Snížení spotřební daně | Světové trhy | Zelená energetika | Dluhopis | Dánsko | Daňoví poplatníci | Panika | Úvěrový rating | Kyjev | Energetické společnosti | Ministr obchodu | Sláva | Levnější půjčky | Zemědělství | Cílové ceny | CVVM | Vysoké rozpočtové schodky | Vysoké ceny | Ekonomiky EU | Mateřská společnost | Citelná inflace | Schodek rozpočtu | Růst ekonomiky | Ruská ekonomika | Stagflace | Silné inflační tlaky | Dovoz ruské ropy | Orsted | Cenu plynu | EdF | Mojmír Hampl | Živnostník | Sektorová daň | Ministerstvo financí | Bilance | Menšinový akcionář | Znovusjednocení Německa | Vladimir Putin | Protiinflační dluhopisy | Tesla | Politické fráze | Řecký dluh | Španělsko | Mezinárodní obchod | Ekonomický růst | Průměrná sazba hypoték | Mzdy | Termínový kontrakt | Výrobce elektroaut | Měnová krize | Nejbohatší Čech | Na burze | Petrochemická společnost | Akcionáři | Economic Affairs | Úrok na dluhu vlády | Premiér Fiala | Společnost | Ruský rubl | Zadlužování | Sázet | Hospodaření | MF DNES | Zahraniční obchod | Ztráta | Zastavení růstu | Orbán | Dluhové krize | Conseq | Obchod | Reformy penzí a daní | Energetický regulační úřad | Cenový pokles | Volkswagen | Daně z mimořádných zisků | Oživení globální ekonomiky | Ratingový výhled | Nejvýraznější propad | Riziko | Jan Frait | Analytik | Emise | Trinity | MAST | Nájemné | Zdravotní pojištění | Pražské burzy | Budapešť | Citi | Swiss Life | Slabá koruna | Bank of America | Hnutí ANO | Cenový strop | Šok | Portfolio | Pesimismus | Nástroj | Nadšení | NATO | Plyn | CEPS | Mimořádná daň | Pokles cen ropy | Životní úroveň | Vyšší úrok | Čína | Capital | Inovace | Ceny | Prognóza vývoje | Představenstvo | Tržní pohyby | Financování | Propad ekonomiky | Zvýšení ceny | Monopol | Recese | Pokles | Gazprom | Bankovní tituly | Meziměsíční inflace | WIG | Války | Impuls | Ukrajina | Notifikace | Dopravci | Raiffeisenbank | Proinflační | Centrální banka | Předpovědi | DPH | Největší světová ekonomika | ČNB Jiří Rusnok | Státy EU | Praxe | Divergence | Evropské centrální banky | Libra | Nedostatky | Rating vyšší | Odborníci | Plán investic | Dlužník | Klima | Současná cena | Kurzové riziko | Evropské dluhové krize | Instituce | Erste Bank | Zpevňování koruny | Propuštění | Mateusz Morawiecki | Forint | Důchod | Morgan Stanley | Prezident Vladimir Putin | Říjnová inflace | Solidarita | Inflační krize | Výnos | Zlevnění potravin | Počty nakažených | Růst cen energií | Cena emisních povolenek | ČEZ | Německé ekonomiky | Frank | Zlevnění ropy | ERM | Nájmy | Optimalizace | Ekonomická krize | Green Deal | Trinity Bank | Rozhovor | Spotřeba domácností | Marian Jurečka | Přístup k měnové politice | Měnové krize | Zastropování cen | Eni | Posílení koruny | Nadnárodní firmy | Podmínky půjčky | Ceny energií | Zvyšování daní | Cena akcií | Energetická krize | Írán | Petr Pavel | EPS | Jasný signál | Akcionář | Pracovní místa | Protistrana | Akciové trhy v USA | Vienna Insurance Group | ČSSD | Funkční období | Zisk | ČNB | Ruské ropy | Nová bankovní rada | Jan Kubíček | ExxonMobil | Rating | Dovoz | Nejbohatší | Zahraniční investoři | České hospodářství | Vklady | Progres | Obchodování | Armageddon | Zajištění na stáří | Nové prognózy | Dnešní data | Daňový poplatník | Úroky | Eurostat | Prezident | Ropovod | Úsporný tarif | Růst inflace | Hypoteční trh | Ministr Jurečka | Francouzský ministr | Ministr životního prostředí | Ropovod Družba | Státní rozpočet | Evropa | Měna | Management | Trump | Ceny realit | Zprávy | Ceny ropy | Byty | Elektrárenská společnost | Francie | Předpověď | Zelenskyj | Údaje | Dodávky plynu | Spoření | Automobilky | Srovnávací základna | Pojišťovny | Biden | Finanční krize | Teherán | Obchody | Vláda ČR | Běžný účet | Snížení daní | Celkový deficit | ProCent | Růst spotřebitelských cen | Japonsko | Zemní plyn | Standard & Poor’s 500 | Marže | Aktivum | Zemědělci | Přenos | Prezident Pavel | Dobré zprávy | Situace | Miliardy eur | Tržby | Roční výnos | ERM II | Dluhy | Růst světové ekonomiky | Inflace v ČR | Guvernér | Americké akciové trhy | Dodavatelský řetězec | Dividenda | Ruský ministr | Hospodářské noviny | HDP | Načasování | Daňové zatížení | Omyl | Ekonom | Restrikce | Rozhodování | Krizové situace | Dolar | Zrušení daně z nabytí | Euro | Zkapalněný zemní plyn | Klid | JP Morgan | Ohlédnutí | Zdanění | Ceny pohonných hmot v ČR | Čínská měna | Ministr pro evropské záležitosti | Průměrná cena | Politici | Vládní deficit | Vyšší inflace | Brazílie | Trhy v USA | Zhoršení ratingu | Členské země | Burzovní cena | Energiewende | Tomáš Holub | Slovensko | Baterie | Invaze Ruska na Ukrajinu | Přirážka | ČTK | Peníze z EU | Odhad letošního růstu | Guvernér ČNB | Ztráty | Rozpočtové příjmy | Zásobníky | Česká národní banka | Merkelová | Peníze navíc | Česká inflace | Růst průměrné mzdy | Vytápění | Meziroční inflace | Klesající inflace | Nakupovat | Akcie | Měnové podmínky | Jamal | Mzda | Investiční nástroj | NERV | Pražská burza | Základní úroková sazba | Očkování | Podniky | Štěstí | Státní podpora | Velkoobchodní ceny elektřiny | SPD | Světová ekonomika | Rekordní zisky | Češi | Velkoobchodní cena elektřiny | Tuzemské hospodářství | Vývoz | Reuters | OPEC+ | Technologie | Nižší DPH | Kryštof Míšek | Ekonomický výzkum | Prognózy | Globální recese | Daně | Ministři | Jádrová inflace | Energetická společnost | Americký prezident Joe Biden | Cenový strop na ruskou ropu | Daňové ráje | Rekord | Světové ekonomiky | Výsledky | Míra inflace | Unipetrol | Údaj o HDP | Ceny pohonných hmot v Česku | Zdražování energií | Saúdové | Obavy z omikronu | Bankovní rada | Střední třída | Investice | Business | Pro investory | Potenciál | Zdravotnictví | Konkurence | Pokles inflace | Nové daně | Komunikace | BYD | Photon Energy | Indie | Bod | Die Welt | Fitch Ratings | Zisky | Investiční prostředí | Makroekonomický vývoj | Regulace | Zaměstnanci | Účet platební bilance | Fondy | OSVČ | Hospodářství | Ministerstvo dopravy | Důvěra | Pád akcií | Rating České republiky | J&T Banka | Výplata | Výrazný růst cen ropy | ODS | Ukazatel | Běžný účet platební bilance | Měny | Předběžné výsledky | Daňové příjmy | Burzy | Cena akcie | UST | Trh s ropou | F-35 | Rusko | Poradce | Rafinérie | Většinový podíl | Signál | Snížení daně | Aktuální cena | Roční růst | Unicredit | Partneři | Stabilní výhled | TABAK | Covidové pandemie | Ukončení války | Zmírnění rizik | UniCredit Bank | Zhodnocení | Zrušení daně | Organizace | Lex ČEZ | Nemovitostní trh | Prezident Petr Pavel | Česká spořitelna | Praha | Média | Prodeje aut | Rozšíření | Ruský prezident Vladimir Putin | Plány | Administrativa | Revolut | STAN | COVID-19 | Brusel | Devizové rezervy | Hypotéky | Rekordní růst | Česká televize | Americké společnosti | Elon Musk | Fenomén | Evropské akcie | TIM | Propouštění | Energie | Objem | Investiční | Nálada | Ministr práce | Americké centrální banky | Martin Dvořák | Příjmy | Česká společnost | Ekonomické dopady | Prodej | Rok 2024 | Bloomberg | Dotace | Invaze ruských vojsk na Ukrajinu | Evropská unie | Alena Schillerová | Ústavní soud | Rozvoj | Vyhlídky | Průmyslová výroba | Finanční trhy | Evropská ekonomika | Udržitelnost | Míra | Divize | Národní rozpočtová rada | Kvantitativní uvolňování | Akciové tituly | Tržní ceny | Rosněfť | Riziko recese | Asociace | Vakcína | Výkonnost | Spotřebitelská inflace | NET4GAS | Intervence ČNB | Hrubý domácí produkt | Zvýšené riziko | Agentura Bloomberg | Stavebnictví | Spotřebitelská nálada | Krize | OECD | Íránská ropa | Měnový trh | Obnovitelné zdroje | Oslabení koruny | Zastropování cen elektřiny | Nízká nezaměstnanost | Zvýšení úrokových sazeb | Akcie firem | Frustrace | Bohemia Energy | Prosincová inflace | JDE | Podpora | Ceny zboží | Prezident Joe Biden | Světová banka | Cena | Německá vláda | Překoupenost | Německo | Digitalizace | MJ | Komerční banky | Zadlužení | Rozpočet | Snížení sazeb | Prime | Česká ekonomika | PX Pražské burzy | Největší americká banka | Situace na trhu | Inflace v listopadu | Odvody | Závislost na Rusku | BDI | Tempo inflace | Výhledy | Emisní povolenky | Odhad růstu ekonomiky | Erste | Rezervy | Předsednictví EU | Podnik | Zelené energie | Gigafactory | Debata | Akcie společnosti | Kypr | Zastavení dodávek | Ekonomika | Střední podniky | Schodek | Odpovědnost | Jan Procházka | Oslabení | Invaze Ruska | Finanční situace | Energetické krize | Práce | Úspěch | OMV | Cíle | Bezpečnost | EET | Důchodový systém | Banky | BlackRock | Ceny v Česku | Akcie ČEZ | Daňové změny | Hodně peněz | Vlády | Rychlost | Šance | Státní fond | Daně z příjmů právnických osob | Ruská vláda | Bankrot | Očekávaný růst | Úrokové výnosy | Zisk na akcii | Wall Street | Analýza | Ministr financí | Elektroauta | Zlepšení | ČR | Výsledek hlasování | Kontrakt | Zahájení invaze | Intervenovat | Ropovody | Čínské akcie | Ratingové agentury | Pozice | Vítězství nad inflací | Oxfam | OCI | Singapurský dolar | Štěpán Křeček | Platební neschopnosti | Švýcarský frank | Společnost ČEZ | Přijmout euro | Lídři | Indická ekonomika | Pavel Tykač | Průměrná mzda | Pandora | Živnostníci | Rozvíjející se trhy | Východní Asie | Poslanci | Inflační tlaky | Soud | Družba | Sankce Západu | Investiční banka | Služby | Lednová inflace | OPEC | Úrokové platby | Ministryně financí | Nemovitosti v Česku | Řetězce | Experti | Investoři | Míra nezaměstnanosti | Objem ropy | Spotřebitelé | Zkrocení inflace | Cena povolenek | Erste Group Bank | Embargo | Polsko | Čerpací stanice | Ceny potravin | Omezení produkce | Bankovní rady ČNB | Meziroční růst cen | Auta | Velké banky | Nová vláda | Základní úrok | Manuál | Noviny | Snižování daní | Zdražování | Ropy | Makroekonomická situace | Ocenění akcií | Předseda | Škoda | Růst cen potravin | Úročení | Inflace v lednu | Čínský výrobce | Deficit státního rozpočtu | USD | Občané | Cestování | Ekonomický dopad | Kabinet | Emoce | Zvýšení základní sazby | České předsednictví | Zvýšení daní | Legislativa | Zprostředkovatelé | Piráti | Růst zadlužení | Zdražování pohonných hmot | Výroční zpráva | Agrofert | Silný dolar | Konflikt mezi Izraelem | Nízké úrokové sazby | Dnešní čísla | Cena ropy | Prognózy ČNB | Kupní síla | Regulační úřad | Ceny nafty | CZ | EDF | Pokles HDP | Bohatí lidé | Maastrichtská kritéria | Propad | Bankovnictví | Ekonomické výkonnosti | Rakousko | ANO | Britské libry | Paušální daň | Časové období | Hospodářské oživení | Americká společnost | Economic | Nemovitosti | Andrej Babiš | Evropský trh | Platební bilance ČR | Francouzská vláda | Arbitráže | Rok 2024 | Zestátnění | Nejistota | Investment | Česká republika | Indexy | Státní dluhopisy | Splácení dluhu | Makro | Evropská centrální banka | Příjmy a výdaje | Švédsko | ECB | Institut | Těžaři | Měnová politika | Nálada spotřebitelů | Ziskovost | Doporučení | Cena akcií ČEZ | IMPOSSIBLE | Přerušení dodávek ruského plynu | Body | Swiss Life Select | Jaderné elektrárny | ROCE | Spekulace | Paradox | Navýšení | Lockdowny | Banka JP Morgan | EU | Bankovní sektor | Redukce | Miliardy | Digitální daň | Materiály | Spekulanti | Zrušení superhrubé mzdy | Poptávky po ropě | Systém emisních povolenek | Schodek veřejných financí | MOL | Prodeje | Devizy | Základní sazba | Pracovní síly | Daň z mimořádných zisků | Akciový trh | Uhlí | Investor | Bloky | Ukazatele | Obchodování na burze | Emitenti | Spotřebitelské ceny v ČR | Banka | Produkce ropy | Autoprůmysl | Vlastnictví | ČEPRO | Statistika | Spotřebitelské ceny | Indonésie | Ocenění
Nejčastější klíčová slova:
USD | EUR | Pozice | Výhled | USA | Index | Trh | Rezistence | Růst | Obchodování | 3М | Pokles | Trading | Banka | Reuters | Indikátor | Banky | Cena | ČTK | Pivot
