Inflace i zadlužení výrazně klesají, Fialova pětikoalice si jde pro triumf ve sněmovních volbách 2025

Čtěte více

• Inflace: EMU deflace, USA pod cílem Fedu
    Makroekonomické události 16. leden   Inflace: EMU deflace, USA pod cílem Fedu   11.00 SEČ - E...
• Inflace eurozóna – 08/2022 – 9,1 % Y/Y
  „Inflace v eurozóně roste. Jedná se o daleko pozvolnější růst než v případě Česka. O to delší období ale může inflace v eurozóně trvat. Zatímco Česká národní banka i americká centrální banka Fed zvyšují úroky a snaží se s inflací aktivně bojovat, přístup Evropské centrální banky je mdlý. Právě proto lze předpokládat, že i takto robustní ekonomika bude zvyšováním cen zasažena, a to na delší dobu. Myslím, že čísla dosahující dvouciferných hodnot vydrží v eurozóně minimálně do konce roku."
• Inflace eurozóny na konsensu
  Celková inflace v prosinci podle předběžných odhadů vzrostla o 2,4 % meziročně podle odhadu trhů. Rovněž jádrová inflace vzrostla podle konsensu na 2,7 % meziročně.
• Inflace eurozóny vzrostla o 8,1 %
  Jádrový index spotřebitelských cen v květnu podle předběžných odhadů vzrostl o 3,8 meziročně.
• Inflace EU 08/2022 – 9,1 %
  „Inflace v eurozóně dál roste a směřuje k dvouciferné hranici. Myslím si, že přes deset procent se podíváme v eurozóně už na podzim. Je zajímavé sledovat, jak menší ekonomiky typu pobaltských republik nebo střední Evropy zvyšují ceny rychleji než měnový obr v podobě eurozóny. O to nebezpečnější čísla to pro tak stabilní ekonomický spolek ovšem jsou. Evropská centrální banka by se ke zvyšování cen měla postavit daleko ostřeji, protože zatím svým programem nákupu dluhopisů inflaci spíše podporuje.“
• Inflace EU 10/2022 – 10,7 %
  „Inflace v eurozóně přesáhla desetiprocentní hranici a dál roste. Ve světle utahování měnové politiky Evropské centrální banky, která minulý týden zvýšila základní sazbu o 0,75 %, se zdá, že by se v příštím roce mohl růst cen uklidnit. Otázkou je za jakou cenu. Předpokládám, že hospodářství bude zpomalovat svůj růst a tento trend bude doprovázen zvyšující se nezaměstnaností. Firmy v celé Evropě už jsou zasaženy energetickou krizí a manévrovací prostor se jim zužuje. S velkou pravděpodobností tak začnou pod tíhou velkých nákladů co nevidět propouštět.“
• Inflace EU 2/2023 – 8,5 % Y/Y
  „Zdá se, že se inflace v eurozóně uklidňuje, když nejvyšších čísel dosáhlo zdražování na konci minulého roku. O takových číslech se nám může v Česku jenom zdát. Ukazuje to, jak jsou menší státy s vlastní měnou daleko citlivější na dění okolo a makroekonomické zásahy zvenčí. Potvrzuje to tak teorie, že čím větší trh a konkurence, tím lepší odolnost vůči hospodářským otřesům. Inflace z Evropy jen tak nevymizí, ale je dobré ji udržet v jednociferných hodnotách, kam se doufám i v Česku letos dostaneme.“
• Inflace Fedu značí, že zvyšování sazeb proběhne i ve 2Q 2023
  Lednová americká inflace nebyla zrovna tím reportem, který by si Fed přál. Ne snad, že by inflační čísla nějak zásadně překvapila vyšším než očekávaným růstem, ale aktuální inflační hodnoty zůstávají poměrně vysoko nad dvouprocentním cílem, přičemž samotná struktura inflace rovněž nevěští to, že by Fed dostal rychlý růst cen konečně pod kontrolu. Pomineme-li dobře známý argument o tom, že k růstu jádrové inflace (0,4 % m/m) opět masivně přispělo nájemné, tak pro centrální bankéře lze v reportu najít několik velmi nepříjemných faktů.
• Inflace, geopolitika, zlato
  Úřad pro ekonomickou analýzu (Bureau of Economic Analysis, BEA) v pátek zveřejnil nejnovější údaje o aktuální úrovni inflace oproti cenovému indexu PCE (index výdajů na osobní spotřebu). Podle této zprávy inflace v lednu vzrostla o 0,6 %, což je největší meziroční nárůst od roku 1982. Lednový nárůst o 0,6 % představuje meziroční zvýšení o 6,1 %. Poslední zpráva o indexu spotřebitelských cen včetně energií a potravin odhalila 7,5% nárůst inflace, což je nejvyšší úroveň od roku 1982. Pro pochopení toho, jak dochází k pokračujícímu růstu inflace, je třeba vzít v úvahu zářijový index PCE. V meziročním srovnání dosáhl v září 4,4 %, v říjnu 5,1 %, v listopadu 5,6 % a v prosinci 5,8 %. Od září 2021 se inflace reprezentovaná preferovaným indexem PCE Federálního rezervního systému zvýšila o 1,7 %. Není pochyb o tom, že inflace působí na trh a ovlivňuje ceny zlata. Zlato je dlouhodobě považováno za bezpečný přístav, který investoři využívají jako zajištění proti rostoucí inflaci.
• Inflace indikátorem číslo jedna
  Inflace bezesporu zůstává na globálních trzích indikátorem číslo jedna, na který se dnes soustředí největší pozornost investorů. Její intenzita v tomto a příštím roce do značné míry rozhodne o tom, jak výrazně ochladne spotřebitelský apetit domácností ve vyspělém světě. Americká inflace v březnu vystoupala na nejvyšší úrovně od roku 1981 (8,5 %) a i to byl jeden z důvodů, proč klíčové americké akciové indexy včera klesaly třetí den v řadě.
• Inflace - jak daleko jsme od vrcholu?
  Inflace nás v posledních dvou měsících překvapovala vesměs nižšími výsledky - v srpnu meziroční dynamika dokonce lehce poklesla ze 17,5 na 17,2 %. Do značné míry je to ovšem důsledek pozdějšího navyšování ceníků energetických společností, než jsme očekávali my i celý trh.
• Inflace jako cesta z dluhové krize. Hodnotové akcie možná zrychlí
  Rostoucí výnosy od začátku roku odráží zrychlující ekonomické zotavení a signalizují návrat inflace. Velkou mírou se pod tím podepsaly mohutné fiskální a monetární stimuly a jak to už bývá, tak se rostoucí zadlužení zaplatí buď vyššími daněmi nebo inflací. V následujících letech můžeme nejspíše čekají obojí, což je pro investory signál přesunout opět pozornost k hodnotovému investování.
• Inflace je již téměř poražena. Rok 2024 přinese další zlepšení
  „Úsporný tarif snížil srovnávací základnu pro výpočet inflace v závěru roku 2022, čímž uměle navýšil inflaci v závěru roku 2023. Přesto je zřejmý trend, který spočívá v postupném snižování inflace. Rok 2024 přinese další zlepšení. V jeho rámci se inflace přiblíží ke svému cíli, což umožní další snižování úrokových sazeb a růst reálných mezd zaměstnanců,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Inflace je na cíli ČNB, leč mírně vyšší, než trh čekal. Koruna proto zpevnila
  To, že meziroční míra inflace zůstala v březnu na úrovni dvouprocentního cíle ČNB, upevňuje argumentaci centrálních bankéřů pro další svižné snižování úrokových měr. Lze tak nyní předpokládat, že základní úroková sazba klesne do konce letošního roku na úroveň 3,75 procenta, a to ze současné hodnoty 5,75 procenta. Například hypotéky by tak do konce letoška měly zlevnit průměrně o necelý procentní bod.
• Inflace je nad 3 % a na chvilku půjde ještě výš
  Spotřebitelské ceny v listopadu vzrostly oproti říjnu o 0,3 %. Meziroční míra inflace zrychlila na 3,1 %. To bylo desetinku nad naším odhadem a 0,2 procentního bodu nad odhadem trhu. Z hlediska struktury nejde o překvapení. Rostly ceny potravin a elektřina. Ta bude zdražovat i v dalších měsících. Meziroční míra inflace tak poroste i v dalších měsících a vrcholu by mohla dosáhnout v únoru. Do značné míry je to dáno srovnávací základnou. Jádrová inflace bez cen potravin a energií dle našich propočtů mírně zpomaluje a v listopadu dosáhla 2,4 %. Meziměsíční anualizovaná jádrová inflace činí přibližně 2,2 %.
• Inflace je nejnižší od března 2018
  „Inflace se dostala na své sedmileté minimum a pohybuje se těsně pod svým cílem. Vlivem celních válek může docházet ke zlevňovaní zboží, které dříve nacházelo odbyt ve Spojených státech a nyní bude přesměrováno do Evropy,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Inflace je největší hrozbou pro ekonomiku
  Inflace zůstává jednou z největších hrozeb pro ekonomiku USA. Analytici Saxo Bank se domnívají, že spotřebitelské ceny mohou v roce 2022 vzrůst o 15 %, což zastíní poslední výraznou inflaci ze 70. let 20. století.
• Inflace je nejvyšší od roku 2023, přestože Češi nakupují znatelně méně než ještě roku 2019. Inflačním rizikem jsou i páteční nové americké sankce na ruskou ropu
  Inflace v Česku v prosinci 2024 dosáhla své nejvyšší úrovně od roku 2023, přesto však byla znatelně slabší, než s čím počítala Česká národní banka i analytici. Brzdí ji stále poměrně slabá spotřeba domácností, která zaostává o takřka pět procent za předpandemickou úrovní.
• Inflace je neústupnější, než se čekalo. Výraznější, než se myslelo, bude i v příštím roce, a to zejména kvůli nečekaně silnému růstu cen státem regulované složky cen energií
  Listopadová inflace v Česku mírně předčila očekávání, což zvyšuje pravděpodobnost, že Česká národní banka zahájí snižování svých úrokových sazeb až příští rok, a ne ještě letos. Meziroční inflace vykázala v listopadu úroveň 7,3 procenta. Česká národní banka přitom ve své aktuální prognóze počítala s inflací čítající „jen“ 7,1 procenta. Listopadová inflace je rovněž mírně vyšší, než s jakou počítal trh – ten předpokládal inflaci ve výši 7,2 procenta. Rychlejší než předpokládaná je rovněž inflace meziměsíční. Trh totiž počítal s mírným poklesem cen oproti říjnu, o 0,1 procenta. Namísto toho se ceny v listopadu oproti říjnu zvýšily, a to o 0,1 procenta.
• Inflace je nižší, než se čekalo, koruna oslabuje. Výrazně zlevňují potraviny jako vejce či maso, povážlivě ale zdražují služby, nájemné či elektřina
  Květnová inflace v Česku byla nižší, než se čekalo. Meziročně činila 2,6 procenta, zatímco meziměsíčně stagnovala. V meziročním vyjádření jde o znatelné zpomalení z dubnové úrovně 2,9 procenta. Trh tak nízkou květnovou inflaci nečekal, pročež koruna v reakci oslabila nad 24,70 za euro – do tohoto pásma se vrátila po necelém týdnu.