Státy EU a europarlament se dohodly na změně pro emisní povolenky

Členské státy Evropské unie a Evropský parlament dosáhly předběžné dohody o změně dubnového návrhu Evropské komise, který se týká systému obchodování s emisními povolenkami ETS 1. Informovala o tom Rada EU. Komise navrhla upravit takzvanou rezervu tržní stability (MSR), která reguluje nabídku povolenek na trhu. Původně chtěla zastavit mechanismus, který povolenky při jejich nadbytku v rezervě definitivně ruší. Dohoda však počítá se zachováním tohoto mechanismu, přičemž hranice pro zneplatňování se zvýší ze 400 na 700 milionů povolenek.

"Nová pravidla posílí schopnost rezervy tržní stability zasahovat na trhu prostřednictvím případného budoucího uvolňování povolenek, které má evropský průmysl chránit před extrémními cenovými výkyvy. Zároveň mají vysílat jasný signál trhu a zachovat pojistky proti nadměrnému přebytku povolenek," uvedla Rada EU. Předběžnou dohodu musí ještě formálně schválit jak Evropský parlament, tak státy EU.

Rezerva tržní stability pomáhá regulovat množství povolenek na trhu. Snižuje jejich nabídku na trhu v případě přebytku a naopak je uvolňuje při jejich nedostatku, aby pomohla stabilizovat ceny. Komise již dříve uvedla, že jejím cílem je zvýšit stabilitu a předvídatelnost. Změnu systému emisních povolenek žádá mimo jiné český premiér Andrej Babiš.

"Od zahájení fungování mechanismu zneplatňování v roce 2023 bylo zneplatněno a staženo z trhu více než tři miliardy emisních povolenek. Tím se obnovila rovnováha mezi nabídkou a poptávkou a řešil se historický přebytek povolenek, který se v systému ETS nahromadil," stojí v prohlášení členských států EU. "Zatímco návrh komise počítá s trvalým zastavením mechanismu zneplatňování povolenek, spolunormotvůrci se předběžně dohodli na kompromisním řešení: mechanismus zneplatňování zůstane zachován, ale hranice pro zneplatňování se zvýší ze současných 400 milionů na 700 milionů povolenek," dodává text.

Návrh komise souvisel s obavami ohledně budoucího nedostatku povolenek. Pokud by se všechny přebytečné povolenky nad hodnotou 400 milionů dál rušily, jako tomu je doposud, mohlo by jich v budoucnu zbývat příliš málo. To by mohlo zvyšovat tlak na jejich cenu a náklady průmyslu.

Europarlament a Rada EU se ale dohodly, že chtějí zachovat pojistku proti opačnému problému - příliš velkému přebytku povolenek. Povolenky se tedy budou dál rušit, ale až tehdy, když jich bude v rezervě více než 700 milionů místo dosavadních 400 milionů. V rezervě tak zůstane větší zásoba pro případ, že by povolenky později chyběly.

"Tato dohoda je prvním krokem k budování systému ETS pro příští desetiletí. Dokazuje, že ambiciózní klimatická politika a konkurenceschopnost průmyslu mohou a měly by jít stejným směrem," uvedl italský europoslanec Piefrancesco Maran z frakce socialistů a demokratů (S&D), který je zpravodajem návrhu. "Zvýšením hranice pro zneplatňování dáváme rezervě tržní stability větší schopnost zasahovat a větší pružnost při řešení nerovnováhy na trhu a zajišťování cenové stability, přičemž chráníme integritu systému ETS v EU," dodal. Revize ETS musí podle něj podnikům i občanům dokázat, že Evropa může být lídrem v oblasti klimatu a zároveň posilovat svůj průmysl.

Kromě dubnového návrhu týkajícího se rezervy tržní stability přišla EK v červenci s celkovou revizí systému obchodování s emisními povolenkami ETS 1. V ní hovoří například o tom, že chce zachovat bezplatné přidělování povolenek i po roce 2030, nově ho však chce více propojit s investicemi do dekarbonizace. Firmy tak budou muset pro pokračování podpory předkládat a realizovat plány na snižování emisí. Jednání o těchto návrzích v Evropském parlamentu teprve začala.

Systém emisních povolenek ETS má motivovat firmy ke snižování emisí. Společnosti si musí kupovat povolenky za každou tunu CO2, kterou vypustí. Čím více emisí, tím mají vyšší náklady, a proto se jim vyplatí investovat do čistších technologií.

Systém ETS 1 je hlavní evropský trh s emisními povolenkami, týká se energetiky, velkého průmyslu a letecké dopravy v EU. Systém ETS 2 má být zprovozněn po ročním odkladu v roce 2028 a měl by se týkat silniční dopravy či vytápění budov.

ETS je hlavním unijním nástrojem boje proti změně klimatu a není hlavní příčinou současného růstu cen energií v Evropě, poznamenala agentura Reuters. Dohodnuté změny však reagují na požadavky některých vlád, včetně Polska, Itálie či Česka, které chtějí dopad ETS na ceny elektřiny zmírnit.

Podle údajů EU tvoří náklady ETS v průměru asi 11 procent z účtu za elektřinu v Evropě. Každý stát sedmadvacítky to má ale jinak, například v Polsku je to 24 procent vzhledem k dominantní roli uhelných elektráren v jeho energetickém mixu. V Česku jde o 20 procent, podobně vysoké procento má i Itálie.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Státní dluh Irska se vrátil pod 100 % HDP
  Státní dluh Irska v loňském třetím čtvrtletí klesl pod hranici 100 procent hrubého domácího produktu (HDP)...
• Státní dluh ke konci roku 2023 vzrostl z 2,895 na 3,111 bilionu korun
  Český státní dluh ke konci roku 2023 vzrostl na 3,111 bilionu korun. O rok dříve to bylo 2,895 bilionu korun, informovalo dnes ministerstvo financí. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 285.879 Kč. Obsluha státního dluhu vyšla na 68,3 miliardy korun, meziročně o 18,6 miliardy korun víc. V poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) se státní dluh snížil na 42,3 procenta HDP z loňských 42,7 procenta.
• Státní dluh loni stoupl na 2,05 bilionu korun
  Státní dluh loni stoupl o 410 miliard korun na rekordních 2,05 bilionu korun. V tiskové zprávě o tom dnes informovalo ministerstvo financí. Za nárůstem státního dluhu v roce 2020 je zejména vydávání státních dluhopisů, mimo jiné kvůli pokrytí schodku loňského státního rozpočtu, který byl s 367,4 miliardy korun nejvyšší od vzniku ČR. Na každého Čecha hypoteticky připadá dluh zhruba 191.000 korun.
• Státní dluh Španělska loni rekordně stoupl
  Státní dluh Španělska v loňském roce navzdory drastickým úsporným opatřením stoupl o rekordních...
• Státní dluh USA překročil 17 bilionů USD
  Státní dluh Spojených států krátce po ukončení sporu o dluhový strop, který umožnil vládě si znovu začít...
• Státní plánovač: Čína je schopna udržet stabilní hospodářský růst
  Čína je schopna udržet hospodářský růst na rozumné úrovni. Má k tomu potřebnou sebedůvěru, podmínky i schopnosti, řekl agentuře Nová Čína vysoce postavený zaměstnanec plánovacího úřadu.
• Status tržní ekonomiky Číny prý zasáhne EU
  Evropská unie by mohla přijít o 1,7 až 3,5 milionu pracovních míst, pokud by se rozhodla přiznat Číně status...
• Stát vydal za první pololetí dluhopisy v hodnotě 181,3 mld. Kč
  Stát vydal za první pololetí střednědobé a dlouhodobé dluhopisy v nominální hodnotě 181,3 miliardy korun. Za celý rok by plánovaná emise dluhopisů měla být mezi 350 a 450 miliardami korun, uvedlo dnes ministerstvo financí v aktualizaci Strategie financování a řízení státního dluhu. Objem vydaných dluhopisů se meziročně zvýšil, loni za první pololetí vydal stát obligace za 146,3 miliardy korun. Růst souvisí s tím, že je letos splatných více dluhopisů vydaných v minulosti.
• Státy EU a europarlament dohodly podobu rozpočtu EU na příští rok
  Vyjednavači členských zemí EU a europarlamentu našli v noci na dnešek kompromis nad podobou rozpočtu...
• Státy EU a europarlament hledají shodu na rozpočtu pro rok 2017
  Země Evropské unie a zástupci europarlamentu se dnes v Bruselu pokoušejí nalézt shodu na podobě...
• Státy EU a europoslanci se shodli na regulaci velkých internetových firem
  Státy Evropské unie a poslanci Evropského parlamentu se včera shodli na nových pravidlech, která mají zlepšit dohled nad chováním velkých internetových firem. Oznámil to eurokomisař pro jednotný unijní trh Thierry Breton. Globální digitální společnosti jako Google, majitel Facebooku Meta nebo Amazon budou muset dodržovat nové povinnosti, které by měly lépe ochránit podnikání jejich menší konkurence.
• Státy EU definitivně schválily reformu trhu s emisními povolenkami
  Země Evropské unie dnes definitivně schválily další část balíku klimatických norem, s jejichž pomocí chtějí do konce desetiletí významně omezit emise skleníkových plynů. Unijní ministři formálně potvrdili reformu trhu s emisními povolenkami, která počítá se zpoplatněním emisí z vytápění budov a silniční dopravy od roku 2027 a koncem bezplatných povolenek v roce 2034.
• Státy EU chtějí efektivněji bojovat proti praní špinavých peněz
  Státy Evropské unie by měly efektivněji zavádět opatření v boji proti praní špinavých peněz a zvážit zřízení nezávislého úřadu pro dohled nad rizikovými finančními operacemi. Shodli se na tom dnes ministři financí EU, kteří debatovali o naplňování loni přijatého akčního plánu. Podle české ministryně financí Aleny Schillerové se Česku daří rychle zavádět nová unijní pravidla. Před případným vytvořením nového orgánu by měla EU vyhodnotit, jak přijaté kroky fungují, řekla Schillerová ČTK.
• Státy EU chtějí rychle použít kohezní peníze na boj s koronavirem
  Státy Evropské unie dnes vyzvaly Evropskou komisi (EK), aby umožnila co nejpružnější a nejrychlejší využití peněz ze strukturálních fondů na boj s koronavirem a jeho následky. Podle chorvatského předsednictví EU se na tom shodli unijní ministři během dnešní videokonference věnované kohezní politice.
• Státy EU chtějí rychlé schválení krizového fondu, jednání váznou
  Státy Evropské unie potýkající se s druhou vlnou covidové nákazy by chtěly rychle začít čerpat peníze z fondu obnovy ekonomik, o jehož podmínkách se již od léta dohadují s Evropským parlamentem. Před dnešním jednáním ministrů financí zemí platících eurem to řekl šéf euroskupiny Paschal Donohoe. Europoslanci však v jednáních nehodlají ustoupit ze svých požadavků a podle diplomatů hrozí, že se první výplaty plánované na leden zpozdí.
• Státy EU jednají s europoslanci o rozpočtu na příští rok, přou se o nová místa
  Překonat poslední neshody v názorech na rozpočet Evropské unie na příští rok se dnes pokoušejí zástupci zemí Evropské unie a vyjednávači Evropského parlamentu. Zatímco europoslanci hledají cesty, jak k navržené částce téměř 170 miliard eur (4,3 bilionu Kč) přidat ještě další miliardy na výzkum či program studentských výměn, unijní státy se snaží zvyšování rozpočtu mírnit. Zásadní spor se podle informací ČTK vede o vytvoření desítek nových pracovních míst v EP, která by měla podle představ poslanců sloužit k dohledu nad tím, jak státy plní podmínky pro čerpání peněz z mimořádného fondu obnovy.
• Státy EU podpořily návrh na zrušení cel na průmyslové zboží z USA
  Zástupci členských států EU se v pátek shodli na návrhu dvou nařízení, která jsou součástí obchodní dohody mezi EU a USA. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. První legislativní návrh se týká zrušení cel na americké průmyslové zboží a druhý navrhuje prodloužit bezcelní režim související s obchodováním s humry.
• Státy EU podpořily platnost dohody s Británií od 1. ledna
  Zástupci členských zemí Evropské unie dnes jednomyslně podpořili dohodu, která upravuje mimo jiné i budoucí obchodní vztahy s Británií. Oznámil to mluvčí německého předsednictví EU. Na Vánoce uzavřená úmluva tak může vstoupit v platnost od 1. ledna i bez souhlasu Evropského parlamentu (EP), který ji bude schvalovat až dodatečně během dvouměsíční doby její provizorní platnosti. Vůdci politických skupin v EP se dnes shodli na tom, že parlament "zcela výjimečně" na dodatečné schvalování již platné smlouvy přistoupí.
• Státy EU podpořily systém kontroly zahraničních investic
  Státy Evropské unie včera podpořily dalekosáhlý systém koordinace kontroly zahraničních investic v Evropě, zejména z Číny. Představitelé Evropského parlamentu (EP) a 28 členských států uzavřeli dohodu minulý měsíc, tehdy ale ještě nebylo jasné, zda ji podpoří dostatečný počet unijních zemí. V opozici byly zejména Kypr, Řecko, Lucembursko, Malta a Portugalsko. Včera ale vyjádřily výhrady jen Itálie a Británie, uvedla agentura Reuters.
• Státy EU potvrdily přechodné řešení financí u brexitu bez dohody
  Evropská unie počítá s tím, že pokud Londýn písemně potvrdí své závazky k letošnímu unijnímu rozpočtu, bude EU i po případném brexitu bez dohody vyplácet platby těm příjemcům v Británii, kteří na ně mají nárok. Domluvu v tomto smyslu, která je alternativním řešením ze strany evropské sedmadvacítky pro případ britského odchodu bez dohody, dnes v Bruselu potvrdily členské země bloku.