Okénko trhu
Okénko trhu - ECB zveřejnila zápis ze zasedání
20.02.2020 Ceny německých výrobců v lednu meziměsíčně vzrostly o 0,8 %, což je nejrychlejší dynamika zaznamenaná od roku 2011. V meziročním srovnání to odpovídá nárůstu cen o 0,2 % a v obou ohledech jde o výrazně svižnější tempo, než se čekalo. Na pozorovaném zdražení se největší měrou podílely ceny energií (1,9 % meziměsíčně).
Okénko trhu - V USA bude zveřejněn zápis z lednového zasedání Fedu
19.02.2020 Čína pokračuje s bojem proti koronaviru a přijímá další preventivní či podpůrná opatření. Mezi nimi je kupříkladu další kolo osvobození některých amerických dovozů od cel. Na seznamu je necelých 700 výrobků, u kterých americké firmy mohou zažádat o roční výjimku z cla. Mezi výjimkované zboží patří jak potraviny, tak léky či energie a ropa. Od začátku února navíc nabádá Peking firmy k emitování tzv. koronavirových dluhopisů. Celkem již asi 25 velkých čínských společností využilo možnost vydat tyto levnější dluhopisy s kuponem pohybujícím se od dvou do čtyř procent, dalších zhruba dvacet firem tuto možnost zvažuje. Peníze takto vybrané mají sloužit k podpoře výroby. Firmy se navíc zavazují, že minimálně 10 % z utržených peněz investují libovolným způsobem do boje se šířící se nákazou. Vláda navíc firmám cestu ke kapitálu ulehčí výrazným zkrácením procesu emise dluhopis, který nyní trvá jen v řádu několika dnů místo týdnů.
Okénko trhu - naděje na brzké oživení v Německu dále slábne
18.02.2020 Německý ZEW index za měsíc únor znovu přidusil naděje na brzké ekonomické oživení u našeho západního souseda. Po nadějném několikaměsíčním zlepšování, které započalo v září loňského roku, přišel poměrně strmý propad zpět, když se index očekávání meziměsíčně snížil o plných 18 bodů a zakotvil na hladině 8,7. Trhy přitom počítaly s jen mírnou korekcí do blízkosti 21,5 bodu a realitě se tak nepřiblížily ani ty nejpesimističtější odhady. Tato složka ZEW indexu má přitom poměrně dobrou schopnost predikce německého HDP a pro dynamiku tamní ekonomiky v příštích měsících tak aktuální propad nevěstí mnoho dobrého. Zhoršení doznala i druhá složka indexu, tedy hodnocení současné situace, jež klesla z lednových -9,5 až na -15,7, namísto očekávaných -10 bodů. Největší pesimisty v Německu aktuálně najdeme v odvětví výroby automobilů, oceli či v bankovnictví. Naopak v oboru informačních technologií či stavebnictví nadále panuje dobrá nálada. Lze předpokládat, že únorové zhoršení sentimentu padá na vrub obavám z šíření koronaviru, jelikož právě Čína, epicentrum této epidemie, patří mezi důležité obchodní partnery Německa. Chmurná nálada se podle průzkumu rozšířila i například ve Francii či Itálii a za celou eurozónu pak index očekávání vykázal pokles z lednových 25,6 na současných 10,4 bodu.
Okénko trhu - únorové PMI již mohou být ovlivněny dopady koronaviru
17.02.2020 Zveřejněný záznam z únorového jednání bankovní rady ukazuje, že nalezení konečného konsenzu na zvýšení úrokových sazeb o 25 bazických bodů nebylo jednoduché. Velká část diskuse se věnovala rizikům a nejistotám spojeným s dalším ekonomickým vývojem. Členové rady se shodli, že nová prognóza přeceňuje intenzitu ekonomického oživení v zahraniční, když poslední reálná data žádné odražení ode dna nenaznačují. Zmíněna byla i epidemie koronaviru, která může ještě zhoršit vyhlídky světové a potažmo i domácí ekonomiky. Zevrubně byl diskutován zejména vývoj inflace a prognózou očekávané další zrychlení cenového růstu. Panovala shoda, že převážná část růstu cen je dána jednorázovými vlivy (daně, potraviny, elektřina), přičemž jádrová složka cen zůstává na prognóze stabilní. I přes vyšší inflaci není podle členů rady zatím příliš ohroženo ukotvení inflačních očekávání. Současně si uvědomují, že expanzivní fiskální politika zvyšuje poptávku a tím podporuje růst cen, a že tento vliv může s blížícími se volbami ještě zesilovat. Někteří členové rady vyjádřili nesouhlas s prognózovanou stabilitou kurzu koruny a očekávají další cenovou konvergenci i skrz nominální posilování kurzu. V pátek zveřejněná nezvykle vysoká lednová inflace pak dala členům bankovní rady za pravdu, když se rozhodli zpřísnit měnové podmínky i přes to, že se pro zvýšení sazeb vyslovila jen těsná většina centrálních bankéřů.
Okénko trhu - německá ekonomika ve čtvrtém kvartále stagnovala
14.02.2020 Podle předběžného odhadu ČSÚ vzrostl český HDP v posledním čtvrtletí roku 2019 meziročně o 1,7 %, což odpovídá mezičtvrtletnímu zvýšení o 0,2 %. V souladu s naším předpokladem tak růst české ekonomiky znatelně zpomaluje, oproti Q3 je dynamika nižší o 0,8 procentního bodu. Trh přitom počítal s mírně rychlejším růstem na úrovni 2 %. V růstu pokračovala spotřeba domácností těžící z nízké nezaměstnanosti a svižného růstu mezd, pozitivně přispívala i spotřeba vlády. Na pozorovaném zpomalení růstu ekonomiky se tak podepsala zejména globální geopolitická rizika, jež v průběhu loňského roku ohrožovala plynulý mezinárodní obchod a tím podkopávala český průmyslový sektor. V souhrnuza celý rok 2019 tak česká ekonomika vyrostla tempem 2,4 %. Pro letošní rok jsou vyhlídky české ekonomiky ještě o něco slabší, jelikož eurozóna stále nevykazuje přesvědčivé známky obratu k lepšímu. Růst v roce 2020 tak očekáváme na úrovni 2 %.
Okénko trhu - Evropská komise vydala novou ekonomickou prognózu
13.02.2020 Běžný účet platební bilance ČR dosáhl v prosinci schodku 14,4 mld. Kč, tedy znatelně hlubšího, než se očekávalo. Na tomto výsledku se významně podílel pokles salda zboží a služeb, když oproti předchozímu měsíci došlo ke snížení objemu vývozu o více než 75 mld. Kč, zatímco dovoz se snížil jen o zhruba 60 mld. Kč. V souladu s přechozími daty se tak dále potvrzuje slábnutí průmyslové aktivity. Tento jev pak odráží jak klesající poptávku po českém exportu, tak i snižující se tuzemskou investiční aktivitu, která s sebou zpravidla nese potřebu importu. Běžný účet nakonec v závěru roku ztratil dech tak prudce, že v souhrnu za celý rok 2019 skončil schodkem 3,4 mld. Kč. Záporného výsledku tak dosáhl poprvé od roku 2013.
Okénko trhu - Evropský průmysl se v prosinci propadl hlouběji
12.02.2020 Ve včerejším projevu v americkém kongresu ujistil prezident americké centrální banky J. Powell, že Fed důkladně monitoruje riziko šířící se nákazy zejména ve vztahu k americké ekonomice. Podle něj je zřejmé, že koronavirus se negativně podepíše na stavu tamní ekonomiky, je však brzy předjímat, jakým způsobem a v jakém rozsahu. Otázkou pro tvůrce měnové politiky zůstává, zda se bude jednat o efekt trvalý, či naopak dočasný. Upozornil kongresmany, že v případě výraznějšího ekonomického zpomalení musí být připraveni ekonomiku podpořit fiskálními stimuly. Důvod je současné nižší nastavení sazeb, které podle něj v případě potřeby nenabízí dostatečný prostor k podpoře ekonomiky. Na závěr však opět zopakoval, že současné nastavení sazeb je podle názoru centrálních bankéřů adekvátní stavu tamní ekonomiky.
Okénko trhu - Evropské trhy zažily úspěšné ráno
11.02.2020 Sentiment mezi malými podniky ve Spojených státech se v lednu znatelně zlepšil, když dosáhl hodnocení 104,3. Oproti prosinci tak narostl o 1,6 bodu a předčil tržní očekávání, která činila 103,5. Index optimismu se tak nadále s menšími výkyvy pohybuje v pozitivním koridoru mezi 100 a 105 body, pod který neklesl již od začátku roku 2018. Z průzkumu vyplynulo, že se americký trh práce nadále nachází v rekordně dobré kondici, když shánění a udržení zaměstnanců zůstává hlavní starostí podnikatelů. Zlepšení ekonomického výhledu se promítlo do většiny sledovaných indikátorů a to včetně předpokládaných tržeb či investic. Americká ekonomika tak do nového roku vstupuje veskrze úspěšně, což bude zřejmě i tématem dnešního proslovu šéfa Fedu Powell v kongresu. Očekává se, že znovu potvrdí přesvědčení bankéřů o dobrém výhledu americké ekonomiky a zároveň bude hájit i stávající nastavení tamní měnové politiky, jež se opakovaně stává terčem kritiky prezidenta Trumpa.
Okénko trhu - lednový přehnaný optimismus je postupně korigován
10.02.2020 Podle očekávání stoupl v České republice podíl nezaměstnaných osob na populaci v lednu na 3,1 %. Oproti závěrečnému měsíci loňského roku tak narostl o 0,2 procentního bodu. Počet lidí bez práce se zvýšil o 14 490 a v lednu dosáhl 230 022, což přesto zůstává nejnižší lednovou hodnotou od roku 1997. Pro první měsíc roku je nárůst počtu nezaměstnaných typický, jelikož dochází k ukončování celé řady sezónních prací i termínovaných pracovních smluv. Úřady práce evidovaly na konci ledna více než 341 tis. volných pracovních míst. Jejich počet byl jen lehce vyšší oproti prosinci a ve srovnání s lednem 2019 narostl téměř o deset tisíc. Dosavadní vývoj prozatím nenaznačuje, že by se situace na přehřátém trhu práce měla v nejbližší době nějak zásadně měnit. Určité známky ochlazování jsou však již patrné například v průmyslu, kde vlivem nižších zakázek a omezování produkce zaměstnanost postupně klesá. Propouštěni jsou zejména pracovníci s nižší odborností, vysátý trh práce však pro ně stále nabízí dostatek možností na uplatnění. Nezaměstnanost by letos měla setrvat v blízkosti tří procent a oproti loňsku tak dojde jen k mírnému nárůstu. Nadále by měla zůstat nejnižší v rámci EU. Ani mzdová dynamika prozatím nebude příliš zpomalovat, podle našich odhadů by měl růst průměrné mzdy letos dosáhnout 6,4 %.
Okénko trhu - německý průmysl se dál propadá
07.02.2020 Německá průmyslová produkce zaznamenala v prosinci nejvýraznější propad od finanční krize. Zatímco tržní konsenzus počítal jen s nepatrným meziměsíčním poklesem o 0,2 %, průmyslová produkce v prosinci spadla o 3,5 %. Pokles byl plošný napříč odvětvími, výjimkou byla jen výroba energií. Špatný závěr roku pak znamenal prohloubení meziročního poklesu o více než 3 p.b. až na -6,8 %. Dnešní údaje tak navázaly na včerejší data o továrních objednávkách, která rovněž silně zklamala. Výrazně slabší ukazatele z průmyslu negativně ovlivní i růst hrubého domácího produktu v loňském závěrečném čtvrtletí. Mezikvartální dynamika HDP by se tak mohla znovu ponořit do záporných hodnot. Slabá výroba v nejsilnější evropské ekonomice zároveň negativně ovlivní i výsledky průmyslu za celou eurozónu. Posle odhadů analytiků Bloombergu by německá data mohla odepsat z růstu průmyslu v eurozóně až 1,1 pb. Po řadě optimisticky vyznívajících indikátorů, které naznačovaly odražení ode dna, jsou poslední údaje ledovou sprchou. Zdá se, že pro řadu analytiků je oživení spíše zbožným přáním, reálná ekonomická data zatím nic takového nepotvrzují.
Okénko trhu - Globální výrobní řetězec je ohrožen kvůli subdodávkám z Číny
05.02.2020 Maloobchodní tržby bez započtení prodejů automobilů v prosinci meziročně vzrostly o 4,8 %. Celkové tržby včetně motoristického segmentu se ve srovnání se stejným měsícem předchozího roku zvýšily o 4,6 %. Zásluhu na tom má o jeden pracovní den delší pracovní měsíc v porovnání s loňským prosincem. Spotřebitelé v předvánočním čase zvyšovali útraty zejména za počítačové a komunikační vybavení, výrobky pro domácnost a oděvy i obuv. Za celý rok 2019 vzrostly celkové maloobchodní tržby o velmi slušných 3,5 %, bez započtení prodejů a oprav aut se jejich dynamika zvýšila dokonce o 4,8 %. V letošním roce by zpomalující ekonomika měla postupně tlumit mzdový růst, oslabovat by měl i spotřebitelský sentiment. Předpokládáme tedy, že růst maloobchodních tržeb zpomalí pod tři procenta. Spotřeba domácností by nicméně měla zůstat hlavním přispěvatelem k růstu HDP.
Okénko trhu - Ministerstvo svůj ekonomický výhled příliš nezměnilo
04.02.2020 Ministerstvo financí České republiky dnes zveřejnilo další vydání své makroekonomické prognózy. Jeho výhled na rok 2020 se změnil jen nepatrně, když nadále počítá s růstem tuzemské ekonomiky o 2 %. Ministerstvo nicméně mírně přehodnotilo odhad příspěvků jednotlivých složek HDP, když nově očekává větší podíl vládní spotřeby a tvorby hrubého fixního kapitálu, zatímco méně si slibuje od zahraničního obchodu. Korekce doznala i predikce průměrné inflace za rok 2020, která má nově činit 2,8 namísto původních 2,6 %, a ministerstvo zároveň o desetník snížilo odhad na kurz české měny, jež tak podle něj dosáhne v průměru hladiny EUR/CZK 25,40. Pro rok 2021 pak úředníci očekávají zrychlení růstu na tempo 2,2 %, které se nadále bude opírat primárně o spotřebu domácností i vládního sektoru. Koruna by podle nich měla posílit až k EUR/CZK 25,10 a oživení si slibují i od eurozóny, jež by měla vykázat růst na úrovni 1,4 %. Ve srovnání s naší vlastní prognózou je tak ministerský odhad výkonu české ekonomiky téměř totožný. Lišíme se ovšem v názoru na kurz české měny, která podle nás tak svižně posilovat nebude. Zároveň jsme o něco méně optimističtí ve výhledu na růst eurozóny, které predikujeme pro rok 2021 pouze 1,2 %. Není též bez zajímavosti, že ministerstvo nadále věří, že naplní plánovaný deficit rozpočtu na úrovni 40 mld. Kč a to přesto, že daňové příjmy již v minulém roce významně zaostávaly za jeho očekáváními. Včerejší zpráva o plnění státní pokladny pak potvrdila, že stejná situace ve výběru daní trvá i v roce letošním. Vzhledem ke zpomalování ekonomiky tak předpokládáme, že tento problém povede k překročení plánovaného deficitu do blízkosti 58 mld. Kč.
Okénko trhu - PMI za leden potvrdily stoupající sentiment
03.02.2020 Hospodaření státu skončilo v lednu schodkem -8,0 mld. Kč. Deficit na počátku roku je překvapující, vzhledem k tomu, že první měsíce bývají z hlediska bilance tradičně pozitivní. Na příjmové straně oproti plánu silně zaostává výběr daně z příjmu právnických osob. Na druhou stranu se i nadále daří výběru daně z příjmu fyzických osob a pojistnému na sociální a zdravotní pojištění. Na straně výdajů zaujme významný nárůst sociálních dávek vlivem zvýšení důchodů a rodičovského příspěvku. V lednu zároveň došlo k předplacení některých plateb do rozpočtu evropské unie. Příjmová strana státního rozpočtu zaostávala oproti plánu již loni, a ani letos nebude situace příznivější. Ekonomika bude zpomalovat, což sníží výběr daní. Podle našich očekávání by měl státní rozpočet v tomto roce skončit ještě v hlubším deficitu (-58 mld. Kč), než očekává vládní návrh (-40 mld. Kč).
Okénko trhu - Ekonomika eurozóny ve 4. čtvrtletí překvapivě zpomalila
31.01.2020 Se šířícím se koronavirem rostou obavy nejen z nákazy, ale také z dopadu do růstu globální ekonomiky. Analytici již začali předběžně odhadovat dopady do čínského HDP. Odhady se přitom zakládají zejména na předchozí zkušenosti s nemocí SARS. Analytici z Economist Intelligence Unit odhadují dopad na čínské HDP za první čtvrtletí v rozpětí mezi půl až jedním procentním bodem. V prvních třech měsících roku by tak Čína rostla jen tempem okolo 5 %. Bloomberg je v odhadech ještě odvážnější a očekává, že by tempo čínského HDP mohlo poklesnout na nejnižší úroveň od roku 1992 tedy zhruba na 4,5 %. Takto významné zpomalení jedné z největších světových ekonomik bude mít dopad nejen na globální růst, ale i na růst závislých ekonomik jako je například eurozóna či Německo. Podle několik let staré analýzy ČNB by zpomalení Číny o jeden procentní bod dopadlo na státy střední Evropy o něco silněji než na zbytek Evropy, konkrétně pak ve výši přibližně 0,27 procentního bodu. Porovnáme-li vzájemný obchod mezi ČR a Čínou, vidíme, že zhruba 11 % dováženého zboží k nám míří právě z Číny, v opačném směru pak putuje v průměru jen asi 1,2 % našich vývozů. Ohroženy jsou tak zejména subdodávky materiálu, což může pozdržet celou výrobu, a dovoz spotřebního zboží včetně elektroniky. Obecně je však velmi předčasné odhadovat dopady nákazy, jelikož ještě nedosáhla svého vrcholu a další vývoj je jen těžko předvídatelný.
Okénko trhu - Ekonomická důvěra v eurozóně vzrostla
30.01.2020 Americká centrální banka Fed na včerejším měnověpolitickém zasedání podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu beze změny, nachází se tak i nadále v rozmezí 1,50-1,75 %. Šéf Fedu Powell zopakoval, že z pohledu bankéřů si kondice americké ekonomiky nežádá intervenci, přičemž poukázal hlavně na silný trh práce. Americká inflace se sice nachází mírně pod cílem, nicméně Fed je přesvědčen, že k žádoucím úrovním pomalu ale jistě směřuje. Jedinou změnou, ke které došlo, tak bylo zvýšení sazby na přebytečné rezervy o 5 bazických bodů na 1,6 %.
Okénko trhu - Fed by dnes ke změnám sazeb přistoupit neměl
29.01.2020 Dnešní datový kalendář více méně zeje prázdnotou, proto ve středu pozornosti bude zajisté měnověpolitické jednání americké centrální banky. Ta bude zasedat ve večerních hodinách našeho času. Tým RBI ani trh neočekávají změnu nastavení úrokových sazeb, jejichž horní hranice se nyní nachází na úrovni 1,75 %. V posledních týdnech data z americké ekonomiky a zejména z amerického trhu práce velmi pozitivně překvapovala. Zástupci Fedu již s předstihem v polovině minulého roku reagovali na očekáváné ochlazení tamní ekonomiky třemi sníženími sazeb. Podle aktuálních prognóz by americká ekonomika neměla čelit výraznějšímu zpomalení. Variantě stability sazeb napovídá také rétorika členů bankovní rady, kteří se vesměs shodují, že současné nastavení sazeb je v tuhle chvíli adekvátní stavu americké ekonomiky. Od podzimního zasedání prezident Fedu J. Powell při každé příležitosti opakuje, že centrální banka již dále upravovat sazby v dohledné době nebude. Vzhledem k aktuálně příznivým datům není důvod předpokládat, že by se jeho rétorika po dnešním zasedání měla změnit.
Okénko trhu - Americké objednávky rostly díky letadlům
28.01.2020 Prosincové objednávky zboží dlouhodobé spotřeby v USA překvapily, když po sezónním očištění vykázaly meziměsíční nárůst o 2,4 %, zatímco odhady činily pouze 0,3 %. Je ovšem nutné zdůraznit, že výsledek je poněkud zkreslen dvěma faktory. Zaprvé došlo k razantní revizi listopadového výsledku z -2,1 % na -3,1 %, což znatelně snižuje srovnávací základnu. Zároveň je prosincový výsledek silně ovlivněn objednávkami vojenských letadel, které poskočily o 168,3 %. Celý dopravní sektor tak díky tomu vykázal růst o 7,6 %. Při odmyšlení právě dopravy pak objednávky naopak mírně poklesly o 0,1 %. Méně příznivou zprávou byl i pokles objednávek investičních statků, který činil -0,9 %.
Okénko trhu - IFO indexy příliš nepotěšily
27.01.2020 Dnes zveřejněné indexy vydávané německým institutem IFO příliš nepotěšily a zchladily optimismus, který na trzích zavládl minulý týden po publikaci lednových PMI a ZEW ukazatelů. IFO index očekávání odepsal téměř celý bod a dosáhl pouze 92,9. Nicméně, tato hodnota je o téměř dva body pod tržními odhady, které pod vlivem posledních příznivých dat očekávaly další zlepšení sentimentu. Zajímavý obrázek poskytl pohled do struktury ukazatele. Lednový pokles indexu byl zaviněn slabšími vyhlídkami ve stavebnictví a ve službách, tedy v sektorech, které ještě nedávno udržovaly nejsilnější evropskou ekonomiku nad vodou. Naproti tomu se vyhlídky v průmyslu dále zlepšovaly, což je pro německou výrobně a exportně orientovanou ekonomiku dobrá zpráva. Tamní výrobní sektor se vzpamatovává z poměrně výrazného šoku, a vzhledem k tomu, že se kromě nižší zahraniční poptávky potýká i s dopady strukturálních změn, bude pravděpodobně trvat delší čas, než se znovu dostane do kondice. IFO index očekávání je z dlouhodobého hlediska považován za nejlepší předstihový ukazatel německého hospodářského růstu a toto negativní vykročení do nového roku naznačuje pokles hospodářského růstu v Q1. Jedná se však o údaj jen za první měsíc a netřeba ho přeceňovat. Zhruba poloviční pokles pak zaznamenal IFO index podnikatelské nálady, který v lednu skončil na 95,9 bodech. Tržní odhady přitom počítaly s 97 body. Vzápětí po zveřejnění údajů společná evropská měna mírně ztratila a její kurz proti dolaru se dostal pod EUR/USD 1,102. Během následujících hodin pak část svých ztrát umazala.
Okénko trhu - sentiment v Německu i eurozóně se lepší
24.01.2020 Souhrnný indikátor ekonomického sentimentu poklesl oproti prosinci o 1 bod na hodnotu 98,1. V rámci celkového ukazatele se přitom nepatrně snížila důvěra podnikatelů o 0,1 bodu na hodnotu 96,7, výrazně však poklesl sentiment u spotřebitelů, když indikátor odepsal 5,2 bodu a dosáhl jen hodnoty 104,8 bodu. Mezi podnikateli panovala lepší nálada zejména v obchodě (+3,7 bodu) a ve službách (+1,4 bodu), když firmy v těchto sektorech očekávají růst poptávky během následujících tří měsíců. Naopak vnímání ekonomické situace v průmyslu a ve stavebnictví se zhoršilo (o 1,9 bodu resp. 2,4 bodu). V datech za průmysl lze přitom pozorovat nižší počet respondentů, kteří udávají nedostatek zaměstnanců jako překážku dalšího rozvoje, na druhé straně dále se zvýšil počet firem, které v rozvoji omezuje nedostatečná poptávka. Propad sentimentu u spotřebitelů byl podle vyjádření ČSÚ dán zejména vzrůstajícími obavami ze zhoršení ekonomické situace v příštích dvanácti měsících.
Okénko trhu - ECB intenzivně pracuje na revizi strategie
23.01.2020 Evropská centrální banka na dnešním zasedání podle očekávání ponechala měnovou politiku beze změny. V platnosti tak zůstávají stávající úrokové sazby a pokračovat bude i program nákupu aktiv v hodnotě 20 mld. EUR měsíčně. Změn nedoznal ani ekonomický výhled bankéřů ve Frankfurtu, kteří tak očekávají pokračování mírného ekonomického růstu, který brzdí hlavně slabý zpracovatelský průmysl, jež trpí ochlazováním mezinárodního obchodu. Pozitivně podle nich naopak působí pokračující vysoká zaměstnanost, rychlý růst mezd a vstřícná měnová politika, jež usnadňuje úvěrové financování spotřeby i investic. Inflace v eurozóně se jemně zvyšuje, nicméně z velké části je to dáno vlivem cen energií a stále má velice daleko k cíli, který se nachází těsně pod 2 %. ECB ústy své šéfky Christine Lagardeové zopakovala apel na vlády členských zemí unie aby, pokud jim to situace umožňuje, zvážily možnost doprovodit snahy ECB i fiskální stimulací.
Okénko trhu - Mezinárodní měnový fond vyhlíží oživení v Německu
22.01.2020 V těchto dnech probíhá ve švýcarském Davosu 50. zasedání Světového ekonomického fóra. Jeho hlavním tématem je zejména změna klimatu. Americký prezident D. Trump hned na úvod promluvil o úspěšném období, které nyní Spojené státy prožívají. Navzdory tomu, že v době jeho nástupu do prezidentského úřadu analytici předpovídali USA stagnaci či dokonce pokles, během jeho působení byla snížena nezaměstnanost na historických 3,5 %, nových míst bylo vytvořeno okolo sedmi miliónů a pokles americké ekonomiky se doposud nepotvrdil. Zároveň zmínil četné obchodní dohody, které se mu podařilo uzavřít díky jeho nesmlouvavé taktice s Mexikem či Kanadou a samozřejmě před týdnem podepsanou první část rozsáhlé obchodní dohody s Čínou. Je přitom připraven začít vyjednávat o druhé fázi dohody, do které by rád zakomponoval podmínku dodržování lidských práv zejména v reakci na situaci v Hong Kongu. Nyní se ovšem chystá na složitější vyjednávání s Evropskou unií, kde by rád uzavřel obchodní dohodu ještě před podzimními prezidentskými volbami. Obchodování s EU je podle něj velmi složité, dokonce složitější než s Čínou. Američtí podnikatelé naráží na evropském trhu na četné překážky obchodu ať už technické, jako jsou různé požadavky na bezpečnost a kvalitu zboží, tak na tarifní, tedy výši cel či daní. Tím mířil zejména na digitální daň, kterou několik evropských států včetně České republiky zvažuje zavést. Opět zmínil výhružku zvýšení cel na evropský dovoz automobilů do USA, k čemuž by podle něj mohlo dojít v blízké budoucnosti.
Okénko trhu - Lednový ZEW index přijemně překvapil
21.01.2020 Člen bankovní rady České národní banky Tomáš Holub se v dnešních Hospodářských novinách přidal mezi kolegy, kteří v poslední době vyjevili svůj názor na blízkou budoucnost české měnové politiky. Holub, který na posledních dvou měnověpolitických zasedáních hlasoval pro zvýšení základní sazby, nevylučuje, že by se ke stejnému kroku mohl odhodlat znovu. Podobně jako ostatní členové rady očekává vyrovnanou debatu mezi stabilitou a mírným zvýšením sazeb. My nadále předpokládáme, že nakonec stejně jako v minulých měsících převáží názor, že měnovou politiku aktuálně není nutné měnit.
Okénko trhu - stabilita sazeb je podle J. Rusnoka nejpravděpodobnější
20.01.2020 Guvernér České národní banky Jiří Rusnok v sobotním rozhovoru pro Lidové noviny znovu zopakoval, že podle jeho názoru se výše úrokových sazeb pravděpodobně měnit nebude. Diskuse na nejbližším zasedání tak bude znovu balancovat mezi stabilitou či zvýšením úroků. Inflace v závěru roku zrychlila a dostala se nad tři procenta, což podle jeho názoru jistě ovlivní vyznění aktuální makroekonomické prognózy. Pro měnovou politiku ČNB je ovšem relevantní inflace na horizontu 12 – 18 měsíců a nynější zpřísněním měnové politiky již nemůže ovlivnit růst cen v nejbližších měsících. Zároveň zmínil, že měnová politika Evropské centrální banky se letos nejspíš měnit nebude a zůstane extrémně uvolněná.
Okénko trhu - čínská ekonomika zpomaluje
17.01.2020 Podle údajů Čínského statistického úřadu vzrostla čínská ekonomika v loňském roce jen o 6,1 procenta, což byl nejnižší růst za 29 let. Přitom v roce 2018 přidala tamní ekonomika 6,6 %. Dynamika HDP postupně slábne, v loňských posledních dvou čtvrtletích dosáhla shodně šesti procent. Nejnovější data odpovídají očekáváním analytiků a nacházejí se i v rozmezí 6 – 6,5 %, které jako cíl vytyčila čínská vláda pro rok 2019. Slabší hospodářský růst v Číně byl dán jednak domácími faktory, zvnějšku pak působily obchodní spory se Spojenými státy i zpomalení globální ekonomiky. Čína se v loňském roce potýkala s vyšší nezaměstnaností, která měla za následek menší spotřebu domácností. Nejisté vyhlídky a váznoucí odbyt čínského zboží v zahraničí pak omezovaly průmyslovou výrobu i investice. Čínské hospodářství se ovšem bude muset vypořádat i se strukturálními změnami. Vlivem stárnutí populace bude postupně ubývat pracovní síla, tak nezbytná pro růst, zároveň už není ani tak levná, jako tomu bylo v minulosti. Čínská vláda se snaží prostřednictvím nejrůznějších opatření podpořit tamní ekonomiku. Pozitivním impulzem by mohlo být i nedávné podepsání první fáze obchodní dohody s USA. Přesto řada analytiků nevylučuje zpomalení tempa růstu HDP v letošním roce pod šest procent.
Okénko trhu - Z USA dorazily další dobré zprávy
16.01.2020 Meziroční růst cen českých průmyslových výrobců v prosinci zrychlil na 2,1 %, v meziměsíčním srovnání se ceny průmyslových výrobců v prosinci zvýšily o 0,1 %. V obou případech tak byl jejich růst o desetinu vyšší než očekávání trhu. Stejně jako v předchozích měsících k tomuto růstu přispívají zejména ceny v odvětví elektřiny, plynu a páry, které vzrostly o 8,8 %, značně se zvyšovaly i ceny v oblasti potravinářství (o 4,2 %). Vyšší ceny ropy na světových trzích pak vymazaly propad cen v odvětví koksu a rafinovaných ropných produktů, který jsme pozorovali v předešlých měsících. V souhrnu za celý rok 2019 dosáhl průměrný růst cen průmyslových výrobců 2,6 %.
Okénko trhu - USA a Čína dnes podepíší první část obchodní dohody
15.01.2020 Německý hrubý domácí produkt podle předběžného odhadu spolkového statistického úřadu vzrostl v minulém roce o 0,6 %, což je nejnižší nárůst od roku 2013. V minulém roce přitom ekonomika našeho západního souseda vzrostla o 1,5 %. Německo se celý loňský rok potýkalo s výrazným ochlazením. Obavy z propadu do technické recese byly v třetím čtvrtletí zažehnány. Za zpomalení v celém loňském roce stálo jak celkové zbrzdění globálního obchodu, tak velká míra nejistoty vzniklá obchodními konflikty mezi USA a Čínou či EU a také odkládaný brexit. Výraznou podporou Německu i nadále zůstala domácí poptávka, tedy spotřeba domácností a také vlády. Utažený trh práce a solidní růst mezd zaručuje spotřebitelům dostatečný disponibilní příjem. Německo podle odhadu týmu RBI poroste obdobným tempem také v tomto roce. Přestože se jedná o významné meziroční zpomalení, roste Německo nepřetržitě již 10 let v kuse a neočekáváme, že by se tento trend měl v následujících letech změnit. To je dobrá zpráva také pro Českou republiku. Jelikož je tuzemský průmysl výrazně spjatý s tím německým, propad Německa do recese by tak pro českou ekonomiku znamenal značné problémy s poptávkou.
Okénko trhu - Viceguvernér ČNB očekává stabilitu sazeb
14.01.2020 Viceguvernér České národní banky Marek Mora se vyjádřil k výhledu nastavení tuzemské měnové politiky s ohledem na momentální dynamiku spotřebitelských cen. Inflaci nad hranicí tolerančního pásma ČNB ve dvou po sobě jdoucích měsících nepovažuje za vysloveně dramatickou. Pro nejbližší budoucnost připustil, že se poněkud zvýšila jeho náklonost zvednout ruku pro zvýšení českých sazeb, ovšem nikoliv bezpodmínečně. Podle svých slov vnímá náznaky zlepšování ekonomické situace v eurozóně, jejíž neutěšený stav dosud velel členům bankovní rady zachovat opatrnost. Zároveň ovšem připomněl, že současný silný kurz české koruny tlumí inflační tlaky a tím částečně eliminuje potřebu zvýšení sazeb. Za nejpravděpodobnější vývoj pro příští rok pak označil stabilitu základní sazby ČNB, či její jedno zvýšení.
Okénko trhu - americký trh práce zaostal za očekáváním
13.01.2020 Spotřebitelské ceny se v prosinci meziměsíčně zvedly o 0,2 %, v meziročním srovnání inflace přidala desetinu procentního bodu a dosáhla 3,2 %. Nachází se tak již druhý měsíc v řadě nad horní hranici pásma inflačního cíle centrální banky, kde byla naposledy v říjnu 2012. Největší měrou se na meziročním růstu podílejí ceny spojené s bydlením (elektřina, teplo, nájemné) a rychle rostoucí ceny služeb (v prosinci 3,6 %). Právě v cenách služeb se nejvíce projevuje vysoká spotřebitelská poptávka daná napjatou situací na trhu práce, tedy nízkou nezaměstnaností a rychlým růstem mezd. Naproti tomu inflační tlaky ze zahraničí jsou utlumené, ceny v produkční sféře v eurozóně klesají, padají tak i tuzemské dovozní ceny. Vlivem očekávaného zpomalování ekonomiky by však domácí inflační tlaky měly postupně slábnout. Očekáváme, že centrální bankéři zatím ponechají sazby na stávající úrovni, protože vyšší inflace bude vyvážena trvajícími nejistotami spojenými se zahraničním ekonomickým vývojem. V samém závěru letošního roku by pak odeznívání inflace na výhledu mělo přimět ČNB zahájit cyklus snižování sazeb.
Okénko trhu - míra zisku i investic podniků mírně vzrostly, výrazněji si polepšily domácnosti
10.01.2020 Český průmysl v listopadu odepsal 5,7 %, tedy znatelně více, než činila očekávání (-4,0 %). Na aktuálním výsledku se částečně projevil nižší počet pracovních dní ve srovnání s loňským rokem, nicméně i po zohlednění tohoto vlivu jsme byli svědky propadu o citelných 3,2 %. V meziměsíčním srovnání pak došlo k úbytku produkce o 1,1 %. Český průmysl v listopadu již nepodržel tahoun posledních měsíců, tedy výroba motorových vozidel, který zaznamenal pokles o 3 %. Produkce se snížila v celé řadě odvětví, výjimkou byla například výroba elektrických zařízení, pryžových a plastových výrobků a farmacie. Je zřejmé, že do Česka se zpožděním dorazilo očekáváné ochlazení přicházející z exportních trhů, především pak Německa. Ani výhled do blízké budoucnosti není zcela růžový, když nové zakázky v listopadu poklesly o téměř 3 %. Nejnovější data z Německa, našeho klíčového obchodního partnera, zatím poskytují rozporuplný obrázek. Nejsilnější evropská ekonomika se potácí na hraně recese a ani na počátku letošního roku nelze počítat s výraznějším oživením. Tyto skutečnosti samozřejmě ovlivňují i vyhlídky tuzemského průmyslu. Pro letošek tak předpokládáme jen slabý nárůst produkce o 0,4 %.
Okénko trhu - Světová banka snížila odhad růstu globálního HDP
09.01.2020 Prosincová míra nezaměstnanosti v ČR dosáhla 2,9 %, což bylo přesně v souladu s očekáváními. Oproti předchozímu měsíci to znamená nárůst o 0,3 procentního bodu, a lze jej přičíst standardní sezónnosti, tedy utlumení aktivity v sektorech závislých na počasí. Z historického pohledu se ovšem nezaměstnanost stále drží na velice nízké úrovni, když na jedno volné pracovní místo připadá pouze 0,6 uchazeče. Vzhledem k pozorovanému zpomalování evropského a potažmo i českého průmyslu předpokládáme, že míra nezaměstnanosti bude v blízké budoucnosti dále stoupat a zdá se být pravděpodobné, že se nedávné rekordně nízké hodnoty nějakou dobu znovu neobjeví. Přesto by si Česká republika měla udržet nejnižší míru nezaměstnanosti v celé Evropské unii. Odhadujeme, že za celý rok 2020 skončí v průměru lehce nad třemi procenty.
Okénko trhu - Evropské indexy důvěry na zlepšení nepoukázaly
08.01.2020 Ačkoliv předstihové indikátory již poukazují na ekonomické odražení ode dna, v datech z reálné ekonomiky oživení prozatím nepozorujeme. To potvrzují i dnes zveřejněné německé tovární objednávky za listopad, které si připsaly meziměsíční pokles o 1,3 %, meziročně po očištění o vliv pracovních dní pak klesly o 6,5 %. Trh přitom očekával mírný meziměsíční nárůst v řádu desetinek procenta. V Německu se tak nadále projevuje útlum v mezinárodním obchodu, který brzdí investiční aktivitu a způsobil propad v objednávkách kapitálového zboží. Poptávka po spotřebním zboží stagnovala. Objem nových objednávek přitom slouží jako předstihový ukazatel pro budoucí vývoj průmyslové výroby. Ačkoliv ostatní předstihové ukazatele zaznamenávají již nepatrné zlepšení, což se ve velkém propisuje i do očekávání trhu a například velmi silných kurzů měn včetně koruny, data z reálné ekonomiky prozatím na oživení nepoukazují, jak můžeme vidět právě na stavu nových objednávek v Německu. Zlepšení předstihových ukazatelů můžeme připsat na vrub opadnutí mnoha globálních nejistot (brexit, obchodní spory mezi USA a Čínou). I nadále se však zdá, že Německo stále není z nejhoršího venku a obavy o rozšíření ekonomické nákazy z průmyslu do zbytku ekonomiky stále nejsou zažehnány.
Okénko trhu - Evropský maloobchod překonal očekávání
07.01.2020 Po včerejším pozitivním překvapení, jež přinesla data o maloobchodních tržbách v Německu, jsme se dočkali podobně dobrých zpráv i z celé eurozóny. Evropští maloobchodníci v listopadu meziročně utržili o 2,2 % více, což o 0,7 procentního bodu překovalo předpoklad trhu. Zároveň došlo k revizi říjnového výsledku, který nově činí 1,7 % namísto původních 1,4 %. Kromě Německa se obchodům dařilo i například ve Španělsku, všech baltských státech či v Portugalsku. Mezi jednotlivými artikly pak vynikaly prodeje počítačů či knih.
Okénko trhu - sentiment v Německu a eurozóně se dále zlepšuje
06.01.2020 Indikátor investičního sentimentu v eurozóně Sentix zaznamenal v lednu další výrazný nárůst, když dosáhl 7,6 bodu, což je nejvyšší hodnota za poslední dva roky. Značně tak překonal tržní očekávání, která počítala jen s hodnotou 2,6 bodu. Ještě v říjnu přitom ukazatel dosahoval hlubokých záporných hodnot na úrovni téměř -17 bodů a během posledních tří měsíců se tak nálada investorů raketově vylepšila. Lépe si vedla zejména složka investičních očekávání, která atakovala deset bodů, zatímco část indexu hodnotící aktuální situaci skončila na 5,5 bodech.
Okénko trhu - zápis z prosincového jednání bankovní rady méně jestřábí
03.01.2020 Dnes byl zveřejněn zápis z prosincového měnového zasedání ČNB. Většina členů rady zhodnotila rizika prognózy vychýlená ve směru nižších úrokových sazeb, přesto však, stejně jako v listopadu, hlasovali T. Holub a V. Benda pro jejich zvýšení. Ze zápisu vyplývá, že členové rady vnímají snížení rizik spojených se zahraničním ekonomickým vývojem, na druhé straně však pozorují výraznější vliv slabé zahraniční poptávky na domácí ekonomiku. Podle některých členů rady sice předstihové ukazatele z eurozóny naznačují obrat v hospodářském cyklu, nicméně přílišný optimismus není na místě, protože v datech z reálné ekonomiky tento vývoj zatím není patrný. Ohledně inflace, která vybočila z tolerančního koridoru, BR konstatovala, že tento vývoj byl dán kolísavými položkami (potraviny), zatímco jádrová složka zůstává mírně nad 2 %. Navíc inflační očekávání zůstávají pevně ukotvena. Měnová politika by se podle bankéřů měla soustředit nikoli na aktuální růst cen, ale na inflaci na horizontu měnové politiky (tam by měla být podstatně nižší). V naší prognóze rovněž očekáváme, že inflace bude postupně zvolňovat a v roce 2021 se dostane až pod cíl ČNB. Proto předpokládáme, že v závěru letošního roku ČNB přistoupí k prvnímu snížení úrokových sazeb.
Okénko trhu - Evropské PMI zůstávají nízko
02.01.2020 Český index nákupních manažerů ve výrobě v prosinci vzrostl o desetinu bodu na hodnotu 43,6. Tento výsledek je v souladu s tržním očekáváním. Došlo opět k výraznému poklesu objemu nových zakázek a výroby. Zaměstnanost klesla v tomto měsíci nejrychleji od roku 2009. Hodnoty indexu PMI se již od začátku roku 2019 drží pod úrovní 50 bodů. Vysoká míra nejistot z různých zdrojů způsobila, že většina evropských i českých předstihových ukazatelů klesla na hodnoty z dob finanční krize v roce 2009. Takto nízká úroveň sentimentu ovšem neodpovídá skutečnému stavu ekonomiky. Ostatní data ukazují nadále solidní výkon. K ekonomickému zpomalení sice došlo, pro Českou republiku to však znamená pokles na úroveň jejího potenciálu. Můžeme proto očekávat, že i tuzemští podnikatelé se přestanou výraznějšího zpomalení obávat a jejich nálada by se tak mohla zlepšovat.
Okénko trhu - výhledy 2020
30.12.2019 Růst ekonomiky: Růst české ekonomiky pozvolna zpomaluje pod svůj produkční potenciál a v roce 2020 zpomalí pod své dlouhodobé tempo růstu na námi odhadovaná 2 %. Důvodem je kombinace vysátého trhu práce tj. nedostatku lidí, a nejen kvalifikovaných, na českém trhu práce a přetrvávajících globálních rizik a nejistot (Trump, konečná verze brexitu…).
Okénko trhu - důvěra v ekonomiku se v prosinci zvýšila
27.12.2019 Podle prosincového konjunkturálního průzkumu ČSÚ se celková důvěra v ekonomiku meziměsíčně mírně zvýšila. Souhrnný indikátor ekonomického sentimentu se oproti listopadu zvedl o 0,5 bodu a dosáhl hodnoty 93,8. Přitom sentiment u podnikatelů se zvýšil jen mírně o 0,1 bodu na 91,6, když mu pomohlo zklidnění situace v mezinárodních obchodních sporech. Spotřebitelský sentiment pak narostl o 2,8 bodu na hodnotu 104,8. V rámci podnikatelských odvětví se nálada zlepšila v průmyslu a ve stavebnictví. Firmy očekávají zvýšení tempa růstu výrobní činnosti během nadcházejících tří měsíců. Naproti tomu v obchodu a ve službách byl sentiment oproti listopadu nižší, protože respondenti předpokládají v nadcházejícím období zhoršení celkové ekonomické situace. Ze šetření mezi spotřebiteli ale vyplývá, že se snižují jejich obavy ohledně finanční situace v příštích dvanácti měsících a indikují vyšší úmysl spořit. Posílení spotřebitelské důvěry pak spolu s přetrvávajícím rychlým růstem mezd a nízkou nezaměstnaností vytváří předpoklady pro solidní růst maloobchodních tržeb a spotřeby domácností i v následujících čtvrtletích. Vstupní data byla od respondentů získána během první poloviny prosince a nemusí plně zohledňovat vliv politického vývoje v Británii po předčasných parlamentních volbách. Hodnoty předstihových ukazatelů se nadále pohybují na nízkých úrovních, hovořit tak o hospodářském oživování je zatím předčasné.
Okénko trhu - Americké objednávky znatelně poklesly
23.12.2019 Česká národní banka ve své analýze vhodnosti přistoupení České republiky k eurozóně shledala, že ve většině sledovaných kritérií by pro českou ekonomiku tento krok nepředstavoval významnější rizika. Negativně banka hodnotí primárně rozdíl v ekonomické úrovni Česka oproti členským zemím měnové unie, nedostatečnou sladěnost finančního cyklu a některé aspekty fiskální politiky. Naopak ve prospěch vstupu hovoří například vysoká ekonomická provázanost obou celků, samovolně probíhající široká adopce eura českými podniky, či stabilita a odolnost českého bankovního sektoru. Navzdory celkově spíše optimistickému vyznění analýzy je nutno připomenout, že ČNB v tomto ohledu působí výhradně jako expertní orgán a není v její kompetenci přechod na euro ani doporučovat, natož iniciovat. Jedná se o čistě politické rozhodnutí, ke kterému v České republice momentálně panuje spíše skeptický názor.
Okénko trhu - obchodní dohoda USA-Čína bude podepsána začátkem ledna
20.12.2019 Americký ministr financí Mnuchin včera oznámil, že první část obchodní dohody mezi USA a Čínou bude podepsána začátkem ledna. V současné době se řeší už jen technické a legislativní detaily. Zmínil, že podepsání dohody by mohlo přidat k růstu americké ekonomiky půl procentního bodu. Zatím však nikdo přesně neví, jaká ustanovení první část obchodní dohody obsahuje. Proto se některým analytikům zdá odhad příspěvku k růstu HDP přehnaný. Oznámení však přesto ještě posílilo vyhlídky na smírné vyřešení obchodního konfliktu, což zvedlo sentiment na finančních trzích.
Okénko trhu - Philadelphia Fed index se v prosinci propadl
19.12.2019 Švédská národní banka Riksbank, nejstarší centrální banka světa a zároveň první měnová autorita, která v roce 2009 zavedla negativní úroky na vklady komerčních bank, dnes zvýšila svou základní úrokovou sazbu z -0,25 %, kam se dostala v roce 2015, na 0 %. Motivací bylo přesvědčení bankéřů, že se švédská inflace na horizontu měnové politiky vyšplhá na požadovanou úroveň 2 %. Zároveň zesilují obavy, že dlouhodobě nízké úroky by mohly vést k přílišnému zadlužení firem i domácností. Tento krok má významnou symbolickou hodnotu, jelikož záporné sazby po Švédech zavedly i další centrální banky, včetně ECB, a tato neortodoxní strategie se od té doby navzdory mnohým kontroverzím stala v Evropě standardem. Od Evropské centrální banky se její opuštění ovšem v blízké době neočekává, jelikož evropská inflace má k cílové hladině stále daleko.
Okénko trhu - Podle Ifo indexu se nálada v Německu lepší
18.12.2019 Bankovní rada ČNB na dnešním zasedání zvolila stabilitu základní úrokové sazby, která tak již popáté v řadě zůstala na 2 %. Toto rozhodnutí bylo vesměs očekáváno. Pro tuto variantu hlasovalo celkem pět členů rady, naopak dva členové se klonili ke zvýšení sazeb. Ani silné domácí inflační tlaky, ani záblesky naděje na uklidnění mezinárodního napětí tak české bankéře v jejich názoru nezviklaly. Bankovní rada očekává, že se inflace i v následujících několika měsících udrží poblíž horní hranice tolerančního pásma. Guvernér J. Rusnok na tiskové konferenci připomněl, že se stávající listopadovou prognózou je konzistentní nárůst sazeb následovaný jejich opětovným snížením opět na současnou hodnotu. Proto se i tentokrát rada rozhodovala zejména mezi stabilitou a zvýšením sazeb. Celkově ovšem bankovní rada zhodnotila rizika stávající prognózy jako vychýlená ve směru nižších úrokových sazeb v nejbližších čtvrtletích. Sazby se nyní nachází pod úrovní, se kterou počítala stávající prognóza. Guvernér zároveň opět připomněl, že se budou snažit o vyhlazování sazeb, tedy nehodlají sazby v krátkém časovém horizontu zvyšovat, aby je následně opět museli snížit. Do dalšího období se proto přiklání k jejich stabilitě, případně nevylučuje ani jejich mírné zvýšení.
Okénko trhu - Tvrdý brexit znovu na stole?
17.12.2019 Na finanční trhy se opět vrátily obavy o podobu odluky Spojeného království a Evropské unie. Předchozí euforie, která pramenila z přesvědčivého vítězství konzervativců v předčasných volbách, tak neměla dlouhého trvání. Hlavním důvodem optimismu totiž byla úleva, že vláda pod vedením Johnsona završí proces odchodu z evropské osmadvacítky v souladu s vyjednanou dohodou, a tedy spořádaným způsobem.
Okénko trhu - Nálada v evropském průmyslu opět klesla
16.12.2019 Dnes zveřejněné výsledky prosincového průzkumu indexu nákupních manažerů (PMI) za eurozónu a Německo mírně korigovaly optimismus z listopadu. Německý PMI z průmyslu zaznamenal pokles o 0,7 bodu na hodnotu 43,4 bodů. Podobně si vedla celá eurozóna, která v prosinci klesla o jeden bod a vrátila se na svou říjnovou hodnotu 45,9 bodů. Objem nových objednávek v Německu podle průzkumu dále klesá a to jak domácích, tak zahraničních. Dobrou zprávou může být, že v prosinci zakázky klesaly nejpomaleji od července letošního roku. Očekávání ohledně vývoje výroby v následujícím roce se mírně zlepšila. Naopak výsledné PMI ze sektoru služeb částečně vyrovnává zklamání, které přinesl výrobní sektor. V sektoru služeb se v porovnání s listopadem nálada nepatrně zlepšila. V případě Německa jde o zvýšení o 0,3 na 52 bodů, v eurozóně pak o půl bodu na 52,4. Sektor služeb se na rozdíl od výrobního sektoru drží v pásmu expanze od roku 2013. Poté, co se výrobní sektor v průběhu tohoto roku propadl hlouběji do pásma kontrakce, se čekalo, zda se znovu indexy obou sektorů potkají zpět v pásmu expanze (nad 50 body), nebo naopak se pesimismus z výrobního sektoru přelije i do sektoru služeb. Nyní se zdá, že sektor služeb vykazuje značnou míru odolnosti vůči ochlazení. Výrobní sektor by se tak od něj mohl nakazit optimizmem a začít postupně vykazovat zlepšení.
Okénko trhu - konzervativci vyhráli britské volby, Brexit bude na konci ledna
13.12.2019 Konzervativci premiéra B. Johnsona triumfovali v předčasných britských parlamentních volbách. V Dolní sněmovně získali 364 mandátů a výrazně předčili opoziční labouristy, kteří ve volbách propadli a získali jen 203 křesel. Ziskem 48 poslanců slaví úspěch i Skotská národní strana, která požaduje vyhlášení referenda o odtržení Skotska od Spojeného království. Konzervativní strana tak dosáhla nejlepšího výsledku od roku 1987, kdy ji vedla M. Thatcherová. Vystoupení Británie z Evropské unie k 31. lednu by tak už nemělo stát nic v cestě. I přes odchod Británie z EU na konci ledna se fakticky vůbec nic nezmění. Minimálně do konce příštího roku bude platit tzv. přechodné období, které vyjednala britská vláda a které umožní tamním firmám připravit se na odchod z jednotného evropského trhu. Británie si tak ještě příští rok zachová práva i povinnosti spojené se členstvím v EU, nebude však moci hlasovat o evropských zákonech. Do konce příštího roku tak bude mít Británie čas vyjasnit si s EU budoucí vztahy, zejména pak podmínky vzájemné obchodní výměny. Británie má možnost vyjednat si s EU dokonce nulová cla, což bude ovšem podmíněno přijetím řady evropských regulativů a tomu se bude snažit B. Johnson vyhnout. Řada odborníků však namítá, že stihnout vyjednat toto definitivní uspořádání vztahů do konce příštího roku nebude jednoduché. Trhy nicméně přijaly ukončení patové situace kolem Brexitu s povděkem, libra reagovala skokovým posílením vůči euru o více než dvě procenta na hodnotu EUR/GBP 0,83.
Okénko trhu - Evropský průmysl navázal na slabý trend
12.12.2019 Průmyslová výroba v eurozóně navázala na sérii neslavných výsledků, když v říjnu meziměsíčně odepsala 0,5 % a meziročně pak 2,2 %. V obou případech se jedná o zhoršení oproti září a o výsledek v souladu respektive mírně nad očekáváními trhu. Zároveň ovšem došlo k revizi zářijové statistiky směrem dolů, a to o 0,2 procentního bodu na -0,1 % m/m a o 0,1 na -1,8 % r/r. Po předchozím zklamání, které přinesla průmyslová výroba v Německu, se od dnešního výsledku ani žádné pozitivní překvapení neočekávalo. Potvrdilo se také, že evropskou ekonomiku zatěžuje především snížená poptávka po investičním zboží a to jak v rámci kontinentu, tak i pro export. Právě investiční statky přitom patří mezi hlavní vývozní artikly ve velké části eurozóny.
Okénko trhu - Členové rady ČNB promluvili o směřování měnové politiky
11.12.2019 Týden před posledním letošním zasedáním České národní banky se někteří členové Bankovní rady vyjádřili k tomu, jakým směrem by se podle nich měla ubírat měnová politika. T. Niedetzký připomněl vnější nejistoty a rizika, které neubývají. Navíc opět zmínit úmysl rady vyhlazovat sazby. Tedy, i když v současné chvíli napovídá prognóza sazby zvyšovat, hned vzápětí by podle modelu ČNB měly jít sazby zpět na současnou úroveň. Rada se tedy alespoň prozatím kloní ke stabilitě. Také jeden z jestřábích členů rady V. Benda nevidí potřebu pro pohyb sazeb ani jedním směrem. Na příštím zasedání tak zřejmě i on, který na minulých zasedáních vyjádřil svým hlasem podporu utažení měnové politiky, zaujme vyčkávací strategii. To se nedá říct o jeho kolegovi T. Holubovi, který naopak zřejmě opět bude hlasovat pro zvýšení sazeb. Nová data z ekonomiky, která od minulého zasedání byla zveřejněna, nezměnila jeho představu o stavu domácí ekonomiky. Naopak silnější kurz koruny by mohl podle něj příští týden posloužit jako argument pro stabilitu sazeb. Zítra bude již zahájena mediální karanténa rady ČNB, takže smýšlení ostatních členů se zřejmě před zasedáním již nedozvíme.
Okénko trhu - Německý ZEW index na vlně optimismu
10.12.2019 České spotřebitelské ceny se v listopadu meziměsíčně zvedly o 0,3 %, v meziročním srovnání inflace zrychlila na 3,1 %. Oproti říjnu byly vyšší zejména ceny elektřiny, potravin a nealkoholických nápojů, zároveň pokračoval rychlý růst cen spojených s bydlením. Naproti tomu poklesly ceny pohonných hmot a ceny poštovních a telekomunikačních služeb. Inflace se tedy v listopadu dostala nad horní hranici pásma inflačního cíle centrální banky, kde byla naposledy v říjnu 2012. Z dosavadních vyjádření členů bankovní rady ČNB ovšem plyne, že na tento vývoj nehodlají reagovat zvýšením sazeb. Pro účely tvorby měnové politiky je totiž směrodatný výhled inflace na horizontu 1-2 let a na něm banka předpokládá návrat tempa růstu cen k jejímu cíli i bez nutnosti aktuálního zásahu. Na počátku příštího roku bude růst cen ovlivněn administrativním zvýšením spotřební daně na alkohol a tabák. Souhrnný dopad těchto změn odhadujeme na cca 0,5 p. b. Naopak ve směru nižší inflace by pak mělo působit snížení DPH u některých služeb od května. Cenový růst bude tlumit i nízká inflace v zahraničí a vlivem očekávaného zpomalování ekonomiky i ochabování růstu mezd by měly postupně slábnout i domácí inflační tlaky.
Okénko trhu - Fed ani ECB tento týden sazby nezmění
09.12.2019 Na tuzemský průmysl začíná doléhat pokles ekonomické aktivity v partnerských zemích. Průmyslová produkce klesla v říjnu o 3 %, po očištění o kalendářní vlivy pak odepsala 0,4 %. K výraznému poklesu došlo v objemu nových zakázek, které se snížily zhruba o 5 %, přičemž tento vývoj byl dán primárně zahraničím, odkud jich dorazilo o 7 % méně. Klesala zejména produkce strojů a zařízení, kovových konstrukcí a kovodělných výrobků i výroba ve slévárenství. Německá ekonomika se již řadu měsíců potýká s nevalným výkonem, což se začíná postupně projevovat i v tuzemsku. Snižuje se zejména poptávka po výrobcích spojených s investiční aktivitou, která v Německu i u nás klesá.
Okénko trhu - americký trh práce stále pozitivně překvapuje
06.12.2019 Maloobchodní tržby v říjnu meziročně vzrostly o 3,4 %. Po započtení motoristického segmentu se pak tržby v souhrnu zvýšily o 2,4 %.Uvedená data jsou jen lehce nižší ve srovnání s tržními odhady. Letošní říjen měl oproti stejnému měsíci před rokem o jeden pracovní den méně, což srazilo dynamiku tržeb k nižším úrovním. Po očištění o tento vliv se tržby v maloobchodě reálně zvýšily o 4,6 %. Spotřebitelé více utráceli zejména za oděvy a obuv, počítačové a telekomunikační zařízení a za výrobky pro sport, kulturu a rekreaci. Tržby za prodeje a opravy automobilů se meziročně zvýšily jen o 0,5 %. Spotřebitelská důvěra sice pozvolna slábne, nicméně nedostatek volných pracovních sil stále podporuje mzdový růst a zákazníci tak budou mít i nadále dostatek prostředků na utrácení. V příštím roce by však zpomalující ekonomika měla postupně tlumit růst mezd i dál ochlazovat spotřebitelský sentiment. V souhrnu tedy odhadujeme, že celkové maloobchodní tržby by v letošním roce měly vzrůst o 3,4 %, v příštím roce by měl jejich růst zvolnit na 2,6 %.
Okénko trhu - Německé tovární objednávky zchladily naděje
05.12.2019 Po několika nadějných náznacích, které z německé ekonomiky dorazily v uplynulých týdnech, přišla studená sprcha. Tovární objednávky, od kterých se po předchozích poklesech čekalo alespoň zmírnění sestupné tendence, se propadly ještě hlouběji. Po očištění o počet pracovních dní v říjnu meziročně odepsaly 5,5 %, tedy o 0,8 procentního bodu více, než činily odhady. Meziměsíčně pak pokles dosáhl -0,4 %, zatímco trhy věřily ve stejně vysoký nárůst. Za bídným výsledkem stály hlavně tlumené objednávky ze samotného Německa a také ze zemí mimo eurozónu. Již více než rok trvající mizérie německého průmyslu tak zřejmě ještě nekončí. Alespoň částečnou útěchou mu může být to, že již příští týden by se mohla vyjasnit podoba brexitu a podle dostupných dat začínají i samotní Němci do budoucnosti hledět s o něco větším optimismem.
Okénko trhu - PMI ze služeb potvrdily zlepšení sentimentu v eurozóně
04.12.2019 Svižný růst českých mezd pokračoval i ve třetím čtvrtletí letošního roku. Průměrná mzda se zvýšila o 6,9 %, což v absolutní hodnotě znamená 33 697 Kč. Po očištění o inflaci si čeští zaměstnanci polepšili o 4 %. Zvýšil se rovněž medián mezd, který nově činí 29 549 Kč. Proti předchozímu čtvrtletí činil růst průměrné mzdy po očištění od sezónních vlivů 1,6 %. Tuzemští pracovníci nadále těží z rekordně nízké nezaměstnanosti, která firmám nedává jinou možnost, než bojovat o jejich přízeň vyšším ohodnocením. Do výsledku se promítá i letošní růst minimální mzdy, který prosakuje z nižších pater mzdové škály směrem vzhůru. Zároveň je patrný efekt zvýšení platů ve veřejné sféře, který pomohl zejména zaměstnancům ve vzdělávání, jejichž výdělky narostly nejvíce ze všech sledovaných skupin (o 11,1 %). Potvrzují se ovšem předpoklady o tom, že finanční možnosti zaměstnavatelů pomalu narážejí na své limity. Předstih růstu mezd nad produktivitou snižuje ziskovost firem a postupně podkopává jejich konkurenceschopnost. Proto bude dynamika mezd v následujících čtvrtletích zvolna slábnout. Postupné ochlazování české ekonomiky se již pomalu propisuje i do statistiky o počtu zaměstnanců, kterých přibylo pouze 0,1 %.
Okénko trhu - Trump přichází s dalšími cly
03.12.2019 Americký prezident Donald Trump na sebe opět strhl pozornost finančních trhů. Nejprve oznámil úmysl zvýšit cla na dovoz hliníku z Brazílie a Argentiny, které obvinil z úmyslné „masivní devalvace“ jejich měn, což jim podle Trumpa dává neférovou výhodu nad americkými farmáři. Prezident také naznačil, že urovnání obchodního sporu s Čínou by se nemuselo stihnout do příštích voleb, které Američany čekají v listopadu roku 2020. Z Číny mezitím přicházejí zprávy, že se tamní úřady chystají zařadit konkrétní americké firmy na listinu „nespolehlivých entit“, čímž podle všeho vrací úder za nedávno schválený zákon na podporu demonstrantů v Hong Kongu. Ten Číňané vnímají jako americké vměšování do svých vnitřních záležitostí a zřejmě jej nenechají bez odezvy.
Okénko trhu - PMI z Německa potvrdil postupný nárůst sentimentu
02.12.2019 Sentiment v českém výrobním sektoru se po tříměsíční stagnaci znovu snížil. Listopadový PMI dosáhl jen 43,5 bodu, kam se posunul z říjnových 45 b. Za poklesem stojí další snížení objemu nových zakázek a výroby. Nejistý vývoj globální ekonomiky a pokračující problémy v automobilovém sektoru pak vedly k dramatickému propadu vyhlídek na budoucí výrobu, když hodnota tohoto ukazatele dosáhla historického minima. Klesající produkce i nižší objednávky se pak odrážely i v další redukci zaměstnanosti. Její pokles se postupně zrychluje a aktuální listopadový byl nejvyšší od září 2009. Nicméně podle posledních údajů z Německa se zdá, že tamní pokles již dosáhl svého dna a začíná se blýskat na lepší časy. To by se mohlo postupně začít odrážet i v tuzemském zpracovatelském sektoru.
Okénko trhu - inflace v eurozóně zrychlila, nezaměstnanost nadále nízká
29.11.2019 Statistický úřad dnes potvrdil růst českého hrubého domácího produktu ve třetím čtvrtletí meziročně o 2,5 %. Mezikvartální růst byl oproti předběžnému odhadu zvýšen o desetinu na 0,4 %. Růst ekonomiky byl podpořen jak domácí, tak zahraniční poptávkou. Dynamika spotřeby domácností sice lehce zvolnila na 2,3 %, přesto zůstává nadále vysoká vlivem příznivé situace na českém trhu práce, tedy nízké nezaměstnanosti a svižnému růstu mezd. Vládní instituce zvýšily svou spotřebu dokonce o 3,3 %. Tvorba fixního kapitálu však zaostala, když mezičtvrtletně i meziročně poklesla o 0,3 %. Podnikypociťují postupně ochabující poptávku, což spolu s vysokými mzdovými náklady vytváří tlak na jejich ziskovost a omezuje množství prostředků na další rozvoj. Export navzdory neutěšené situaci na vývozních trzíchpřidal 1,8 %, čímž značně převýšil dynamiku dovozu (1,0 %) ovlivněnou nižšími importy pro investice. Čistá bilance tak navzdory problematické situaci v oblasti mezinárodního obchodu vychází nadále velmi dobře. Mezi nejúspěšnějšíodvětví české ekonomiky patřily ve třetím čtvrtletí informační a komunikační činnosti, obchod, pohostinství, doprava a stavebnictví, tedy primárně oblasti poháněné rostoucími příjmy českých domácností. Zaostával naopak průmysl. V souhrnu za letošní rok očekáváme průměrný růst hrubého domácího produktu o 2,5 % a pro rok 2020 pak pokles dynamiky na 2,0 %.
Okénko trhu - Evropská ekonomická důvěra se mírně zlepšuje
28.11.2019 Včera byla zveřejněna béžová kniha Fedu, tedy shrnutí náhledu centrální banky na ekonomickou situaci v USA. Její vyznění bylo vesměs pozitivní, když konstatovala mírné, ale přetrvávající známky expanze ve zpracovatelském sektoru, rostoucí útraty spotřebitelů a i navzdory přehřátému trhu práce stoupající zaměstnanost. Oproti předchozímu vydání si znatelně polepšil i výkon ve stavebnictví. V širším smyslu Fed ve zprávě konstatuje, že ačkoliv americká ekonomika mírně zpomaluje vlivem probíhající obchodní války, nejedná se zatím o nijak dramatickou situaci a důvěra v budoucí vývoj v ekonomice zůstává silná i díky třem po sobě jdoucím snížením sazeb, ke kterým bankéři v poslední době přikročili.
Okénko trhu - Zástupci koalice se shodli na nárůstu minimální mzdy
27.11.2019 Zástupci koaličních stran se dnes domluvili na nárůstu minimální mzdy o 1 250 Kč na 14 600 Kč a to s platností od ledna. Jedná se tak o jistý kompromis mezi požadavky odborářů, kteří si představovali navýšení o více než 1 600 Kč, a zaměstnavatelů, kteří vzhledem ke zpomalující ekonomice i snižujícímu objemu zakázek navrhovali nárůst jen o 700 Kč. Se zvýšením minimální mzdy souvisí také odpovídající nárůst tzv. zaručené mzdy, která pro některé odborné profese byla doposud v rozmezí 13 350 až 26 700 Kč, nově bude odstupňována v intervalu 14 600 až 29 200 Kč. Minimální mzda tak vzroste o téměř deset procent, zatímco průměrná mzda tento rok roste v průměru jen přibližně o 7,3 %. Návrh ještě musí schválit vláda, podle premiéra má dostatečnou podporu.
Okénko trhu - V Německu výrazně vzrostl ekonomický optimismus
26.11.2019 Index důvěry německých spotřebitelů, publikovaný společností GfK, přinesl příjemné překvapení. Jeho prosincová edice sice v souhrnu dopadla podobně jako v předchozím měsíci, když se celkový index zvýšil pouze o 0,1 bodu na hodnotu 9,7, ovšem výrazného zlepšení doznal výhled Němců do blízké budoucnosti. Jejich očekávání ohledně hospodářského vývoje vyskočilo z listopadových -13,8 bodů až na +1,7. Podobně skokový nárůst byl zaznamenán naposledy v roce 2010, tedy v době zotavování z finanční krize. Podle autorů průzkumu lze nárůst optimismu s největší pravděpodobností přičíst zlepšeným vyhlídkám na uklidnění konfliktů v oblasti mezinárodního obchodu, které momentálně dusí německou ekonomiku. Za poslední dva týdny se jedná o již několikátý záblesk naděje pro našeho klíčového západního souseda.
Okénko trhu - Sentiment v ČR poklesl, německý Ifo index potvrdil zlepšující se trend
25.11.2019 Podle dnes zveřejněného konjunkturálního průzkumu z dílny ČSÚ se celková důvěra v ekonomiku v listopadu mírně snížila a dosáhla 93,3 bodu. Zatímco indikátor podnikatelské důvěry se oproti předchozímu měsíci snížil jen o desetinu bodu na 91,5 bodu, podstatně výraznější pokles sentimentu byl zaznamenán mezi spotřebiteli. Jejich důvěra se propadla o 1,6 bodu a dosáhla tak pouze 102 bodů, což je nejnižší hodnota od podzimu 2014. Z vyjádření respondentů vyplývá, že se zvyšují zejména jejich obavy ze zhoršení finanční situace, zatímco jejich hodnocení ekonomiky na příštích 12 měsíců se téměř nezměnilo. Mezi podnikateli značně překvapilo odvětví obchodu, kde se důvěra vyšvihla o téměř šest bodů a dá se říci, že zlepšené hodnocení situace v tomto odvětví kompenzovalo pokračující snižování sentimentu v průmyslu a mírný pokles ve stavebnictví, kde však důvěra dosahuje vysokých úrovní srovnatelných s předkrizovým obdobím 2007-2008. Podnikatelé v průmyslu se obávají zejména dalšího slábnutí výrobních činností a očekávají pokles zaměstnanosti.
Okénko trhu - PMI eurozóny - průmysl naznačil zlepšení, služby začínají ztrácet dynamiku
22.11.2019 Dnes zveřejněné listopadové indexy nákupních manažerů z Německa a eurozóny potvrdily mírné zlepšení situace v průmyslu dané určitým zklidněním napětí ve světových obchodních vztazích a poklesem nejistoty. PMI z německého průmyslu si oproti říjnu polepšil o 1,7 bodu, čímž dosáhl pětiměsíčního maxima, přesto index s 43,8 body zůstává hluboko v pásmu kontrakce. Podstatně lépe si vede průmysl ve Francii. Tamní ukazatel si v listopadu připsal 0,9 bodu, a navíc se stabilně pohybuje v pásmu expanze. Oproti výrobnímu sektoru však PMI z terciární sféry naznačily slábnoucí sentiment. Ten byl patrný jak v Německu, tak i ve Francii a podle snížení celkového PMI eurozóny v listopadu o tři desetiny na 50,3 bodu lze usuzovat, že situace se musela zhoršovat i v dalších velkých evropských ekonomikách. Znovu se tak zvýrazňují obavy o přelití slabého výkonu od výrobců do podstatně váhově významnějšího sektoru služeb. Pohyb celkového ukazatele těsně nad padesáti body (hranice mezi kontrakcí a expanzí) tak v podstatě ukazuje na stagnaci, či jen pozvolný růst evropské ekonomiky. To by znamenalo riziko pro stávající prognózu ECB, která očekává postupné oživení v Q4 a na počátku příštího roku.
Okénko trhu - OECD vydala nový ekonomický výhled
21.11.2019 Podle dnes zveřejněné zprávy OECD zpomalí růst světové ekonomiky v letošním roce na 2,9 %, tedy na nejpomalejší tempo od finanční krize. Stejnou dynamiku OECD očekává pro rok 2020 a jen mírné zrychlení v roce 2021. Mezi hlavní překážky růstu zpráva řadí protekcionistickou politiku, ale také strukturální změny jako je digitalizace, demografický vývoj či hrozba klimatických změn. Pro eurozónu očekává nadále růst lehce nad 1 %, zatímco Spojené státy by se měly držet kolem 2 %. Růst české ekonomiky podle odhadu OECD v letošním roce dosáhne 2,6 % a v tom příštím zpomalí na 2,1 %. Česká ekonomika bude podle zprávy dále tažena domácí spotřebou a to jak ze strany domácností, které si užívají svižný růst mezd, tak i vlády. Naproti tomu český průmysl je již zasažen zpomalením evropské ekonomiky a poklesem investiční aktivity. Zpráva si všímá přehřátého trhu práce a Česku doporučuje úpravy legislativy, které by usnadnily zapojení další pracovní síly. Také upozorňuje na nutnost zlepšení nastavení čerpání evropských strukturálních fondů, jejichž prostředky by se měly stabilněji rozložit v čase. Pro blízkou budoucnost nicméně OECD Česku předpovídá nadále stabilní růst poblíž 2 %.
Okénko trhu - Evropská komise připomínkovala rozpočty některých zemí eurozóny
20.11.2019 Podle Evropské komise hrozí, že navrhované rozpočty některých členských zemí eurozóny nebudou v souladu s pravidly EU, konkrétně s pravidly paktu stability a růstu. To se jmenovitě týká zejména Francie a Itálie, ale také Španělska, Portugalska, Belgie, Finska, Slovinska či Slovenska. První dva zmiňované nejsou žádným překvapením, s komisí se dostaly do křížku kvůli rozpočtům již dříve. Francie byla nucena k výraznějšímu schodku přistoupit z důvodu setrvalých nepokojů a protestů tzv. žlutých vest a podařilo se jí tehdy přesvědčit EK, že se jedná o jednorázové porušení pravidel EU. Naopak Itálie si ohledně rozpočtu s Bruselem prožila krušný rok. Několikrát byla nucena svůj rozpočet obhajovat či předělávat. EK nyní upozornila těchto celkem osm zemí, že buď jejich snaha redukovat stávající zadlužení země není dostatečná, nebo by se některé země mohly v příštím roce odchýlit od dlouhodobých rozpočtových cílů, což je případ např. Slovenska. Tyto země byly proto vyzvány, aby vzaly podněty od EK v potaz a pokusily se je do svých návrhů rozpočtů zapracovat. Letos se tak zřejmě nedočkáme žádného vyostřeného vyjednávání ohledně rozpočtu, jako jsme byli svědky minulý rok v případě Itálie.
Okénko trhu - Benda by sazby zvýšil, Trump snížil
19.11.2019 Člen bankovní rady České národní banky Vojtěch Benda dnes zopakoval svůj názor, který ostatně projevil i na posledním měnověpolitickém zasedání, tedy že by české ekonomice prospělo zpřísnění měnové politiky. Vede ho k tomu hlavně tuzemská inflace, která se drží v blízkosti horní hranice tolerančního pásma centrální banky, a která by podle ekonomické prognózy ČNB mohla v příštím roce ještě mírně zrychlit. Podle Bendových slov argumenty proti zvýšení sazeb, které spočívaly primárně v obavě z prudšího ekonomického oslabení států eurozóny, pomalu ztrácejí váhu. Bankovní rada se naopak ohledně budoucího zahraničního vývoje začíná plnit opatrným optimismem. To ostatně naznačil i po jejím posledním zasedání guvernér Jiří Rusnok. Benda zároveň vyjádřil politování nad tím, že ČNB v nedávném období silné ekonomické konjunktury nestihla vytlačit základní sazbu na dlouhodobě neutrální úroveň, tedy ke třem procentům.
Okénko trhu - Výsledek obchodních rozhovorů USA-Čína stále nejistý
18.11.2019 V meziměsíčním srovnání se ceny průmyslových výrobců v říjnu snížily o 0,3 %, jejich meziroční dynamika dále klesla na 0,9 %. K tomuto růstu přispívají zejména ceny v odvětví elektřiny, plynu a páry, které vzrostly o 7,5 %, zvyšovaly se i ceny producentů v oblasti potravinářství (o 3,3 %). Naopak výrazně klesají ceny koksu a rafinovaných ropných výrobků a ceny chemických produktů. Ochabující poptávka v průmyslu snižuje tlaky na růst cen, což naznačují i průzkumy mezi nákupními manažery. Rovněž aktuální cena ropy na úrovni 60 USD/barel bude i v dalších měsících přispívat k nižším cenám v chemickém průmyslu. Podobně i klesající ceny producentů v eurozóně budou přes nižší dovozní ceny působit i na inflaci výrobních cen v tuzemsku. Na počátku roku 2020 by měl postupně odeznívat i rychlý růst cen elektřiny. Zejména vlivem vyšší inflace v první polovině roku by však měl průměrný růst cen výrobců letos dosáhnout hodnoty mírně pod 3 %. Průměrný růst v příštím roce by pak měl být vlivem výše zmíněných faktorů podstatně nižší.
Okénko trhu - americký průmysl výrazně poklesl, tržby naopak nad očekáváním
15.11.2019 Dnes byl zveřejněn zápis zasedání ČNB, které proběhlo minulý čtvrtek. Dozvěděli jsme se tak, že o dva hlasy ve prospěch zvýšení sazeb se zasloužili V. Benda, tradičně jestřábí člen, a možná trochu překvapivě T. Holub. Ten se však již před zasedáním nechal slyšet, že vidí vyrovnané šance mezi stabilitou a zvýšením a nakonec se tedy přiklonil na stranu zpřísnění měnové politiky. Členové bankovní rady konstatovali, že stav tuzemské ekonomiky se od posledního zářijového zasedání zhoršil a to zejména zásluhou vývoje v zahraničí. Naopak domácí inflační tlaky prozatím nepolevují, inflace se i nadále drží těsně pod tříprocentní hranicí především kvůli vyšší jádrové složce. Nicméně podle jejich názoru jsou rizika inflační prognózy vychýlena směrem dolů. Bankovní rada se zabývala i vývojem soukromých investic v souvislosti se slabým hospodářským růstem v zahraničí a jeho vlivem na domácí inflaci. Na rozdíl od modelového scénáře hodnotí BR tento vliv jako protiinflační. Podle názoru rady má současná česká ekonomika duální charakter. Z vnějšího prostředí na ni působí protiinflační tlaky, zatímco vnitřní prostředí nabízí stále robustní domácí poptávku, a tedy působí proinflačně.
Okénko trhu - Český růst HDP ve třetím čtvrtletí dosáhl 2,5 %
14.11.2019 Podle předběžného odhadu ČSÚ vzrostla česká ekonomika ve třetím čtvrtletí letošního roku mezičtvrtletně o 0,3 %, což představuje oproti předchozímu čtvrtletí zpomalení tempa o 0,4 procentního bodu. V meziročním srovnání se domácí produkt zvýšil o 2,5 %. Tuzemská ekonomika tak stále vykazuje solidní tempo růstu v blízkosti svého potenciálu, a to i přes slabý růst v eurozóně a stagnaci u našeho hlavního obchodního partnera Německa. Podle informací statistického úřadu k pozitivnímu vývoji přispěla jak domácí, tak i zahraniční poptávka. Pro tento rok očekáváme zvolnění růstu domácího produktu na 2,5 % a pro rok 2020 další pokles dynamiky na 2,0 %.
Okénko trhu - Průmysl v eurozóně nadále klesá
13.11.2019 Běžný účet platební bilance dosáhl v září přebytku 7,7 mld. Kč, čímž znatelně překonal očekávání trhu. Oproti předchozímu měsíci, se saldo zvýšilo o 18,4 mld. Kč. Meziměsíční srovnání je do značné míry ovlivněno koncem léta a tedy zvýšenou výrobní aktivitou. Zároveň bylo letošní září o dva pracovní dny delší, než to loňské, což se na výsledku též podepsalo. K celkovému přebytku významně přispěl přeshraniční obchod se zbožím a službami, když export narostl ještě výrazněji než import. Tradičně silný byl odliv důchodů z přímých investic, který činil 43,7 mld. Kč. Odliv kapitálu na finančním účtu dosáhl 21,1 mld. Kč. Jak u přímých tak i portfoliových investic došlo k čistému přílivu v objemu 0,7 resp. 198 mld. Kč. Běžný účet dále překvapuje nad očekávání dobrými výsledky, když kumulativně za posledních dvanáct měsíců vykazuje přebytek na úrovni 58,6 mld. Kč. Pro zbytek roku ovšem předpokládáme, že bude vývoz slábnout.
Okénko trhu - Záblesk naděje pro německou ekonomiku?
12.11.2019 Další data dnes přinesla záblesk naděje pro německou ekonomiku. Poté, co v minulých týdnech zastavily svůj předchozí pád indexy nákupních manažerů, dopadl nad očekávání dobře i listopadový ZEW index. V jeho hodnocení výhledu do budoucnosti se dotazovaní investoři shodli na známce -2,1 bodu, což představuje nejen dramatické zlepšení oproti předchozímu měsíci, kdy index dosáhl hodnoty -22,8, ale i překonání tržních odhadů o více než 10 bodů. Podobný vývoj vykázala i celá eurozóna, kde index meziměsíčně vystřelil z -23,5 na -1,0 bod. Vysvětlení tohoto obratu je zřejmě nabíledni – po dlouhých měsících obav o další eskalaci obchodních válek se do německé ekonomiky opět vrací víra ve smírné řešení a oživení mezinárodního obchodu. Ačkoliv prezident USA Trump ve své rétorice příliš touhy po usmíření stále nesignalizuje, ze zákulisí se množí zprávy o tom, že by tentokrát s Číňany mohl najít alespoň dočasné řešení. Hovoří se nejen o nepokračování ve vzájemných útocích, ale i o možném zrušení předchozích dovozních cel. Zároveň na veřejnost pronikly zvěsti o americkém rozhodnutí prozatím nezvyšovat ani cla na evropské automobily či jejich součástky, což na náladu na starém kontinentu také působí příznivě. O tom, že by německá ekonomika potřebovala poněkud vzpružit, hovoří nejen data o růstu tamního HDP, která by již tento čtvrtek měla potvrdit stav technické recese, ale i druhá složka zmiňovaného ZEW indexu. Ta hodnotí současnou situaci a velké změny v aktuálním vydání nedoznala, když dosáhla -24,7 bodu oproti říjnovým -22,8.
Okénko trhu - Německo v recesi, zpomalí i hospodářský růst v tuzemsku
11.11.2019 Spotřebitelské ceny se v říjnu meziměsíčně zvedly o 0,5 %, v meziročním srovnání se inflace nezměnila a zůstala na 2,7 %. Největší měrou se na meziročním cenovém růstu podílejí ceny spojené s bydlením (elektřina, teplo, nájemné) a vyšší ceny služeb, i když v říjnu jejich dynamika mírně poklesla na 3,8 %. Právě v cenách služeb se nejvíce projevuje vyšší spotřebitelská poptávka daná napjatou situací na trhu práce, tedy nízkou nezaměstnaností a rychlým růstem mezd. Naproti tomu inflační tlaky ze zahraničí jsou utlumené, podle předběžného odhadu dosáhl cenový růst v eurozóně v říjnu jen 0,7 %. Očekáváme, že inflace by měla na konci roku ještě zrychlit vlivem avizovaného zdražení elektřiny od listopadu. V průměru za celý letošní rok by tak měla dosáhnout 2,8 %. Od ledna by se mělo zvýšit DPH na alkohol a tabák, od května naopak klesá zdanění některých služeb. Odhadujeme dopad těchto změn na cca 0,5 pb, což by mělo pomoci udržet inflaci i nadále nad dvěma procenty. ČNB však tyto administrativní dopady při svém rozhodování výjimkuje. Takto očištěná inflace by se měla nacházet pod dvěma procenty, což spolu s předpokládaným slabým cenovým a hospodářským růstem v zahraničí povede k poklesu domácích úrokových sazeb. Říjnová inflace byla v souladu s tržním očekáváním, koruna tedy nijak výrazně nereagovala.
Okénko trhu - Podle Junckera USA cla na EU neuvalí
08.11.2019 Prezident Evropské komise Juncker v rozhovoru pro Süddeutsche Zeitung vyjádřil přesvědčení, že americký prezident Trump na Evropskou unii neuvalí cla na dovoz automobilů. Trump o této možnosti hovořil již na jaře tohoto roku a konečné rozhodnutí tehdy odložil na letošní listopad. Cla by měla potenciál významně poškodit evropskou ekonomiku a zřejmě by se neobešla bez odvetných opatření, čímž by se mohl rozhořet celý nový obchodní spor. O tom, že si Američané tento krok nakonec možná rozmyslí, hovořil již v minulém týdnu ministr obchodu USA Wilbur Ross. Juncker je podle svých slov přesvědčen, že z tohoto plánu definitivně sešlo a tento názor máme prý chápat jako pohled „informované osoby“, kterou vzhledem ke své funkci bez pochyby je. Zda se Junckerovo proroctví potvrdí, bychom se měli dozvědět během příštích pár týdnů, kdy by Trump měl vydat finální stanovisko.
Okénko trhu - německý průmysl dále klesá, nová prognóza Evropské komise
07.11.2019 Bankovní rada ČNB dnes rozhodla poměrem hlasů 5:2 o ponechání základní úrokové sazby na úrovni 2 %. Tržní reakce byla umírněná, neboť toto rozhodnutí bylo předem očekáváno. Ve svém vystoupení guvernér J. Rusnok v podstatě zopakoval předchozí rétoriku, kdy silné domácí inflační tlaky jsou vyvažovány riziky spojenými se zahraničním ekonomickým vývojem. Nová makroekonomická prognóza ČNB daleko více zohlednila zahraniční zpomalení a snížila odhad růstu tuzemského HDP v příštím roce na 2,4 %. Naopak inflaci vidí ČNB výš, na čemž se podílí zvýšení daní i rychlejší růst regulovaných cen. Zpomalit k cíli by inflace měla až na přelomu let 2020/21. Kurz EUR/CZK na prognóze pozvolna posiluje. Modelová trajektorie úrokových sazeb předpokládá zvýšení dohromady o 50 bb v tomto a příštím čtvrtletí a od poloviny příštího roku jejich postupný pokles zpět ke dvěma procentům.
Okénko trhu - Sněmovní hlasování o daňovém balíčku opět odloženo
06.11.2019 Zářijová bilance zahraničního obchodu v národním pojetí skončila přebytkem 25,1 mld. Kč, což předčilo loňský zářijový výsledek o 14,4 mld. Kč. Meziročně vzrostl vývoz o úctyhodných 8 % a dovoz o 3,4 % zásluhou o dva pracovní dny delšího měsíce. Pro slabších letních měsících, kdy je saldo zahraničního obchodu negativně ovlivněno prázdninovým provozem závodů, se bilance zahraničního obchodu vrací k silným výsledkům. K tomuto opět významně pomohl export automobilů, kterých se vyvezl největší objem za tento rok. Také vývoz počítačů, optických přístrojů, elektrických zařízení či strojů zaznamenal velmi dobrý výsledek. Výsledek v prvních třech čtvrtinách roku překonal stejné loňské období o více než 54 mld. Kč. Pokud tedy nedojde k naplnění významných globálních rizik, dočkáme se podle našeho očekávání přebytku na úrovni 120 mld. Kč.
Okénko trhu - USA volí smířlivější tón
05.11.2019 Jediným dnešním ekonomickým ukazatelem byl index cen výrobců v eurozóně, který se vyvíjel přesně v souladu s tržními očekáváními. Meziměsíčně si tak v září připsal 0,1 % a oproti loňsku pak ceny poklesly o 1,2 %. Na jejich snížení měly největší podíl ceny energií, jejichž příspěvek dosáhl -6,1 %, což reflektuje primárně vývoj cen ropy na světových trzích.
Okénko trhu - americký trh práce nadále robustní
01.11.2019 Index nákupních manažerů si v říjnu sice o desetinu polepšil na 45 bodu a dosáhl nejvyšší hodnoty za poslední čtyři měsíce, nadále se však nachází hluboko v pásmu kontrakce. Podle průzkumu klesá výroba napříč celým zpracovatelským sektorem, nižší jsou celkové i exportní zakázky. Hlavními důvody jsou slábnoucí odbyt u významných exportních partnerů i u zákazníků z automobilového sektoru. Nižší požadavky na výrobu spolu se snahou o redukci nákladů pak vedly k nejvýraznějšímu snížení pracovních sil za posledních deset let, současně dochází i k optimalizaci skladových zásob. Rovněž ohledně budoucího vývoje jsou průmysloví manažeři skeptičtí, očekávají další oslabení poptávky s dopady na úroveň produkce. Tyto nejistoty pak ovlivňují i investiční aktivitu firem. V nadcházejících čtvrtletích tak bude česká ekonomika zpomalovat, průměrný růst HDP v roce 2020 odhadujeme pouze na úrovni 2 %.
Okénko trhu - ČNB signalizuje stabilitu sazeb
31.10.2019 Před dalším zasedáním bankovní rady České národní banky, které se koná za týden, se sešlo několik vyjádření českých centrálních bankéřů. Guvernér Rusnok zopakoval svou tezi, že proinflační tlaky pozorované v české ekonomice jsou zhruba vyváženy mezinárodními riziky a logickou reakcí je tak stabilita sazeb. Podobně i Oldřich Dědek by sazby zachoval s tím, že česká inflace je sice poblíž horní hranice tolerančního pásma, ale to koneckonců znamená, že je tam, kde má být. Aleš Michl současnou situaci poeticky přirovnal k flirtu mezi českým průmyslem a recesí a nerad by prý zvýšením sazeb tento vztah povýšil na sňatek – je tudíž také pro stabilitu. A konečně i Marek Mora, který na posledním zasedání jako jeden ze dvou členů rady podpořil zvýšení úroků, se nejnověji nechal slyšet, že by to tentokrát již spíše neudělal. Zdá se tedy, že nadcházející zasedání bankovní rady bude z těch méně napínavých – ČNB téměř jistě k žádné změně v měnové politice nesáhne.
Okénko trhu - Americká ekonomika stále jede na plné obrátky
30.10.2019 Dnes zveřejněná ekonomická důvěra v eurozóně vykázala další pokles až na hranici sta bodů. Oproti minulému měsíci zaznamenal sentiment pokles o 0,9 na hodnotu 100,8 bodů, čímž předčil optimističtější očekávání trhu. Spotřebitelská důvěra se dle očekávání zvládla udržet na hodnotě minulého měsíce. Naopak důvěra v průmyslovém sektoru a v sektoru služeb zaznamenala pokles. Další pokles evropského sentimentu může značit, že eurozóně na lepší časy ještě rozhodně nesvítá.
Okénko trhu - Corbyn prý podpoří předčasné volby
29.10.2019 Britský premiér Johnson již opustil snahu prosadit brexitovou dohodu, kterou uzavřel s EU, přes britský parlament, jelikož v něm nedisponuje většinou a nedaří se mu najít širší podporu. Místo toho se zaměřil na možnost vyhlášení předčasných voleb. V nich by rád posílil řady své konzervativní strany v zákonodárném sboru, aby následně brexit prosadil po svém. I pro samotné vyhlášení voleb ovšem potřeboval souhlas současné opozice, kterého se mu zřejmě dostalo právě dnes. Lídr labouristů Corbyn se nechal slyšet, že při odpoledním hlasování jeho strana podpoří vyhlášení předčasných voleb na 9. – 12. prosince tohoto roku. Labouristé se k této variantě údajně přiklonili proto, že nedávno ohlášený souhlas EU s odkladem brexitu definitivně zabránil Johnsonovi v realizaci neřízeného odchodu. Podle bookmakerů jsou Johnsonovi šance na vítězství ve volbách dobré, nicméně jestli jeho strana získá v parlamentu sama většinu, již zdaleka tak jisté není – pravděpodobnost odhadují zhruba na 50 %. Pokud tedy volby dopadnou nepřesvědčivě, a Johnson bude znovu muset hledat podporu pro svůj plán, můžeme se okolo Vánoc dočkat dalšího dramatického dějství brexitové tragédie.
Okénko trhu - útlum německého hospodářství se posouvá i do Q4
25.10.2019 Zkraje týdne to vypadalo, že Velká Británie by mohla už koncem měsíce opustit EU. Odchod k poslednímu říjnu se však neuskuteční, protože britští poslanci odmítli šibeniční termín tří dnů na prostudování všech ustanovení. Britský premiér B. Johnson proto nyní předpokládá ukončení legislativního procesu spojeného s brexitem do 8. listopadu a na 12. prosince navrhuje konání předčasných voleb. Vláda však podmiňuje více času na debatu o prováděcím zákoně schválením konání předčasných voleb. Hlasování o tomto návrhu je na programu sněmovny již v pondělí 28. října. Opozice oznámila, že se bude rozhodovat o podpoře vládního návrhu až pokud s odkladem brexitu bude souhlasit Evropská unie. Z dosavadních vyjádření unijních zástupců vyplývá, že by to neměl být problém. K vypsání předčasných voleb je však třeba dvou třetin poslanců, nakonec bude tedy záležet na opozičních labouristech, zda vládní návrh podpoří. Ačkoli bylo pro tentokrát nebezpečí tzv. tvrdého brexitu zažehnáno, nejistoty spojené s odchodem Británie z EU nás budou trápit nejspíše ještě příští rok.
Okénko trhu - ECB dnes ke změnám nepřikročila
24.10.2019 Český statistický úřad dnes zveřejnil výsledky konjukturálního průzkumu za měsíc říjen. V souhrnném indexu došlo k poklesu na úroveň 93,6 bodu, což představuje pětileté minimum. Pesimismus se šíří hlavně v průmyslu, naději naopak neztrácejí podnikatelé ve stavebnictví a službách. Panice stále nepropadají ani české domácnosti, jejichž hodnocení situace se meziměsíčně mírně zlepšilo a s hodnotou 103,6 bodu se z dlouhodobého pohledu drží na stále slušné hodnotě. Poněkud se ovšem zvýšila ochota spotřebitelů ke spoření, což lze vykládat jako náznak opatrnosti do blízké budoucnosti.
Okénko trhu - Viceguvernér ČNB M. Mora očekává stabilitu sazeb
23.10.2019 Poslanecká sněmovna dnes projednává návrh státního rozpočtu na rok 2020. Současný návrh zahrnuje stejný schodek, se kterým se počítá také letos, tedy 40 mld. Kč. Právě výše schodku se nelíbí opozici. Mimo to rozpočtu vytýká, že jde málo peněz na státní investice. Ty by příští rok měly být ještě nižší, než za finanční krize v roce 2009 a to jak v procentuálním vyjádření k HDP, tak v absolutní hodnotě. Tehdy šlo na investice celkem 11 % státního rozpočtu (133 mld. Kč), zatímco příští rok by to mělo být pouze 8 % (122 mld. Kč). I přes nesouhlas opozice by však vláda pro současnou podobu rozpočtu měla získat většinovou podporu.
Okénko trhu - Evropa s napětím sleduje dění v Londýně
22.10.2019 Datový kalendář byl pro dnešek prázdný a celá Evropa tak s napětím sleduje dění v Londýně, kde tamní poslance čeká dvojice klíčových hlasování o podobě brexitu. V prvním kole se bude hlasovat o samotné dohodě o odluce Spojeného království a Evropské unie, jak ji vyjednal premiér Johnson. Už zde nemá vláda vítězství jasné, když proti návrhu mohou zvednout ruku rebelové z Johnsonovy konzervativní strany, většina opozičních labouristů, ale i severoirští unionisté. I pokud návrh dohody projde, bude zapotřebí ještě prosadit mimořádné zkrácení lhůty pro její implementaci. Johnson ji potřebuje uvést v život během pouhých tří dnů, ačkoliv standardní doba pro projednávání mezinárodních dohod je v Británii 21 dní. Z ohlasů, které postupně z Londýna přicházejí, je zřejmé, že je situace extrémně nepřehledná a je tak krajně obtížné odhadovat, který tábor bude nakonec při jednotlivých hlasováních početnější. Pokud obě hlasování dopadnou kladně, může se dohodou zabývat Evropský parlament a ke kontrolovanému brexitu by mohlo brzy skutečně dojít. Pokud bude jeden z návrhů zamítnut, plán na prosazení odchodu k 31. říjnu nejspíše padá a od Johnsona se s největší pravděpodobností čeká pokus o vyhlášení předčasných voleb.
Okénko trhu - ve čtvrtek zasedá ECB, výrobní ceny v zahraničí klesají
21.10.2019 Do aktuálně platného termínu odchodu Velké Británie z EU zbývá deset dní, nicméně stále zůstává nejisté, jak se nakonec situace vyvine. V pátek se zdálo, že už zbývá pouze souhlas britského parlamentu, ke kterému mělo dojít hned následující den. V sobotu však jeden ze zákonodárců předložil dodatek, podle kterého se musí ustanovení brexitové dohody nejdříve převést do britského práva. Příslušné legislativní úpravy by měly být hotovy až v úterý. Rozhodování bylo tedy odloženo, nicméně premiér B. Johnson musel podle již přijatých zákonů požádat předsedu Evropské rady Donalda Tuska o další odklad termínu odchodu Spojeného království z EU. Aby komplikací nebylo málo, je rozhodnutí o tom, zda se o dodatcích i dohodě bude hlasovat, v rukou předsedy sněmovny Bercowa, který v minulosti často nebyl vládním konzervativcům příliš nakloněn. Ve Štrasburku se mezitím sejde na plenárním zasedání Evropský parlament, který musí stejně jako britský zákonodárný sbor novou brexitovou dohodu schválit. I přes vzniklé komplikace počítá britská vláda stále s datem odchodu Spojeného království z EU k poslednímu říjnu. Trhy, zdá se, zatím vyčkávají, jak celá situace nakonec dopadne. Britská libra během dneška ještě dále mírně posílila a aktuálně se obchoduje na EUR/GBP 0,861, což je nejsilnější hodnota od letošního května.
Okénko trhu - Čínský HDP rostl jen 6% tempem
18.10.2019 Čínská ekonomika ve třetím čtvrtletí dále zpomalila svůj růst na pouhých 6 %. Jedná se o nejpomalejší růst za posledních téměř 30 let. Na tamní ekonomice se podepisuje nejen ochlazení průmyslu, ale i obchodní války, které vede s USA. To můžeme pozorovat zejména na čínském exportu, který se v září propadl o 3,2 %. Také domácí poptávka zaznamenává pokles a oslabuje také investiční aktivita. Za zpomalení můžou tedy nejen vnější vlivy, ale také ty domácí. Celkově čínská ekonomika v průměru za první tři měsíce rostla tempem 6,2 %. Tým RBI odhaduje, že tímto tempem poroste v průměru za celý rok 2019. Během příštího roku ovšem očekáváme zpomalení na 6 %.
Okénko trhu - Vyjednavači EU a Spojeného království nalezli shodu nad brexitem
17.10.2019 Vyjednavači Evropské unie a Spojeného království dnes nalezli shodu nad podobou brexitové dohody. Podle ní by mělo zboží na území Severního Irska nadále podléhat pravidlům EU a nevznikne tak pevninská hranice mezi Irskem a Severním Irskem, což bylo klíčové. V Severním Irsku ovšem bude platit celní režim Velké Británie, a budou se tak na něj vztahovat dohody o obchodních vztazích, které si s dalšími zeměmi vyjedná Londýn. Tím bude naplněna podmínka premiéra Johnsona, který sliboval kompletní převzetí kontroly nad obchodní politikou na celém britském území. Vzhledem k tomu, že Severní Irsko bude součástí evropského trhu, budou muset ovšem tamní úřady u každého zboží, které do něj bude přivezeno, určit, zda bude pokračovat dále do EU (a bude tedy procleno podle jejích pravidel) či zůstane ve Velké Británii (a podléhá tak britskému zdanění). Dohodu se podařilo nalézt i nad způsobem výběru daně z přidané hodnoty. Speciální režim, který má zavládnout v Severním Irsku, budou mít možnost tamní zvolení zástupci ukončit nejdříve čtyři roky poté, co vstoupí v platnost.
Okénko trhu - MMF snížil odhad globálního růstu
16.10.2019 Ceny průmyslových výrobců se v září meziměsíčně zvýšily o 0,1 %, jejich meziroční dynamika ovšem dále zvolnila na 1,9 %. K růstu nejvýrazněji přispívaly ceny v odvětví elektřiny, plynu a páry, které se meziročně zvedly o 7,7 %. I přes určité zvolnění pak stále trvá rychlý růst cen v potravinářství (o 3,6 %). Na druhé straně klesaly ceny koksu, rafinovaných ropných výrobků a chemických látek, tedy produktů ovlivněných nižší cenou ropy. V následujících měsících očekáváme postupné slábnutí cenových tlaků u producentů, ať už vlivem pomaleji rostoucích cen agrárních komodit, tak i v důsledku slábnoucí poptávky. Výrobní ceny v eurozóně v srpnu přešly do meziročního poklesu, což se bude s určitým zpožděním promítat i do tuzemské průmyslové inflace. Průměrný růst cen výrobců by měl v letošním roce dosáhnout hodnoty mírně pod 3 %, vlivem vysoké dynamiky v H1.
Okénko trhu - Nálada v Německu se opět zhoršila
15.10.2019 Dva členové bankovní rady České národní banky, Vojtěch Benda a Tomáš Holub, se dnes nechali slyšet, že podle jejich názoru se bude debata na příštím zasedání rady točit kolem možnosti zvýšení sazeb či jejich stabilitou. Ve stejném duchu se podle oficiálního zápisu neslo i poslední zasedání, kde poměrně přesvědčivě zvítězilo zachování stávajících sazeb. I vzhledem k tomu, že od té doby nepřišly žádné nečekané zprávy, které by naváděly k nutnosti zpřísnění měnové politiky, věříme, že ČNB sazby i nadále ponechá beze změny.
Okénko trhu - průmysl v eurozóně v srpnu mírně lepší
14.10.2019 Saldo běžného účtu platební bilance za měsíc srpen dosáhlo -10,7 mld. Kč, což bylo zhruba v souladu s tržním očekáváním. Oproti předchozímu měsíci, kdy bilance nepříjemně překvapila vysokým záporným saldem, se jedná o zlepšení o téměř 17 mld. Pozitivně opět přispěl přeshraniční obchod se zbožím a službami, když vlivem slabé investiční aktivity dochází zejména k výpadkům na straně dovozů. Na druhou stranu naopak působil silný odliv důchodů z přímých investic, který činil 43,5 mld. Kč. V souhrnu běžný účet opět vykázal překvapivě dobrý výsledek, kumulativní saldo za posledních dvanáct měsíců dosahuje přebytku téměř 40 mld. Kč. Ochlazení v zahraničí se tak zatím v tuzemských datech běžného účtu příliš neprojevuje.
Okénko trhu - rozpory uvnitř ECB, obchodní jednání USA Čína pokračují
11.10.2019 Včera zveřejněné minutes z posledního zasedání ECB potvrzují hluboké rozkoly mezi členy rady guvernérů. Nejostřejší výhrady se týkaly nově spuštěného programu nákupu aktiv. Více než třetina členů rady, včetně šéfů centrálních bank nejvýznamnějších zemí bloku Německa a Francie, vyjádřilo silné pochybnosti o efektivitě dalšího nákupu dluhopisů. Jeho účelem je zajistit dostatek likvidity na trzích na podporu investiční aktivity i vadnoucí evropské ekonomiky. Názorová rozepře mezi členy vedení silně narušuje důvěryhodnost celé instituce a vyvolává otázku, zda bude banka schopna účinně plnit svoji roli. V podmínkách extrémně nízkých výnosů bude podle oponentů další nákup aktiv málo efektivní a tento nástroj by měl být použit až v případě krajní nouze. Zároveň tento týden prosákly na veřejnost zprávy, že měnový výbor, který připravuje podklady pro radu guvernérů, se stavěl proti dalšímu nákupu aktiv. Neshody tedy panují i uvnitř samotné ECB. Dva ze šesti členů výkonného výboru ECB odmítali nákup aktiv, jeden člen byl pak proti dalšímu snížení záporné depozitní sazby. Německá zástupkyně S. Lautenschlaeger kvůli nesouhlasu se směřováním měnové politiky po zasedání rezignovala na svou funkci. Ze zveřejněného zápisu zároveň vyplývá, že pokud by se neprosadil nový program nákupu aktiv, byli by bankéři ochotni snížit depozitní sazbu až o 20 bazických bodů. Rozporuplně byla přijata i dvouúrovňová „tiering-rate“, která prošla jen těsnou většinou. Nově nastupující prezidentka ECB Ch. Lagardeová tak bude mít hned na začátku svého mandátu plné ruce práce, aby rozhádané ECB udala jednotný směr.
Okénko trhu - Koruna oslabila v reakci na pomalejší inflaci
10.10.2019 Česká inflace v září zpomalila na 2,7 % meziročně. Ve srovnání s předchozím měsícem pak došlo k poklesu cen o 0,6 %. Hlavními protiinflačními faktory byly klesající ceny dovolených, které s koncem letních prázdnin přicházejí pravidelně, a nižší ceny pohonných hmot. Meziroční růst cen je nadále vysoko nad cílem České národní banky, kde jej drží hlavně rostoucí ceny spojené s bydlením (elektřina, teplo, nájemné) a ceny služeb. Právě v cenách služeb se nejvíce projevuje vyšší spotřebitelská poptávka daná napjatou situací na trhu práce, tedy nízkou nezaměstnaností a rychlým růstem mezd. Naproti tomu inflační tlaky ze zahraničí jsou utlumené, cenový růst v eurozóně dosáhl v září jen 0,9 %. Očekáváme, že inflace bude v následujících čtvrtletích postupně zpomalovat. Růst cen bude tlumit slabá inflace v zahraničí, měnová politika ČNB a svoji roli bude hrát i postupné zpomalování ekonomiky a slábnoucí růst mezd. V průměru za celý letošní rok odhadujeme inflaci na úrovni 2,8 % a v příštím roce pak její další zpomalení. Centrální banka podle nás na vývoj zareaguje ve druhém čtvrtletí roku 2020 zahájením cyklu snižování sazeb, a do konce příštího roku se základní sazba dostane až na 1,25 %.
Okénko trhu - Už i Řecko prodalo dluhopis se záporným výnosem
09.10.2019 Prezident americké centrální banky J. Powell včera prohlásil, že Fed bude pokračovat v nákupu aktiv. Hodlá i nadále skupovat americké státní dluhopisy s krátkou splatností. Podle jeho slov se ovšem nejedná o další kolo kvantitativního uvolňování, kterým se Fed snažil pomoc americké ekonomice v dobách finanční krize. Objem nákupů je marginální a účelem je nyní především zlepšení fungování peněžního trhu a prevence problémů s krátkodobou likviditou. Zároveň Powell naznačil, že bude-li to tamní ekonomika vyžadovat, jsou připraveni ji podpořit dalším snížením sazeb.
Okénko trhu - Německá průmyslová výroba překvapivě vzrostla
08.10.2019 Britská libra dnes proti euru oslabila o 0,85 % k hranici EUR/GBP 0,90 v reakci na zprávy o telefonickém rozhovoru mezi německou kancléřkou Merkelovou a britským premiérem Johnsonem. Z britské strany v něm mělo zaznít, že jakákoliv brexitová dohoda je prakticky vyloučena v případě, že bude EU trvat na zachování Severního Irska v celní unii. Podle neoficiálních informací se tak jednání blíží k definitnímu kolapsu.
Okénko trhu - sazby v USA půjdou ještě dolů
07.10.2019 Srpnová bilance zahraničního obchodu v národním pojetí skončila přebytkem 8,6 mld. Kč. Oproti stejnému měsíci loňského roku došlo ke zlepšení o 15,4 mld. Kč. Vzhledem k negativnímu ekonomickému vývoji v zahraničí, bilance tuzemského zahraničního obchodu nepřestává pozitivně překvapovat. K lepším výsledkům pomohl na jedné straně vyšší vývoz automobilů, zároveň došlo ke snížení deficitu u počítačů a elektronických přístrojů, ropy a plynu i u chemických látek. Trend vývoje v posledních měsících ukazuje na stagnaci vývozů a pokles dovozů. Slabší dovozy mohou částečně souviset s nižší domácí investiční aktivitou během 1. poloviny roku. Za prvních osm měsíců letošního roku dosáhl přebytek zahraničního obchodu 117,5 mld. Kč, což je o 41,6 mld. Kč více než ve stejném období loni. Uvedený vývoj jsme zohlednili i v naší nové prognóze. Pokud nedojde k naplnění zahraničních hrozeb (cla na evropské automobily, tvrdý brexit), odhadujeme letošní přebytek obchodní bilance na úrovni 120 mld. Kč.
Okénko trhu - Americký trh práce přinesl rozporuplné signály
04.10.2019 Česká národní banka dnes zveřejnila zápis z posledního jednání bankovní rady, které se konalo 25. září. Z něj vyplývá, že bankéři diskutovali možnost zvýšení základní sazby, ke kterému by vybízel mimo jiné slabší kurz české měny, než banka očekávala. Slabá koruna totiž mechanicky zdražuje dovozy a tím působí proinflačně. Proti zvýšení ovšem hovoří obecně pomalý růst cen v zahraničí a hlavně mezinárodní geopolitická rizika. Poslední hlasování tak dopadlo poměrem 5 ku 2 ve prospěch zachování stávající sazby 2,00 %. Disentní hlasy pocházely od Marka Mory a Vojtěcha Bendy, kteří shodně preferovali zvýšení o 25 bazických bodů.
Okénko trhu - Světová obchodní organizace posvětila americká cla na EU
03.10.2019 Světová obchodní organizace (WTO) podle očekávání posvětila záměr Spojených států uvalit cla na evropské zboží v hodnotě 7,5 mld. USD jako odvetu za neoprávněnou státní podporu výrobce letadel Airbus. Cla mají vstoupit v platnost 18. října a americká strana již zveřejnila seznam výrobků, kterých se budou týkat. Dovoz evropských letadel by podle seznamu měl nově být zdaněn na úrovni 25 % a celá řad dalších výrobků pak 10 %. Mezi ně patří např. evropská whiskey, vína, sýry, olivy, oblečení a množství dalších, převážně zemědělských výrobků. Z pohledu České republiky je zveřejněný seznam prakticky neškodný, jelikož nezahrnuje žádné z významných položek českého exportu do USA, kam se řadí hlavně motory, pneumatiky nebo čerpadla. Neočekáváme ani významné sekundární dopady na české dodavatele podniků z jiných evropských zemí, jelikož ani zde v zasažených sektorech tuzemské firmy nehrají dominantní roli. Z českého pohledu tak bude mnohem podstatnější, zda probíhající konflikt mezi USA a EU nepřeroste ve skutečnou obchodní válku. Prezident USA Donald Trump se netají svou oblibou v konfrontační obchodní politice a i někteří představitelé Evropské unie se již nechali slyšet, že by Evropa měla reagovat „pevně“. Vzhledem k již tak neutěšené situaci v globální ekonomice, která výrazně zpomaluje, a to do značné míry právě vlivem obchodních rozepří, se jedná o další písek do soukolí. Pikantní na celém případu je i to, že u WTO již léta leží téměř identická žaloba na USA, která zemi též viní z neoprávněné podpory výrobce letadel – amerického Boeingu. V této kauze se čeká konečný verdikt začátkem příštího roku a pravděpodobně dopadne zrcadlově, tedy v neprospěch Spojených států.
Okénko trhu - Podle WTO celní války mnohem více omezují světový obchod
02.10.2019 Britský premiér Boris Johnson měl dnes klíčový projev před svými spolustraníky. V rámci proslovu znovu vyslovil přesvědčení, že na hranici mezi Irskou republikou a Severním Irskem nebudou znovuzavedeny kontroly, které jsou pro Brity i Iry vzhledem k historickému vývoji nepřípustné. Stávající nastavení podmínek počítalo se setrváním UK v celní unii se zbytkem EU, což bylo pro Johnsona a většinu členů parlamentu nepřijatelné. Nový návrh je podle něj kompromisem ze strany Británie a nyní je řada na zástupcích EU, aby na svých dosavadních požadavcích netrvali a také udělali vstřícný krok směrem k dohodě. Podle jeho návrhu by do roku 2025 měl být umožněn volný pohyb zemědělského a průmyslového zboží mezi Irskem a Severním Irskem. Zároveň ale Londýn požaduje vyjmutí Severního Irska z unijní bezcelní zóny, což by mělo za následek kontroly zboží, které by ale neprobíhaly přímo na hranici. Irská vláda záhy po zveřejnění nového Johnsonova plánu zhodnotila, že takovéto uspořádání je z jejich pohledu nepřijatelné. Evropská unie prozatím mlčí, lze ovšem očekávat, že její názor se od toho irského příliš lišit nebude.
Okénko trhu - Inflace v Německu nižší, klesá i nezaměstnanost v eurozóně
30.09.2019 Míra nezaměstnanosti v eurozóně v srpnu klesla na 7,4 procenta, což bylo o desetinu méně než v červenci, zároveň se jednalo o nejnižší hodnotu od poloviny roku 2008. Oproti loňskému srpnu je míra nezaměstnanosti nižší dokonce o šest desetin procentního bodu. V rámci celé Evropské unie lidí bez práce rovněž ubylo a jejich podíl činil 6,2 %, o čtyři desetiny méně než před rokem. Nejmenší mírou nezaměstnanosti se může i nadále chlubit Česko. Tuzemská obecná míra nezaměstnanosti očištěná od sezónních vlivů dosáhla v srpnu 2,0 %. Hned za Českem se drží Německo se 3,1 %. Počet lidí bez práce se v Německu snížil poprvé od letošního dubna, nicméně zároveň došlo i k poklesu volných pracovních míst, což vytváří obavy směrem do budoucna. Ukazatelé z trhu práce většinou reagují na hospodářský cyklus s jistým zpožděním, zatím se však zdá, že podle dosavadních hodnot trh práce odolává snižující se globální poptávce i klesajícímu výkonu německého průmyslu.
Okénko trhu - Další data z Evropy – další zklamání
27.09.2019 Další data z Evropy – další zklamání. Osvědčeného vzorce se dnes přidržely výsledky zářijového průzkumu ekonomické důvěry z dílny Evropské komise, když souhrnný indikátor se skóre 101,7 zaostal za výsledkem ze srpna (o 1,4 bodu), očekáváními trhu i všemi hodnotami naměřenými za posledních šest let. Truchlivá nálada přetrvává hlavně mezi průmyslníky, kteří reportují zhoršení ve všech sledovaných kategoriích. Oproti tomu spotřebitelé svůj názor na ekonomickou situaci meziměsíčně nezměnili a poskytovatelé služeb vykázali dokonce mírný nárůst optimismu. Tyto výsledky tak opět zdůraznily skutečnost, že největším momentálním problémem evropské ekonomiky je písek v soukolí mezinárodního obchodu. Tím jako první trpí exportně orientovaní producenti, zatímco služby mohou nadále těžit ze silné domácí poptávky. S každým dalším tweetem Donalda Trumpa či hlasováním v britském parlamentu se tak mizérie evropských zpracovatelů prohlubuje.
Okénko trhu - Německá členka rady ECB rezignovala
26.09.2019 Prezident D. Trump oznámil, že dosažení obchodní dohody s Čínou se přiblížilo a podle jeho názoru je šance na uzavření dohody velká. To se však stalo ještě před tím, než USA zveřejnily uvalení sankcí na některé čínské firmy za to, že pomáhaly Íránu prodávat ropu. Pro získání vyšší popularity pak prezident zmínil pokrok, kterého bylo podle něho dosaženo v obchodním jednání s Japonskem. Podepsaný dodatek by měl umožnit snadnější přístup amerických zemědělských produktů v hodnotě 7,2 mld. dolarů na japonský trh. Japonský premiér zároveň oznámil, že D. Trump neuvalí další cla na dovážené japonské automobily.
Okénko trhu - Americká odvetná cla na evorpský dovoz jsou opět ve hře
25.09.2019 Česká národní banka podle očekávání zachovala sazby na současné úrovni se základní úrokovou sazbou na 2 %. Hlasování přitom dopadlo poměrem 2:5, když dva členové hlasovali dokonce pro zvýšení sazeb, které je konzistentní se současnou prognózou. Česká inflace se sice momentálně drží poblíž 3 %, tedy horní hranice tolerančního pásma, nicméně do budoucna se očekává její zpomalování i bez zásahu centrální banky. Proti zvýšení sazeb hovoří i zahraniční rizika v podobě obchodních válek a brexitu, která by mohla do české ekonomiky přinést zpomalení. Guvernér J. Rusnok již dříve nastínil, že rada raději zachová sazby na současné úrovni, než aby je v krátké době zvýšila a vzápětí opět snížila, jak požaduje současná prognóza. Rizika stávající prognózy inflace rada vyhodnotila jako poměrně vysoká a to oběma směry. V souhrnu je riziko mírně proinflační zejména zásluhou slabšího než očekávaného kurzu koruny. Mezi protiinflační rizika řadí ČNB nižší výhled zahraničních cen či výraznější zpomalení růstu zahraniční a následně domácí poptávky.
Okénko trhu - Britský soud vystavil Johnsonovi stopku
24.09.2019 Český indikátor ekonomické důvěry v souhrnném vyjádření vykázal za měsíc září pokles o 1 bod na hodnotu 94,6. Na tomto snížení se podílely obě jeho složky, tedy důvěra mezi podnikateli i mezi spotřebiteli. V rámci sektorů ekonomiky důvěra stagnovala v průmyslu i ve stavebnictví a za poklesem tak stála odvětví obchodu a služeb. Celkově se souhrnný index dostal na nejnižší hodnotu za posledních pět let.
Okénko trhu - PMI indexy dále hledají svá minima
23.09.2019 Podle dnes zveřejněného PMI indexu pokračovala německá ekonomika v září dalším poklesem. Průmyslový PMI se snížil o více než 2 body až na 41,4 a zaznamenal tak nejnižší hodnotu za posledních více než 10 let. Sektor služeb, který si až dosud vedl velmi dobře a vyvažoval nepříznivý stav v průmyslu, začal rovněž ztrácet dynamiku. Dosáhl pouze 52,5 bodu, což bylo o 2,3 bodu méně než v srpnu. Souhrnný kompozitní index se tak dostal poprvé od roku 2013 pod 50 bodů, když dosáhl hodnoty 49,1 bodu. Respondenti vnímají stále slábnoucí poptávku, což se projevuje v nižší tvorbě pracovních míst a dále podkopává důvěru v budoucí příznivější vývoj. Pokles výroby je rovněž doprovázen i nižšími cenovými tlaky, vstupní náklady dosáhly nejnižších úrovní za poslední tři roky. Nízké úrovně indikátorů jen zvětšují obavy ohledně vývoje v dalších čtvrtletích a srážejí investiční aktivitu firem. Opět byl zmíněn automobilový sektor jako odvětví, které se na poklesu významně podílelo.
Související klíčová slova:
Intervence | Intervence ČNB | Kvantitativní uvolňování | Brexit | Řecko | Obchodní strategie | Čína | Japonsko | Peníze | Kanadský dolar | Akciové indexy | Akciový index | Inflace | Deflace | OECD | EUR/USD | EUR/GBP | Nasdaq | Dow Jones | Mario Draghi | EUR/JPY | Světová banka | Rusko | USA | Nezaměstnanost | Janet Yellenová | Británie | Britská libra | OPEC | Spotřebitelská důvěra | Maďarský forint | Koruna | G20 | Evropská unie | HDP | Devizové rezervy | Turecká lira | Bezpečný přístav | Měnová politika | Německo | Francie | Česká měna | Polsko | Turecko | Španělsko | Apple | Polský zlotý | Evropské akcie | Analytik | New York | Ceny ropy | Spekulace | Ropa Brent | Ropa WTI | Česká koruna | Americké akcie | Dluhopisový trh | Dividendy | Poptávka | Recese | Americká ekonomika | Daně | Rizika | Politika | EUR/CHF | Export | Import | Průmyslová výroba | Nikkei | Ekonomové | Akciové trhy | Ekonomika eurozóny | Zahraniční obchod | Maloobchodní tržby | EUR/SEK | USD/RUB | USD/CZK | EUR/CZK | Spotřebitelské ceny | Míra nezaměstnanosti | Rozpočtový deficit | Důvěra investorů | Měnové trhy | Ekonomické prognózy | Eurodolar | Cenné papíry | Hospodářství | Sazby | Akcie | Akciový trh | Alokace | Americký dolar | Analýza | Zhodnocení | Transakce | Bank of England | Bankovní rada | Bloomberg | Bod | Bundesbank | Burza | Béžová kniha | CPI index | Centrální banka | Centrální banky | DAX | Depreciace | Devalvace | Devizový trh | Dezinflace | Distribuce | Nesoulad | Dluhopis | Dolarový index | Dow Jones Industrial | ECB | Ekonomika | Emise | Euro | Eurozóna | Evropská centrální banka | FOMC | Index FTSE 100 | Fed | Finanční trh | Finanční trhy | Fiskální politika | Forward | Futures | G7 | Holubice | IFO index | Index DAX | Index cen průmyslových výrobců | Index spotřebitelských cen | Index výrobních cen | Indikátor | Indikátory | Inflační cíl | Investice | Investování | Japonský jen | Kapitálový trh | Korekce | Koš | Kurz | Likvidita | MMF | Marže | Mezinárodní obchod | Momentum | Měna | Měny | Nabídka | Nové žádosti o podporu v nezaměstnanosti | Nástroj | Obchodní bilance | Objednávky zboží dlouhodobé spotřeby | PRIBOR | Peněžní trh | Platební bilance | Pozice | Prodeje existujících domů | Průmyslové objednávky | Rating | Ratingová agentura | Reinvestice | Repo sazba | Riziko | Ropa | S&P 500 | Saldo běžného účtu | Sentiment | Směnný kurz | Splatnost | Spread | Pokladniční poukázky | Trend | Ukazatel | VIX | Volatilita | Výkonnost | Výnos | WTO | ZEW index | Bondy | Zlato | Švýcarský frank | ČNB | Česká národní banka | Úrokové sazby | Úrokový diferenciál | Americká měna | Analytici | Banky | EUR | USD | UBS | Dluhopisy | JPY | CHF | GBP | Obchodování | Morgan Stanley | Euro STOXX | Evropa | Finanční krize | Cena zlata | Cena ropy | Hospodářský růst | Německá ekonomika | FTSE | Evropská ekonomika | Ekonomika Spojených států | Americký prezident | Indexy | Úroková sazba | OSN | Globální ekonomika | Čínské akcie | Investoři | Kurzový závazek | Produkce ropy | Fundamenty | Fond | Měnový výbor | Trh s nemovitostmi | Stimulační opatření | EU | Finanční sektor | Ministři financí | Vývoj ceny | Aukce | Aktuální kurz | Zasedání Fedu | Zasedání ECB | Ekonom | Byznys | Business | Pravděpodobnost | Výnosy dluhopisů | Makroekonomická data | Makroekonomické události | Zisk | Těžba ropy | Kurz dolaru | Ceny komodit | Kurz eura | Kurz koruny | Zkušenosti | Euforie | Optimismus | Výsledky | Strach | Index nákupních manažerů | Bohatství | Hospodářský cyklus | IEA | Vývoj eura | Japonská měna | Uvolnění měnové politiky | Intervenovat | Obchodovat | Obchodování s akciemi | CAC 40 | Světová obchodní organizace | Regulace | Financování | Investovat | CZK/EUR | Index cen | Výrobní ceny | Výrobní náklady | Eurostat | Český statistický úřad | Stavební výroba | Makrodata | Portugalsko | Devizové intervence | EUR/HUF | Facebook | Index strachu | Donald Trump | Burzy | Mezinárodní měnový fond | Zásoby ropy | Japonská centrální banka | Financial Times | Obchodníci | Vzdělávání | Centrální bankéři | Raiffeisenbank | Aktivum | Index | Podpora | Volatilní | Likvidita trhu | Akcie dnes | Akciové burzy | Aktuální cena ropy | Aktuální kurz eur | Americká centrální banka | Americká centrální banka FED | Analytika | Analýzy | Banka | Bankovní rada ČNB | Barel ropy | Běžný účet | Běžný účet platební bilance | Brent | Britské libry | Cena | Cena barelu ropy | Cena komodit | Cena ropy brent | Cena ropy dnes | Cena ropy klesá | Cena ropy WTI | Cena zlata dnes | Čínská ekonomika | CZK | Česká ekonomika | České koruny | Čínské investice | Členské země Evropské unie | Dax index | Devizové rezervy ČNB | DJIA | Dnešní finanční trhy | Dolar | Dolary | Ekonomický růst | Ekonomický výhled | Ekonomika Německa | Ekonomika USA | Elektřina | Eura | Euro dnes | Euro Stoxx 50 | Evropská měna | Evropské měny | Finanční prostředky | Finanční rizika | Frank | GfK | Graf | Guvernér české národní banky | Guvernér ČNB | Hang Seng | HDP v EU | Hospodářské noviny | Hrubý domácí produkt | Index euro | Index S&P 500 | Index volatility | Investiční | Investiční výdaje | Irsko | ISM | Jádrová inflace | EBay | Japonská ekonomika | Jedno euro | Jiří Rusnok | Koruna posiluje | Kurz amerického dolaru | Kurz dolarů | Kurz EUR | Kurz eura k dolaru | Kurz forintu | Kurz koruny k euru | Kurzu měn | Libra | Lira | Maďarsko | Makroekonomické ukazatele | Makroekonomický kalendář | Meziroční inflace | Meziroční míra inflace | Minimální mzda | Míra inflace | Nákup dluhopisů | Nemovitosti | Nikkei 225 | Oslabení koruny | Oslabování koruny | Portfolia | Prezidentské volby | Pro investory | Prognóza | Rakousko | Reuters | Ropy | RUB | Rubl | Růst HDP | Řecká ekonomika | Sázky | Signály | SP500 | Spekulace na růst | Státní dluhopisy | Státní rozpočet | Stoxx | Švédská koruna | Švédské koruny | Trh | Velká Británie | Volatility | Výprodej | Vývoj amerického dolaru | Vývoj cen ropy | Vývoj ceny ropy | Vývoj inflace | Vývoj kurzu | Vývoj kurzu EUR/USD | Vývoj mezd | WTI | Země EU | Země eurozóny | Zemní plyn | Zkušenost | Zpracovatelský průmysl | Zpráva | Zprávy | Předpověď | Zisky | Diskontní sazba | EUR/PLN | ZEW | Mojmír Hampl | Ekonomika EU | Christine Lagarde | Indie | ISM indexy | Ministerstvo financí | Obchodní den | P.A. | Překoupení | Redukce | ROCE | Sell | Tovární objednávky | Využití kapacit | Itálie | Spojené státy | Vybírání zisků | Převis | Cenová hladina | Tržby | Zaměstnanost | Úvěr | QE | Světové ekonomiky | Bohatý | Bailout | Komise | Volby | Rozhovor | Burza dnes | Burze | Aramco | Capital Economics | Markit | Jackson Hole | Microsoft | Bankovní sektor | MSCI | Česká bankovní asociace | CSI300 | Sentix | Guvernér centrální banky | Institut Ifo | Členové OPEC | Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) | TLTRO | Sentix index | Oslabení eura | Šéfka Fedu | Zvyšování sazeb | Snižování sazeb | Riksbank | Ceny nemovitostí | Růst ekonomiky eurozóny | Kurz koruny vůči euru | Polská centrální banka | Kurz EUR/USD | Brazílie | Japonský premiér | Průmyslová produkce | Pokles úrokových sazeb | Finanční systém | Nákupy dluhopisů | Dovoz ropy | Výnosy německých dluhopisů | Nastavení měnové politiky | Úspěch | Podnikání | Euro proti dolaru | Euro vůči dolaru | BMW | Automobilový průmysl | Averze k riziku | Kurz české měny | Ministr financí | Hospodářské výsledky | Zvyšování úrokových sazeb | Snižování úrokových sazeb | Výnosová křivka | Energie | Společná evropská měna | Prezident Fedu | Rada ČNB | Podnikatelé | Ekonomický sentiment | Podnikatelská důvěra | Implikovaná volatilita | Příprava | Přehled | Klid | Polská ekonomika | Christine Lagardeová | Politické napětí | Bezpečné přístavy | Evropské trhy | Americké trhy | Bankovnictví | Swapy | Referendum | Ekonomická aktivita | Posilování koruny | Ministři financí eurozóny | Cena Brentu | Prezident ECB | Americké firmy | Pozornost investorů | Index důvěry | Základní úrokové sazby | Lídři | Firmy | Aktuální vývoj | Kapitálové rezervy | České firmy | Economist | Zasedání České národní banky | Protiinflační tlaky | Inflační tlaky | Japonská burza | Měnová autorita | Globální finanční krize | Britská centrální banka | Americké státní dluhopisy | Daňové příjmy | Americké akciové indexy | Index volatility VIX | Zpomalení globální ekonomiky | Globální ekonomiky | Miliardy dolarů | Výsledek referenda | Vládní dluhopisy | Americký ministr financí | Odchod z EU | Nervozita | Globální finanční trhy | Britský ministr financí | Růst akcií | Obchodní partner | Summit EU | Uvolňování měnové politiky | Utahování měnové politiky | Finančnictví | Propad | Vystoupení z EU | Měnová opatření | Světové akciové trhy | Úvěrový rating | Britský akciový index FTSE 100 | Index Nikkei | Země OPEC | Představitelé centrální banky | Citi | S&P | Guvernér | Šéf britské centrální banky | Výrobní aktivita | Vývoj měnového kurzu | Německý akciový index DAX | Německý DAX | Ztráty | Euro vůči americkému dolaru | Politická nejistota | Zvýšení úrokových sazeb | Posílení dolaru | Oslabení dolaru | Posílení eura | Posílení koruny | Čínské akciové trhy | Finanční injekce | Pokles výnosů | Opatření centrálních bank | Dnešní údaje | Ekonomická data | Americké indexy | Nejistota | Saúdská Arábie | Stagnace | Tempo růstu | Prodej aut | Daně z příjmů | Daně z příjmů právnických osob | Zajištění | Výnosy amerických dluhopisů | FTSE 100 | Guvernér banky | Dluhové krize | Odhodlání | Ekonomický institut | Představitelé Fedu | Výhled | Depozitní sazba | Hlavní úroková sazba | Akciový index DAX | Francouzská ekonomika | Bankéři | Bankéř | Utáhnout měnovou politiku | Držení akcií | Britská vláda | Objem intervencí | Americké akciové trhy | Konec kurzového závazku | Konsensus | Mzdy | Dobré výsledky | Německý export | Silné euro | Dnešní zprávy | Britská ekonomika | Americký trh práce | Britský FTSE 100 | Francouzský CAC 40 | Odhady trhu | Predikce | Světová obchodní organizace (WTO) | Ekonomická situace | Světový obchod | Ministr obchodu | General Electric | Záchranný fond | Průzkum | Data z amerického trhu práce | Krize | Názory analytiků | Investiční stratég | Inflace v Německu | Odliv zahraničního kapitálu | Theresa Mayová | Měnová politika ECB | Měnová politika ČNB | Snížení úrokových sazeb | Přebytek ropy | Výnosy | Česká vláda | Očekávání analytiků | Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) | Odliv kapitálu | Indikátor důvěry | Příjmy | Čistý příjem | Spotřebitelské výdaje | Oslabování dolaru | Oslabování eura | Index ekonomické aktivity | Indikátory důvěry | Indexy PMI | Údaje o inflaci | Aktuální cena | Německý Ifo index | Internetové firmy | Japonský Nikkei | Konsenzus | Růst ekonomiky | Fiskální stimuly | Belgie | HDP eurozóny | Americké zásoby ropy | Zasedání americké centrální banky | Zpomalení ekonomiky | Program kvantitativního uvolňování | Bilance Fedu | Vývoj úrokových sazeb | Výhled ekonomiky | Hlavní ekonom | Jednání FOMC | Inflační čísla | Švédsko | Norsko | Dánsko | Odhad HDP | Očekávání | Nezaměstnanosti v Německu | Příjmy z obchodování | HDP v eurozóně | Tempo růstu ekonomiky | RBroker | Výkyvy kurzu koruny | 7 dní s korunou | Makroekonomické zprávy | Aleš Michl | Ekonomické výhledy | Bouře Harvey | Jerome Powell | Fox Business | Nový šéf Fedu | Tržní očekávání | EUR/RUB | Odliv dividend | Geopolitická rizika | Zápis ze zasedání Fedu | Obchodní války | Výnosy italských dluhopisů | Očekávání investorů | Obchodní bariéry | Přijetí eura | Podniky | Globální růst | Index nákupních manažerů (PMI) | Kurz EUR/CZK | Inflace v eurozóně | Prognóza ČNB | Geopolitické napětí | Forint | Ekonomické krize | Šéf Fedu Powell | Šéf Fedu | Obchodní rozhovory | USMCA | Spotřebitelská inflace | Kompozitní index | Reakce trhu | Brexitová dohoda | Tvrdý brexit | Daňové úlevy | Slabá koruna | Prognóza ECB | EK | Prezident Trump | Evropská komise | Šéf ECB | François Villeroy de Galhau | Cíl ČNB | Odhady analytiků | Čínské firmy | Prezident USA | Sazby Fedu | Úrokové sazby Fedu | Sazby ČNB | Podnikové investice | Obchodní jednání | Data z ekonomiky | Pozornost trhu | Silný trh | Zvýšení sazeb | Zájem investorů | Globální rizika | Statistický úřad | Inflační očekávání | Růst americké ekonomiky | Český průmysl | Podíl nezaměstnaných | Pokles sazeb | Německé firmy | Očekávání do budoucna | Ceny pohonných hmot | Odhad růstu ekonomiky | TLTRO III | Brexit bez dohody | Boris Johnson | Economist Intelligence Unit | Snížení sazeb | Prezidentka ECB | Záporné sazby | Digitální daň | Pokles cen | Snížení úroků | Pokles výnosů dluhopisů | Odvetná cla | Cla na americké zboží | Britský premiér | Kurz české koruny | Oživení ekonomiky | Americká cla | Cla na čínské zboží | Pohonné hmoty | ISM index | Růst mezd | Tiering | Depozitní sazby | Deficit rozpočtu | Pozornost finančních trhů | Hospodářská recese | Sazby ECB | Úrokové sazby ECB | Budoucí nastavení měnové politiky | Prodeje nových aut | Očekávání trhu | Nastavení úrokových sazeb | Vyjednávání o brexitu | Finanční situace | Měnověpolitické zasedání | Data z Německa | Americká odvetná cla | Kurzarbeit | Český HDP | Český index nákupních manažerů | Předstihové indikátory | Makroekonomický výhled | Nízká nezaměstnanost | Tržby v maloobchodě | Očekávaný růst | Obchodní dohoda | Bilance zahraničního obchodu | Růst čínského HDP | Uvalení cel | Obchodní spory | Měny regionu | Nálada na finančních trzích | TikTok | Digitalizace | Rozpočet | Deficit | Prezident Donald Trump | HDP v USA | Německá vláda | Hodnocení ekonomiky | Německý vývoz | ČNB Jiří Rusnok | Napětí ve světovém obchodě | Objem | Obchod | Zpomalování ekonomiky | Rušení cel | Trh práce | Německý průmysl | Obchodní dohody | Říjnová inflace | Včerejší obchodování | Naděje pro německou ekonomiku | Růst spotřebitelských cen | Německá průmyslová výroba | Průmyslová výroba v eurozóně | Inflace v USA | ČSÚ | Konkurenceschopnost | Německé hospodářství | Americký dolar dnes | Zasedání ČNB | Dynamika HDP | Ekonomiky eurozóny | Reálné ekonomiky | Americká průmyslová produkce | Maloobchodní prodeje | Americký průmysl | Výše úrokových sazeb | USA a Čína | Ceny v průmyslu | Ceny průmyslových výrobců | Růst cen průmyslových výrobců | Růst cen | Studie | Datový kalendář | Bilance | Ekonomický vývoj | Negativní sentiment | Obchodní dohoda USA-Čína | Růst světové ekonomiky | Nový ekonomický výhled | Lagardeová | Souhrnný index | Amazon | Indexy nákupních manažerů | Nadhodnocení | Miliardy | Důvěra v ekonomiku | Sentiment v ČR | Vyhlídky | Průzkumy | Ekonomický optimismus | Fáze obchodní dohody | Americká data | Důvěra v ekonomiku eurozóny | Evropská ekonomická důvěra | Ekonomická důvěra | České hospodářství | Růst české ekonomiky | Domácí poptávka | Tvorba fixního kapitálu | Odvětví české ekonomiky | Nejúspěšnější odvětví české ekonomiky | Index Exportu | Helena Horská | Hlavní ekonomka | Ekonomka | Automobilový sektor | České dluhopisy | Dnes zveřejněná data | Zveřejněná data | Nezaměstnanost v eurozóně | Financovat | Hospodaření státu | Aktivita zpracovatelského průmyslu | Omezení těžby | Statistika | Předpovědi | Predikce vývoje | Napětí mezi USA a Čínou | Ceny výrobců v eurozóně | Ceny výrobců | Dynamika mezd | Průmysl | ADP | Růst eurozóny | HUF | PLN | Propouštění | Dnešní data | Impuls | Průmyslová výroba v Německu | Výrazný pokles | Čínské zboží | Ceny potravin | Stavební produkce | Data z průmyslu | Saldo zahraničního obchodu | Tuzemský průmysl | Stavebnictví | Koruna dnes | Zdražování | Nízká inflace | Německý ZEW index | Problémy | NAFTA | Vládní výdaje | Finanční ztráty | Členové rady ČNB | Směřování měnové politiky | Tomáš Holub | ČNB Tomáš Holub | Člen bankovní rady | Člen bankovní rady ČNB | Prognózy | Nejistoty | Pokračování hospodářského růstu | Konzervativní strana | Evropský průmysl | Slabý trend | Světové obchodní organizace | Konzervativci | Plyn | Dobrá nálada | Nálada | Koruna zpevnila | Prohlášení | Čínské vlády | Míra | PMI z Německa | Britské volby | Ceny stavebních prací | Ceny zemědělských výrobců | Úroky | Konec roku | Investiční aktivity | Německý PMI | Registrace automobilů | Měnové politiky | Zasedání bankovní rady | Bankovní rada České národní banky | Zasedání Světového ekonomického fóra | Předseda | Naše prognóza | Americké centrální banky | Rozhodnutí ČNB | ČNB dnes | Vojtěch Benda | Kupní síla | Zlepšení sentimentu | Zpracování kovů | Vývoj spotřebitelské inflace | Philadelphia Fed index | Fed index | Švédská inflace | Švédská národní banka | Švédská národní banka Riksbank | Optimismus investorů | Rozpočtové politiky | Andrew Bailey | Americké vlády | Spotřebitelská důvěra v eurozóně | Rychlý růst mezd | Rozdíl v ekonomické úrovni | Bydlení | Americké objednávky | Ministerstvo financí České republiky | Ztráta | Úbytek | Giuseppe Conte | Snižování stavů | Miliardy korun | Demokratické strany | Výnosy státních dluhopisů | Koruna posílila | Peking | Evropské PMI | Americký index | Růst hrubého domácího produktu | Schodek státního rozpočtu | Obchodní podmínky | Tuzemská ekonomika | Investiční aktivita | Hospodaření | Růst poptávky | Nízké ceny ropy | Klesající trend | Pracovní trh | Vyšší ceny ropy | Sentiment v Německu | Indikátor investičního sentimentu | Prodej automobilů | Američané | Evropský maloobchod | Evropská inflace | CRIF | Czech Credit Bureau (CRIF) | Czech Credit Bureau | Schodek zahraničního obchodu | Indikátor důvěry v ekonomiku | Evropské indexy důvěry | Indexy důvěry | Finální odhad | Odhad spotřebitelské důvěry | Tovární objednávky v Německu | Oslabení kurzu | Čínský HDP | Von der Leyenová | Míra nezaměstnanosti v ČR | Listopadová bilance zahraničního obchodu | Zpomalující ekonomika | Budoucnost | Ifo | Odhad růstu globálního HDP | Předběžné výsledky | Příjmy domácností | Mzdová dynamika | Slabší data z průmyslu | Nedostatek zakázek | Nový rekord | Česká inflace | Tuzemská inflace | Zpřísnění měnové politiky | Snížit úrokové sazby | Inflace v prosinci | Růst cen potravin | Ukazatele | Bankroty | První část obchodní dohody | Výroba v eurozóně | ČNB Vojtěch Benda | Růst německé ekonomiky | Cenové tlaky | Ceny ve výrobní sféře | Růst cen výrobců | Dobré zprávy | Hospodářský růst v Číně | Nižší růst | Ceny energií | Horší data | Stabilita sazeb | Trump | ZEW indexy | Prezident | Koronavirus | Výsledky průzkumu | Obchodní vztahy | Trhy | Čínské úřady | Světová zdravotnická organizace | Aktivita firem | Evropské ekonomiky | Indikátor ekonomického sentimentu | Souhrnný indikátor | Dnešní PMI | Šíření koronaviru | Koruna oslabuje | Virus | Negativní dopad | Zlepšení nálady | Nejprudší pokles | Pokles | Situace | České měny | Prezident Ifo | Horší data z Německa | Nejvýraznější pokles | Zdravotní pojištění | Růst inflace | SARS | Epidemie koronaviru | Pandemie koronaviru | Pandemie | Epidemie SARS | Dnešní datový kalendář | Raiffeisenbank a.s. | Zpomalení růstu | Zpomalení růstu ekonomiky | Tomáš Nidetzký | Viceguvernér ČNB | Pochybnosti | Zlepšení | Úsilí | Růst v eurozóně | Obchody | Rozpočtový rámec | Výdaje | Průmyslníci | Pesimismus | Zpracovatelský sektor | Stoupající sentiment | PMI za leden | Dopady koronaviru | Optimismus na trzích | Prodeje aut | Sazby beze změny | Čínské strany | Americké ekonomiky | Tuzemská nezaměstnanost | Britský statistický úřad | Opatření proti šíření epidemie | Poptávky po ropě | Organizace zemí vyvážejících ropu | Lednová inflace | Americká inflace | Marek Mora | COVID-19 | Expanzivní fiskální politika | Empire State Index | Snížení ekonomické aktivity | Ekonomické aktivity | Ministerstvo financí ČR | PMI ze sektoru služeb | Důvěra v průmyslu | Německý růst HDP | Dopad koronaviru | Noviny | Šíření onemocnění | Dopady epidemie koronaviru | Největší ztráty | Index nákupních manažerů ve výrobě | Šéfka ECB | Cestovní kanceláře | Český hrubý domácí produkt | Průměrná mzda | Americký Fed | Stabilita | Vývoj | Šok | Mzda | České mzdy | Mediánová mzda | Vládní opatření | Opatření proti šíření nemoci | Výkyvy | Změna sazeb | Videokonference | Lídři EU | Restrikce | Průmysl a stavebnictví | Program nákupu aktiv | Další vývoj | Karanténní opatření | Restriktivní opatření | Stimuly | Silný propad | Letectví | Pokles HDP | Fiskální politiky | Největší propad | Míra nejistoty | Fiskální balíček | Dnešní čísla | Inflace v EU | Zastavení výroby | Měnové podmínky | Měnové zasedání | Spotřebitelé | Zotavení ekonomiky | Dopady koronavirové pandemie | Dopady pandemie | Pandemie COVID-19 | Počet nakažených | Aktuální situace | Nový výhled | Značný pokles | Žádosti o podporu | Snížení základní úrokové sazby | Šíření nemoci COVID-19 | Šíření nemoci | Onemocnění COVID-19 | Onemocnění | Vládní podpory | Německý ministr financí | Ministr financí Scholz | Situace v Číně | Koronavirová krize | MF | Škoda | Republikáni | Demokraté | Domácnosti | Ministryně financí | Hluboké ztráty | Nákup aktiv | Úřad práce | Spoření | Dávky v nezaměstnanosti | Záchranný balíček | Další růst | Růst | Koronavirové krize | Signál | Žádosti o podporu v nezaměstnanosti | Žádosti o podporu v nezaměstnanosti v USA | Tisková konference | Počet Američanů žádajících o podporu | Potenciál | Německý statistický úřad | Ceny elektřiny | Šíření nákazy | Inflace zpomaluje | Březnová inflace | Ekonomiky | Ekonomický propad | Zhoršování situace | Slovensko | České PMI | Solidní růst | Války | Schodek | Aukce státních dluhopisů | Organizace | LTV | Práce | Aktivita ve službách | Údaje | Dlužník | DPH | Česká nezaměstnanost | Sentix indikátor | Únorová bilance zahraničního obchodu | Opatření proti šíření koronaviru | Koronavirová epidemie | Nárůst nezaměstnanosti | Splátky dluhů | Výpadky | Více peněz | Data z americké ekonomiky | Hospodářské oživení | Restart ekonomiky | Počet registrací nových osobních aut | Nejvyšší deficit | Demokraté a Republikáni | ZEW index ekonomického sentimentu | Dílčí index | Nizozemsko | Důvěra v eurozóně | Vyjádření ekonomů | Uvolňování karanténních opatření | PMI ve službách | Soukromá spotřeba | Evropské indexy | Evropské indexy nákupních manažerů | Šíření nákazy COVID-19 | Posílení | Znovusjednocení země | Propad sentimentu | Indikátory ekonomického sentimentu | Nové zakázky | Ekonomické restrikce | Lucembursko | Poklesy HDP | Spotřebitelský sentiment | Pracovní síly | Zasedání Evropské centrální banky | Dubnová inflace | Dubnová inflace v eurozóně | Maloobchod | Český státní rozpočet | Maloobchodní tržby v eurozóně | Dovoz | Vývoz | Snižování cen | Zadlužení | Expanze | Kontrakce | Propad průmyslové výroby | Zveřejněné údaje | Evropský datový kalendář | Členské státy | Ceny zeleniny | Americké ceny výrobců | Členské země | Rekordní propad | Účet platební bilance | Český běžný účet | Sektor služeb | Export do Číny | Bundesbanka | Nekonvenční měnové politiky | Důvěra spotřebitelů | Evropské sdružení výrobců automobilů | Předsedkyně Evropské komise | Odražení ode dna | Uvolňování karantén | Ekonomické zotavení | Předstihové ukazatele | Ekonomický institut Ifo | Mnichovský ekonomický institut | Ztráty zaměstnání | JDE | Unie | ČR | Záchranný program | Propad investic | Prezidenti a premiéři | Koronavirové pandemie | Ekonomická důvěra v eurozóně | Záchranný balík | Výrobní PMI | Kurzarbeit v Německu | PEPP | Evropské ceny výrobců | Čínská poptávka | Předkrizové úrovně | Počet nových žádostí o podporu | Vývoz z Německa | Tempo poklesu | Rekordní pokles | Americká nezaměstnanost | Prodeje automobilů | Podpůrné programy | Propad cen | Proticyklické kapitálové rezervy | Covid | Předsedové vlád | Americké objednávky zboží dlouhodobé spotřeby | Míra zisku | Německá nezaměstnanost | Evropská nezaměstnanost | Nárůst počtu nově nakažených | Ceny výrobců v USA | Větší riziko | ECB měnové podmínky | Americký maloobchod | Ceny | Německé ceny výrobců | Německý ukazatel | Nálada v eurozóně | Dlouhodobější cíle | Celkový výsledek | Důvěra | Index výroby | Oživení v automobilovém průmyslu | Tuzemský maloobchod | Průmyslová výroba v tuzemsku | Počet Američanů bez práce | Ekonomické zotavování | Ekonomické zotavování v USA | Zotavování v USA | Snižování cen výrobců | Pandemická situace | Pandemická situace v USA | Trh s futures | Odhady PMI | Odhady PMI indexu | Růst důvěry | Růst důvěry v českou ekonomiku | Pokles indexu | Německá inflace
Nejčastější klíčová slova:
USD | EUR | USA | Index | Pozice | Trh | Výhled | Rezistence | Reuters | ČTK | Banky | Banka | Obchodování | Indikátor | FOREX | Trading | Cena | Růst | Graf | EUR/USD
|
|
