
Tržní anomálie pod povrchem indexu S&P 500
Když si běžný investor otevře graf indexu S&P 500 nebo Nasdaq 100, má pocit, že kupuje široce diverzifikovaný průřez pětistovkou největších amerických podniků. Pohled do vnitřní matematiky indexu však odhaluje úplně jinou realitu.
Skupina deseti největších firem v čele s technologickými giganty se totiž dostala na zhruba 40 % celkové tržní kapitalizace indexu S&P 500. Jinými slovy, každé čtyři dolary z deseti, které dnes pasivní investoři pošlou do amerického indexu, skončí v jediné úzké skupině akcií navázaných na rozvoj umělé inteligence.
Uplynulé týdny nám přitom názorně ukázaly, jak rychle dokáže takto koncentrovaný trh změnit tvář. Jen samotná Nvidia během pouhých 26 obchodních dnů odepsala zhruba 2,1 bilionu dolarů tržní hodnoty (pokles o téměř 34 % ze svého říjnového vrcholu), zatímco tradiční hodnotový kolos Berkshire Hathaway zaznamenal svůj vůbec nejsilnější měsíc vůči indexu S&P 500 od února roku 2010. Pod povrchem trhu se tak dává do pohybu masivní rotace institucionálního kapitálu.
Stoletá historie koncentrace: Od roku 1929 přes Nifty Fifty až po dnešek
Nejvíc fascinující historické srovnání tohoto jevu přinesla dlouhodobá studie investiční banky Goldman Sachs, která zmapovala koncentraci amerického akciového trhu za posledních více než sto let.
Historická data ukazují, že podíl deseti největších firem v indexu se dlouhodobě drží v průměru kolem 20 až 25 %. K hranici 30 až 40 % se trh v moderní historii přiblížil pouze ve třech specifických obdobích: na vrcholu průmyslového boomu v roce 1929, v éře nezničitelných akcií „Nifty Fifty“ v roce 1973 a na vrcholu internetové horečky v březnu 2000.
Mezi rokem 2000 a dneškem však existuje jeden zásadní fundamentální rozdíl v číslech, který většina povrchních komentátorů přehlíží:
1. Valuace podložená reálnými zisky:
Na vrcholu dot-com bubliny v roce 2000 se největší technologické tituly obchodovaly za 50násobek až 70násobek očekávaných zisků. Dnes se celý index Nasdaq 100 po podzimní korekci obchoduje na úrovni Forward P/E 19,0x – tedy na nejnižším valuačním násobku za poslední čtyři roky, prakticky na stejné úrovni jako v říjnu 2022 na samotném startu AI boomu. Zisky firem v indexu S&P 500 totiž jen za třetí čtvrtletí meziročně vyrostly o 31,4 % (a v samotném technologickém sektoru o 69 %).
2. Strop kapitálových výdajů (Capex) hyperscalerů:
Důvodem, proč velké fondy na podzim zredukovaly svou expozici (tzv. de-risking), není kolaps zisků, ale zpomalující dynamika investičního cyklu. Podle dat Goldman Sachs rostly kapitálové výdaje pěti největších hyperscalerů (Alphabet, Microsoft, Amazon, Meta a Oracle) v roce 2024 o 54 %, v roce 2025 o 73 % a letos dokonce o extrémních 106 %. V příštím roce však tempo růstu těchto investic zvolní na 37 % a o rok později na 9 %. Trh už zkrátka přestává oceňovat slepé pálení hotovosti na stavbu datacenter a začíná nekompromisně vyžadovat volné cash flow.
Bessembinderův zákon: Proč 4 % akcií tvoří veškeré bohatství burzy
Znamená extrémní koncentrace trhu, že je celý koncept silných vítězů anomálií? Přesně opačnou odpověď přinesla jedna z nejcitovanějších finančních studií posledního desetiletí Do Stocks Outperform Treasury Bills?, kterou zpracoval profesor Hendrik Bessembinder z Arizona State University.
Bessembinder analyzoval kompletní databázi více než 25 300 jednotlivých amerických akcií obchodovaných od roku 1926 a odhalil matematickou vlastnost akciových trhů, která připomíná Paretovo pravidlo na steroidech:
Více než polovina všech jednotlivých akcií v historii nedokázala za celou dobu své existence překonat ani výnos bezrizikových státních pokladničních poukázek. Celých 100 % čistého nadvýnosu amerického akciového trhu za devadesát let vytvořila pouhá 4 % nejúspěšnějších veřejně obchodovaných firem.
Akciový trh je tedy ze své matematické podstaty extrémně asymetrický. Dlouhodobý růst indexů vždy táhne úzká elita inovátorů, avšak složení této elity se v každé dekádě neúprosně obměňuje v okamžiku, kdy se vyčerpá jejich investiční cyklus.
4 praktické principy, jak číst současnou rotaci na trzích
Pro aktivního tradera na indexech i dlouhodobého investora plyne ze současných tržních dat několik jasných praktických pravidel:
- Sledujte rozdíl mezi klasickým indexem S&P 500 a jeho rovnovážnou verzí (Equal-Weight S&P 500). Když klasický index padá kvůli výprodeji na Nvidii či Googlu, ale rovnovážný index (kde má každá z 500 firem stejnou váhu 0,2 %) drží strukturu nebo roste, nejde o krach trhu, ale o zdravou rotaci kapitálu z přetížených lídrů do širšího trhu.
- Rozlišujte mezi cenou akcie a valuačním násobkem (Forward P/E). Samotný fakt, že technologický index za čtyři roky výrazně vyrostl, z něj automaticky nedělá bublinu, pokud stejným tempem rostly i čisté zisky. Při hodnocení předraženosti trhu vždy porovnávejte cenu vůči reálně generovanému volnému cash flow.
- Sledujte pozicování institucí a otevřený zájem (Open Interest) na futures. Jak ukázala čerstvá data J.P. Morgan z futures na Nasdaq, hedgeové fondy během podzimního výplachu vyčistily páku a srazily svou čistou expozici k nule. Právě vyčištěný trh bez nadměrné páky bývá historicky nejlepším odrazovým můstkem pro návrat institucionální likvidity.
- Respektujte zvýšenou denní volatilitu při vysoké koncentraci indexu. Když 10 firem tvoří 40 % indexu, jakákoliv korporátní zpráva, výsledovka nebo personální otřes u jediného giganta dokáže během minuty pohnout celým indexem Nasdaq či S&P 500 o desítky bodů. O to důležitější je disciplinovaný money management a pevně omezené riziko na každý jednotlivý obchod.
Pepa Zeman
Tým FXstreet.cz



