Česko a Švédsko mají v EU nejvyšší podíl domácích držitelů dluhu

Domácí finanční instituce držely na konci loňského roku 69 procent hrubého dluhu sektoru vládních institucí v České republice. Stejný podíl vykázalo také Švédsko, v obou zemích byl nejvyšší v Evropské unii. Ve své zprávě to dnes uvedl statistický úřad Eurostat.
Struktura dluhu se v jednotlivých zemích EU výrazně liší. Rozdíly souvisejí například s původní a zbývající dobou splatnosti dluhu, použitými finančními nástroji a hlavními institucionálními sektory, které dluh drží.
Více než polovinu dluhu držely domácí finanční instituce vedle Česka a Švédska také v Chorvatsku (61 procent), Polsku (56 procent) a rovněž na Maltě (54 procent). Celkem se to týkalo sedmi zemí EU. V 16 zemích EU drželi více než polovinu státního dluhu nerezidenti. Nejvyšší podíly zaznamenaly Kypr (90 procent), Estonsko (78 procent), Lotyšsko (74 procent), Litva (72 procent) a Řecko (71 procent).
Stát si na financování svých výdajů půjčuje peníze, mimo jiné prostřednictvím vydávání státních dluhopisů. Ty nakupují různí investoři – například banky, pojišťovny, penzijní a investiční fondy nebo zahraniční instituce. Údaje Eurostatu ukazují, jakou část státního dluhu jednotlivých zemí drží tyto skupiny věřitelů.
Ve většině zemí EU držely domácí nefinanční sektory méně než deset procent státního dluhu. Patří mezi ně nefinanční podniky, domácnosti a neziskové instituce sloužící domácnostem. Na konci roku 2025 naopak podíl dluhu drženého nefinančními sektory přesahoval deset procent na Maltě (24 procent), v Maďarsku (23 procent), Portugalsku (19 procent), Itálii (14 procent) a v Irsku (12 procent).
Na konci loňského roku vykazovalo nejvyšší podíl dluhu sektoru vládních institucí se zbývající krátkodobou splatností - tedy dluhu, který má být splacen do jednoho roku - Švédsko, a sice 38 procent. Následovalo Portugalsko (27 procent), Irsko (26 procent) a Estonsko (20 procent). Nejnižší podíly zaznamenaly Slovensko (6,0 procenta), Řecko (7,0 procenta) a Litva (9,0 procenta).
Ve srovnání s koncem roku 2024 se podíl hrubého dluhu sektoru vládních institucí se zbývající krátkodobou splatností zvýšil v 18 z 26 zemí EU, za které jsou k dispozici údaje. Nejvýraznější nárůst zaznamenalo Irsko (o 3,4 procentního bodu), Estonsko (o 3,2 procentního bodu) a Nizozemsko, Malta a Slovinsko (všechny o 3,1 procentního bodu). Naproti tomu v osmi zemích EU se tento podíl snížil. Nejvýraznější pokles zaznamenalo Dánsko (o 5,8 procentního bodu), Chorvatsko (o 3,4 procentního bodu) a Slovensko (o 2,9 procentního bodu).
Struktura věřitelů je jedním z ukazatelů toho, jak je státní dluh financován a kdo jej drží. Sama o sobě ale nevypovídá o tom, zda je zadlužení země vysoké, ani zda je její dluh bezpečný či udržitelný. K tomu je potřeba sledovat také celkovou výši dluhu, jeho poměr k výkonu ekonomiky a náklady na jeho obsluhu.
Zdroj: Reuters, ČTK
Čtěte více
-
České deníky předpokládají Grexit
Po nedělním referendu, ve kterém řečtí voliči odmítli podmínky věřitelů zadlužené země, by mělo Řecko... -
České ekonomika loni vzrostla o 2,4 procenta, zhoršil odhad ČSÚ
Česká ekonomika v loňském roce meziročně stoupla podle zpřesněného odhadu o 2,4 procenta. Statistici tak zhoršili svůj odhad z konce ledna, kdy uváděli růst o 2,5 procenta. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ). V posledním čtvrtletí loňského roku hrubý domácí produkt (HDP) meziročně vzrostl o 0,2 procenta, proti třetímu čtvrtletí naopak klesl o 0,4 procenta. Druhý mezičtvrtletní pokles v řadě znamená, že se česká ekonomika dostala do technické recese. -
České firmy by převážně uvítaly zavedení eura
České firmy by většinou uvítaly zavedení společné evropské měny v Česku. Za výhodu eura považují zejména odstranění kurzového rizika a snížení transakčních nákladů. Jako rizikovou naopak vnímají společnou měnu z pohledu možného ručení za dluhy jiných států eurozóny. Vyplývá to z průzkumu společnosti Deloitte mezi českými podniky, jehož výsledky má ČTK k dispozici. -
České HDP loni vzrostlo o 2,6 pct, dle analytiků je ekonomika v dobré kondici
Česká ekonomika loni rostla o 2,6 procenta. Včera to oznámil Český statistický úřad, který tak o 0,1 procentního bodu vylepšil svůj původní odhad z konce ledna. Podle analytiků síla i struktura růstu hrubého domácího produktu (HDP) ukazují, že je česká ekonomika v dobré kondici. Podle České národní banky (ČNB) se hospodářský růst stává robustnější a zvyšuje se šance, že ekonomika bude v tomto vývoji pokračovat. -
České hospodářství letos vzroste o 1,3 procenta
České hospodářství se letos vrátí k růstu. Hrubý domácí produkt meziročně vzroste o 1,3 procenta, průměrná mzda v nominálním vyjádření stoupne o 6,1 procenta a v reálném o 3,4 procenta. Vyplývá to z nové makroekonomické prognózy Hospodářské komory ČR (HK), kterou dnes představil ČTK a České televize její prezident Zdeněk Zajíček. -
České spořitelně klesl v 1. čtvrtletí čistý zisk na 3,3 miliardy Kč
České spořitelně (ČS) klesl v prvním čtvrtletí čistý zisk meziročně o 33,5 procenta na 3,3 miliardy korun. Provozní zisk byl nižší o 24,6 procenta a dosáhl 5,7 miliardy korun. Za poklesem je podle banky kombinace nižších provozních výnosů a vyšších provozních nákladů. Neauditované konsolidované výsledky oznámila dnes ČS v tiskové zprávě. -
České spořitelně vzrostl za tři čtvrtletí čistý zisk o 40 % na 15 miliard Kč
České spořitelně vzrostl za první tři čtvrtletí letošního roku čistý zisk meziročně téměř o 40 procent na 15 miliard korun. Provozní zisk se zvýšil o 35,6 procenta na 22 miliard korun a provozní výnosy o 21,8 procenta na 37,8 miliardy korun. Vyplývá to z konsolidovaných výsledků hospodaření, které Česká spořitelna zveřejnila na svých internetových stránkách. -
Česko a dalších 17 států EU žádají o změnu obchodování s povolenkami ETS 2
Česko zaslalo Evropské komisi (EK) požadavky na změnu obchodování s emisními povolenkami z dopravy a vytápění budov, označovaných jako ETS 2. Dokument podepsalo dalších 17 států Evropské unie, informovalo dnes ČTK v tiskové zprávě ministerstvo životního prostředí. Státy žádají například pravidelné zveřejňování informací o tempu zavádění obnovitelných zdrojů nebo nastavení mechanismu, který by omezil výkyvy cen povolenek. -
Česko a další země prosadily do závěrů summitu nové požadavky na ETS
Několika členským státům Evropské unie včetně Česka se do závěrů summitu EU podařilo dostat novou výzvu Evropské komisi, aby znovu vyhodnotila dopady systému emisních povolenek ETS2. Vyplývá to z konečných závěrů prvního dne jednání, který proběhl ve čtvrtek. Evropská rada rovněž nově výslovně zdůraznila, že v rámci přezkumu systému ETS je třeba omezit kolísání cen emisních povolenek a zmírnit jejich dopad na ceny elektřiny. O obě změny usilovaly země Visegrádské skupiny (V4), tedy Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko, které v požadavcích podpořily také Itálie a Řecko. -
Česko a Itálie vyzývají EU ke zmírnění sankcí vůči automobilkám
Česko a Itálie s podporou dalších zemí vyzývají Evropskou unii, aby zmírnila sankce, které se mají od příštího roku uplatňovat vůči automobilkám, jež neprodávají dostatečný podíl elektromobilů. Vyplývá to z takzvaného non-paperu, tedy neformálního dokumentu, který Praha a Řím představí na dnešním jednání unijních ministrů průmyslu v Bruselu a který má ČTK k dispozici. -
Česko dostalo první platbu z unijního obranného nástroje SAFE, uvedla EK
Česká republika dnes obdržela první platbu z unijního obranného nástroje SAFE. Konkrétně získala 309 milionů eur (7,6 miliardy Kč), tedy 15 procent z celkově přidělených dvou miliard eur (49 miliard Kč), oznámila Evropská komise. Peníze z obranného úvěru mají směřovat na tanky Leopard 2A8 a vozy Tatra T-815. Z půjčky má být také financována možnost vojenského využití dálnice D11. -
Česko i v únoru patřilo mezi země EU s nejvyšší inflací, vyplývá z analýzy
Česko i v únoru patřilo v Evropské unii mezi země s nejvyšší inflací. Rychleji rostly ceny stejně jako v minulých měsících v Pobaltí a v Maďarsku, nově se česká inflace dostala pod úroveň Polska. Meziroční tempo růstu cen v Česku se proti lednu snížilo o 0,8 procentního bodu na 16,7 procenta, v eurozóně inflace zpomalila o 0,1 procentního bodu na 8,5 procenta. Vyplývá to z analýzy investiční společnosti Portu, kterou má ČTK k dispozici. -
Česko je nejrychleji zadlužující se zemí unie, varuje NKÚ
Česká republika byla loni nejrychleji se zadlužující zemí Evropské unie (EU) a schodek rozpočtu překonal do té doby nejhorší výsledek z roku 2020, konstatuje Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v dnes zveřejněném stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu ČR za rok 2021. Úřad rovněž upozornil, že Česko se loni zařadilo mezi země s nejnižší mírou ekonomického růstu v EU. Pozitivně kontroloři naopak hodnotí nízkou míru nezaměstnanosti. -
Česko je nemocný muž Evropy, je v pasti průměrnosti, napsal deník Die Welt
Hospodářský model České republiky je zastaralý, země je lapena v průměrnosti. Na svém webu to napsal německý deník Die Welt, podle kterého je skutečně nemocným mužem Evropy právě Česko, které se jako jediné z členských zemí Evropské unie nedokázalo zotavit z ekonomických dopadů pandemie. Česko proto podle listu slouží jako varování před tím, co hrozí i Německu. -
Česko letos nesplnilo požadavky na přijetí eura
Česká republika letos nesplnila dvě ze čtyř maastrichtských kritérií, tedy požadavků EU nezbytných pro přijetí eura. Kvůli zvýšení snížené sazby DPH od počátku roku 2012 ČR tak neplní kritérium cenové stability. Země rovněž nedodržela tříprocentní podíl deficitu veřejných financí na hrubém domácím produktu (HDP). Vyplývá to z každoročního materiálu ČNB a ministerstva financí k plnění maastrichtských konvergenčních kritérií. -
Česko podle guvernéra ČNB Michla letos čeká rok podstatného snížení inflace
Česko letos čeká rok podstatného snížení inflace, tempo růstu cen se začne snižovat na jaře. Vzhledem k oslabující poptávce a nastávající recesi může Česká národní banka (ČNB) pokračovat v politice stability úrokových sazeb. V rozhovoru s ČTK to řekl guvernér ČNB Aleš Michl. Upozornil však, že pokud se v ekonomice objeví nové poptávkové tlaky, bankovní rada ČNB je připravena zvýšit základní úrokovou sazbu ze současných sedmi procent. -
Česko prý vítá měnové uvolňování ECB
Česká ekonomika potřebuje uvolňování měnové politiky v eurozóně. Uvedl to guvernér České národní... -
Česko se muselo vypořádat s dopady finančních krizí či záplav
Výběr krizí a katastrof, které v posledních 30 letech dopadly na českou ekonomiku. -
Česko se připojilo k iniciativě na podporu evropských startupů
Česko se připojilo k iniciativě ETCI 2.0 Evropského investičního fondu, jejímž cílem je získat až 15 miliard eur (363,8 miliardy Kč) veřejného a soukromého kapitálu pro investice do inovativních technologických firem a pomoci evropským startupům a scale-upům růst a uspět ve světové konkurenci. Deklaraci dnes v Bruselu podepsala ministryně Alena Schillerová, která se v belgické metropoli rovněž účastní jednání unijních ministrů financí. -
Česko si polepšilo v ekonomické svobodě, je 17. nejsvobodnější na světě
Česko je sedmnáctou ekonomicky nejsvobodnější zemí ze 165 sledovaných států světa. Polepšilo si v absolutním hodnocení ekonomické svobody i relativně, když v loňském revidovaném žebříčku bylo na 22. místě. Vyplývá to ze zveřejněného žebříčku "Economic Freedom of the World Index" (index ekonomické svobody) kanadského institutu Fraser, o kterém dnes ČTK v tiskové zprávě informoval Liberální institut. Ekonomicky nejsvobodnější zemí světa je poprvé Singapur, žebříček stejně jako v minulých letech uzavírá Venezuela.




