Okénko trhu - PMI indexy dále hledají svá minima

Čtěte více

• Okénko trhu - obrat na americkém trhu práce
  Nálada německých domácností a spotřebitelů se dál zlepšuje. Podle průzkumu zveřejněného dnes institutem GfK se sentiment na měsíc srpen zvedl téměř o deset bodů a dosáhl hodnoty -0,3 bodu. Konsenzus trhu přitom očekával jen zhruba poloviční zlepšení na úroveň -4,5 bodu. Jednalo se již o třetí nárůst v řadě a index tak od svého květnového minima stačil už přidat více než 20 bodů. Respondenti v rámci šetření ukázali zejména větší ochotu nakupovat, což je jistě podpořeno i přechodným snížením daně z přidané hodnoty (součást vládních opatření proti dopadům koronavirové krize). Zvýšil se však i jejich úmysl spořit a rovněž se zvedla očekávání ohledně zvýšení jejich příjmů. I když ukazatel v posledních měsících podstatnou měrou korigoval ztráty z letošního jara, stále zbývá ještě cca 10 bodů, aby bylo dosaženo předkrizových úrovní. Návratu na obvyklé hladiny brání stále přítomné nejistoty týkající se rychlosti hospodářského oživení, růstu nezaměstnanosti či nového šíření nákazy Covid-19.
• Okénko trhu - OECD varuje před dopady světových nejistot
  Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) včera zveřejnila nový ekonomický výhled pro následující období. Z něho vyplývá, že globální ekonomika se stává čím dál více křehká a nestabilní a to především zásluhou politických nejistot a eskalace obchodních konfliktů. Právě obchodní spory se významně podepisují na důvěře, což má negativní dopad na investice. To ještě více ohrožuje již tak slabý růst. Mezi ostatní faktory, které znamenají pro oslabující ekonomiku výraznější riziko, uvedla OECD kromě obchodních válek také často zmiňovaný brexit. Načasování a způsob výstupu Velké Británie z EU znamená značné množství nejistoty, což už samo o sobě poškozuje nejen Británii, ale i zbytek EU. Navíc, pokud by došlo k neřízenému odchodu, znamenalo by to zřejmě pro Spojené království propad do recese v roce 2020. Mezi další rizika pro budoucí globální růst řadí mimo jiné i zpomalení Číny.
• Okénko trhu - OECD vydala nový ekonomický výhled
  Podle dnes zveřejněné zprávy OECD zpomalí růst světové ekonomiky v letošním roce na 2,9 %, tedy na nejpomalejší tempo od finanční krize. Stejnou dynamiku OECD očekává pro rok 2020 a jen mírné zrychlení v roce 2021. Mezi hlavní překážky růstu zpráva řadí protekcionistickou politiku, ale také strukturální změny jako je digitalizace, demografický vývoj či hrozba klimatických změn. Pro eurozónu očekává nadále růst lehce nad 1 %, zatímco Spojené státy by se měly držet kolem 2 %. Růst české ekonomiky podle odhadu OECD v letošním roce dosáhne 2,6 % a v tom příštím zpomalí na 2,1 %. Česká ekonomika bude podle zprávy dále tažena domácí spotřebou a to jak ze strany domácností, které si užívají svižný růst mezd, tak i vlády. Naproti tomu český průmysl je již zasažen zpomalením evropské ekonomiky a poklesem investiční aktivity. Zpráva si všímá přehřátého trhu práce a Česku doporučuje úpravy legislativy, které by usnadnily zapojení další pracovní síly. Také upozorňuje na nutnost zlepšení nastavení čerpání evropských strukturálních fondů, jejichž prostředky by se měly stabilněji rozložit v čase. Pro blízkou budoucnost nicméně OECD Česku předpovídá nadále stabilní růst poblíž 2 %.
• Okénko trhu - OPEC jedná o omezení těžby
  Opatrný optimismus vyplývající z přesvědčení, že světové ekonomické autority jsou připraveny konat, na trzích dlouho nevydržel. Navzdory krokům centrálních bank včetně amerického Fedu a prohlášením politikům o připravovaných fiskálních opatřeních evropské akcie dnes ztratily přes dvě procenta. Klesala i cena ropy Brent, která se z ranních 52 dolarů za barel vrátila do blízkosti 51 a to i přes signály o tom, že se skupina zemí OPEC předběžně dohodla na omezení těžby v objemu 1,5 milionu barelů denně ve snaze o vytlačení ceny do vyšších úrovní. Dohoda zatím vázne na nesouhlasu Ruska.
• Okénko trhu - optimismus na trzích vyprchává, koruna oslabuje
  Guvernér ČNB Jiří Rusnok v dnešním rozhovoru uvedl, že výrazný makroekonomický šok způsobený pandemií Covid-19 vyvolal rychlou reakci měnové politiky, kdy úrokové sazby ve třech krocích poklesly až do blízkosti nulové úrovně. V důsledku propadu ekonomického výkonu a ztráty poptávky Rusnok očekává, že dojde rovněž k rychlému sestupu inflace do blízkosti dvouprocentního cíle a pravděpodobně i pod něj. Současně ekonomice pomáhá i slabší úroveň kurzu koruny. Použití záporných úrokových sazeb nelze podle něho zcela vyloučit, protože patří do teoretického repertoáru nástrojů v mimořádných situacích, nicméně v našich podmínkách si negativní úroky dokáže představit jen velmi obtížně. Argumentuje tím, že na finančním trhu existuje stále značný přebytek likvidity, a není tedy omezena dostupnost úvěrů. Navíc tuzemská inflace je stále výrazně vzdálená nule. V podobném duchu se včera vyjádřil i další člen bankovní rady V. Benda. Podle něho představuje dosavadní snížení úrokových sazeb o 200 bazických bodů dostatečné uvolnění měnové politiky v reakci na koronavirovou krizi a centrální banka v tuto chvíli nepotřebuje sáhnout po nestandardních nástrojích. Model se zápornými úrokovými sazbami není mezi členy rady příliš populární a podle něho se ani banka nechystá vrátit k již vyzkoušené politice umělého oslabování koruny.
• Okénko trhu - oživování na starém kontinentě bude zřejmě pozvolnější
  Český index nákupních manažerů ve výrobě si v květnu polepšil o 4,5 bodu na hodnotu 39,6 a naznačil tak mírné zlepšení podmínek v průmyslu. Data nicméně ukázala na pokračující pokles objemů výroby i nových zakázek následkem propadu poptávky způsobeného pandemií koronaviru. Karanténní opatření na trzích našich hlavních obchodních partnerů výrazně omezovala příliv zakázek ze zahraničí. Nevyužité kapacity pak přiměly firmy k redukci pracovních sil, a to i přes vládní programy na podporu zaměstnanosti. Úbytek pracovních sil tak pokračoval druhým nejrychlejším tempem od července 2009. Pokles zaměstnanosti navíc svědčí o pesimistickém výhledu a pokračující nejistotě. V rámci udržení a získání klientů výrobci v květnu opět snížili ceny svých produktů. Předpokládáme, že i v následujících měsících bychom měli být svědky pozvolného zlepšování situace ve výrobní sféře a návratu indexu PMI na vyšší úrovně. Otázkou zůstává, jak rychle se bude obnovovat poptávka po průmyslovém zboží.
• Okénko trhu - Pandemická situace v USA nadále tíží podnikatelské klima
  Snižování cen výrobců v červenci meziročně ubralo tempo. Meziročně ceny výrobců klesly o 0,1 %. V meziměsíčním srovnání zaznamenaly zvýšení o 0,1 %. To bylo dáno rostoucími cenami v odvětví koksu, rafinovaných ropných produktů a chemických látek a výrobků. Na druhé straně ceny zemědělských výrobců klesly oproti červnu o 1,2 %. Za tím stál rekordní pokles cen brambor o 24,3 %. Očekáváme, že deflace cen výrobců by měla nadále postupně ustupovat. Promítání nízkých cen ropy do výrobních cen bude slábnout. Avšak poptávka bude i nadále nedostatečná. Jsou již ale pozorovatelné známky postupného zlepšování. I deflace cen ve výrobě v zahraničí zdá se již našla své dno, od kterého se bude v druhé polovině roku postupně odrážet. Pro domácí výrobce to znamená, že ceny vstupů budou klesat nižším tempem, než v minulých měsících.
• Okénko trhu - Philadelphia Fed index raketově roste
  Dnes vydala Evropská centrální banka ekonomický bulletin, který zevrubně analyzuje aktuální ekonomický vývoj a shrnuje důvody pro měnové rozhodnutí přijaté radou guvernérů na posledním zasedání 4. června. Zpráva potvrzuje, že hospodářství eurozóny se nachází uprostřed nebývalého poklesu, kdy v důsledku koronavirové pandemie a karanténních opatření proti jejímu šíření došlo k prudkému propadu hospodářské aktivity. I přesto, že výsledky průzkumů a předstihové ukazatele naznačují odražení ode dna, zlepšení je zatím slabé v porovnání s razancí, s níž ukazatele klesaly v březnu a dubnu. Pro druhé čtvrtletí se proto očekává nebývalý pokles HDP. Ten bude následován jen pozvolným oživením ve druhém pololetí za přispění fiskální i měnové politiky. Cenové tlaky by měly zůstat slabé v důsledku prudkého poklesu ekonomické aktivity. Za této situace pak Rada guvernérů rozhodla o zvýšení a prodloužení krytí v rámci nouzového pandemického programu nákupu aktiv (PEPP). Zároveň bude ECB pokračovat v programu nákupu aktiv (APP), základní úrokové sazby se nezměnily.
• Okénko trhu - Philadelphia Fed index se v prosinci propadl
  Švédská národní banka Riksbank, nejstarší centrální banka světa a zároveň první měnová autorita, která v roce 2009 zavedla negativní úroky na vklady komerčních bank, dnes zvýšila svou základní úrokovou sazbu z -0,25 %, kam se dostala v roce 2015, na 0 %. Motivací bylo přesvědčení bankéřů, že se švédská inflace na horizontu měnové politiky vyšplhá na požadovanou úroveň 2 %. Zároveň zesilují obavy, že dlouhodobě nízké úroky by mohly vést k přílišnému zadlužení firem i domácností. Tento krok má významnou symbolickou hodnotu, jelikož záporné sazby po Švédech zavedly i další centrální banky, včetně ECB, a tato neortodoxní strategie se od té doby navzdory mnohým kontroverzím stala v Evropě standardem. Od Evropské centrální banky se její opuštění ovšem v blízké době neočekává, jelikož evropská inflace má k cílové hladině stále daleko.
• Okénko trhu - PMI eurozóny - průmysl naznačil zlepšení, služby začínají ztrácet dynamiku
  Dnes zveřejněné listopadové indexy nákupních manažerů z Německa a eurozóny potvrdily mírné zlepšení situace v průmyslu dané určitým zklidněním napětí ve světových obchodních vztazích a poklesem nejistoty. PMI z německého průmyslu si oproti říjnu polepšil o 1,7 bodu, čímž dosáhl pětiměsíčního maxima, přesto index s 43,8 body zůstává hluboko v pásmu kontrakce. Podstatně lépe si vede průmysl ve Francii. Tamní ukazatel si v listopadu připsal 0,9 bodu, a navíc se stabilně pohybuje v pásmu expanze. Oproti výrobnímu sektoru však PMI z terciární sféry naznačily slábnoucí sentiment. Ten byl patrný jak v Německu, tak i ve Francii a podle snížení celkového PMI eurozóny v listopadu o tři desetiny na 50,3 bodu lze usuzovat, že situace se musela zhoršovat i v dalších velkých evropských ekonomikách. Znovu se tak zvýrazňují obavy o přelití slabého výkonu od výrobců do podstatně váhově významnějšího sektoru služeb. Pohyb celkového ukazatele těsně nad padesáti body (hranice mezi kontrakcí a expanzí) tak v podstatě ukazuje na stagnaci, či jen pozvolný růst evropské ekonomiky. To by znamenalo riziko pro stávající prognózu ECB, která očekává postupné oživení v Q4 a na počátku příštího roku.
• Okénko trhu - PMI potvrdí další nárůst sentimentu
  V pátek se konal první summit EU, kde se předsedové vlád snažili dosáhnout dohody o evropském záchranném fondu. Komise se rozhodla částku v objemu 750 miliard EUR rozdělit na pomoc zemím unie zasaženým pandemií Covid-19. Již před schůzkou se ukazovalo, že dosáhnout dohody bude obtížné, protože už v předstihu některé země nešetřily kritikou ohledně předložených návrhů (Rakousko, Nizozemsko, Švédsko a Dánsko). Kromě financování tzv. Corona balíčku (půjčky vs. granty), byl předmětem připomínek i navrhovaný alokační klíč, založený kromě jiného i na mírách nezaměstnanosti z let 2015–19. Přitom lze říci, že obecná vůle přijmout záchranný balíček je poměrně velká, ovšem nalezení přijatelné shody ohledně distribučních pravidel nebude jednoduché. Schůzka tak skončila pouze apelem na co nejrychlejší schválení záchranného fondu EU. Další jednání by se mělo konat v polovině července.
• Okénko trhu - PMI přinesly příjemné překvapení
  Německý index nákupních manažerů vykázal v červnu meziměsíční nárůst o více než 13 bodů a zakotvil na hodnotě 45,8. Překonal tak tržní očekávání, která činila 44,4. Za zlepšením stojí primárně sektor služeb, který poskočil z 32,6 až na 45,8 bodu, ovšem znatelně si polepšili i zpracovatelé, kteří zaznamenali nárůst o 6 bodů na 44,6. Podobně jako v Německu si index vedl i v celé eurozóně, kde v souhrnu oproti květnu vzrostl z 31,9 až na 47,5 bodů, a taktéž citelně překonal tržní odhady. I zde se na tomto vývoji podíleli v první řadě poskytovatelé služeb, kteří poskočili dokonce o více než 15 bodů. Ačkoliv je nárůst indexu jednoznačně pozitivní zprávou, jeho hodnota zůstává hluboko pod dlouhodobým průměrem a zároveň se nadále nachází v pásmu kontrakce, tedy útlumu ekonomické aktivity. Bezprostřední omezení vyplývající z koronavirové karantény sice již z velké části pominula, střídají je ale obavy z nadcházejícího nárůstu nezaměstnanosti a snižování koupěschopnosti.
• Okénko trhu - PMI za leden potvrdily stoupající sentiment
  Hospodaření státu skončilo v lednu schodkem -8,0 mld. Kč. Deficit na počátku roku je překvapující, vzhledem k tomu, že první měsíce bývají z hlediska bilance tradičně pozitivní. Na příjmové straně oproti plánu silně zaostává výběr daně z příjmu právnických osob. Na druhou stranu se i nadále daří výběru daně z příjmu fyzických osob a pojistnému na sociální a zdravotní pojištění. Na straně výdajů zaujme významný nárůst sociálních dávek vlivem zvýšení důchodů a rodičovského příspěvku. V lednu zároveň došlo k předplacení některých plateb do rozpočtu evropské unie. Příjmová strana státního rozpočtu zaostávala oproti plánu již loni, a ani letos nebude situace příznivější. Ekonomika bude zpomalovat, což sníží výběr daní. Podle našich očekávání by měl státní rozpočet v tomto roce skončit ještě v hlubším deficitu (-58 mld. Kč), než očekává vládní návrh (-40 mld. Kč).
• Okénko trhu - PMI ze služeb potvrdily zlepšení sentimentu v eurozóně
  Svižný růst českých mezd pokračoval i ve třetím čtvrtletí letošního roku. Průměrná mzda se zvýšila o 6,9 %, což v absolutní hodnotě znamená 33 697 Kč. Po očištění o inflaci si čeští zaměstnanci polepšili o 4 %. Zvýšil se rovněž medián mezd, který nově činí 29 549 Kč. Proti předchozímu čtvrtletí činil růst průměrné mzdy po očištění od sezónních vlivů 1,6 %. Tuzemští pracovníci nadále těží z rekordně nízké nezaměstnanosti, která firmám nedává jinou možnost, než bojovat o jejich přízeň vyšším ohodnocením. Do výsledku se promítá i letošní růst minimální mzdy, který prosakuje z nižších pater mzdové škály směrem vzhůru. Zároveň je patrný efekt zvýšení platů ve veřejné sféře, který pomohl zejména zaměstnancům ve vzdělávání, jejichž výdělky narostly nejvíce ze všech sledovaných skupin (o 11,1 %). Potvrzují se ovšem předpoklady o tom, že finanční možnosti zaměstnavatelů pomalu narážejí na své limity. Předstih růstu mezd nad produktivitou snižuje ziskovost firem a postupně podkopává jejich konkurenceschopnost. Proto bude dynamika mezd v následujících čtvrtletích zvolna slábnout. Postupné ochlazování české ekonomiky se již pomalu propisuje i do statistiky o počtu zaměstnanců, kterých přibylo pouze 0,1 %.
• Okénko trhu - PMI z Německa potvrdil postupný nárůst sentimentu
  Sentiment v českém výrobním sektoru se po tříměsíční stagnaci znovu snížil. Listopadový PMI dosáhl jen 43,5 bodu, kam se posunul z říjnových 45 b. Za poklesem stojí další snížení objemu nových zakázek a výroby. Nejistý vývoj globální ekonomiky a pokračující problémy v automobilovém sektoru pak vedly k dramatickému propadu vyhlídek na budoucí výrobu, když hodnota tohoto ukazatele dosáhla historického minima. Klesající produkce i nižší objednávky se pak odrážely i v další redukci zaměstnanosti. Její pokles se postupně zrychluje a aktuální listopadový byl nejvyšší od září 2009. Nicméně podle posledních údajů z Německa se zdá, že tamní pokles již dosáhl svého dna a začíná se blýskat na lepší časy. To by se mohlo postupně začít odrážet i v tuzemském zpracovatelském sektoru.
• Okénko trhu - Počet Američanů bez práce dál klesá
  Tuzemské spotřebitelské ceny v červenci meziročně stouply o 3,4 %, což odpovídá zvýšení o 0,4 % oproti červnu. Růst inflace byl ovlivněn především zvýšením cen ve složce rekreace a kultura. V této kategorii zaznamenaly výrazný růst ceny dovolených s komplexními službami, které se zvýšily o 23,2 % v porovnání s minulým měsícem. Během července pokračoval i růst cen pohonných hmot a olejů o 4,4 %, což přispělo k meziměsíčnímu růstu spotřebitelských cen. V sektoru potravin byly vyšší především ceny nealkoholických nápojů o 2,7 %. Naopak na snižování meziměsíční celkové úrovně spotřebitelských cen se projevily nižší ceny potravin a nealkoholických nápojů. V meziročním porovnání rostly zejména ceny tabáku a lihovin, které za rok zdražily o 10,5 %. Za nimi v závěsu byly ceny potravin a nealkoholických nápojů, kde ceny uzenin vzrostly oproti červenci 2019 o 10,3 % a ceny vajec o 9,4 %. Vzhledem k dosavadnímu vývoji jsme zrevidovali naší prognózu na příští období. Předpokládáme, že inflace do konce roku neklesne na 2,0% cíl České národní banky.
• Okénko trhu - Podle Ifo indexu se nálada v Německu lepší
  Bankovní rada ČNB na dnešním zasedání zvolila stabilitu základní úrokové sazby, která tak již popáté v řadě zůstala na 2 %. Toto rozhodnutí bylo vesměs očekáváno. Pro tuto variantu hlasovalo celkem pět členů rady, naopak dva členové se klonili ke zvýšení sazeb. Ani silné domácí inflační tlaky, ani záblesky naděje na uklidnění mezinárodního napětí tak české bankéře v jejich názoru nezviklaly. Bankovní rada očekává, že se inflace i v následujících několika měsících udrží poblíž horní hranice tolerančního pásma. Guvernér J. Rusnok na tiskové konferenci připomněl, že se stávající listopadovou prognózou je konzistentní nárůst sazeb následovaný jejich opětovným snížením opět na současnou hodnotu. Proto se i tentokrát rada rozhodovala zejména mezi stabilitou a zvýšením sazeb. Celkově ovšem bankovní rada zhodnotila rizika stávající prognózy jako vychýlená ve směru nižších úrokových sazeb v nejbližších čtvrtletích. Sazby se nyní nachází pod úrovní, se kterou počítala stávající prognóza. Guvernér zároveň opět připomněl, že se budou snažit o vyhlazování sazeb, tedy nehodlají sazby v krátkém časovém horizontu zvyšovat, aby je následně opět museli snížit. Do dalšího období se proto přiklání k jejich stabilitě, případně nevylučuje ani jejich mírné zvýšení.
• Okénko trhu - Podle Junckera USA cla na EU neuvalí
  Prezident Evropské komise Juncker v rozhovoru pro Süddeutsche Zeitung vyjádřil přesvědčení, že americký prezident Trump na Evropskou unii neuvalí cla na dovoz automobilů. Trump o této možnosti hovořil již na jaře tohoto roku a konečné rozhodnutí tehdy odložil na letošní listopad. Cla by měla potenciál významně poškodit evropskou ekonomiku a zřejmě by se neobešla bez odvetných opatření, čímž by se mohl rozhořet celý nový obchodní spor. O tom, že si Američané tento krok nakonec možná rozmyslí, hovořil již v minulém týdnu ministr obchodu USA Wilbur Ross. Juncker je podle svých slov přesvědčen, že z tohoto plánu definitivně sešlo a tento názor máme prý chápat jako pohled „informované osoby“, kterou vzhledem ke své funkci bez pochyby je. Zda se Junckerovo proroctví potvrdí, bychom se měli dozvědět během příštích pár týdnů, kdy by Trump měl vydat finální stanovisko.
• Okénko trhu - podle V. Bendy další měnové uvolnění není třeba
  Podle dat zveřejněných Českou národní bankou skončil běžný účet platební bilance počítaný podle metodiky Evropské centrální banky v dubnu schodkem 9,2 miliardy korun. Dubnové výsledky běžného účtu jsou horší ve srovnání s odhady analytiků dotázaných agenturou Reuters, kteří očekávali schodek ve výši 6,3 miliardy korun. Data za duben, tedy měsíc, kdy byla ekonomika vlivem epidemie koronaviru téměř zastavena, jsou však zatížena velkou mírou nejistoty. O tom svědčí i výrazná revize odhadů platební bilance z března, kdy byl původní odhad deficitu ve výši 0,5 mld. Kč po úpravě posunut do přebytku 22,5 mld. Kč. Saldo zahraničního obchodu se zbožím dosáhlo v dubnu výrazného deficitu 19,2 mld. Kč. Naproti tomu běžnému účtu pomohl přebytek v bilanci služeb, který dosáhl více než 11 mld. Kč, a byl tak srovnatelný s běžně dosahovanými výsledky. V souhrnu tak skončila výkonová bilance deficitem jen 8,1 mld. Kč. Nízký byl odliv dividend z přímých investic, který v dubnu dosáhl pouze 4 mld. Kč. Saldo odlivu portfoliových investic ve výši 34,3 mld. Kč bylo ovlivněno výrazným poklesem závazků bank ve formě krátkodobých dluhopisů vůči nerezidentům, který byl částečně kompenzován navýšením držby vládních dluhopisů nerezidenty. Saldo transakcí pro klienty ČNB vedlo (po vyloučení kurzových rozdílů) ke zvýšení devizových rezerv o 8,4 miliardy korun.
• Okénko trhu - Podle WTO celní války mnohem více omezují světový obchod
  Britský premiér Boris Johnson měl dnes klíčový projev před svými spolustraníky. V rámci proslovu znovu vyslovil přesvědčení, že na hranici mezi Irskou republikou a Severním Irskem nebudou znovuzavedeny kontroly, které jsou pro Brity i Iry vzhledem k historickému vývoji nepřípustné. Stávající nastavení podmínek počítalo se setrváním UK v celní unii se zbytkem EU, což bylo pro Johnsona a většinu členů parlamentu nepřijatelné. Nový návrh je podle něj kompromisem ze strany Británie a nyní je řada na zástupcích EU, aby na svých dosavadních požadavcích netrvali a také udělali vstřícný krok směrem k dohodě. Podle jeho návrhu by do roku 2025 měl být umožněn volný pohyb zemědělského a průmyslového zboží mezi Irskem a Severním Irskem. Zároveň ale Londýn požaduje vyjmutí Severního Irska z unijní bezcelní zóny, což by mělo za následek kontroly zboží, které by ale neprobíhaly přímo na hranici. Irská vláda záhy po zveřejnění nového Johnsonova plánu zhodnotila, že takovéto uspořádání je z jejich pohledu nepřijatelné. Evropská unie prozatím mlčí, lze ovšem očekávat, že její názor se od toho irského příliš lišit nebude.