V dnešním článku se zaměříme na řešení dilema ve „druhé“ fázi obchodního vývoje tradera, která následuje hned po fázi, kdy si trader finanční trhy osahává, učí se a zkouší své první reálné obchody, které obvykle končí ztrátou a frustrací. Poté, co si tímto obdobím trader projde, dostává se do „druhé“ fáze svého vývoje, která může trvat od pár měsíců až po několik let. Není výjimkou, že se obchodníci přes tuto fázi ani nedostanou. Dnes se budeme zabývat tím, proč obchodníci nejsou schopni generovat na finančních trzích zisk.
Jak se tvoří zisk?
Začínající tradeři budou asi překvapeni, ale zisk negeneruje obchodní strategie, ale řízení peněž. Většina obchodníků ztratí mnoho času a energie tím, že hledá „svatý grál“ obchodních strategií, který jim zajistí zisky. Ovšem pravdou je, že každá obchodní strategie má svá silná a slabá období a úkolem tradera je naučit se v silných obdobích maximalizovat zisk a ve slabých obdobích minimalizovat ztrátu. Zní to poměrně snadno, ale horší je to udělat.
Klíčem k ziskovosti je řízení obchodní pozice. Důvodem, proč tradeři nejsou schopni generovat zisky je špatná práce s otevřenou obchodní pozicí. Zisky se obecně tvoří na základě dvou statistických proměnných, což je úspěšnost (procento uzavřených zisků vůči ztrátám) a RRR (poměr mezi riskem a ziskem). Toto není žádná revoluční informace, ovšem chyba spočívá v její aplikaci.
Mnoho obchodníků si myslí, že když do trhu zadají implicitní poměr PT a SL například 3:1, tak mají vyhráno. Ovšem co se nestane, statistika úspěšnosti bude velmi nízká, protože je 3x vyšší pravděpodobnost toho, že bude zasažen SL než PT. (Ve skutečnosti je pravděpodobnost ještě nižší, protože je potřeba započítat spread a fakt, že se jedná povětšinou o protitrendové obchodování, například při reakci na S/R zónu). Statistika v tomto případě skutečně není na straně tradera a tento způsob obchodování vede v tom lepším případě k dlouhodobé nule.
Řízení obchodní pozice
Na obrázku níže je zobrazen denní cenový graf měnového páru USD/CHF, kde bylo možné spekulovat na nákupní reakci na supportní zóně. Vzhledem k tomu, že trader nikdy neví, kdy reakce na level nastane, je ideální trhu dopřát trochu prostoru pro vytvoření reakce. Původní stop loss je tedy umístěn na low postranního pohybu. V tomto počátečním nastavení je poměr RRR negativní, což vůbec nevadí, protože statistika je počítána až po uzavření obchodu.
V rámci řízení je v návaznosti na nákupní reakci posunut SL pod low tržní reakce, čímž se ihned razantně mění poměr RRR v pozitivní. Věřím, že při pohledu na graf je jasné, že kdyby trader implicitně zadával poměr RRR například 3:1, musel by profit umístit do takové vzdálenosti, že by si buď na jeho realizaci mnoho dnů/měsíců počkal, ale spíše by byl zasažen SL.
Kdežto v případě řízení obchodní pozice dokázal trader jednak minimalizovat riziko, jednak získat pravděpodobnost na svojí stranu, protože trh již nákupní aktivitu vytvořil a tak se v něm nachází potřební kupci, ale především došlo k diametrální změně RRR z negativního poměru na výrazně pozitivní. Vysoké RRR se nedělá implicitním zadáním obchodních příkazů (SL a PT), ale řízením obchodní pozice.
Děkuji za přečtení,
Martin Klass
