Průmysl pozitivně překvapil

Čtěte více

• Průmyslové kovy jsou pod tlakem kvůli obavám z průmyslové války
  Průmyslové kovy s výjimkou niklu meziročně poklesly v důsledku hrozby obchodní války, která se nyní připojila ke všeobecné nervozitě vyvolané krátko- a střednědobými vyhlídkami na čínský růst a poptávku. Tato změna čínské ekonomiky ze starého typu na novou, méně zaměřenou na komodity, by mohla mít závažný vliv na poptávku.
• Průmyslové kovy jsou v listopadu k nezastavení
  Hledáte-li spolehlivý barometr toho, jak trh momentálně vnímá očekávání kolem budoucího vývoje světové ekonomiky, stačí se podívat na průmyslové kovy. Ty jsou poslední čtyři týdny k nezastavení. Růst začal už před prezidentskými volbami v USA a ještě zesílil po volbách. Za pozornost přitom stojí hlavně měď, která za poslední měsíc vystoupala o téměř třicet procent. Prudkého růstu se však dočkaly i ostatní kovy, jako zinek, nikl, nebo olovo. Za zmínku přitom stojí, že průmyslové kovy rostou navzdory silnému dolaru, který by měl ceně dolarových aktiv spíše škodit.
• Průmyslové objednávky v Německu v říjnu vyskočily nejvíce za 19 měsíců, 5krát nad odhady
  Podnikové objednávky v Německu po třech poklesech v říjnu překvapivě vzrostly o ...
• Průmyslové oživení pomalu pokračuje
  Výkonnost tuzemského průmyslu pokračuje v náročném procesu zotavování po pandemických restrikcích. Za měsíc červenec na loňský výsledek ztrácela již „jen“ 5 %, což ovšem po červnových -10,5 % (očištěně) znamená citelný posun k lepšímu. Po sezónním očištění tak v červenci došlo k meziměsíčnímu nárůstu výroby o 5,7 %. Zároveň došlo k revizi údaje z června, který tak namísto původně avizovaných -7,0 % nově činí -5,6 % meziročně. Tržby průmyslníků se v červenci meziročně snížily o 3,6 %, přičemž pokles byl zaznamenán z tuzemska (-8,7 %), nikoliv ze zahraničí (+0,6 %). Snížil se i objem nových zakázek a i zde ubylo více těch domácích (-7,8 %) než zahraničních (-1,6 %). Průměrný evidenční počet zaměstnanců v českém průmyslu meziročně klesl o 4 %, jejich průměrná mzda ovšem narostla o 1,7 %.
• Průmyslové oživení se zadrhává
  Jak jsme se obávali, po pár nadějných měsících, kdy tuzemská průmyslová výroba poměrně svižně doháněla pandemické ztráty, přinesl srpen ochlazení. Po očištění o vliv počtu pracovních dnů český průmysl meziročně ztratil 5,5 %, což po sezónním očištění znamená pokles i oproti předchozímu měsíci, konkrétně pak o 0,9 %. V neočištěném vyjádření meziroční snížení objemu výroby dosáhlo 8 %, přičemž trh sázel „pouze“ na -4,3 %. My jsme byli o něco většími pesimisty, když jsme vyhlíželi -6,2 %. V srpnu se meziročně snížil o 9,8 % i objem nových zakázek, přičemž významněji se na tomto vývoji podílely zakázky ze zahraničí (-11,1 %) nežli z tuzemska (-6,6 %). Poklesl i evidenční počet zaměstnanců (-4,1 %), ovšem v růstu pokračovala jejich průměrná mzda (2,0 %).
• Průmyslové zdražování svižně pokračuje
  Ceny českých průmyslových výrobců v srpnu poskočily o 1,2 % meziměsíčně, což je sice oproti červenci pomalejší dynamika, ovšem i tak se jedná z historického pohledu o relativně vysoké číslo, které nechalo tržní odhad (0,6 %) bezpečně za sebou. V meziročním srovnání pak růst cen naopak zrychlil, když vykázal 9,3 %, zatímco o měsíc dříve se jednalo „pouze“ o 7,8 %.
• Průmyslové zdražování v září zvolnilo tempo
  Ceny českých průmyslových výrobců v září po dlouhé době nepřekvapily vyšším než očekávaným růstem. V souladu s tržním odhadem došlo ke zdražení o 0,7 % meziměsíčně, meziročně o 9,9 % po srpnových 9,3 %. PPI tak skončil mírně pod naším odhadem, kdy jsme očekávali růst o 1 % meziměsíčně.
• Průmyslový růst českých firem je otřesen krizemi. Pomůže ho vzkřísit zaměstnávání Ukrajinců?
  Pracovní síla v Česku je nedostatkovým zbožím. Firmy si stěžují, že na trhu chybí desítky tisíc pracovníků, kteří by pomohli růstu jejich byznysu. České technologické, biotechnologické či jinak inovativní firmy by na svou expanzi potřebovaly posílit týmy kvalifikovaných odborníků. Shánějí je však marně.
• Průmysl pod stále větším tlakem
  Útlum v tuzemském největším odvětví – průmyslu – v posledních měsících potvrzují nejenom ukazatele důvěry, ale aktuálně i index nákupních manažerů (PMI). Ten totiž v říjnu poklesl na 55,1 bodů z předchozích 58 a dostal se tak na jedenáctiměsíční minimum. Průmysl je stále pod tlakem nedostatku výrobních vstupů, který je asi nejzřetelněji vidět na automobilovém průmyslu. Firmy hromadí zásoby jak materiálu, tak i vlastních výrobků, které nejsou schopny dokončit v důsledku chybějících komponent.
• Průmysl pozitivně překvapil
  Česká průmyslová produkce v březnu překvapila meziročním růstem o 0,3 % (NSA), když trh počítal s propadem o 2,6 %. Výsledek byl překvapivý i ve světle výsledků velkých evropských zemí, kdy například německá průmyslová výroba propadla meziměsíčně o 3,9 %. V meziročním srovnání rostly téměř všechny složky českého průmyslu. Nejvíce k výsledku přispěla výroba elektrických zařízení a výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla, kde byla dle ČSU vyšší zejména produkce uhelných elektráren.
• Průmysl propadl kvůli automobilkám
  Průmysl v srpnu výrazně klesl pod všechny odhady zejména kvůli propadu produkce automobilů. Ruku v ruce s tím se zhoršila i bilance zahraničního obchodu. Stavební produkce nepatrně rostla. V souhrnu byla zveřejněná data horší, než se čekalo a ačkoliv z letních měsíců není dobré dělat silné závěry, problémy se subdodávkami průmysl zjevně silně tíží i nadále.
• Průmysl před epidemií koronaviru vzrostl
  Průmyslová výroba v lednu oproti prosinci vzrostla o 1,1 %. Na meziročním srovnání to znamená meziroční pokles o 1,4 %, což bylo velmi blízko očekávání trhu. Je to pozitivní údaj, který ale přichází po výrazných poklesech předchozích měsíců. Na začátku roku se zlepšovaly předstihové indikátory a vzrostl i průmysl v Německu. Byla zde tedy značná naděje na zlepšení i v dalších měsících. S epidemií koronaviru ale od března uvidíme slabší údaje.
• Průmysl před koncem roku pravděpodobně ožil
  Údaje o výrobě aut a předstihové indikátory ukazují šanci na výrazný růst průmyslové produkce za listopad. Maloobchodním tržbám mohly pomoci větší prodeje automobilů a stále solidní trh práce. Zhoršená důvěra spotřebitelů a zrychlená míra inflace naopak navyšování reálných tržeb v maloobchodě brzdí. Meziroční míra inflace koncem roku pravděpodobně opět vzrostla směrem k 7 %, nicméně překročení této hladiny čekáme až v lednu.
• Průmysl překvapivě poklesl
  Průmyslová produkce v únoru poměrně výrazně zaostala za naším očekáváním, když meziměsíčně poklesla o 2,3 % a meziročně o 0,4 %. Částečně je na vině teplejší zima, která vedla k poklesu elektrické energie. Ale i bez tohoto efektu zůstal za očekáváním zejména výkon automobilového průmyslu a navazujících odvětví jako výroba pryžových a plastových výrobků.
• Průmysl příjemně překvapil
  Průmyslová výroba v tuzemsku přinesla v červnu dobré zprávy, když neočištěně oproti loňskému roku odepsala jen 7 %, zatímco odhady činily -11,4 %. S přihlédnutím k tomu, že letošní červen měl o dva pracovní dny více, se po očištění o kalendářní vlivy jednalo o meziroční pokles na úrovni 11,9 %. Ve srovnání s květnem tento výsledek po sezónním očištění odpovídá zvýšení objemu výroby o 13,4 %. U průmyslových tržeb došlo meziročně k poklesu o 5,8 %, přičemž výrazněji se na tomto podílel pokles domácích (-9,6 %) nežli vývozních (-3,0 %). Zmenšil se i objem zakázek, kterých oproti loňsku ubylo 3,4 % a i zde byla situace horší z tuzemska (-10,3 %) nežli ze zahraničí (-0,1 %). Evidenční počet zaměstnanců v průmyslu meziročně klesl o 3,8 %, ovšem jejich průměrná mzda vzrostla o 0,7 %.
• Průmysl roste, ale brzdí ho subdodávky
  Průmyslová produkce v ČR v červnu oproti květnu vzrostla o 1,0 %. Jen částečně tak kompenzovala květnový pokles o 3,6 %. I takový výsledek je v kontextu zpožděných dodávek komponent do výroby dobrou zprávou. Potěšující je to i s ohledem na červnový pokles průmyslové výroby v sousedním Německu. Červnový výsledek je navíc citelně nad odhady analytiků. Ti v průměru čekali meziroční růst průmyslu o 7,9 %, přičemž náš odhad byl 10,0 % a skutečnost pak ukázala 11,4 %. V květnu činil meziroční růst 32,3 %, ale to bylo dáno nízkou srovnávací základnou z minulého roku.
• Průmysl roste navzdory chybějícím komponentám
  Průmyslová výroba v ČR v březnu meziměsíčně po očištění o sezónní a kalendářní vlivy vzrostla o 3,2 %. My jsme počítali s pomalejším nárůstem kolem 2 %. Nicméně i tak výkon průmyslu v březnu přebil všechny odhady analytiků. Průměrný odhad meziročního růstu činil 12,1 % a skutečnost ukázala 18,2 %. Po očištění o vliv počtu pracovních dnů to znamená meziroční expanzi o 14,9 %. To, že vidíme dvouciferná meziroční tempa růstu není až takový důvod k radosti, jako fakt, že průmysl dokáže expandovat i ve srovnání s předchozími měsíci navzdory problémům s dodávkami komponent potřebných při výrobě. Připomeňme, že některé automobilky v březnu oznámili omezení výroby.
• Průmysl se loni propadl nejvíce od roku 2009, letos však poroste o desetinu. Hlubšímu propadu loni zabránila mírnější druhá vlna pandemie i oslabení koruny
  Tuzemská průmyslová výroba se loni propadla o osm procent, nejvýrazněji od roku 2009, kdy vrcholila světová finanční krize (tehdy se průmysl propadl o 13,6 procenta). K propadu nejvíce přispěl pokles výroby aut a strojů. Některá odvětví naopak vykázala mírný růst objemu průmyslové výroby, a to navzdory pandemii. Jednalo se zejména o dřevozpracující a navazující papírenský průmysl. Zde se projevila kůrovcová kalamita, jež zemi zasáhla zejména v roce 2018 a která vede k tomu, že je enormní poptávka po zpracování nuceně káceného dříví na pilách. Pandemická situace pomohla k růstu také farmaceutickému průmyslu.
• Průmysl se propadá rychleji, než se čekalo, propouštění hrozí stále akutněji
  Listopadový propad tuzemského průmyslu byl ještě výraznější, než trh předpokládal. Není divu. Provozní podmínky v tuzemském zpracovatelském průmyslu se koncem loňského roku zhoršovaly, jako po celý loňský rok. Zhoršování podmínek probíhalo v posledních měsících roku 2019 prudčeji než po zbylou většinu roku. Česko zkrátka přestalo být „imunní“ vůči zhoršování mezinárodních ekonomických podmínek. Prudčeji než loni v listopadu se provozní podmínky v tuzemském průmyslu zhoršovaly naposledy v krizovém roce 2009.
• Průmysl se propadl o třetinu. Stavebnictví jen o 5 procent
  „Pandemie koronaviru téměř zastavila výrobu motorových vozidel v České republice. Důsledky budou katastrofální. Některé firmy odejdou z trhu, jiné budou bojovat s prudkým nárůstem zadlužení,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.