Průmysl v listopadu zazářil, stavebnictví se ale opět nedařilo

Průmyslová produkce v listopadu meziměsíčně výrazně vzrostla o 2,4 % a dosáhla tak několikaletého maxima. Úroveň výroby za říjen a listopad naznačuje silné oživení v závěrečném čtvrtletí loňského roku, a to navzdory slabším předstihovým indikátorům. Listopadový meziměsíční pokles stavební výroby následoval slabý výkon z předchozích měsíců. Stavebnictví se tak v závěru roku nedařilo navázat na silné oživení růstu z jara loňského roku. Bilance zahraničního obchodu překvapila nižším přebytkem v listopadu na úrovni 16,2 mld. CZK. Vliv na to měl především výrazný nárůst dovozu, který v listopadu převážil nad meziměsíčně vyšším vývozem.

Český průmysl vloni v listopadu ostře navýšil výrobu. Meziměsíčně byla průmyslová produkce v listopadu po říjnové stagnaci vyšší o 2,4 %. Oproti tržnímu konsensu byl meziroční pokles o 0,3 % mírným negativním překvapením, když mediánový odhad počítal s poklesem o 0,1 % y/y. Disperze odhadů však byla velmi široká. Meziroční pokles jde především na vrub rozdílného počtu pracovních dní mezi listopadem roku 2025 a 2024. Po očištění o tento efekt zaznamenala průmyslová výroba v loňském listopadu nárůst o 5,7 % y/y a po sezónním očištění dosáhla nejvyšší úrovně od května roku 2019. Data průmyslové výroby za říjen a listopad vykazují ostré navýšení produkce v Q4 25, a to navzdory slabším indikacím z předstihových ukazatelů sentimentu či slabší zahraniční poptávce.

Vysoký nárůst zaznamenala většina zpracovatelského průmyslu. Meziměsíčně byla zpracovatelská výroba v listopadu vyšší o 2,5 % a v sezónně očištěném vyjádření byl objem zpracovatelské výroby za loňský listopad dokonce nejvyšší v historii časové řady indexu průmyslové výroby. K listopadovému nárůstu významně přispěla o 6,4 % m/m vyšší výroba v klíčovém automobilovém sektoru.

Produkce v ostatních váhově důležitých sektorech se ale také významně podílela na meziměsíčním růstu, zejména pak výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (+0,5 pb), výroba základních kovů (+0,2 pb) nebo výroba počítačů, elektronických a optických zařízení (+0,1 pb). Malou kompenzací byl pokles produkce ve farmaceutickém průmyslu a ve strojírenství. Silné listopadové zvýšení výroby znamenalo, že se čtvrtletní momentum, tj. srovnání produkce v posledních třech měsících oproti třem předcházejícím měsícům, obrátilo do silně pozitivního teritoria.

Hodnota nových zakázek v listopadu meziměsíčně opět klesla a oproti říjnu byla nižší o 1,1 %. V meziročním srovnání však byla nominální hodnota průmyslových zakázek vyšší o 4,1 %, především díky zakázkám ze zahraničí. Vývoj zakázek v posledních měsících, podobně jako předstihové indikátory, nenaznačuje zásadní obrat v tuzemském průmyslu, kterému se však v závěru roku podařilo výrazně zvýšit výrobu. V klíčovém automobilovém sektoru vysoké využití kapacit blížící se 100 % nicméně znamená omezený prostor pro další navýšení výroby v nejbližším období.

Index průmyslové produkce za říjen a listopad ukazuje na výrazné oživení výroby v závěru loňského roku. Naproti tomu důvěra v průmyslu či index PMI signalizovaly spíše utlumený vývoj a podobné vyznění měly i údaje ze zahraničí. Vývoj domácího průmyslu v nadcházejících měsících tak zůstává poměrně nejistý. Nižší ceny energií díky vládním opatřením a postupně nabíhající efekt fiskálních stimulů z Německa i z tuzemska by však měly podpořit oživení průmyslového sektoru v letošním roce. Vliv na to bude mít také související zvyšování výdajů na obranu, což se zčásti může již odrážet v setrvale rostoucí výrobě v kovozpracujícím průmyslu, kam spadají některé sektory spojené s obranou.

Výsledek zahraničního obchodu za listopad zklamal

Bilance zahraničního obchodu v listopadu sice vykázala přebytek ve výši 16 mld. CZK, ten byl ale výrazně nižší oproti našemu odhadu i tržnímu konsenzu (30,6 mld. CZK). Stejného výsledku dosáhla bilance i po sezónním očištění. Oproti říjnu se tak jednalo o výrazné zhoršení (16 mld. CZK vs 28 mld CZK v říjnu po sezónním očištění). Výsledek byl horší i v meziročním srovnání, a to o 5 mld. CZK. Vývoz po sezónním očištění meziměsíčně stoupl o 1,8 % po dvou měsících poklesu, dovoz se nicméně zvýšil výrazněji o 5 % m/m.

Celkové saldo zahraničního obchodu bez sezónního očištění bylo negativně ovlivněno meziročně nižším přebytkem obchodu s motorovými vozidly o 6,2 mld. CZK. Dále se snížilo kladné saldo obchodu s elektrickými zařízeními o 3,9 mld. CZK a ostatními dopravními prostředky o 2,2 mld. CZK. Naopak pozitivní vliv měl obchod s chemickými látkami (nižší schodek o 2,4 mld. CZK), přebytek obchodu s kovodělnými výrobky se zvýšil o 1,5 mld. CZK a deficit obchodu s ropou a zemním plynem zúžil o 1,4 mld. CZK.

V lednu až listopadu roku 2025 dosáhl v úhrnu celkový přebytek obchodní bilance 207,7 mld. CZK, což představuje meziroční pokles o 5,0 mld. CZK. Za celý loňský rok náš odhad počítá s přebytkem zahraničního obchodu ve výši 217 mld. CZK po 221 mld. CZK v roce 2024. Bilance zahraničního obchodu za celý loňský rok směřuje k dosažení více jak 2 % HDP, oproti roku 2024 nicméně pravděpodobně klesne, když obecně silnější koruna snižovala konkurenceschopnost tuzemského exportu.

Stavebnictví se vrací do zajetých kolejí slabého výkonu

Výkon českého stavebnictví se třetí měsíc v řadě snižoval. V listopadu zde došlo k meziměsíčnímu poklesu produkce o 0,1 %, který následoval po říjnovém snížení o 0,4 % a zářijovém o 2,0 %. Meziroční růst po očištění o vliv rozdílného počtu pracovních dní zpomalil z 7,1 % na 6,1 %. Na vyšších úrovních meziroční dynamiku drží stále nízká srovnávací základna v kombinaci s dočasným oživením růstu stavební produkce na jaře loňského roku. V posledních měsících se ovšem stavebnictví podle všeho vrací do zajetých kolejí slabých výsledků.

Útlum produkce je plošný. Zatímco v pozemním stavitelství výroba stejně jako v říjnu meziměsíčně stagnovala, tak v inženýrském stavitelství v listopadu pokračoval pokles o 0,2 % (po říjnových -1,2 % m/m). V meziročním srovnání růst pozemního stavitelství zpomalil z 9,6 % na 8,1 % a v inženýrském stavitelství z 3,3 % na 3,2 %.

Počet vydaných stavebních povolení se v listopadu snížil na 5 073. Navzdory tomu, že počet stavebních povolení má ke konci roku běžně tendenci klesat, tak v meziročním srovnání jeho pokles dosahoval stále výrazných 6,3 %. V případě stavebních povolení učených čistě pro bytovou výstavbu však naopak došlo k výraznému meziročnímu nárůstu o 18,3 %, který byl ale částečně dán nízkou srovnávací základnou závěru roku 2024. Celkově ovšem druhá polovina loňského roku byla ve znamení mírného nárůstu počtu vydaných povolení na rezidenční výstavbu. Souhrnný výsledek za prvních jedenáct měsíců roku 2025 však zůstává tristní, když bylo na bytovou výstavbu měsíčně vydáno v průměru pouze 1 914 stavebních povolení. Tím loňský rok nadále zůstává nejhorším za celou dobu sledování tohoto ukazatele od roku 2002.

Počet dokončených bytů sice roste, u těch nově zahájených ale naopak klesá. Za prvních jedenáct měsíců loňského roku se počet dokončených bytů oproti stejnému období roku 2024 zvýšil o 8,4 %. Počet nově zahájených bytů naproti tomu za stejné období meziročně klesl o 1,3 %.

Stavebnictví se nadále nachází ve složité situaci. Ta souvisí s problematickým a zdlouhavým procesem povolování staveb, který prodražuje výstavbu. Problémem je rovněž nedostatková pracovní síla či případně i stále zvýšené náklady financování. Ačkoli by letošní rok mohl v souvislosti s trvající výraznou poptávkou po nemovitostech a investiční aktivitou státu, či v důsledku možného oživení průmyslu, přinést jisté zlepšení, výše uvedené problematické faktory budou výraznějšímu růstu stavební produkce nejspíše nadále bránit.

Autor: Kevin Tran Nguyen, Komerční banka