Šest evropských zemí vyzvalo v návrhu rozpočtu EU ke škrtům

Návrh nového rozpočtu Evropské unie na roky 2028 až 2034 je třeba snížit o stovky miliard eur. Na tiskové konferenci po jednání s premiéry Dánska, Švédska, Finska, Nizozemska a Rakouska to dnes řekl německý kancléř Friedrich Merz. Nové společné dluhy nejsou podle skupiny států řešením. Finský premiér Petteri Orpo řekl, že cílem je dokončit jednání o víceletém finančním rámci (VFR) do konce letošního roku, ne ale za každou cenu.

"Abychom dospěli k přijatelnému kompromisu, musí být návrh (Evropské) komise ve výši téměř dvou bilionů eur vyváženým způsobem snížen o několik stovek miliard eur," uvedli ve společném prohlášení předsedové vlád šesti zemí.

Jednání s německým kancléřem Merzem se dnes v Berlíně zúčastnili vedle finského premiéra Orpa také rakouský kancléř Christian Stocker a dánská premiérka Mette Frederiksenová. Nizozemský premiér Rob Jetten a předseda švédské vlády Ulf Kristersson se připojili na dálku. Merz uvedl, že země, které se ke společnému prohlášení připojily, "společně financují zhruba 40 procent evropského rozpočtu". Dodal, že mají společný zájem na "realismu a reformě".

Evropská komise (EK) zveřejnila první návrh nového sedmiletého rozpočtu loni v červenci v objemu 1,76 bilionu eur (42,5 bilionu Kč). Kyperské předsednictví letos v červnu představilo vyjednávací rámec v objemu 1,73 bilionu eur (41,8 bilionu Kč). Radě EU nyní předsedá Irsko, které by mělo na říjnovém summitu lídrům představit další, opět přepracovaný vyjednávací rámec.

Vyjednávání o rozpočtu se podle skupiny zemí, které pozval do Berlína kancléř Merz, dostalo do rozhodující fáze. Nyní je potřeba víceletý finanční rámec "modernizovat a reformovat", stanovit je třeba priority, kterými jsou podle společného prohlášení šesti zemí bezpečnost a obrana, konkurenceschopnost, migrace a suverenita. V době, kdy jednotlivé členské státy přijímají bolestivé reformy, je podle Německa, Dánska, Švédska, Finska, Nizozemska a Rakouska nutné snížit i výdaje na unijní úrovni. "Ke škrtům musejí přispět všechny rozpočtové kapitoly," uvádí společný dokument.

Základní podmínkou pro přístup k jakýmkoli evropským financím musí být podle šestice států "dodržování společných hodnot a právního státu". "Nové společné dluhy nejsou řešením pro naše rozpočtové problémy a nejsou alternativou ke strukturálním reformám," dodává společné prohlášení.

Premiér Andrej Babiš dnes po jednání s předsedou Evropské rady Antóniem Costou v Praze řekl, že víceletý rozpočet EU nesmí zhoršit postavení slabších ekonomik a průmyslových zemí. Česko podle něj podporuje investice do obrany a technologií, ale škrty v zemědělských fondech a takzvaných kohezních fondech, které mají snižovat rozdíly mezi členskými státy, jsou v návrhu víceletého rozpočtu EU stále nepřijatelné.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Šéf Totalu: Euro by mělo hrát větší roli
  Euro by mělo hrát větší roli v mezinárodním obchodě, včetně obchodu s ropou. Řekl to dnes šéf francouzské...
• Šéf UBS: Brexit by mohl zvýšit tlak na růst kurzu franku
  Pokud se Britové v nadcházejícím referendu rozhodnou pro vystoupení z Evropské unie, může to mít...
• Šéf ukrajinské centrální banky odstoupil, zdůvodnil to zdravotními problémy
  Guvernér ukrajinské centrální banky Kyrylo Ševčenko dnes rezignoval na funkci. Krok zdůvodnil zdravotními problémy. Ševčenko do čela centrální banky nastoupil v červenci 2020. Zavázal se tehdy, že bude udržovat její nezávislost a spolupracovat s Mezinárodním měnovým fondem (MMF), napsala agentura Reuters.
• Šéf VAC: Evropa musí snížit závislost na vzácných zeminách z Číny
  Evropa musí přijmout mnohem více rozhodnějších opatření, aby snížila závislost na čínských vzácných zeminách a zabránila horšímu narušení dodávek. Řekl to v rozhovoru s agenturou Bloomberg ředitel německé společnosti Vacuumschmelze (VAC), jednoho z mála výrobců magnetů ze vzácných zemin mimo Čínu, Erik Eschen.
• Šéf VW: Válka na Ukrajině může evropské ekonomice způsobit větší škody než covid
  Vleklá válka na Ukrajině by mohla evropské ekonomice způsobit mnohem větší škody než pandemie covidu-19. V rozhovoru s listem Financial Times (FT) to řekl šéf německého automobilového koncernu Volkswagen Herbert Diess.
• Šéf výboru izraelského parlamentu vyzval centrální banku ke snížení sazeb
  Předseda finančního výboru izraelského parlamentu dnes vyzval centrální banku ke snížení krátkodobých úrokových sazeb. Chce tak zmírnit zátěž občanů zapříčiněnou ozbrojeným konfliktem, který se vyhrotil, když Izrael předminulý víkend napadlo palestinské militantní hnutí Hamás. Uvedla to agentura Reuters. Dopady války mohou být značné a jejich míra závisí na tom, jak dlouho bude 300.000 povolaných rezervistů, což je nevídaný počet v nedávné historii Izraele, mimo svá občanská zaměstnání, napsal server CNBC.
• Šéf WTO: Pokles a úbytek pracovních míst budou horší než v 2008
  Hospodářský pokles a úbytek pracovních míst vlivem koronaviru budou horší než během recese v roce 2008. Ve videozprávě to včera uvedl generální ředitel Světové obchodní organizace (WTO) Roberto Azevedo.
• Šéf WTO varuje před obchodní válkou mezi Čínou a USA
  Generální ředitel Světové obchodní organizace (WTO) Roberto Azevedo varoval, že obchodní válka mezi Čínou a Spojenými státy by měla vážné dopady na světovou ekonomiku. V rozhovoru s BBC rovněž upozornil, že nynější obchodní spory mezi dvěma největšími ekonomikami světa představují jeden z nejobtížnějších momentů ve 23leté historii WTO.
• Šéf WTO vyzval k odvrácení obchodní války, varoval před recesí
  Generální ředitel Světové obchodní organizace (WTO) Roberto Azevedo včera vyzval členské státy, aby zabránily vzniku obchodní války, která by mohla uvrhnout světovou ekonomiku do recese. Za obavami z obchodní války stojí plány amerického prezidenta Donalda Trumpa na uvalení cel na ocel a hliník. Trump včera nicméně uvedl, že vypuknutí obchodní války v důsledku nových cel neočekává.
• Šest balkánských států chce vytvořit společnou ekonomickou zónu
  Zástupci vlád šesti západobalkánských států se dnes na neformální schůzce v albánském městě Drači dohodli, že se budou intenzivněji snažit o vytvoření společné ekonomické zóny. Informovala o tom agentura AP. Jednání se zúčastnil rovněž komisař Evropské unie pro rozšíření Johannes Hahn.
• Šestici největších bank v ČR klesly meziročně zisky o 1,3 mld. na 57,1 mld. Kč
  Šestice největších tuzemských bank, které budou za letošní rok platit daň z mimořádných zisků, vydělala za letošní tři čtvrtletí celkem 57,1 miliardy Kč. Ve stejném období loni to bylo 58,4 miliardy korun. Vyplývá to z výsledků bank. Hlavním důvodem snížení čistého zisku o 1,3 miliardy je podle analytiků meziroční pokles čistých úrokových výnosů bank.
• Šesti největším bankám v ČR loni klesl čistý zisk
  Šestice největších tuzemských bank, které budou za loňský rok platit daň z mimořádných zisků, vydělala v roce 2023 celkem 70,6 miliardy Kč. O rok dříve to bylo 76,2 miliardy korun. Vyplývá to z výsledků bank. Hlavním důvodem snížení čistého zisku o 5,6 miliardy je podle analytiků meziroční pokles čistých úrokových výnosů bank.
• Šest států chce přispět k zajištění plavby Hormuzským průlivem
  Pět evropských států společně s Japonskem vyjádřilo ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Vyzvaly rovněž k zastavení vzdušných útoků Teheránu i dalších pokusů tento průliv zablokovat, informují tiskové agentury. K dnešnímu společnému prohlášení se vedle Japonska připojily Británie, Francie, Německo, Itálie a Nizozemsko.
• Šest zemí EU chce, aby se řešilo zdanění mimořádných zisků ropných firem
  Šest zemí Evropské unie chce, aby všech 27 členských států v září projednalo možnost zdanění nadměrných zisků ropných společností, které tyto firmy zaznamenaly kvůli tomu, že Írán začal blokovat Hormuzský průliv. Německo, Španělsko, Portugalsko, Itálie, Polsko a Rakousko vyzvaly v dopise Irsko, které nyní předsedá Radě EU, aby téma daně z mimořádných zisků ropných firem zařadilo na program jednání ministrů financí EU. Ti se mají sejít v Dublinu 18. a 19. září. Uvedla to dnes agentura Reuters.
• Šinzó Abe zvyšuje tlak na centrální banku
  Příští japonský premiér Šinzó Abe po drtivém vítězství své konzervativní Liberálnědemokratické strany...
• Šmyhal: Ukrajina potřebuje letos i příští rok rozpočtovou pomoc 42 miliard USD
  Ukrajina bude letos i příští rok potřebovat rozpočtovou pomoc 42 miliard dolarů (971,5 miliardy Kč) na pokrytí obrovského deficitu a obnovu země po ruské invazi. U kulatého stolu to včera na okraji zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky (SB) řekl ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Informovala o tom agentura Reuters. Deficit státního rozpočtu Ukrajiny bude podle Šmyhala letos činit přibližně 20 procent hrubého domácího produktu (HDP) země a příští rok 21 procent.
• Šok na americkém trhu práce. USD padá!
  Nejsledovanější report mezi ekonomickou veřejností, zpráva o americké zaměstnanosti, přinesla velice...
• Španělé demonstrovali proti úsporám
  Tisíce lidí včera demonstrovaly v Andalusii a v Katalánsku na protest proti úsporným opatřením španělské...
• Španělé dokončují projekt "špatné banky"
  Španělé dokončují projekt takzvané "špatné banky", která má vyčistit jejich...
• Španělská aukce: Výnos je nejnižší od 2009
  Španělsko dnes prodalo krátkodobé dluhopisy za tři miliardy eur, což bylo na horní hranici plánovaného...