EU hledá dalších 45 miliard eur pro Ukrajinu

Evropská komise hledá způsob, jak zajistit dalších 45 miliard eur pro Ukrajinu pro rok 2027. Jednou z hlavních zvažovaných možností je opět společná půjčka EU, uvedl eurokomisař pro ekonomiku Valdis Dombrovskis. Možné varianty financování nyní komise připravuje a následně je předloží členským státům. Dombrovskis dnes při příchodu na jednání euroskupiny v Bruselu vyjádřil opatrný optimismus, že se potřebné peníze podaří zajistit. Euroskupina je zasedání ministrů financí zemí eurozóny.

EU se původně dohodla na půjčce 90 miliard eur pro Ukrajinu na roky 2026 a 2027, která má pokrýt její rozpočtové a obranné potřeby. Ukázalo se však, že země bude potřebovat další peníze. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na říjnovém summitu EU požádal evropské lídry o dodatečných nejméně 70 miliard eur na příští rok. Podle Dombrovskise nyní komise počítá s tím, že by EU z této částky pokryla zhruba dvě třetiny, tedy 45 miliard eur. Zbytek by měli zajistit další mezinárodní partneři Ukrajiny.

Poskytnutí unijní půjčky ve výši 90 miliard eur schválili letos prezidenti a premiéři členských států EU poté, co se na loňském prosincovém summitu nedokázali dohodnout na financování, které by využilo zmrazený ruský majetek. Původně se měla za půjčku zaručit celá Evropská unie, ale Česko, Slovensko a Maďarsko oznámily, že se na zárukách podílet nebudou.

"Pracujeme na pokrytí finanční mezery Ukrajiny, která se ukázala být větší, než jsme původně očekávali. Jde o dalších 70 miliard eur, z nichž by EU měla pokrýt přibližně dvě třetiny. Konkrétně tedy dalších 45 miliard eur," uvedl dnes Dombrovskis. "V současnosti pracujeme na možných variantách, které později předložíme členským státům," dodal.

Společná půjčka znamená, že si Evropská unie obstará peníze na kapitálových trzích, například vydáním dluhopisů, a následně je půjčí Ukrajině. Ta by peníze splatila až poté, co jí Rusko zaplatí válečné reparace. Za půjčku ručí rozpočet EU.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• EU čeká dvoudenní summit o rozpočtu
  Unijní prezidenty a premiéry čeká v příštích měsících několik summitů EU a rovněž mimořádných setkání. Mimořádný summit na konci listopadu, který se bude věnovat budoucímu dlouhodobému rozpočtu EU a financování Ukrajiny, bude nově dvoudenní. Do kalendáře přibylo rovněž neformální setkání věnované obraně a konkurenceschopnosti opět na belgickém zámku v Alden Biesenu nejspíš 5. února. Březnový pravidelný summit by mohl být v Římě. ČTK to potvrdil nejmenovaný unijní zdroj.
• EU dá bankám další čas na splnění pravidel o referenčních sazbách
  Evropská unie se dohodla, že finančnímu sektoru poskytne navíc dva roky ke splnění nových pravidel, jejichž cílem je zabránit opakování pokusů o manipulaci s klíčovou londýnskou mezibankovní úrokovou sazbou LIBOR a dalšími významnými referenčními sazbami. Souladu s novými pravidly tak má být dosaženo do 31. prosince 2021, informovala včera agentura Reuters.
• EU dá sedmi bankám pokutu za manipulaci s kurzy měn
  Evropská komise (EK) zřejmě v příštích týdnech vyměří pokutu sedmi bankám za manipulaci s kurzy měn na devizovém trhu. S odvoláním na informované zdroje to včera uvedla agentura Reuters. EK, která případ vyšetřuje více než šest let, se ke zprávě odmítla vyjádřit. Za tyto praktiky byly některé banky už pokutovány ve Spojených státech.
• EU definitivně schválila další balík sankcí proti Rusku
  Členské státy EU definitivně schválily třináctý balík sankcí proti Rusku, který obsahuje seznam 106 jednotlivců a 88 institucí či firem. Sankce jsou zaměřeny proti režimu prezidenta Vladimira Putina a proti těm, kdo ho podporují v jeho "nelegální, nevyprovokované a neoprávněné agresi", uvedla dnes Rada EU ve svém prohlášení. Na sankčním balíku se zástupci zemí EU shodli již ve středu, od té doby ho členské státy schvalovaly takzvanou písemnou procedurou.
• EU dočasně uvolní antimonopolní pravidla, aby zmírnila dopady sankcí
  Evropská unie dočasně uvolní antimonopolní pravidla, aby pomohla zmírnit dopady problémů v dodavatelských řetězcích způsobené zavedením protiruských sankcí za rozpoutání války na Ukrajině. Evropská komise (EK) dnes uvedla, že tak chce umožnit tisícům firem v EU společně nakupovat, dodávat či distribuovat nedostatkové zboží bez obav, že poruší pravidla hospodářské soutěže.
• EU dokončila vznik bankovního dohledu
  Ministři financí EU dnes na jednání v Lucemburku dokončili proces vzniku jednotného bankovního dohled...
• EU dosud schválila čtyři balíky sankcí proti Rusku, cílí na politiky či průmysl
  Výběr informací o zavádění sankcí Evropské unie (EU) proti Rusku od zahájení ruské invaze na Ukrajinu (EU v sobotu uvalí další sankce na Moskvu kvůli ruské agresi na Ukrajině):
• EU doufá v obchodní dohodu s USA navzdory zvýšení cel na ocel a hliník, píše DPA
  Evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič nadále doufá v rychlé vyřešení obchodních sporů se Spojenými státy, přestože americký prezident Donald Trump přikročil ke zdvojnásobení cel na dovoz oceli a hliníku na 50 procent. Informovala o tom agentura DPA. Šefčovič označil Trumpův krok za překvapivý a dodal, že ho lituje. Kanadský premiér Mark Carney a mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová podrobili Trumpovo opatření kritice a signalizovali, že jsou připraveni podniknout odvetné kroky.
• EU doufá, že USA cla na auta nezavedou
  Evropa doufá, že Spojené státy nepřistoupí v prvních měsících příštího roku k zavedení nových cel na dovoz automobilů z Evropské unie. Při příchodu na dnešní jednání ministrů členských zemí osmadvacítky, kteří mají na starosti mezinárodní obchod, to novinářům řekla komisařka pro obchod Cecilia Malmströmová. Pro případ, že by se Washington pro nová cla, která EU pokládá za neopodstatněná, přece jen rozhodl, chystá podle Malmströmové komise odpovídající "vyrovnávací opatření".
• Euforie na švýcarském franku se vytrácí
  Okamžité strmé posílení švýcarského franku po lednovém opuštění trhu Švýcarskou národní bankou (SNB)...
• EU hledá dočasné řešení, jak zabránit paralýze WTO
  Evropská unie v současnosti diskutuje s partnery ve Světové obchodní organizaci (WTO) o dočasném řešení situace kolem možného zablokování práce odvolacího orgánu organizace. Po dnešním jednání zástupců členských zemí EU, kteří mají na starosti otázky mezinárodního obchodu, to novinářům řekla komisařka pro obchod Cecilia Malmströmová.
• EU hledá nové peníze do rozpočtu
  Takzvané uhlíkové clo, tedy poplatek související s mechanismem uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM), a poplatek z nerecyklovaného elektronického odpadu by se mohly stát novými vlastními zdroji v budoucím sedmiletém rozpočtu Evropské unie. Podle serveru Euractiv mají tyto dvě varianty v současnosti nejširší podporu mezi členskými státy unie.
• EU hodlá zavést clo tři eura na balíky v hodnotě do 150 eur
  Všechny balíky v hodnotě nižší než 150 eur (zhruba 3600 Kč) přicházející do Evropské unie budou od července příštího roku podléhat clu tři eura (zhruba 73 Kč). Na jednání v Bruselu se na tom v pátek dohodli unijní ministři financí. Doposud byly takové balíky od cla osvobozeny. Česko na schůzce zastupoval odcházející ministr Zbyněk Stanjura.
• EU chce dále podporovat rychlé oživení po krizi, shodl se summit
  Instituce Evropské unie státy by měly rychle postupovat při schvalování národních plánů obnovy, aby členské země mohly začít čerpat peníze z mimořádného fondu pokrizové obnovy ekonomik. Vyzvali k tomu dnes prezidenti a premiéři unijních zemí na závěr dvoudenního summitu v Bruselu. Podle českého premiéra Andreje Babiše by Česko mělo vedle přímých dotací, o které již požádalo, zvážit i využití výhodně úročených půjček z fondu.
• EU chce dohlížet i na banky mimo eurozónu
  Evropská unie se bude tento týden zabývat plánem, jak umožnit Evropské centrální bance (ECB), aby mohla...
• EU chce doporučit do čela MMF guvernéra britské centrální banky
  Zástupci zemí Evropské unie jednají o možnosti, že by se novým šéfem Mezinárodního měnového fondu (MMF) mohl stát guvernér britské centrální banky Mark Carney. Ten se narodil v Kanadě, má však také britský a irský pas, takže jeho výběr by technicky splnil sedm desetiletí trvající praktiku, podle které MMF vede Evropan a Světovou banku (SB) Američan. S odvoláním na informovaný zdroj to uvedla agentura Bloomberg
• EU chce na fóru posílit spolupráci s Afrikou a omezit vliv Číny
  Prohloubení hospodářské spolupráce Evropské unie s Afrikou je hlavním cílem fóra Afrika-Evropa, které se dnes koná ve Vídni. Rakouský kancléř Sebastian Kurz v úvodu vyzval, aby EU nepřenechala kontinent Číně, která v posledních letech v afrických zemích mohutně investovala. Podle předsedy Evropské komise Jeana-Claudea Junckera má sice Peking v hospodářských vztazích s Afrikou náskok, Evropská unie to ale umí lépe. Česko na fóru reprezentuje premiér Andrej Babiš, který chce především pomoci otevřít dveře českým podnikatelům na africké trhy.
• EU chce nová cla na zboží z USA začít uplatňovat od července
  Nová evropská cla na vybrané výrobky ze Spojených států, jako je whisky, džíny nebo motocykly, by měla začít platit od 1. července. Členské státy podpořily plán Evropské komise (EK), který počítá se zavedením cel na zboží v celkové hodnotě 2,8 miliardy eur (téměř 72 miliard Kč) v odvetě za americká cla na dovoz hliníku a oceli. Vyplývá to z dnešního sdělení EK.
• EU chce od Britů vyjasnění postoje ke klíčovým bodům brexitu
  Do příštího kola jednání o brexitu na konci srpna chce vyjednavač Evropské unie Michel Barnier od britské strany materiály vyjasňující její postoj v klíčových sporných otázkách, které ukázalo dnes skončené druhé kolo rozhovorů. Barnier to řekl na společné tiskové konferenci s britským vyjednavačem Davidem Davisem. Různé pohledy mají týmy EU a Londýna hlavně na roli Soudního dvora EU při zajišťování práv občanů unie v Británii a na podobu vzájemného finančního vyrovnání.
• EU chce pragmatické vztahy s USA, je ale připravena se bránit, uvedla šéfka EK
  Evropská unie chce mít se Spojenými státy pragmatické a konstruktivní vztahy, pokud se ale na ni nová americká administrativa "nespravedlivě" zaměří, je EU připravena rázně reagovat. Po skončení dnešního neformálního summitu EU to uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Reagovala tak na hrozby nového amerického prezidenta Donalda Trumpa, že zavede cla na dovoz z EU.