Politico: Orbánovo vítězství může zkomplikovat dohodu o rozpočtu EU

Vítězství premiéra Viktora Orbána v nadcházejících maďarských parlamentních volbách může znamenat riziko pro dosažení dohody zemí EU o dalším sedmiletém rozpočtu unie na roky 2028 až 2034, napsal bruselský server Politico. Plánem je dosáhnout dohody o takzvaném víceletém finančním rámci (VFR) do konce letošního roku, Orbán ale již dříve pohrozil vetem jakéhokoli rozpočtu, který propojuje platby z EU s demokratickými požadavky.

Evropská komise první návrh nového sedmiletého rozpočtu v objemu 1,8 bilionu eur (44,5 bilionu Kč) zveřejnila loni v červenci. Představila v něm několik zásadních změn s tím, že chce, aby byl mnohem flexibilnější a také ambicióznější. Aby mohl takzvaný víceletý finanční rámec vstoupit v platnost, musí ho jednomyslně schválit členské státy EU a rovněž Evropský parlament. Předem se očekávaly dva roky intenzivních vyjednávání.

Sedmiletý rozpočet zahrnuje všechny základní výdaje EU, od dotací zemědělcům přes kohezní fondy na podporu méně rozvinutých regionů, ale i budování dopravní infrastruktury či pomoc rozvojovým zemím. Jednou ze změn má být rovněž užší propojení unijních peněz s dodržováním zásad právního státu.

Brusel podle Politica doufá, že víceletý rozpočet bude schválen ještě před klíčovými prezidentskými volbami ve Francii, které jsou naplánovány na duben 2027. Existují totiž obavy, že francouzské hlasování by mohlo znamenat nástup krajně pravicové vlády, která se postaví po bok Budapešti a společně budou držet sedmiletý rozpočet jako rukojmí.

Volby v Maďarsku se konají 12. dubna a podle řady průzkumů by v nich mohla stranu Fidesz dlouholetého premiéra Orbána porazit opoziční strana Tisza europoslance Pétera Magyara.

Unijní diplomaté, které oslovil server Politico, naznačili, co považují za nejhorší možný scénář: Orbán si zajistí čtvrtý mandát a zhatí rozpočtová jednání.

"Nespěcháme, takže pokud vyhrajeme volby, pak rozhodně nevidíme důvod spěchat s dohodou o VFR do konce roku 2026," uvedl maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka.

Během dosavadních jednání, která probíhají od loňského léta, maďarská vláda opakovaně vyzývala k odstranění navrhovaného propojení mezi platbami z EU a dodržováním demokratických standardů. Tyto standardy jsou ale klíčovou prioritou pro bohaté severoevropské země, jejichž příspěvky do rozpočtu EU značně převyšují platby, které na oplátku dostávají.

"Lze si snadno představit, jak obtížná bude diskuse o právním státu, pokud u moci zůstane vláda (vedená Viktorem Orbánem), která měla nejvíce potíží a zaznamenala největší porušování právního státu," uvedl náměstek polského ministra pro unijní fondy Jan Szyszko.

Rovněž německý kancléř Friedrich Merz nedávno naznačil pochybnosti, zda se víceletý rozpočet EU podaří dokončit do prosince letošního roku. Definitivní rozhodnutí přitom musí vstoupit v platnost před koncem roku 2027.

Evropská komise a většina unijních vlád se nicméně zoufale snaží vyhnout dosažení dohody o rozpočtu na poslední chvíli, protože koneční příjemci financí by tak měli málo času na plánování a přizpůsobení se novým pravidlům.

Maďarsko dosud podle serveru Politico v rozpočtových jednáních hrálo velmi tvrdě a tvrdilo, že s ničím nesouhlasí, dokud ostatní země nepřijmou oslabení navrhované vazby mezi platbami z EU a demokratickými standardy. "Díváme se na to z maďarské perspektivy. A maďarská perspektiva je taková, že s novým VFR nesouhlasíme, dokud nebudou přijaty některé z našich hlavních politických bodů," prohlásil ministr Bóka.

Budapešť si stěžuje, že pokud by finanční prostředky byly vázány na plnění demokratických standardů, Evropská komise by mohla nakonec pozastavit velkou část z 37,7 miliard eur, které by měly připadnout Maďarsku v letech 2028 až 2034.

Maďarsko je nyní jedinou zemí unie, která je ve sporu s Bruselem kvůli nedodržování zásad právního státu. Takzvané řízení podle článku 7 může teoreticky skončit odebráním hlasovacích práv Budapešti, k čemuž je však v určitém momentě potřeba jednomyslné shody ostatních zemí.

Kvůli porušování principů právního státu má rovněž Maďarsko omezený přístup k unijnímu financování. Několik miliard eur z fondů EU bylo již uvolněno, nicméně další zůstávají zmrazené.

Zatímco v předchozím rozpočtu se omezení mohlo týkat jen konkrétních oblastí, nyní EK navrhuje propojit celý rozpočet s dodržováním zásad právního státu. "Se současným VFR máme přístup alespoň k některým fondům EU. Pokud existuje možnost, že v rámci nového VFR nebudeme mít přístup k fondům EU vůbec, proč bychom měli mít zájem takový rozpočet přijmout?" prohlásil Bóka.

V Bruselu panují podle serveru Politico velké naděje, že nová maďarská vláda obnoví demokratické standardy a EU tak bude moci uvolnit pro Budapešť dosud zmrazené finanční prostředky. Strana Tisza se ve svém volebním programu mimo jiné zavázala zavést protikorupční opatření a obnovit soudní a akademickou nezávislost.

Zdroj: Reuters, ČTK, Politico

Čtěte více

• Politická krize ve Francii zvýšila náklady na půjčky na úroveň Řecka
  Politická krize ve Francii se rozšířila na finanční trhy, náklady francouzské vlády na půjčky se dnes poprvé dostaly na úroveň zadluženého Řecka. Napsal to zpravodajský server CNBC. Investoři se zbavují francouzských aktiv z obav, že opozice v příštích týdnech svrhne vládu premiéra Michela Barniera.
• Politická nejistota v Řecku prý tlumí investice
  Politická nejistota v Řecku zpomaluje tok zahraničních investic, což ohrožuje zotavování tamní ekonomiky...
• Politické neshody USA podpořily emerging markets
  Poškozená důvěra spotřebitelů i podnikatelů kvůli dohadům ve Washingtonu ohledně navýšení dluhového...
• Politico: Belgický premiér opět odmítl použití ruských aktiv pro Kyjev
  Belgický premiér Bart De Wever v dopise zaslaném předsedkyni Evropské komise potvrdil pokračující odpor své země k použití zmrazených ruských aktiv na pomoc Ukrajině, napsal bruselský server Politico. Většina aktiv se nachází právě v Belgii, protože tam má sídlo depozitář cenných papírů Euroclear. Komise přitom chtěla právě v těchto dnech celý proces posunout kupředu a předložit přímo právní návrh, po čemž členské státy EU dlouho volaly.
• Politico: EU chce motivovat státy k dodržování demokratických norem
  Evropská komise má v plánu více zatlačit na členské státy EU, které porušují demokratické normy. V novém víceletém rozpočtu by chtěla propojit výplaty miliard eur s dodržováním evropských standardů, vyplývá z dokumentu, do kterého nahlédl bruselský server Politico. O podobném užším propojení unijních peněz s dodržováním zásad právního státu se spekulovalo už několik měsíců. Jasněji bude příští středu, kdy Evropská komise (EK) představí první návrh takzvaného víceletého finančního rámce, neboli sedmiletého rozpočtu, tentokrát na roky 2028 až 2035.
• Politico: Evropská komise zvažuje úpravy rozpočtu
  Evropská komise zvažuje úpravu návrhu příštího sedmiletého rozpočtu EU ve výši 1,8 bilionu eur, aby získala podporu Evropského parlamentu. Bruselskému serveru politico to řekl eurokomisař pro rozpočet Piotr Serafin. Čtyři hlavní politické skupiny v EP požádaly minulý týden předsedkyni komise Ursulu von der Leyenovou o zásadní změny v návrhu rozpočtu na roky 2028 až 2034, jinak hrozí jeho zamítnutím.
• Politico: Fiasko s krizovou pomocí ukazuje nefunkční Washington
  Ve Spojených státech vrcholí nejhorší krize veřejného zdraví za posledních 100 let, Bílý dům a Kongres přesto nejsou schopni zajistit další balíček na podporu ekonomiky. Situace přináší nové důkazy o tom, že Washington nefunguje, píše se ve čtvrtečním článku webu Politico.
• Politico: Leyenová navrhla změny rozpočtu EU, chce získat podporu europoslanců
  Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová navrhla změny příštího sedmiletého rozpočtu EU ve snaze získat podporu Evropského parlamentu. Vyplývá to z dokumentu, do kterého nahlédl bruselský server Politico. Změny se týkají zejména regionálních a zemědělských plateb, které podle europoslanců vylučují EP a regionální představitele z rozhodování o přidělování peněz z rozpočtu. Šéfka EK svou nabídku představí dnes při online setkání s předsedkyní Evropského parlamentu Robertou Metsolaovou a dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou, jejíž země nyní EU předsedá.
• Politico: Macron prosazuje nákupy v Evropě
  Francouzský prezident Emmanuel Macron plánuje na čtvrtečním neformálním summitu EU prosazovat velmi francouzskou vizi ekonomické budoucnosti Evropy. S návrhem na "buy european", tedy upřednostnění nákupů v Evropě, ale nesouhlasí Itálie a Německo. Paříž se tak nejspíš na nadcházejícím jednání utká s Berlínem a Římem, napsal bruselský server Politico.
• Politico: Nový balík sankcí proti Rusku neobsahuje zákaz dovozu ruského LNG
  Šestnáctý balíček sankcí proti Rusku neobsahuje zákaz dovozu ruského zkapalněného zemního plynu (LNG) do Evropy, napsal bruselský server Politico s odvoláním na své diplomatické zdroje. Nová omezení namířená vůči Rusku za jeho invazi na Ukrajině dnes Evropská komise představí zástupcům členských států EU v Bruselu. Sankce se podle diplomatů opět zaměří na plavidla z ruské stínové flotily a rovněž na omezení vývozu hliníku z Moskvy.
• Politico: Plán obejít německou dluhovou brzdu otřásl finančními trhy
  Zásadní obrat v postoji Německa k veřejným výdajům a dalšímu zadlužování vyvolal otřesy na finančních trzích. Euro od středy citelně zpevnilo, výrazně se ale v Německu zvýšily i náklady na státní půjčky. Napsal to dnes bruselský server Politico. Trhy zareagovaly na oznámení z úterního večera, podle kterého se příští německý kancléř Friedrich Merz dohodl se sociálními demokraty (SPD) jakožto pravděpodobným koaličním partnerem, že obejdou takzvanou dluhovou brzdu zakotvenou v ústavě.
• Politico: Trump asi Yellenovou do čela Fedu znovu nejmenuje
  Americký prezident Donald Trump velmi pravděpodobně do čela centrální banky (Fed) příští rok podruhé nejmenuje současnou šéfku Janet Yellenovou. Za nejpravděpodobnějšího kandidáta, který by ji měl nahradit, je považován ředitel Národní ekonomické rady (NEC) Gary Cohn. S odvoláním na čtyři zdroje blízké tomuto procesu to uvedl server Politico.
• Politico: Trump uvažuje o sankcích proti Číně
  Poradci prezidenta USA Donalda Trumpa se snaží sestavit seznam hospodářských sankcí namířených proti Číně, napsal dnes americký server Politico s odvoláním na úředníky Bílého domu. Tým poradců o sankcích jednal o víkendu a dnes má pokračovat. Konečné rozhodnutí lze očekávat už tento týden, tvrdí server.
• Politico: Trump znovu odloží rozhodnutí o clech na auta z EU
  Americký prezident Donald Trump tento týden oznámí, že o další půlrok odkládá rozhodnutí o zavedení dovozních cel na automobily a automobilové součástky vyrobené v Evropské unii. Napsal to dnes server Politico s odvoláním na zdroje obeznámené se záměry Bílého domu.
• Politico: Úspěch daňové reformy je v Senátu nejistý
  Senátní verzi klíčového zákona o daňové reformě čeká kritický týden, o návrzích vlády prezidenta Donalda Trumpa na snížení daňové zátěže podniků i fyzických osob by se v horní sněmovně amerického Kongresu mohlo hlasovat už ve čtvrtek. Napsal to včera americký server Politico. Sněmovna reprezentantů svou verzi odhlasovala už před deseti dny, výsledek v Senátu ale není jistý.
• Politika americkým dolarem neotřese
  Americká sněmovna reprezentantů ovládaná republikány odsunula o víkendu stěžejní zdravotnickou reformu...
• Politika ECB prý působí problémy bankám
  Rekordně nízké úrokové sazby Evropské centrální banky (ECB) způsobují "mimořádné problémy"...
• Politika Fedu se asi moc nezmění
  Odchod Lawrence Summerse z klání o křeslo příštího šéfa americké centrální banky (Fed) zvyšuje pravděpodobnost...
• Politika levných peněz prý tvoří bublinu
  Politika levných peněz, kterou praktikují centrální banky USA (Fed), Japonska a dalších zemí, vytváří cenové "bubliny" na trzích a stále více ohrožuje světovou ekonomiku a globální kapitálové trhy. Uvedl to včera podle agentury Reuters spoluzakladatel a šéf předního světového dluhopisového fondu Pimco Bill Gross.
• Politika řecké vlády stála zemi třetinu HDP
  Odvrat řecké vládní politiky od reforem a od spolupráce s věřiteli za posledních devět měsíců stál zadluženou...