Costa: EU potřebuje nové vlastní zdroje

Vlády členských států Evropské unie podpoří nové unijní daně potřebné pro příští sedmiletý rozpočet EU, pokud přinesou příjmy z daní, které země dosud nevybíraly. V rozhovoru s bruselským serverem Politico to uvedl předseda unijních summitů António Costa, který v uplynulých týdnech navštívil 25 zemí EU a s tamními lídry debatoval o takzvaném víceletém finančním rámci (VFR) na roky 2028 až 2034. Zavedení nových vlastních zdrojů EU je podle Costy klíčové, pokud se má zabránit rozsáhlým škrtům a zároveň zachovat stabilní příspěvky členských států do rozpočtu EU.

"Pokud nevytvoříme nové vlastní zdroje, musíme požádat členské státy o více peněz," řekl Costa. "Víme, že potřebujeme udržet národní příspěvky v rozumných mezích. Proto potřebujeme věrohodný soubor nových vlastních zdrojů," dodal. Některé možnosti, které jsou na stole, například daň z tabáku, však vlády odmítají, protože by tak přišly o příjmy, které už dnes vybírají na národní úrovni.

Tabák je podle Costy zdaněn ve všech zemích EU, což znamená, že unijní daň by mohla snížit národní příjmy. Novější produkty, jako jsou vaporizéry a elektronické cigarety, však v řadě zemí zdaněny nejsou. "Záleží na tom, zda zdaňujete stejnou věc, nebo něco jiného," uvedl předseda Evropské rady. Pokud jde o něco jiného, "pak jsou to skutečně nové peníze. A pak je jednodušší (dosáhnout dohody)", dodal v rozhovoru s bruselským serverem.

Jednání o rozpočtu EU na roky 2028 až 2034 se konají právě teď a otázka jeho příjmové stránky je klíčová. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová už v červenci uvedla, že bez nových vlastních zdrojů nebo vyšších příspěvků členských států by bylo nutné navrhovaný unijní rozpočet snížit o 40 procent.

Státy přispívají do rozpočtu EU primárně na základě své ekonomické síly, měřené hrubým národním důchodem (HND). Komise už loni navrhla pět nových vlastních zdrojů. Jde o výnosy z emisních povolenek (EU ETS), příjmy z uhlíkového cla (poplatky u emisně náročného zboží dováženého do EU), poplatek z nesesbíraného elektroodpadu, daň z tabáku a příspěvek velkých firem (CORE) působících na jednotném trhu EU. Celkem komise odhaduje, že těchto pět zdrojů by mohlo přinášet asi 58,5 miliardy eur ročně.

Další tři zdroje přidal Evropský parlament: daň z digitálních služeb, daň z on-line hazardních her a zdanění kapitálových zisků z kryptoaktiv.

Členské státy se nyní musejí shodnout na tom, který ze zdrojů podpoří. Novými vlastními zdroji se zabývali v uplynulých dnech i velvyslanci členských států při EU a podle informací ČTK se pozice zemí nijak neposunuly. Německo například rezolutně odmítá poplatky pro velké firmy (CORE), země střední a východní Evropy jsou proti použití výnosů z emisních povolenek a Malta se staví proti dani z on-line hazardních her. Dohoda o těchto zdrojích je přitom stále více považována za klíčový stavební kámen pro dosažení shody o celém příštím sedmiletém rozpočtu EU.

Debata o nových příjmech EU je úzce spjata s širším sporem o celkovou výši rozpočtu. Irové, kteří se 1. července ujali předsednictví v Radě EU, by měli na říjnovém summitu lídrům představit další, opět přepracovaný takzvaný vyjednávací rámec unijního rozpočtu, přičemž Německo a další vlády tlačí na snížení rozpočtu o stovky miliard eur.

Německo je spolu s Rakouskem, Nizozemskem, Švédskem, Dánskem a Finskem označováno za takzvané frugály, tedy státy, které chtějí šetřit. Zároveň se jedná o šest klíčových čistých plátců do unijní pokladny. Tato skupina financuje přibližně 40 procent celého rozpočtu EU a zajišťuje 70 procent bilaterální pomoci pro Ukrajinu z evropských zemí.

Costa nicméně varoval, že škrty v prioritách EU by mohly vyvolat odpor členských států. "Kdo chce škrtat v obraně? Nikdo," uvedl šéf unijních summitů. "Kdo chce škrtat v konkurenceschopnosti? Nikdo. Kdo chce škrtat v zemědělství? Nikdo," dodal.

Vlády se podle předsedy Evropské rady obecně shodují, že lze snížit administrativní výdaje EU, to však podle něj nebude k vyřešení rozpočtové mezery stačit, protože jde jen o velmi malou částku.

Costa uvedl, že všichni lídři, se kterými v posledních týdnech hovořil, jsou nadále odhodláni dosáhnout dohody do konce letošního roku, aby nový rozpočet mohl začít platit 1. ledna 2028. Bez dohody by podle předsedy Evropské rady EU čelila snížení finančních prostředků pro zemědělce, podniky, výzkumné pracovníky i studenty.

Zdroj: Reuters, ČTK, Politico

Čtěte více

• Co očekáváme od dnešní Evropské CENTRÁLNÍ BANKY?
  Co očekáváme od dnešního zasedání ECB?
• Cookovy ostrovy jednají s Čínou o strategickém partnerství
  Cookovy ostrovy začaly s Čínou jednat o strategické spolupráci, včetně těžby kovů na dně Pacifického oceánu, informovaly světové tiskové agentury. Tato jednání však pobouřila Nový Zéland, mezi nímž a Cookovými ostrovy podle Reuters existují speciální politické vazby.
• Co přinesl první rok QE v eurozóně?
  Během prvního roku kvantitativního uvolňování (QE) napumpovala Evropská centrální banka (ECB) v čele s...
• COP29 schválila dohodu o zahájení obchodů s uhlíkovými povolenkami
  Účastníci konference OSN o změně klimatu COP29 se dohodli na pravidlech globálního trhu pro nákup a prodej uhlíkových povolenek. Podle zastánců obchodu s povolenkami to přinese miliardy dolarů pro nové projekty na pomoc v boji proti globálnímu oteplování, uvedla agentura Reuters. Dohoda, která byla uzavřena zhruba deset let po zahájení mezinárodních rozhovorů o vytvoření globálního trhu, se netýká hlavní otázky financování opatření v oblasti klimatu. Je však zatím jediným významnějším bodem, na kterém se členové konference dokázali shodnout. Mnoho delegátů po jejím schválení tleskalo.
• Corbyn chce brexitovou dohodu projednat znovu
  Návrh dohody o odchodu Británie z Evropské unie je nepřijatelný, britská vláda by to měla uznat a znovu otevřít vyjednávání. Zvládnout by se to dalo, přestože EU říká, že už nezbývá čas, míní šéf britské Labouristické strany Jeremy Corbyn. V projevu na výroční konferenci Konfederace britského průmyslu (CBI) včera vůdce britské opozice zopakoval, že jeho strana předloženou dohodu v parlamentu nepodpoří, zároveň prý nedopustí odchod země z EU bez dohody.
• CoreLogic odhaduje škody po hurikánu Laura až na 12 miliard USD
  Pojištěné škody na majetku po hurikánu Laura, který tento týden zasáhl americké státy Louisiana a Texas, dosáhnou osmi až 12 miliard dolarů (175 až 263 miliard Kč). Ve svém aktualizovaném odhadu to v pátek uvedla analytická společnost CoreLogic. Laura je podle ní zároveň hurikánem s nejvyšší intenzitou od roku 1856, který zasáhl pobřežní oblasti na severozápadě Mexického zálivu.
• Co řekne australský dolar na čínské HDP?
  Po čtvrtečním výplachu, který měnovým trhům přinesla Švýcarská národní banka, se pozornost dočasně...
• Co řekne Fed na slabý dolar?
  První měnové zasedání americké centrální banky (Fed) pod taktovkou nové šéfky Janet Yellenové je naplánováno...
• Co se stane, až americké vládě dojdou peníze?
  Pokud americký Kongres neschválí zákon o státních výdajích, nebude mít americká vláda od dnešních 23:59...
• Costa: EU by měla řešit, jak ochránit občany před dopady války na Blízkém východě
  Vojenská eskalace na Blízkém východě způsobuje globální nestabilitu a její negativní důsledky, včetně dopadů na ceny energií, jsou cítit i v Evropě. Prezidenti a premiéři zemí EU by proto měli společně hledat nástroje, jak ochránit evropské občany i podniky, a zároveň usilovat o uklidnění a stabilitu v regionu. V dopise, kterým je pozval na nadcházející summit EU, to šéfům států a vlád států bloku napsal předseda Evropské rady António Costa.
• Costa: EU volí diplomacii, vyostření vztahů s USA by bylo rizikem
  Vyhrocení vztahů se Spojenými státy kvůli clům za situace, kdy je v ohrožení východní hranice Evropy, by bylo nerozumným rizikem. Ve včerejším projevu na Bledském strategickém fóru to uvedl předseda Evropské rady António Costa. Evropská unie si podle něj místo eskalace zvolila diplomacii. "Dali jsme prostor dialogu a zvolili jsme zdrženlivost, protože jsme zodpovědní," dodal šéf unijních summitů.
• Costa: Evropa musí investovat více a lépe
  Evropa potřebuje investovat více a lépe, je třeba posílit ekonomický růst a pokračovat v proaktivní obchodní politice, řekl před dnešním neformálním summitem EU na belgickém zámku Alden Biesen předseda Evropské rady António Costa. Je podle něj rovněž nutné chránit evropské společnosti před nekalou soutěží.
• Costa chce, aby se EU dohodla na novém rozpočtu ještě letos
  Členské země Evropské unie musejí dosáhnout dohody na novém víceletém rozpočtu EU na roky 2028 až 2034 do konce letošního roku, aby nebylo narušeno financování unie. Předseda Evropské rady António Costa to řekl při dnešní návštěvě Slovenska, kde odstartoval své cesty po zemích evropského bloku. Slovenský premiér Robert Fico se vyslovil za silnou politiku soudržnosti a za vyčlenění unijních peněz členským státům ve východní části EU.
• Costa: Lídři EU se dohodli na posílení konkurenceschopnosti
  Unijní lídři se včera v souvislosti s posílením konkurenceschopnosti EU dohodli na "jasných cílech, jasných úkolech a jasných harmonogramech," uvedl předseda Evropské rady António Costa. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v této souvislosti poznamenala, že unijní exekutiva již vedla strategické dialogy a představila akční plány týkající se automobilového a ocelářského průmyslu, následovat by měl průmysl chemický. Oba zdůraznili důležitost snížení byrokracie a zjednodušení unijních předpisů.
• Costa na setkání s čínským premiérem kritizoval vývozní omezení Číny
  Předseda Evropské rady António Costa na dnešním setkání s čínským premiérem Li Čchiangem vyjádřil obavy ohledně rozhodnutí Pekingu rozšířit omezení vývozu strategických surovin. Evropská unie podle něj rovněž očekává, že Čína pomůže ukončit ruskou válku proti Ukrajině. Šéf unijních summitů to uvedl v prohlášení po setkání s čínským premiérem na okraj summitu Sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN) v Malajsii.
• Costa: Posílení jednotného trhu EU je strategickou nutností
  V současném geopolitickém prostředí je posílení unijního jednotného trhu více než kdy jindy naléhavou strategickou nutností. Je třeba zejména snižovat vnitrostátní překážky a administrativní zátěže. Ve zvacím dopise na únorový neformální summit EU to unijním lídrům napsal předseda Evropské rady António Costa. Schůzka, jejímž hlavním tématem má být konkurenceschopnost EU, se uskuteční na belgickém zámku Alden Biesen, který leží asi 100 kilometrů východně od Bruselu.
• Costa svolal na 6. března mimořádný summit EU
  Předseda Evropské rady António Costa se rozhodl na čtvrtek 6. března svolat mimořádný summit EU, který se bude zabývat bezpečností Ukrajiny i Evropy. Costa to oznámil na sociální síti X. Unijní prezidenti a premiéři by měli diskutovat o tom, jak posílit evropskou obranu, jak přispět k míru v Evropě a rovněž i k dlouhodobé bezpečnosti Ukrajiny.
• Costa: USA a Izrael zaútočily na Írán bez varování spojenců
  Spojené státy a Izrael se rozhodly zahájit útoky proti Íránu, aniž by o tom informovaly své spojence. Pro EU to přitom znamená vážné riziko pro její bezpečnost, zejména ekonomickou bezpečnost, dále riziko zvyšování mezinárodního napětí a rovněž zvýšené riziko hrozby terorismu. V rozhovoru s novináři z projektu European Newsroom (ENR) to uvedl předseda Evropské rady António Costa. ENR sdružuje tiskové agentury z celé Evropy a ČTK je jeho členem.
• Co stojí za korekcí EUR/USD?
  S tím, jak se dlouhodobé deflační obavy v Evropě během posledních měsíců zmírnily, začaly prudce růst...
• Co stojí za poklesem EUR/CHF?
  Měnový pár EUR/CHF se přiblížil na dohled intervenční hranice Švýcarské národní banky (SNB), která již 3...