O víkendu možná v Bruselu vznikne evropská dluhová unie, šlo by o milník integrace v rámci EU. Jde hlavně o záchranu Itálie, kvůli níž může v ČR zdražit elektřina či zboží z dovozu
Nalijme si čistého víno, klidně italského. Takzvaný fond obnovy EU, o němž se bude od zítřka jednat na summitu v Bruselu, je ve skutečnosti hlavně fondem záchrany Itálie. I když německá kancléřka Angela Merkelová se už chystá do politického důchodu, ani tak si u sebe doma nemohla dovolit to veřejnosti říci naplno. Takže se fond lakuje na zeleno a vytrubuje se, že jde o obnovu celé EU. Přitom třeba Česko a mnoho dalších zemí EU by si s rozjetím své ekonomiky po koroně jistě dobře poradilo i bez tohoto fondu. Když se to ale jmenuje „fond obnovy EU“, německá média a němečtí opinion makeři – a v důsledku tedy i německá veřejnost – to vše skousnou mnohem spíše než zase další záchranu zase další země jižního křídla.
Před pěti lety se zachraňovalo Řecko, dnes tedy Itálie. Kdo to bude při další krizi? Francie? Na záchranu ekonomicky málo významného Řecka ještě stačily hlavně bohaté země eurozóny. Na záchranu ekonomicky mnohem významnější Itálie už se chtě nechtě musí spojit všechny státy EU. Udělá se to tak, že si Brusel, totiž Evropská komise, půjčí oproti rozpočtu EU, na který se pochopitelně skládají všechny členské země. Všechny země EU se musí složit jednak proto, aby záchranu mohla Merkelová u sebe doma veřejnosti prodat. A pak samozřejmě také proto, že účinná záchrana Itálie je i pro bohaté státy eurozóny už až příliš velké sousto. Když navíc tuší, že to Itálií končit nemusí. Paříž vše ráda podpoří, samozřejmě. Nikdy neví, kdy bude pomoc sama potřebovat…
Berlín s Paříží navíc kulišácky využívají situace. Tím, že do záchrany Itálie vhání celou EU, smazávají jeden z argumentů těch členských zemí Unie, které setrvávají mimo eurozónu. Na rozdíl od řeckých dluhů před pěti lety teď budou v těch italských namočeni i ti, kteří s ní měnu nesdílí. Všechny členské státy EU se musí zaručit, že ze svého dodatečně „zalepí“ jakékoli platby úroků či jistiny, pokud nebude stačit rozpočet EU. Vlastně rozpočty EU. Dluh za fond obnovy se totiž bude splácet až minimálně do roku 2058. Evropská komise navíc plánuje, že dluh bude splácet i ze „svých“ nových zdrojů. Například rozšířením nutnosti pořizovat si emisní povolenky v letecké a námořní a lodní dopravě by mělo vynést dodatečných deset miliard eur ročně. V praxi podstatnou část těchto peněz uhradí řadový občan EU v podobě dražších letenek či dražšího zboží ze zámoří, od ovoce, přes oblečení po elektroniku. Dražší povolenky se totiž do spotřebitelských cen nakonec propíšou.
Německo s Francií vznikajícím minimálně takřka čtyřicetiletým fondem zabíjejí několik much jednou ranou.
Zaprvé, Itálii pořádně pokropí penězi. Na takové kropení byla ostatně zralá už před koronavirem, neboť stagnuje celé poslední čtvrtstoletí; opakovaně padá do recese a zase z ní s námahou vstává. Podstatnou část záchranných peněz navíc Itálie obdrží ve formě daru. Oficiálně se tomu tedy říká grant. Hlavní je, že nejde o půjčku. Řím ty peníze nikdy nebude muset splatit. To je další rozdíl oproti řecké krizi před pěti lety. Athény jen tiše závidí; samy mají splátkový kalendář rozepsaný až někdy do šedesátých let.
Zadruhé, dárek, na nějž se složí celá Unie, zřejmě utiší odbojné politické síly v Itálii. Ty v krajním případě byly ochotny zemi z Unie vzít, což by zřejmě EU rozbilo. Po tomto aktu celounijní solidarity – „kterou prostě nebylo možné odmítnout“ – získají prounijní politické síly v Itálii mocný argument ve prospěch setrvání.
Zatřetí, bez větších námitek se vznikem fondu konečně ustaví dluhová unie. Pár námitek tohoto rázu sice podotkl třeba rakouský kancléř. Ten však není tím největším pánem. „Uvzájemnění“ unijního dluhu je jistě zásadním integračním milníkem. Do teď mohli kritici ekonomické architektury eura upozorňovat na to, že eurozóna není jako Spojené státy, neboť nemá společný dluh. V USA vláda vydává dluhopisy i na federální úrovni. V EU dosud žádný takový společný dluhopis neexistoval. Až dosud. Pochopitelně tím zásadně vzrůstá ekonomická a politická moc Evropské komise, která si teď bude už půjčovat na mezinárodních trzích přímo, „na sebe“, nikoli jen získávat peníze do rozpočtu EU nepřímo, tedy od členských států.
Hlavně se to ale musí stihnout rychle. A musí se to tvářit dočasně. A zbytečně nevytahovat, o jak zásadní věc jde, ještě se v tom začne někdo nimrat. Promarnit krizi, kterou seslala sama Čína a přiživila mediální hysterie, by byla školácká politická chyba. Zabít mouchu také nelze jako ve zpomaleném filmu. Tím méně, když je těch much hned několik. Dokud se Evropa otřepává z koronakrize, je ve svém vyjukání z pohodlnosti svolná k ledasčemu. Tak šup, šup, zatím to vypadá, že dokonce ani „věční reptalové z Čech“ své nimravé slovo nechávají u ledu, vždyť poslanci vyzvali premiéra, ať fond podpoří.
Až se po letech děti budou v dějepisu učit, jak a kdy vlastně vznikla eurodluhová unie a k jakému letopočtu se datuje zrod unijního společného dluhu, na nějakou koronavirovou krizi si už nikdo ani nevzpomene.
Lukáš Kovanda
Národní ekonomická rada vlády (NERV)
Hlavní ekonom, CZECH FUND
Čtěte více
-
Otevřené pozice ve forexu: Přijdou další zisky eura
Poměr otevřených "long" pozic k "short" pozicím činil dnes na nejsledovanějším měnovém páru EUR/USD ... -
Otevření trhu v tomto měsíci mělo dobrý start.
Dow Jonesův index zvedl se o 0,45% a je na úrovni 15615,55 bodů, zisk v týdnu prozatím 0,3%. Index Standard & Poor 500 zvedl se o 0,29%, a uzavřel se na úrovni 1761,64 bodů, v týdnu zisk byl pouze 0,1%. Nasdaq Composite index zvedl se o 0,06% na hodnotu 3922,04 bodů, která klesá během týdne o 0,5%. -
Otěže současných akciových trhů má v rukou Čína
Trhy jsou nevypočitatelné. Důkazem je i jejich prosincový výplach. Pochmurný zůstává i výhled na rok 2019. Je tu však Čína, která i přesto, že dnes je zdrojem nejistoty, může přinést trochu naděje. -
Otěže světové ekonomiky v rukou Číny
Nejnovější čísla OECD naznačují, že Čína bude jako jediný region v nejbližších měsících růst. Naopak USA hrozí recese. Významný růst neočekáváme ani v Evropě. Klíče od globálního ekonomického růstu jsou tak v rukou Číny. -
Otočení sentimentu na euru
V pondělí jsme viděli poměrně výrazné otočení sentimen... -
O tříleté úvěry zažádalo v druhé vlně LTRO 800 bank, ECB jim půjčí 530 miliard eur
Objem tříletých úvěrů, které si dnes komerční banky vyžádaly od Evropské centrál... -
O turbuletním vývoji světa investic na netradičním setkání s „insidery“
Investiční svět zažívá poslední roky vývoj, jaký světová ekonomika nepamatuje. Výrazně uvolněná měnová politika žene peníze do investic. Technologie jednak zrychlují a zjednodušují obchodování, na stranu druhou přinášejí nové investiční instrumenty, které jsou složitě konstruované a často jim nerozumí ani ti, kteří je na trhu prodávají. Do toho se vedle bitcoinu objevují další kryptoměny. -
Ovca celá a trh sýty
Nemecký rating A+Včera za zachveli finančné trhy pod tlako... -
O víkendu byl oznámen balíček finanční pomoci Řecku - euro na horské dráze.
SLEDOVANÉ UDÁLOSTI - NADCHÁZEJÍCÍ OBCHODNÍ SEANCE(Všechny časy v GMT)o EU: Vystoupení A. W... -
O víkendu dostali obchodníci chuť na akcie
Akciovým trhům se dostalo živé vody. Evropské akcie poté, co v minulém týdnu podle indexu Stoxx 600 ztratily 2,5 %, dnes přidávají 1,5 %. Obchodníci nakupují napříč všemi sektory s výjimkou maloobchodních řetězců, jejichž index se nachází necelou jednu desetinu procenta pod pátečním zavíracím kurzem. Největší zájem je o akcie finančních domů, prodejců luxusního zboží a telekomunikací, když se jejich hodnota během dneška zvýšila o více jak dvě procenta. -
Ovlivní Brexit trh s nemovitostmi?
V období nejistoty před konáním britského referenda o členství v EU bude pravděpodobně docházet ke znehodnocení libry, což povede ke ztrátám relativních hodnot nemovitostí ve Velké Británii. Podle odborníků Fidelity International, globálního lídra v oblasti investic, bude oddělení librových aktiv od aktiv v eurech klíčovým aspektem řízení portfolia nemovitostí investorů. Slabá libra by však naopak mohla být příležitostí pro investory platící v amerických dolarech. -
Ovlivní volby ve Velké Británii směr budoucího vývoje EU?
Ve Velké Británii byly dvě hlavní politické strany, pak tři a nakonec čtyři. Není divu, že odhad výsledků voleb je čím dál složitější. Obě „staré? strany... -
Ovoce se stává nedostupným luxusem. Zdražují i stavební práce
„Přestože ceny zemědělských výrobců meziročně klesly o 2,7 procenta, ceny ovoce vzrostly o astronomických 91,3 procenta. Zemědělci se snaží využít situace, kdy lidé v rámci pandemie zvýšili poptávku po ovoci. V důsledku tohoto vývoje se ovoce stává luxusem, který si mnozí spotřebitelé nemohou dovolit,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček. -
Ovoce zdražuje nejvíce za posledních minimálně deset let. Šampionem v tempu zdražování jsou letos kiwi, mango, mandarinky a limetky
Letos v květnu zdražilo ovoce nejvýrazněji za celé období minimálně od začátku roku 2010. Jeho tuzemští pěstitelé hlásí o 91,3 procenta vyšší ceny než loni v květnu. Ceny jsou tedy takřka dvojnásobné. Současně citelně zdražuje většina dováženého ovoce. -
Ozvěny trhu - Akcie českých bank tíží návrh na novou daň
Akcie amerických bank žene, na rozdíl od těch českých, vzhůru očekáváné snižování daní. Trump plánuje snížení firemních daní z 35 na 15 %. Podle agentury Bloomberg by navrhované snížení daní mohlo přinést šesti největším americkým bankám úspory až 12 mld. USD. Není tedy divu, že bankovní sektor patří k největším tahounům amerických akciových indexů, které od zvolení Donalda Trumpa americkým presidentem prolamují jedno historické maximum za druhým. Americký bankovní index S&P 500 Banks si od začátku listopadu připsal nevídaných 35 %. Premiér Bohuslav Sobotka tento týden představil návrh nové sektorové daně pro banky, jejíž výše by se měla odvíjet od velikosti aktiv. -
Ozvěny trhu - Akcie rozvíjejících se trhů míří na výsluní
Stávající makroekonomické prostředí, které se odráží v pokračujícím hospodářském růstu a zvyšující se inflaci v rozvinutých ekonomikách, nahrává zvyšování expozice vůči rizikovým aktivům. Přestože nový vládní aparát v USA dostal při snaze shodit dosavadní zdravotnickou reformu ze stolu za uši, měla by být nová opatření směřující do vyšších výdajů na infrastrukturu, na podporu energetického sektoru nebo uvolněnější regulace finančního odvětví pozitivním stimulem pro nadcházející vývoj. Ustupující obavy z tvrdého přistání v Číně a naopak zlepšující se výhledy na její HDP v letošním roce zvýší poptávku po některých aktivech v rozvíjejících se zemích. -
Ozvěny trhu - Akcie vs. měnová politika ECB. Co dál?
Bloomberg v minulém týdnu informoval o tom, že ECB bude postupně snižovat měsíční nákupy dluhopisů o 10 mil. EUR před tím, než program kvantitativního uvolňování zcela opustí. Jde tak o podobnou praxi jako v případě americké centrální banky. Přitom však Rada guvernérů ECB nevylučuje prodloužení tohoto opatření za horizont avizovaného konce v březnu příštího roku. -
Ozvěny trhu: Akciové příležitosti stále existují
Americký akciový trh byl v dosavadním průběhu tohoto roku podpořen silnou výsledkovou sezónou. V současnosti již ale naráží na své mantinely, když rostoucí napětí ze zaváděných celních opatření, zvyšování úrokových sazeb a vyšší volatilita jsou hlavními zdroji rizik. Makroekonomické prostředí zůstává nadále pro akciové trhy příznivé. Budoucí zpřísňování měnové politiky s rostoucími očekáváními na zvyšování sazeb i v EMU budou obecně negativní zprávou pro evropské akciové investory. Trpět však budou především růstové akcie s vysokým dluhem a slabším ratingovým hodnocením, například v Itálii nebo Španělsku. -
Ozvěny trhu: Akciovým burzám by měla letos vévodit Evropa
První dny nového roku se akciovým burzám příliš nevydařily, když například americký S&P 500 zažil nejhorší začátek od roku 2005... -
Ozvěny trhu - Akciovým trhům svítí zelená
V horizontu následujícího roku předpokládáme rostoucí zájem o akcie, což by se mělo projevit na růstu jejich cen. Z počátku však můžeme očekávat zvýšenou volatilitu. Ač zvýšení úrokových sazeb americkou centrální bankou na nadcházejícím zasedání je v tržních cenách již plně zohledněno, pro příští rok trh prakticky s ničím nepočítá. ECB pravděpodobně přistoupí ke snižování objemu měsíčních nákupů a důležité bude, jak nový americký prezident Donald Trump začne naplňovat svůj volební program. V neposlední řadě nás čeká několik politických událostí, které nejistotu na trzích budou dále zvyšovat.
