Chyby v rozpočtu EU klesly, ale zůstávají problémem

Chyby ve výdajích z rozpočtu Evropské unie se v roce 2024 snížily, nicméně zůstávají i nadále problémem. Vyplývá to z výroční zprávy Evropského účetního dvora (EÚD), která byla dnes zveřejněna. Míra chybovosti byla 3,6 procenta, o rok dříve to bylo 5,6 procenta. Člen dvora za Českou republiku Jan Gregor ČTK řekl, že dvůr při auditu za loňský rok odhalil 19 případů podezření z podvodu. Zda se některý týká České republiky, bude zveřejněno později.

Auditoři ve zprávě také upozorňují na rostoucí finanční rizika, jimž čelí rozpočet EU v důsledku rekordní výše dluhu. Dnes bude výroční zpráva, za kterou zodpovídá právě český člen účetního dvora Jan Gregor, představena ve výboru pro rozpočet (CONT) Evropského parlamentu ve Štrasburku.

"Ačkoli je snížení míry chyb krokem vpřed, celkově je ve výdajích EU stále příliš mnoho nesrovnalostí," uvedl předseda EÚD Tony Murphy. "Jejich důvodem jsou přetrvávající nedostatky v mechanismech dohledu a vyvozování odpovědnosti. V současné době se připravuje dlouhodobý rozpočet EU na období po roce 2027 a tvůrci politik by měli z našich zjištění vyvodit ponaučení, aby se tak zajistila udržitelnost a transparentnost budoucích rozpočtů EU," dodal.

Nejčastějšími typy chyb v unijním rozpočtu jsou i nadále ty, které souvisejí s nezpůsobilými projekty a náklady, jakož i nedodržování pravidel pro zadávání veřejných zakázek.

Jako externí auditor EU nemá Evropský účetní dvůr pravomoc vyšetřovat případy podezření z podvodu, které poškozují finanční zájmy sedmadvacítky. Odhad míry chyb v rozpočtu EU není ani měřítkem podvodů. Jestliže ale mají auditoři podezření na nelegální činnost, oznámí to Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO).

"V roce 2024 jsme OLAF oznámili 19 případů podezření z podvodu, úřad již zahájil šest vyšetřování. Souběžně jsme oznámili sedm z těchto případů úřadu EPPO, který ve všech zahájil vyšetřování," uvedl Gregor. Podvody se často týkají veřejných zakázek, kdy mají auditoři podezření, že byly zakázky záměrně zmanipulovány nebo že může jít o střet zájmů.

Auditoři se podle Gregora zabývali i příjmovou stránkou rozpočtu, v ní ale neidentifikovali žádné vážné problémy. Mezi třemi vybranými státy, u kterých byla kontrolována správa cel, byla přitom i Česká republika. "V případě Česka a Švédska jsme měli jen drobné výhrady k vykazování cel," řekl novinářům český člen účetního dvora.

Bez grantů z Nástroje pro oživení a odolnost (RRF) ve výši 59,9 miliardy eur činily výdaje z rozpočtu EU loni celkem 191,1 miliardy eur. Rozpočtové příjmy pak celkově dosáhly částky 250,6 miliardy eur. Největší podíl rozpočtu EU je přitom financován částkami, kterými členské státy přispívají v poměru ke svému hrubému národnímu důchodu. Další zdroje zahrnují například příspěvek založený na dani z přidané hodnoty vybrané členskými státy či právě výběr cel.

Země EU dostávají prostředky z Nástroje pro oživení a odolnost, pokud dosáhnou předem stanovených milníků nebo cílů. Rok 2024 byl čtvrtým rokem jeho provádění. RRF je je hlavní pilíř balíčku NextGenerationEU na podporu oživení po pandemii covidu-19.

Z 28 grantových plateb členským státům provedených loni z RRF, jejichž celková hodnota činila 59,9 miliardy eur, nebylo v souladu s pravidly a podmínkami šest plateb. Kromě toho auditoři nebyli schopni dojít k závěru, zda byly v jednom státě uspokojivě splněny dva milníky související s reformou soudnictví, protože v této věci pokračuje jednání u Soudního dvora EU. Jde o Polsko.

Auditoři každoročně prověřují příjmy a výdaje EU a zjišťují, zda je roční účetní závěrka spolehlivá a zda jsou příjmové a výdajové operace v souladu s pravidly. Odhadovanou míru chyb porovnávají s dvouprocentním prahem, což je limit, nad nímž se míra nesprávných výdajů považuje za významnou. Odhadovaná míra chyb nevyjadřuje míru podvodů, neefektivnosti ani plýtvání. Jde o odhadovaný objem prostředků, které nebyly použity v souladu s předpisy unie nebo jednotlivých států.

Evropský účetní dvůr je nezávislý kontrolní orgán EU se sídlem v Lucemburku. Zaměstnává přibližně 950 lidí v oblasti auditu, podpory a administrativy ze všech členských států EU. Z toho je přes 30 Čechů. Cílem účetního dvora je přispívat ke zlepšení finančního řízení EU, posílit tak důvěru občanů a účinně reagovat na současné i budoucí úkoly, jimž Evropská unie čelí.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Chorvatsko vydá poprvé ve své historii dluhopisy přímo pro občany
  Chorvatsko vydá poprvé ve své historii státní dluhopisy přímo pro občany. Vláda si slibuje, že tak vybere jednu miliardu eur, píší chorvatská média. Od středy si Chorvati budou moct koupit dluhopis s dvouletou splatností s výnosem 3,25 procenta. Minimální investice je 500 eur (asi 12.000 Kč).
• Chorvatský parlament schválil zákon o zavedení eura jako oficiální měny
  Chorvatský parlament dnes podle očekávání schválil většinou hlasů zákon o zavedení eura jako oficiální měny v zemi. Podle chorvatských médií ve 151členném Saboru tento právní akt podpořilo 113 přítomných poslanců, 17 bylo proti a jeden se hlasování zdržel.
• Christine Lagardeová: Ekonomika eurozóny směřuje k pomalému oživení
  Evropská centrální banka (ECB) podle očekávání ponechala svou měnovou politiku včetně úrokových sazeb beze změny. Dnešní zasedání Rady guvernérů bylo první, kterému předsedala nová prezidentka ECB Christine Lagardeová. Ta na tiskové konferenci uvedla, že ekonomika eurozóny směřuje k pomalému oživení.
• Christine Lagardeová skončí v čele MMF k 12. září
  Výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová (63) rezignuje na funkci k 12. září. Oznámila to dnes Výkonná rada fondu. Ta nyní podnikne nezbytné kroky, aby mohla zahájit výběr nového šéfa této mezinárodní úvěrové instituce. Lagardeová v čele MMF končí, protože dostala nabídku stát se prezidentkou Evropské centrální banky (ECB).
• Chřadnoucí evropský průmysl v listopadu vzrostl
  Průmyslová výroba v zemích Evropské unie se v listopadu meziměsíčně zvýšila o 0,1 procenta, v eurozóně pak o 0,2 procenta. V České republice ale výroba o 1,6 procenta klesla. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil statistický úřad Eurostat.
• Chřadnoucí optimismus Euro investorů
  Analýza měnových párů EURUSD, EURGBP, USDJPY..
• Chudé země EU jsou proti ústupkům Řecku
  Mezi největší odpůrce jakéhokoli dalšího ustupování levicové řecké vládě premiéra Alexise Tsiprase v otázce obrovských dluhů patří nejchudší země Evropské unie. Ty podle listu International New York Times poukazují na to, že Řecko volající po pomoci a odpuštění části dluhů vyplácí svým obyvatelům mnohem vyšší důchody a platy než většina zemí ve východní, střední a jihovýchodní Evropě.
• Chudší státy po vstupu do EU rostly rychleji
  Chudší státy zažívaly po vstupu do Evropské unie rychlejší růst, a sbližování ekonomické úrovně se tak neodehrávalo jen mezi novými a starými členskými zeměmi, ale i mezi jednotlivými zeměmi střední a východní Evropy. Čechům se tak může zdát, že například Poláci si členstvím v EU výrazně polepšili. V rozhovoru s ČTK to uvedl Vít Havelka z českého institutu Europeum, který má své pobočky v Praze i v Bruselu. Havelka zdůraznil, že kvalita života v ČR je velmi vysoká, v podstatě srovnatelná s jižní Evropou, a posledních 20 letech Česko zaznamenává velkou ekonomickou prosperitu. I Evropská unie se ale rozšířením o deset zemí v roce 2004 stala ekonomicky mnohem silnější a rovněž konkurenceschopnější, uvedla Teona Lavrelašviliová z bruselského institutu European Policy Centre (EPC).
• Chuť riskovat se vrátila na finanční trhy
  Technická a fundamentální analýza měnových párů USDCAD, CADJPY, EURGBP. Akciové indexy.
• Chybovost makroekonomických předpovědí je největší v době krizí
  Spolehlivost ekonomických předpovědí negativně ovlivňují zdrojová makroekonomická data a chybovost je nejčastější v době krizí, když jsou prognózy pro tvorbu hospodářské politiky nejdůležitější. Při zpětné revizi dat se často ukazuje, jak byla zdrojová data nepřesná, mnohdy velmi výrazně. V USA mají nepřesná data zásadní dopad na předpověď růstu ekonomiky, v eurozóně se projevují výrazněji v predikcích inflace a úrokových sazeb. Vyplývá to ze studie, kterou vedl Jan Čapek z Národního institutu SYRI a Masarykovy univerzity. O výsledcích studie, která vyšla v Oxford Bulletin of Economics and Statistics, ČTK informoval mluvčí SYRI Filip Vrána.
• IAB: Německo kvůli válce na Ukrajině přijde o 260 miliard eur z přidané hodnoty
  Kvůli ruské invazi na Ukrajinu a vysokým cenám energií Německo do roku 2030 přijde o 260 miliard eur (6,4 bilionu Kč) z přidané hodnoty, což bude mít negativní dopad na trh práce. S odvoláním na studii institutu pro výzkum trhu práce IAB o tom dnes informovala agentura Reuters. Ve srovnání s výhledem, který počítal v Evropě s mírem, bude hrubý domácí produkt (HDP) očištěný o ceny v příštím roce v Německu o 1,7 procenta nižší, uvádí studie.
• IAB: Válka na Ukrajině by mohla snížit růst HDP Německa více než o polovinu
  Válka na Ukrajině by mohla snížit letošní růst hrubého domácího produktu (HDP) Německa o dva procentní body, což znamená více než o polovinu. Uvádí to studie institutu pro výzkum trhu práce IAB. Americká banka Citigroup s ohledem na dopady ukrajinské krize pak snížila výhled hospodářského růstu eurozóny, uvedla dnes agentura Reuters.
• I bez intervencí klesl CHF na 5leté minimum
  Během tohoto týdne švýcarský frank (CHF) klesl pod paritu s americkým dolarem a proti této měně atakoval...
• ICE zvažuje nabídku převzetí londýnské LSE
  Společnost Intercontinental Exchange (ICE), která je majitelem newyorské akciové burzy NYSE, uvažuje...
• ICJ: Některé americké sankce proti Íránu porušují mezinárodní právo
  Některé americké sankce proti Íránu podle Mezinárodní soudního dvora (ICJ) porušují mezinárodní právo a Teherán má nárok na odškodnění. Jeho výši stanoví soud se sídlem v Haagu později, uvedla dnes agentura Reuters. Soud konstatoval, že Washington zmrazením íránských aktiv porušil bilaterální dohodu o přátelství a ekonomických vztazích z roku 1955. Pro Írán je to ale jen částečné vítězství; ICJ uvedl, že nemůže Spojeným státům nařídit, aby uvolnily zmrazená aktiva íránské centrální banky za 1,75 miliardy dolarů (37,8 miliardy Kč), jak si Írán nárokoval.
• IEA čeká příští rok na ropných trzích rekordní přebytek
  Globální ropné trhy směřují v příštím roce k rekordnímu přebytku, protože růst poptávky zpomaluje a nabídka roste. Zásoby ropy se mají zvyšovat o 2,46 milionu barelů denně, což je více než činil průměrný přírůstek v pandemickém roce 2020. Světová poptávka pak v letošním a příštím roce poroste méně než polovičním tempem ve srovnání s rokem 2023. Uvedla to ve své pravidelné měsíční zprávě Mezinárodní agentura pro energii (IEA).
• IEA: Druhá vlna covidu-19 zpomaluje poptávku po ropě
  Světové zásoby ropy, které se v době vrcholu pandemie zvyšovaly, nyní pokračují v setrvalém sestupu. Druhá vlna nemoci však zpomaluje poptávku a komplikuje snahy producentů o rovnováhu na trhu. V pravidelné zprávě o situaci na trhu s ropou to dnes uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA).
• IEA i přes zlepšení výhledu čeká rekordní propad poptávky po ropě
  Mezinárodní agentura pro energii (IEA) mírně zlepšila výhled poklesu poptávky po ropě na letošní rok. Nyní počítá s poklesem o 690.000 barelů na 8,6 milionu barelů denně, a to díky zmírnění zákazů pohybu v některých zemích. Agentura to dnes uvedla v pravidelné měsíční zprávě o situaci na trhu s ropou. I tak ale bude letošní propad poptávky rekordní, upozornila agentura Reuters.
• IEA: Kvůli pandemii rekordně klesnou investice do energetiky
  Koronavirová krize letos povede k největšímu poklesu investic do energetiky v historii, uvedla dnes Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Zatímco před pandemií agentura prognózovala nárůst investic o dvě procenta, nyní očekává jejich propad o 20 procent čili o 400 miliard dolarů (9,87 bilionů Kč).
• IEA kvůli potížím letecké dopravy snížila výhled poptávky po ropě
  Mezinárodní agentura pro energii (IEA) zhoršila výhled poptávky po ropě na letošní rok. Kvůli propadu zájmu o leteckou dopravu se poptávka celosvětově sníží o 8,1 milionu barelů ropy denně, uvedla dnes agentura ve své pravidelné měsíční zprávě. Proti předchozímu předpokladu agentura výhled letošní poptávky zredukovala o 140.000 na 91,9 milionu barelů denně. Nadále má přitom za to, že spotřeba ropy bude příští rok o něco nižší než loni.