Státy EU odsouhlasily využití 4,9 miliardy eur na podporu Ukrajiny

Členské státy EU dnes odsouhlasily využití 4,9 miliardy eur (119,2 miliardy Kč) na podporu Ukrajiny v rámci Evropského mírového nástroje (EPF). Rada EU informovala, že přijala osm rozhodnutí, jež umožňují částečně proplatit vojenskou pomoc, kterou již členské státy Ukrajině poskytly, a to v celkové výši 4,7 miliardy eur. Rozhodnutí rovněž stanoví dodatečné financování vojenské asistenční mise EU na podporu Ukrajiny (EUMAM Ukraine) ve výši 230 milionů eur.

"Tato rozhodnutí představují významný krok k provedení politické dohody, které členské státy EU dosáhly 25. září 2026 a která počítá s uvolněním 6,6 miliardy eur na podporu Ukrajiny v rámci Evropského mírového nástroje," stojí v prohlášení Rady EU. Dohoda zahrnuje také poskytnutí nové vojenské pomoci Ukrajině ve výši jedné miliardy eur a další posílení výcvikové mise EUMAM Ukraine v roce 2027.

Uvolnění prostředků z EPF dlouhodobě blokovalo Maďarsko, které od roku 2023 odmítalo schválit další financování vojenské pomoci Ukrajině. Veto letos v červnu zrušila až nová maďarská vláda premiéra Pétera Magyara. Členské státy se poté ještě několik měsíců dohadovaly o rozdělení peněz mezi proplacení již dodané vojenské pomoci a financování nových dodávek Ukrajině. Politické dohody dosáhly 25. září.

Dnešní rozhodnutí zvyšují celkovou podporu Ukrajině v rámci Evropského mírového nástroje na 10,8 miliardy eur. Z toho připadá 9,9 miliardy eur na proplacení vojenské pomoci poskytnuté členskými státy a 950 milionů eur na vojenský výcvik v rámci mise EUMAM Ukraine.

Evropský mírový nástroj byl zřízen v březnu 2021 za účelem financování opatření v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU. Funguje mimo běžný rozpočet EU a financují ho přímo členské státy prostřednictvím každoročních příspěvků, jejichž výše se odvíjí od podílu jednotlivých zemí na hrubém národním důchodu EU. Prostředky z nástroje slouží mimo jiné k částečnému proplácení vojenské pomoci, kterou členské státy poskytují Ukrajině.

Rada EU ve svém dnešním prohlášení neuvádí, jak bude částka 4,7 miliardy eur rozdělena mezi jednotlivé členské státy ani kolik bude proplaceno každé zemi.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Stát vydal za první pololetí dluhopisy v hodnotě 181,3 mld. Kč
  Stát vydal za první pololetí střednědobé a dlouhodobé dluhopisy v nominální hodnotě 181,3 miliardy korun. Za celý rok by plánovaná emise dluhopisů měla být mezi 350 a 450 miliardami korun, uvedlo dnes ministerstvo financí v aktualizaci Strategie financování a řízení státního dluhu. Objem vydaných dluhopisů se meziročně zvýšil, loni za první pololetí vydal stát obligace za 146,3 miliardy korun. Růst souvisí s tím, že je letos splatných více dluhopisů vydaných v minulosti.
• Státy EU a europarlament dohodly podobu rozpočtu EU na příští rok
  Vyjednavači členských zemí EU a europarlamentu našli v noci na dnešek kompromis nad podobou rozpočtu...
• Státy EU a europarlament hledají shodu na rozpočtu pro rok 2017
  Země Evropské unie a zástupci europarlamentu se dnes v Bruselu pokoušejí nalézt shodu na podobě...
• Státy EU a europarlament se dohodly na změně pro emisní povolenky
  Členské státy Evropské unie a Evropský parlament dosáhly předběžné dohody o změně dubnového návrhu Evropské komise, který se týká systému obchodování s emisními povolenkami ETS 1. Informovala o tom Rada EU. Komise navrhla upravit takzvanou rezervu tržní stability (MSR), která reguluje nabídku povolenek na trhu. Původně chtěla zastavit mechanismus, který povolenky při jejich nadbytku v rezervě definitivně ruší. Dohoda však počítá se zachováním tohoto mechanismu, přičemž hranice pro zneplatňování se zvýší ze 400 na 700 milionů povolenek.
• Státy EU a europoslanci se shodli na regulaci velkých internetových firem
  Státy Evropské unie a poslanci Evropského parlamentu se včera shodli na nových pravidlech, která mají zlepšit dohled nad chováním velkých internetových firem. Oznámil to eurokomisař pro jednotný unijní trh Thierry Breton. Globální digitální společnosti jako Google, majitel Facebooku Meta nebo Amazon budou muset dodržovat nové povinnosti, které by měly lépe ochránit podnikání jejich menší konkurence.
• Státy EU definitivně schválily reformu trhu s emisními povolenkami
  Země Evropské unie dnes definitivně schválily další část balíku klimatických norem, s jejichž pomocí chtějí do konce desetiletí významně omezit emise skleníkových plynů. Unijní ministři formálně potvrdili reformu trhu s emisními povolenkami, která počítá se zpoplatněním emisí z vytápění budov a silniční dopravy od roku 2027 a koncem bezplatných povolenek v roce 2034.
• Státy EU chtějí efektivněji bojovat proti praní špinavých peněz
  Státy Evropské unie by měly efektivněji zavádět opatření v boji proti praní špinavých peněz a zvážit zřízení nezávislého úřadu pro dohled nad rizikovými finančními operacemi. Shodli se na tom dnes ministři financí EU, kteří debatovali o naplňování loni přijatého akčního plánu. Podle české ministryně financí Aleny Schillerové se Česku daří rychle zavádět nová unijní pravidla. Před případným vytvořením nového orgánu by měla EU vyhodnotit, jak přijaté kroky fungují, řekla Schillerová ČTK.
• Státy EU chtějí rychle použít kohezní peníze na boj s koronavirem
  Státy Evropské unie dnes vyzvaly Evropskou komisi (EK), aby umožnila co nejpružnější a nejrychlejší využití peněz ze strukturálních fondů na boj s koronavirem a jeho následky. Podle chorvatského předsednictví EU se na tom shodli unijní ministři během dnešní videokonference věnované kohezní politice.
• Státy EU chtějí rychlé schválení krizového fondu, jednání váznou
  Státy Evropské unie potýkající se s druhou vlnou covidové nákazy by chtěly rychle začít čerpat peníze z fondu obnovy ekonomik, o jehož podmínkách se již od léta dohadují s Evropským parlamentem. Před dnešním jednáním ministrů financí zemí platících eurem to řekl šéf euroskupiny Paschal Donohoe. Europoslanci však v jednáních nehodlají ustoupit ze svých požadavků a podle diplomatů hrozí, že se první výplaty plánované na leden zpozdí.
• Státy EU jednají s europoslanci o rozpočtu na příští rok, přou se o nová místa
  Překonat poslední neshody v názorech na rozpočet Evropské unie na příští rok se dnes pokoušejí zástupci zemí Evropské unie a vyjednávači Evropského parlamentu. Zatímco europoslanci hledají cesty, jak k navržené částce téměř 170 miliard eur (4,3 bilionu Kč) přidat ještě další miliardy na výzkum či program studentských výměn, unijní státy se snaží zvyšování rozpočtu mírnit. Zásadní spor se podle informací ČTK vede o vytvoření desítek nových pracovních míst v EP, která by měla podle představ poslanců sloužit k dohledu nad tím, jak státy plní podmínky pro čerpání peněz z mimořádného fondu obnovy.
• Státy EU podpořily návrh na zrušení cel na průmyslové zboží z USA
  Zástupci členských států EU se v pátek shodli na návrhu dvou nařízení, která jsou součástí obchodní dohody mezi EU a USA. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. První legislativní návrh se týká zrušení cel na americké průmyslové zboží a druhý navrhuje prodloužit bezcelní režim související s obchodováním s humry.
• Státy EU podpořily platnost dohody s Británií od 1. ledna
  Zástupci členských zemí Evropské unie dnes jednomyslně podpořili dohodu, která upravuje mimo jiné i budoucí obchodní vztahy s Británií. Oznámil to mluvčí německého předsednictví EU. Na Vánoce uzavřená úmluva tak může vstoupit v platnost od 1. ledna i bez souhlasu Evropského parlamentu (EP), který ji bude schvalovat až dodatečně během dvouměsíční doby její provizorní platnosti. Vůdci politických skupin v EP se dnes shodli na tom, že parlament "zcela výjimečně" na dodatečné schvalování již platné smlouvy přistoupí.
• Státy EU podpořily systém kontroly zahraničních investic
  Státy Evropské unie včera podpořily dalekosáhlý systém koordinace kontroly zahraničních investic v Evropě, zejména z Číny. Představitelé Evropského parlamentu (EP) a 28 členských států uzavřeli dohodu minulý měsíc, tehdy ale ještě nebylo jasné, zda ji podpoří dostatečný počet unijních zemí. V opozici byly zejména Kypr, Řecko, Lucembursko, Malta a Portugalsko. Včera ale vyjádřily výhrady jen Itálie a Británie, uvedla agentura Reuters.
• Státy EU potvrdily přechodné řešení financí u brexitu bez dohody
  Evropská unie počítá s tím, že pokud Londýn písemně potvrdí své závazky k letošnímu unijnímu rozpočtu, bude EU i po případném brexitu bez dohody vyplácet platby těm příjemcům v Británii, kteří na ně mají nárok. Domluvu v tomto smyslu, která je alternativním řešením ze strany evropské sedmadvacítky pro případ britského odchodu bez dohody, dnes v Bruselu potvrdily členské země bloku.
• Státy EU prodloužily sankce proti Rusku
  Členské státy Evropské unie prodloužily o dalších šest měsíců platnost stávajících hospodářských sankcí proti Rusku. Na sociální síti X o tom informovalo Stálé zastoupení České republiky při EU. Hlasovalo se takzvanou písemnou procedurou, která dnes skončila.
• Státy EU prodloužily sankce proti Rusku o dalších šest měsíců
  Členské státy Evropské unie dnes formálně schválily prodloužení platnosti stávajících sankcí proti Rusku o dalších šest měsíců. Na sociální síti X o tom informovalo Stálé zastoupení České republiky při EU. Politické shody bylo dosaženo už minulý týden ve čtvrtek na summitu EU v Bruselu. Od pátku do dneška se konala takzvaná písemná procedura oficiálního konečného schválení.
• Státy eurozóny budou přispívat k záchraně bank
  Státy eurozóny se možná budou podílet na záchraně bank ve své zemi, pokud bude problematickým ústavům...
• Státy eurozóny se shodly na krizových úvěrech z fondu ESM
  Země platící eurem budou moci od června dostat výhodné úvěry ze záchranného fondu ESM. Shodli se na tom ministři financí eurozóny při dnešní videokonferenci. Podle jejich společného prohlášení může každá z 19 zemí používajících společnou měnu dostat z fondu půjčky až do výše dvou procent svého hrubého domácího produktu. Celkově bude v balíku určeném především na výlohy spojené se zdravotní péčí k dispozici 240 miliard eur (6,7 bilionu Kč).
• Státy eurozóny se shodly na reformě záchranného fondu ESM
  Státy eurozóny se včera po několikaletém vyjednávání shodly na reformě Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), který poskytuje asistenci zemím ve finančních problémech. Po jednání ministrů financí zemí Evropské unie to oznámil šéf euroskupiny Paschal Donohoe. Fond má nově od roku 2022 sloužit také jako pojistka pro krajní případy záchrany bank. Dohodu musí příští rok stvrdit parlamenty zemí platících eurem.
• Státy EU se dále přou o návrh pokrizového balíku peněz
  Státy Evropské unie mají daleko ke spokojenosti s vyjednávacím návrhem pro klíčový páteční summit, který má rozhodnout o příštím sedmiletém rozpočtu bloku a s ním spojeném balíku peněz pro oživení ekonomik zasažených pandemií covidu-19. Čtyři dny před schůzkou prezidentů a premiérů zní zvláště z některých západoevropských států požadavky na snížení objemu fondu ze současných 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun).