Klíčová slova - Pokles investic

27.12.2016 Mobilita kapitálu mezi jednotlivými zeměmi eurozóny klesla k nule. To znamená, že obrovské vnější přebytky Německa a N...

02.10.2020 Tuzemské hospodářství podle finálního odhadu Českého statistického úřadu pokleslo v druhém čtvrtletí mezičtvrtletně o 8,7 %, v porovnání s loňským rokem pak odepsalo 10,9 %. Ve srovnání s předchozím odhadem ze začátku září došlo tudíž k jen nepatrné revizi meziročního poklesu z původních 11,0 %, mezičtvrtletní tempo zůstalo beze změny. Nadále tak platí, že pokles české ekonomiky byl v druhém čtvrtletí historicky nejhlubší. Důsledky koronavirové pandemie se podepsaly na téměř všech složkách HDP a téměř všech odvětvích. Dna ekonomika dosáhla v dubnu, poté však již docházelo k jejímu oživení s tím, jak se postupně rozvolňovala restriktivní vládní opatření.

02.06.2020 Česká ekonomika v prvním čtvrtletí poklesla v důsledku koronaviru o 3,3 % mezičvrtletně a o 2 % meziročně, což je o něco méně, než ukazoval předběžný odhad vývoje HDP z poloviny května. Pokles ekonomiky byl i tak výrazný. Je nutné si totiž uvědomit, že na konci loňského roku HDP ještě rostlo meziročně o 2 %. Z ekonomického hlediska tak Česká republika doplatila na včasné zavedení preventivních opatření proti šíření nákazy covid-19. V mezičtvrtletním srovnání se na poklesu HDP podílely nejvíce fixní investice následované spotřebou domácností. Mezičtvrtletní pokles ekonomiky pak jen částečně kompenzovala vyšší spotřeba vlády a vyšší čisté exporty. Lepší výsledek zahraničního obchodu byl však dán primárně tím, že ve srovnání s vývozy zaznamenaly větší pokles dovozy, a to především v důsledku omezené domácí poptávky. To odráží fakt, že v domácí ekonomice byla restriktivní opatření zavedena dříve než u našich obchodních partnerů.

30.06.2020 Česká ekonomika v prvním čtvrtletí v důsledku koronavirové pandemie poklesla o 3,4 % mezičvrtletně, tedy o jednu desetinu více, než s čím počítal původní odhad. V meziročním srovnání se výsledek nezměnil a ekonomika poklesla o 2 %. V mezičtvrtletním srovnání se na poklesu HDP nejvíce podílely fixní investice následované spotřebou domácností. Mezičtvrtletní pokles ekonomiky pak jen částečně kompenzovala vyšší spotřeba vlády a také vyšší čisté exporty.

30.06.2020 Česká ekonomika v prvním čtvrtletí v důsledku koronavirové pandemie poklesla o 3,4 % mezičvrtletně, tedy o jednu desetinu více, než s čím počítal původní odhad. V meziročním srovnání se odhad nezměnil a ekonomika poklesla o 2 %. V mezičtvrtletním srovnání se na poklesu HDP nejvíce podílely fixní investice následované spotřebou domácností. Mezičtvrtletní pokles ekonomiky pak jen částečně kompenzovala vyšší spotřeba vlády a také vyšší čisté exporty.

27.08.2014 Přímé zahraniční investice v Číně se v červenci snížily na nejnižší hodnotu za dva roky. Přispívá k tomu...

29.05.2014 Nejnovější údaj statistického úřadu potvrdil, že investiční boom v těžebním sektoru Austrálie už patří minulosti. Celk...

11.07.2017 1) I přesto, že na posledním zasedání České národní banky (ČNB) bylo vystoupení guvernéra Jiřího Rusnoka vyhodnoceno jako až nečekaně jestřábí, dnešní zveřejněný zápis všem „dravcům“ lehce zastřihl křídla. Přetrvávajícím zdrojem nejistoty je podle bankovní rady ČNB i nadále vývoj kurzu koruny.

16.05.2016 Kurz domácí měny se celý minulý týden držel bez výraznějšího výkyvu na hladině kurzového závazku a nepohnula s ním ani zveřejněná čísla. Polský zlotý...

29.05.2020 V Evropě dnes bylo zveřejněno velké množství makroekonomických dat. Ty se týkaly finálních číslech vývoje HDP v 1. čtvrtletí letošního roku a také prvních odhadů květnové inflace. Zpřesněný odhad vývoje italské ekonomiky ukázal na její propad mezičtvrtletně o 5,3 % a meziročně 5,4 %. Ve srovnání s prvním odhadem byl tak skutečný pokles v obou případech nižší o 0,6 p.b. Nejvýrazněji se na poklesu italského HDP podílela spotřeba domácností následovaná fixními investicemi. Mírně záporný byl i příspěvek zahraničního obchodu, když spolu s vývozy poklesly vlivem nižší domácí poptávky i dovozy. Překvapením je zhruba nulový příspěvek vládní spotřeby, podle něhož toho italská vláda pro ekonomiku v prvním čtvrtletí moc neudělala. Slabší poptávka se již Itálii projevuje i v nižší dynamice spotřebitelských cen. Ty v květnu zaznamenaly meziměsíční pokles o 0,2 %, když ještě v dubnu rostly o 0,5 %. K největšímu poklesu cen došlo v dopravě a v oblasti kultury a volného času. V opačném směru pak byla revidována čísla vývoje francouzského HDP. Ta nakonec ukázala na meziroční pokles HDP v 1. čtvrtletí o 5,0 %, zatímco první odhad činil -5,4 %. Nevíce se na poklesu francouzské ekonomiky podepsaly fixní investice, které propadly mezičtvrtletně o 10 %, následované spotřebou domácností. Podle dat francouzské inflace zůstaly spotřebitelské ceny v květnu oproti dubnu beze změny. V celé eurozóně pak podle dnešního prvního odhadu poklesly spotřebitelské ceny meziměsíčně o 0,1 %, když ještě v dubnu rostly o 0,3 %. Meziročně spotřebitelské ceny v eurozóně zhruba stagnovaly. Pokud se slabá poptávka bude ještě více propisovat do vývoje spotřebitelský cen, tak evropské ekonomice již hrozí nebezpečná deflace. Evropská centrální banka toho přitom již moc nezmůže a odpovědnost tak leží především na evropských vládách.