Rozbřesk: Během přestávky mezi kovidovými vlnami si česká ekonomika výrazně polepšila

Čtěte více

• Rozbřesk: Astronomický dluh Řecku zůstává, mění se věřitelé a podmínky
  Asi málokoho překvapí, že Řecko dostalo „na poslední chvíli“ balík peněz ze záchranného fondu a zřejmě i od MMF za úspěšné plnění reformního programu, aby mohlo dostát svým závazkům vůči věřitelům. Tentokrát se jedná o 8,5 mld. eur, na kterých se bude i tentokrát podílet MMF. Splatné dluhopisy tak tato země bude moci uhradit novými půjčkami a vše poběží dál, tak jako doposud. Astronomický dluh země tím zůstává, mění se pouze věřitelé a podmínky půjček. Opět se sníží zastoupení dluhopisů a krátkodobých poukázek, které se na státním dluhu podílely na konci března už jen necelými 22 %, a naopak vzroste váha institucionálních věřitelů, kterým tato země dluží už 233 miliard euro.
• Rozbřesk: Auta jedou, do ECB míří španělský ministr a Venezuela vydá kryptoměnu
  Sice zatím máme k dispozici jen předběžný odhad růstu české ekonomiky v posledním čtvrtletí loňského roku, ale i tak se dá říct, že za jejím výborným výsledkem stojí především zpracovatelský průmysl. Ostatně jako už několik let za sebou. Nejvýznamnější částí tohoto průmyslu je přitom výroba osobních automobilů orientovaná především na trh zemí EU. Auta představují třetinu průmyslu, třetinu exportu a v podstatě přímo ovlivňují necelých deset procent celé ekonomiky. Přitom s pokračujícími výbornými výsledky se stále tlačí na mysl otázka, jak dlouho to tak ještě může být. Zvlášť, když boom poptávky po osobních automobilech v EU trvá téměř nepřetržitě od 2013.
• Rozbřesk: Auta udávají směr nejenom německé ekonomice
  Ani září, jak se zdá, nepřineslo žádoucí obrat ve vývoji německého hospodářství. Podle předběžného a tedy i neúplného indexu nákupních manažerů se situace ani nezačala stabilizovat a dále se zhoršuje. Už samotný výčet aktuálních hodnot PMI dává tušit, že německá recese je skutečností a náznak jejího konce vidět není. Pokles zaznamenal nejenom celkový PMI, ale i služby, a zvláště pak průmyslový index nákupních manažerů, který se dostal dokonce na více než desetileté minimum.
• Rozbřesk: Automobilový průmysl na dně
  V březnu o více než polovinu, v dubnu o tři čtvrtiny a v květnu znovu o polovinu propadl trh s novými osobními automobily v EU. Alespoň tak vyznívají výsledky registrací nových vozů, které dnes zveřejnila belgická ACEA. Za prvních pět měsíců letošního roku se tak trh měřený počtem registrací smrsknul o téměř 42 %, respektive o 2,3 milionů vozů. Důvody netřeba dalece hledat, je to koronavirus a vše s ním spojené, co se dá označit jako nabídkový šok.
• Rozbřesk: Automobilový průmysl přepisuje výhled české ekonomiky
  Podle nejnovějších výsledků se automobilový trh v zemích EU v prvních dvou měsících roku – a tedy před rozvinutím koronavirové nákazy – meziročně propadl o 7,4 %. Poptávka na pěti největších národních trzích v rámci EU stejně jako na britském klesá, a tak zvýšený zájem o nové vozy na několika málo nejmenších tento trend nemohlo nijak citelně ovlivnit. Nejvíce tento útlum zatím pocítily francouzské a italské automobilky, nicméně je jen otázkou krátkého času, kdy pokles zájmu zaznamenají asi všichni. Poté, co někteří výrobci začali mít problém s dodávkami komponent z Číny, se tak rýsuje problém úplně jiný a mnohem zásadnější.
• Rozbřesk: Automobilový trh EU na začátku roku propadl
  Letošní první čísla o registracích osobních automobilů v EU nedopadla rozhodně dobře. Úspěšný finiš loňského roku tak vystřídal propad o 7,5 %, který nelze svádět na vysoké srovnávací základy, protože ani loňský leden nepatřil pro prodejce mezi úspěšné měsíce. Jestli lze rychle najít nějaký důvod k mizerným lednovým číslům, tak to spíš bude až příliš svižný růst trhu v posledním čtvrtletí loňského roku, kdy se zájemci novými vozy „předzásobili“. Když se podíváme na pět největších evropských trhů, tak ani na jednom z nich se v lednu neprodalo více vozů než loni. Jen ve Francii se snížil počet nově registrovaných vozů o 13,4 %, v Německu o 7,3 % a v celé EU pak o necelých 90 tisíc. Tedy pokud v zájmu konzistentnosti časových řad započítáme i Británii, která už stojí mimo statistiky EU.
• Rozbřesk: Bank of England nečekaně a mimo zasedání snižuje úrokové sazby
  Ekonomická data dál zůstávají ve stínu koronaviru. Ne proto, že by nebyla důležitá, ale především proto, že přicházejí se zpožděním a novou „realitu“ v podstatě ještě nestihla zachytit. Týká se to vlastně i české únorové inflace, která se sice znovu vzdálila cílové hodnotě centrální banky, nicméně pravděpodobně rozhodně ne na dlouho.
• Rozbřesk: Bank of England odpoledne přihodí 25bps, MNB překvapivě sazbu zvýšila o 50 bps
  Trvalo to dlouhých 28 let, než byl Fed opět donucen k tomu, aby zvýšil oficiální úrokovou sazbu o 75 bazických bodů. Na včerejším zasedání se tak stalo, přičemž nová červencová prognóza věští, že show Fedu letos ani zdaleka nekončí. Ještě do konce tohoto roku by američtí centrální bankéři chtěli vidět hlavní sazbu Fedu v rozmezí 3,25-3,5 %, což představuje nárůst o dalších 175 bazických bodů. To je poměrně dost na to, že do Silvestra zbývají jen čtyři zasedání.
• Rozbřesk: Bank of Japan, Fed a ČNB. Kdo z nich překvapí?
  Čeká nás další týden ve znamení centrálních bank, po kterém by trhy měly začít pomalu ale jistě upadat do hlubšího srpnového “odpočinku” spojeného s ještě nižší likviditou.
• Rozbřesk: Barel ropy za 100 dolarů? Zapomeňte…
  Březnový výplach, dubnový kolaps, květnová rally a konečně červnová a červencová nuda. Tak by se dalo ve zkratce shrnout dění na ropném trhu posledních pěti měsíců, kterému nejprve dominovala extrémní volatilita, jež v průběhu léta vystřídala nebývalá cenová stabilita, když se ropa Brent zatvrzele drží na úrovni 40 USD/barel. Aktuální obchodní seance tak sice příliš vzrušení nenabízejí, za pozornost nicméně stojí, jak vlastně korona-krize poznamenala střednědobý a dlouhodobý výhled na cenu ropy.
• Rozbřesk: Benda chce rychlejší růst sazeb, volby mohou tlak na ČNB ještě zvýšit
  Čeští centrální bankéři začínají znovu hlasitěji šermovat zbraněmi. Vojtěch Benda z ČNB se včera jednoznačně přihlásil...
• Rozbřesk: Benda z ČNB chce rychlejší růst sazeb, prezident ECB Draghi je extrémně holubičí
  Čeští centrální bankéři začínají znovu hlasitěji šermovat zbraněmi. Vojtěch Benda z ČNB se včera jednoznačně přihlásil do tábora jestřábů. V rozhovoru pro Hospodářské noviny otevřeně mluví o přehřívající se ekonomice překonávající odhady centrálních bankéřů. Ta podle Bendy volá po rychlejším růstu sazeb. Přirozenou reakcí na rychlejší růst mezd a stagnující korunu je podle něj pravidelný růst sazeb o 25 bps na každém zasedání, dokud ekonomika nezačne vykazovat známky ochlazení.
• Rozbřesk: Bezprecedentní propad výroby i zakázek v průmyslu, korunu ale nechávají čísla zcela chladnou
  Včera zveřejněné dubnová čísla z průmyslu docela zřetelně ukázaly, jak to dopadne, když zamrznou dodavatelské řetězce a firmy v největším tuzemském průmyslu se rozhodnou dobrovolně zastavit výrobu. Výsledkem pak je propad produkce, který nemá v naší historii obdoby. Výroba se v tomto měsíci propadla ve srovnání se stejným obdobím minulého roku o více než třetinu a v automobilovém průmyslu – výkladní skříni a motoru ekonomiky – dokonce o osmdesát procent.
• Rozbřesk: Běžný účet zatím koruně k ziskům moc nepomůže
  Dividendová sezóna pokračovala i v červenci, kdy z ČR do zahraničí odtekly podle údajů ČNB dividendy v hodnotě 38 mld. korun. Byly tak hlavním důvodem, proč běžný účet platební bilance skončil schodkem ve výši -27 mld. korun. Zatímco dividendová sezóna pomalu vrcholí, obchodní bilance v červenci svými výsledky až tak neoslnila. Jde ovšem o tradiční letní jev, za nímž můžeme hledat spíše dovolené, a tedy jen krátkodobě nižší exportní aktivitu firem. Ostatně nejde o nic nového a nemá smysl za tím hledat nějaké zlomy trendů k horšímu.
• Rozbřesk: Bílý dům verbálně zaintervenoval ve prospěch "podhodnoceného" eura
  Kdo jiný může zastínit americkou centrální banku v den, kdy má zasedání. Jedině nový americký prezident a to skrze verbální intervenci proti dolaru. Nebyl to sice přímo Donald Trump, ale šéf jeho ekonomický poradců Navaro a cílem nebyl silný dolar, ale slabé euro. Pozornost devizových trhů, která měla být plně soustředěna na dnešní zasedání Fedu, byla přesto rozptýlena úvahami o rostoucím protekcionismu a tím, jak by mohl poškodit perfektně šlapající německou ekonomiku.
• Rozbřesk: Bitcoin poprvé zlomil hranici 50 tisíc dolarů a ECB mluví o jeho regulaci
  Cena bitcoinu poprvé v historii vystřelila nad 50 tisíc dolarů a tržní kapitalizace této největší kryptoměny přesáhla 900 miliard dolarů. Během prvních dvou měsíců v tomto roce se tak cena bitcoinu zvládla skoro zdvojnásobit. To se zdá téměř neuvěřitelné.
• Rozbřesk: Bleskový odhad potvrdil další zpomalování české ekonomiky
  Pozornost finančních trhů se ještě několik týdnů sice bude upírat na Turecko a jeho padající měnu, nicméně zajímavé události se mohou dít i u nás. Naštěstí ne až tak napínavé, ale přesto důležité, protože mohou popostrčit bankovní radu ČNB k dalšímu zvýšení úrokových sazeb už na jejím zářijovém zasedání. Tou první byla nepochybně inflace, která výrazně zaostala za očekáváním centrální banky. Jak ale z komentáře ČNB vyplývá, nižší inflace až tak velkou překážkou být nemusí, když za ní stály kolísavé potraviny a když se jinak prognóza v dalších případech zatím naplňuje.
• Rozbřesk: Blíží se desetileté výročí Lehman Brothers, odkud čekat další ránu?
  Blíží se desetileté výročí pádu investiční banky Lehman Brothers a investoři po letech víceméně “bezstarostného” růstu vyhlížejí nová nebezpečí. Pokud mluvíme o bezstarostném růstu, tak je třeba říci, že se jedná primárně o USA. Evropa si prošla po pádu Lehman Brothers dvojitou recesí a některé ekonomiky včetně Itálie začaly rozumně růst až v minulém roce. Hrozí tedy dnes vyspělým ekonomikám podobné nebezpečí?
• Rozbřesk: Boj za vyšší mzdy je v plném proudu
  Stávka ve slovenském Volkswagenu ukazuje, že trh práce ve střední Evropě jede na maximum. Vyjednávací pozice zaměstnanců se v posledních třech letech výrazně zlepšila - jak Česko, tak Slovensko mají nezaměstnanost na historických minimech (podle metodiky Eurostatu) a zaměstnavatelé jednoduše častokrát nemají z čeho brát. Po delší době tak přichází - slovy guvernéra Jiřího Rusnoka - ideální doba pro to, abychom se přiblížili mzdové úrovni eurozóny. Porovnání mzdové dynamiky pro nás v posledních pěti letech totiž nevycházelo totiž vůbec dobře. Mzdy v průmyslu se v Česku pohybují zhruba na úrovních z roku 2012 (okolo 7 EUR/hodinu, podle Eurostatu), zatímco v Německu vzrostly ze zhruba 27 na 30 euro na hodinu. České průmyslové mzdy tak byly na konci roku 2016 oproti Německu nižší než třetinové.
• Rozbřesk: Boom průmyslu na východě EU
  Motorem české ekonomiky byl v závěru loňského roku nepochybně průmysl. A jak ukázaly včerejší evropské výsledky tohoto odvětví, podobně tomu bylo i v řadě dalších – převážně východních – zemí. Prosincová průmyslová výroba v této části unie totiž dokázala překonal předloňské výsledky, zatímco ve starých členských zemích v podstatě zaostala za očekáváním trhu.